ČD Bdmteeo294 – Rokácké pokračování úspěšných „pater“
Když Roco převzalo modely od Kuehna, všichni jsme se asi trochu obávali, jestli se sortiment zachová, rozšíří, jak na tom bude Roco s termíny a kolik bude za modely chtít. Dopadlo to snad zatím celkem pozitivně, slíbené termíny víceméně Roco splnilo, slíbené modely na trh uvedlo. Mě samozřejmě zajímaly nové série „pater“. Číst dále

V první dílu zápisků o T478.1002 od MTB jsem začínal tím, že výrobce svůj modro-bílý nátěr popisoval jako „výrobní nátěr loko“. I jsem vysvětloval, proč tomu tak není. Jako blesk z čistého nebe prosvištěl facebookem (a nebylo to ani v novinkách na DF modely.biz) limotivaný model T478.1002 ve skutečném výrobním nátěru. A tak se vracím k T478.1002 už potřetí a dost možná i naposledy.
Dlouho jsem nedělal nějakou recenzi. Toto nebude úplně recenze, ale chci napsat něco o tématu, ve kterém se v poslední době pohybuji. A to o ypsilonce – vozu Bai od MTB, aneb první tovární československé ypsilonce v TTčku.
Tento článek už nezapadá ani do spěšninového seriálu, ani do seriálu o osobních vozech. Je to sice ypsilonka, ale svým určením se jedná už spíš o nákladní vůz. Když se to povede, na konci bude vůz Post / Postw.
Někdy drobnosti potěší stejně jako velká stavba. Takovou novinkou byly pro mě nárazníky pro vozy Bmto od DaKo (neplést s JaKo), které slouží jako náhrada původních nárazníků Kuehn/Roco. Původní nárazníky neodpovídají typu používanému u ČSD/ČD a nové nárazníky by mohly tento nedostatek vylepšit.
V roce 2024 jsem z vitríny vytáhnul něco, co tam odpočívalo minimálně od roku 2013 a doufalo to, že už se na to nikdy nezaměřím. Nedá se to pořádně ani popsat, o co se vlastně pokouším a bohužel jsem za těch 11 let někde ztratil album s počátečními fotkami. Ale na silvestrovský den se to vlastně hodí tak akorát.
Na závěr ságy o vozech UIC-Z u ČSD/ČD jsem si nechal jednu třešničku na dortu. Lůžkový vůz WLABmee vzniklý rekonstrukcí devíti vozů Bmee v roce 2000. A to hlavně kvůli jeho krásně zpracovanému designu skříně v podobě významných památek České republiky. Někdo by řekl, že se mezi významné památky přimotalo i Brno, ale já nejsem škarohlíd a vůbec by mě to nenapadlo…
Jeden z posledních vozů, co mi chybí do ucelené sbírky osoních vozů, je Bbdgmee236, jehož přestavbovou sadu už delší dobu máme na e-shopu od Rosťopiše. Jedná se o rekonstrukci vozů BDbmsee (BDmeer), ale změnil se jejich účel. Tomu odpovídá i označení řady, z níž zmizelo velké „D“ a přibyla tam spousta písmen, které si běžný člověk nemůže zapamatovat ve správném pořadí.
Třetí a poslední díl minisérie o současných jídelních a bistrovozech bude o voze WRmee814. Původně měl být součástí dvojčlánku s vozem ARmpee832, ale stavba vyžaduje tolik speciálních kroků, že jsem se rozhodl jí vyčlenit extra prostor.
14.2.2012 byl dvoustý článek o novince – vůz Sklmmp. Na konci roku 2024 je stavebnice stále v prodeji, jen přepracovaná (vylepšená) o dost věcí. Příspěvků je tu za tu dobu skoro 700, v systému je asi 28 000 fotek. To je na tak malé TTčko docela dost, ale Sklmmp zůstává pro mě jakousi srdcovkou, dneska by se řeklo „signature model“ – jeden z prvních, díky kterým jsem se pustil do vývoje dalších stavebnic 🙂
Další (druhý) bistrovůz na českých kolejích, a samozřejmě trochu jiný než ARmpee829. Jedná se o rekonstrukci vozů BRcm/BRm v roce 2009 v ŽOS Vrútky, proto taky vůz má některé pro nás netypické prvky.
Obyčejný osobní vůz vlastně nebyl docela dlouho, tak dnes další v dlouhé řadě přestaveb původních „bautznerů“ na něco modernějšího je vůz Bdmpee233. Původně se jedná o vůz Bmee – všechny zbylé vozy, které nebyly upraveny na WLABmee823, byly v letech 2013-2014 upraveny právě na Bdmpee233.
Jako kontrast k poslednímu článku o moderních jídelních vozech se dnes hodí podívat o tři desetiletí zpět do míst, kde tyto vozy vznikly. V 80. letech, kdy už na Vindoboně jezdily klasické soupravy tažené především motorovými lokomotivami (hlavně Brejlovci), se na ní vyskytovala poměrně bohatá směska zahraničních vozů. A jedním z nich je i WRm německých drah, typ 130.1 z vagónky v Bautzenu.
Pro většinu kolejišť naprosto zbytečné řady vozů. Pouze, pokud si chce někdo udělat konkrétní vlak, nebo je nadšenec do určité řady vozů (třeba díky zážitku). Dvě označení skrývají celkem 5 řad vozů provozovaných u ČD, dvě z nich budou si dnes odfajfknu jako hotové.
Na tuhle malou akcičku se chystám taky dobrých pár let. Neměl jsem na to odvahu, ona je to trošku taková „vyšší dívčí“. Jednak přeznačení, ale hlavně patina patrových vozů Kuehn, nyní už Roco.
O tomhle momentu sním od chvíle, co znova modelařím. Vždycky jsem si říkal „jaké by to asi bylo, kdybych v čele vyříznul díru a do toho německého služebního vozu přidat průchozí dveře?“ Tak dneska je konečně ta chvíle, kdy i východoněmecký služebák může posloužit k rozřezání.
U příležitosti uvedení této sýpky v podání Igry jsem se rozhodl vysypat ze skříně jednoho kostlivce a dodělat ho. Kdysi jsem si řekl, že na malé vesnické nádraží patří sýpka jako prdel na hrnec – umožňuje zásobovat vlečkové koleje různými vozy a obohatit stereotypní provoz malých nádraží. A když sýpka, tak musí být na první pohled poznat, že je to „sklad obilí“.
Minule jsem se zamýšlel nad černou střechou Zamračené T478.1002 a snažil jsem se najít důvody, proč sice černá není dobře, ale hodně tmavě modrá už by mohla být v pořádku. Uplynul rok a stala se věc, kterou jsem ani nečekal a o to víc mě potěšila. Ale neřeknu – klikněte si na článek a projděte si ho 🙂
Minule jsem pro spěšninovou „raketu“ připravil nákladní vozy Gbqs, dneska to bude vůz doprovodný. K tomu poslouží bočnice od DK-modelu určené pro vozy Ds a DsPost (nově Ds952 a Ds953). Jedná se o vozy zvenku velmi podobné, uvnitř se však liší velkým skladištěm (Ds952) nebo přítomností poštovního oddílu (Ds953).
Jooo zase další rychlíky. Ale nebojte, už jsme za půlkou a už to beru po třech vozech najednou 😀 Když se na přelomu 70. a 80. let přecházelo ze standardu UIC-Y na UIC-Z, začaly východoněmecké vagónky dodávat tyto vozy i pro ČSD. Prvním opravdovým „Zetkem“ byl BRcm a následovala série vozů Amee/Bmee spolu s vozy se služebním oddílem BDmeer. Všechny tři si dneska pomocí nových leptů vyrobím.
Byly časy, kdy jsem neměl moc času věnovat se modelaření. Ale teď mě vyloženě baví dotahovat různé „špeky“. Třeba tohle – jedny z nejmodernějších ypsilonek vzniklé rekonstrukcemi starších vozů z Vagonky Studénka. Až dodělám tyhle dva kousky, tak už se budou dát chybějící typy ypsilonek v TT spočítat na prstech jedné ruky.
O tom, že 20 let se dají u Tilliga sehnat „halberštáty“ se středními vstupy, podobné našim vozům Bymee / Bdmtee, ví asi každý. Že ty vozy úplně nesedí, to ví asi taky každý. Ale co vlastně schází k tomu, aby se z toho dal postavit český vůz?
Když už jsem se pustil do těch dlouhých vozů, jedna z prvních na řadě byla logicky „hospoda“ (jídelní vůz) a to WRab. A dnes ne ledajaká – ale rekonstruovaná WRRm z roku 1994.
Nedávno uvedlo SDVčko novinku v podobě spěšninového vozu Gbqs ve verzi ČSD. No a protože zrovna u Gbqs je k verzi ČD opravdu kousek, pustil jsem se do nich a rozhodl se nečekat na vydání verze ČD.
Tillig má stále dostatečnou zásobu kombinací ypsilonek, kterou může uvést na trh. Jednou z nich je jakákoliv varianta „odporáků“ pro pátou epochu v šedo-zeleném provedení. Jeden takový hezký odporák, dokonce se služebním oddílem, není problém si vyrobit snadnou přestavbou z verze ČSD a případně vylepšit o pár detailů.
Historie osobních vozů typu Y byla popsána už mockrát. A mnoha způsoby. Já chci dnes sepsat svoje poznatky do modelářsky stravitelného pohledu – třeba pomůže dalším modelářům orientaci v tom, které vozy a jak je možné / vhodné provozovat v československých podmínkách.
Ve Studénce se udržela výroba vozů se skříní typu UIC-Y až do roku 1991, kdy z linky vyjel poslední vůz dnešního značení Bp282. Protože od vozu Bt278, který jsem stavěl v listopadu, je to už jen kousek k dalším sériím, rozhodl jsem se tuto řadu dokompletovat a mít tak těch velkoprostorů víc do sbírky.
Tento vůz je důležitým dílem skládačky do historie ypsilonek, takový „praotec (nebo spíš pramatka) ypsilonka“. Je to vůz typu B, dodaný k ČSD před prvními opravdovými „ypsilonkami“ v roce 1964 jen v počtu 5 ks a jen jako vůz kombinovaný 1. a 2. třídy. Svoje místo ve sbírce ypsilonek si zaslouží pro svojí unikátnost, a přitom může bez problému jezdit v jakékoliv soupravě jiných vozů.
V roce 2007 – během takového „cykloboomu“ – byly upraveny 2 nepotřebné vozy BDs na vozy specializované na přepravu velkého množství kol řady Bvt453. Vozy byly v roce 2023 vyřazeny z provozu, a tak už dnes budou modely pouhou vzpomínkou na tohoto oranžového exota na našich kolejích
Nedávno jsem stavěl WR přestavbou vozu WLAB. To není špatný způsob, jak získat typicky český WR, ale jsou i lepší cesty – třeba pomocí leptané bočnice. Tak jsem si jí zase připravil jako kompletní stavebnici, a dneska postavím první, a to dokonce ve verzi ČSD celomodré.
Posledně jsem skončil na měchenickém zhlaví směr Vrané. Dneska na to navážu a budu pokračovat v krajině směrem na Vrané, tedy sjezd z kopce a připojení do Vraného k hlavní trati. Tvorba keřů, zatravnění a zalesnění kopce.
V 90. letech se ukázalo, že ze západu začaly přijíždět vlaky vyšší kategorie a naší odpovědí byly často vozy typu Y. Logicky tak začaly vznikat snahy vylepšit vozový park ČSD a ČD různými způsoby. První prototyp vozu Bee vznikl v roce 1992 a jednalo se na dlouho o jediný kus. Až mezi roky 1995 až 2000 byla vyrobena série vozů Aee a Bee rekonstrukcí starších vozů B a Bc.
Navazuju volně na starší článek „kafíčková kára“, jestli si ho ještě vybavíte. To byla kárka od Miniaturu složená během jedné odpolední kávičky. Tenhle dnešní valník je na takovou podobnou kávičku, možná trochu delší, ale pořád odpolední.
A taky další moderní velkoprostorový vůz. Když se dnes člověk podívá na vozový park ČD, je potřeba uznat, že pátá epocha a její typičtí představitelé je dávno historie a všechny ty sedmdesátkové vozy jsou pryč (až na výjimky). Dneska vládne Najbrt na vozech nových nebo rekonstruovaných. A i to bude případ dnešní konverze vozu Tillig na vůz Bdtee276.
Tahle půdní fréza (PF) je na trhu od Aleše Marboa už dlouho. Teď nastal čas na souboj motorobotů, protože stejnou PéeFku uvedl i Martin Knápek (M3DK). Obě frézy mám na e-shopu, takže stačí jen si vybrat a vjet tak do nového roku ve stylu.
Igen, szia. Maďarský týden pokračuje (a dnes končí). Jestli jste si mysleli, že už bylo osobních vozů dost – tak nebylo. Tato zima je ve znamení přestaveb vozů Tillig na všechno možné, a to zima teprve začíná. Tentokrát maďarská dvojice vozů v podání přestavbových sad od Rosťopiše – vozy Bt277 a jejich rekonstrukce Bpee272.
Máme tu předzvěst maďarského týdne – Ikarus 280 v kloubovém provedení pražského dopravního podniku. Tenhle ingot mi poslal kamarád z RA-loko, jedná se o jeho soukromý projekt z 3D tisku.
A to doslova. Zatímco do WR810 v Lužné stoupají dva schody, do WR811 stoupají skutečně tři schody. Vozy WR810 se vyráběly v Bautzenu v roce 1970, vozy WR811 se vyráběly v Bautzenu jako druhá série v roce 1976 a už nesly prvky novějších Y/B70. Vozy WR zatím v TT vyloženě chybí, to se ale třeba změní.
Nedávno jsem ukazoval moje první pokusy s patinou za pomoci barev a patinátorů Lifecolor, dneska tomu chci věnovat samostatný článek při jednoduché a rychlé patině vozu Es ze stavebnice SDV. Tím ho i dokončím a uvedu do provozu, což mi od začátku stavby trvalo asi 2 roky.
Za poslední dobu se stavba kolejiště docela posunula, ale vlastně není o čem psát, protože postupy se stále opakují. Vyzdvihnu tedy dnes „co jsem kde udělal jak“ v okolí Měchenic, ale nebudu to už otrocky popisovat znovu – předpokládám, že máte už něco ze starších článků načteno.
Už to slyším – jééé, achjó, zase další MTBčková Vindobona. Ale ne, dneska to bude Y od Tilliga, přestavěné na velkoprostorový vůz Bt278, výrobce Vagonka Studénka. S Vindobonou to má společný rodokmen ze Studénky, ale jedná se o klasický osobní vůz.
Koukám do historie článků, těch pokusů o Gbkkqs v poštovní verzi v TT tu bylo už několik. Snad konečně se dá říct, že je tu stavebnice bez kompromisů a nutného do-do. Tuto stavebnici uvedlo nedávno SDVčko, takže se dá čekat, že to bude plně odpovídat skutečné předloze.
Je to zajímavý paradox. Jmenujte 5 stavebnic nákladních vozidel / pracovní techniky / zemědělské techniky, která vyloženě v TT chybí. Asi stěží vás něco napadne, je dostupné skoro vše. A pak jmenujte 5 osobních vozidel, která naopak v TT jsou – budete asi hledat podobně složitě.
Měchenice měly být původně malé ospalé nádražíčko. Souhrou náhod se z nich stal železniční uzel, a tak ještě během stavby muselo nastat poměrně zásadní přeplánování stanice. Dnes tedy telegraficky o tom, jak se nádraží proměnilo od původního plánu po konečný stav.
Kvůli stavbám vozů Be, Ci, ABe a podobných, jsem se musel nedávno trochu ponořit do označování osobních vozů v období 50. a 60. let. Asi to bude lepší vydat jako samostatný článek, lépe se to potom v historii článků hledá 🙂
Objevil jsem tenhle „skvost“, uveřejněný přesně na den před 15ti roky a potřeboval jsem aktualizovat pár věcí v článku po technické stránce, tak jsem si říkal, že to buďto smažu, nebo přepíšu část článku jako vzpomínku na časy, které už jsou dávno pryč. Tehdy jsem tuhle Singrovku stvořil horkou jehlou za jeden večer.
…a trocha historie o jídelních vozech. Zase jeden z projektů „už mám všechno svoje určitě hotový, tak se zabývám blbostma“. V roce 1970 byly ve Studénce, po sérii vozů BRam, vyrobeny čtyři vozy BRa pro běžný rychlíkový provoz. Zvenku lze vozy rozeznat vlastně jen zeleným nátěrem, o to cennější je ale pro provoz na kolejišti. Jedná se o plnohodnotný jídelní vůz, který lze zapojit do běžné rychlíkové soupravy s vozy typu Y nebo s vozy z Tatry Smíchov.
Nedávno jsem stavěl BRam, mimo zápis i 056 a 053. A dnes poslední ze série vozů na téma „Bam a Baim“ – rekonstrukce na řadu 054. Více už toho odvozeného z těchto vozů neexistuje, takže sérii budu mít kompletní. Vozy Bdtn756 (054) a Bdtn757 (054.2) vznikly rekonstrukcí starších vozů Btn (053) především úpravou interiéru a dosazením předsuvných dveří.
K napsání tohoto článku mě přiměla novinka roku 2022 od Kuehna, a to patrový vůz v provedení Bdmteeo v barevném provedení Najbrt „1“ (tedy s šedou střechou). Toto provedení je totiž tak trochu past na modeláře a sestavit z něj soupravu odpovídající skutečnému provozu není tak snadné, jak se zdá.
Jedna z posledních novinek od MTB v TT – T478.1002, tedy druhý prototyp Zamračené, a to v nejznámějším nátěru z veletrhu Brno 1965. Na sítích rozdmýchala nějaké ty emoce, částečně oprávněné, částečně možná zbytečné nebo přehnané.