Poštovní vozy ze Studénky – Post a Postw
Tento článek už nezapadá ani do spěšninového seriálu, ani do seriálu o osobních vozech. Je to sice ypsilonka, ale svým určením se jedná už spíš o nákladní vůz. Když se to povede, na konci bude vůz Post / Postw.
Tomuto vozu jsem se rok vyhýbal, na začátku prací na bočnicích jsem si ho pro sebe označil (jediný) jako „naprosto neřešitelný“. Jak čas postupoval a člověk uměl tu okna, tu dveře, tu vyřešit čelo, tu obtisky připravené… ubývalo postupně překážek, proč by to vlastně nešlo. A tak je toto ještě jeden přídavek do tématu vozů se skříní UIC-Y o délce 24 500 mm.
Nejprve z historie – vyrobeny byly dvě rozdílné série. Původní Fa/Post vznikl v roce 1972 ve Studénce zhruba po sérii vozů Bai a Baim, proto s nimi logicky nese spoustu společných znaků. Druhá série, značená jako Postw, vznikla až v letech 1984-1985 a i když skříň doznala pouze drobných změn (madla navíc, jiné úzké dveře, jiné podvozky, vynechání střešních světlíků a střešního krytu), vůz nese znaky spíše vozů Btme (Bt279 a dále). V rámci řady Postw byly vyrobeny dvě podsérie, jedna pro vnitrostátní „neRICový“ provoz a druhá pro mezinárodní „RICový“, které se ale vzhledem neliší.
Připravil jsem si tedy přestavbovou sadu jako obvykle s tím, že je ale potřeba trošku si svépomocí pár věcí dořešit, a hlavně dát velký pozor na výběr dárcovského vozu. Ve většině případů si výsledek nese nějakou vadu, někdy potřebuje spoustu úprav, aby vůz odpovídal skutečnosti. Někdy by se to dalo nazvat až „freelance“ pojetím – takzvaně „jak kdo snese“.
Ze stavebnice lze sestavit obě série, výsledkem ale nutně nemusí být kompromis. Výsledný vůz by měl mít nízkou střechu a podvozky VÚKV nebo GP200. Je nutné dotvořit čelní partie zaslepením původních přechodových dveří a vyvrtáním nových světel.
Popis změn dle výrobní série:
- Rok výroby 1972 – lept se upraví odstřižením konzol vedení podvozků („čtverečky“ pod rámem vedle osy podvozků“) a použitím starších dvojdílných dveří do poštovního oddílu (z těchto otvorů se odstraní madla pro úzké dveře do nákladového prostoru, které tato série nemá), vozy měly podvozky VÚKV (upravit podvozky Tillig zkrácením nebo použít vůz MTB). Na čele čtveřice pozičních světel horizontálně umístěná.
- Rok výroby 1984 – 1985 – z leptu se použijí jednodílné dveře do nákladového oddílu, jinak je lept bez úprav. Na čele čtveřice pozičních světel vertikálně umístěných ve skupinách po dvojicích.
Pro přestavbu lze využít následující vozy. Každý z nich představuje určitý kompromis a nejlépe z nich vychází pro většinu modelářů vůz MTB, i když je z nich rozměrově pořád málo přesný.
- Přípojné vozy MTB Baim a odvozené, výhodou nízká, správně tvarovaná střecha a relativně správné podvozky pro první sérii r.v. 1972. Nelze použít pro sérii 84-85, má jiné podvozky, ty jdou ale s trochou úsilí vyměnit za GP200 Tillig. Nevýhodou vozu je jisté zjednodušení podvozků a zbytečně velká šířka vozu, zbytek je však dobrý.
- Jídelní vozy Tillig typ B (např. ČSD WR). Vozy musí mít nízkou střechu a to mají jen jídelní vozy. Pro sérii 72 možno upravit podvozky Görlitz na „jako VÚKV“, nebo vyměnit za GP200 a získat sérii 84-85. Výhodou je nízká střecha (se špatným zakřivením), nevýhodou jsou nezúžující se představky a delší skříň.
- Ostatní vozy Tillig UIC-Y nebo MTB Bai/Bt, které se ale nehodí zvýšenou střechou – možno získat úpravou vymodelování nové střechy nebo obroušením vysoké střechy a dotvarováním. Při snížení střechy lze použít pro obě série, ale práce za to nestojí, pokud vyloženě někdo nemá tyto vozy zadarmo.
Záměrně nezařazuji různé kočkopsy. Například vzít vůz MTB a dát pod něj spodek Tillig kvůli získání továrních podvozků GP200. Tato varianta je zbytečně brutální a výsledkem je 80 % odpad ze dvou vozů. Dále by šlo např. sehnat si podvozky GP200, které půjdou zasadit do rámu vozu MTB např. z 3D tisku. Nebo si nechat vytisknout střechu na vůz Y Tillig se správným tvarem. A tak dále… Další překážka u novější série – vozy neměly na podvozcích GP200 obvyklou kotoučovou brzdu, měly jen špalíkovou. Tu Tillig na podvozcích GP200, pokud vím, nedělá. To už je ale celkem malý detail proti mnohem větším potížím při stavbě.
Více o historii poštovní přepravy například zde: https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=menu&id=150
Není třeba moc zdůrazňovat, že vozy Post/Postw se hodí buďto do rychlíků, nebo do samostatných vlaků s vozy Gbkkqs.
Jde se stavět. Dva možné dárcovské vozy – cokoliv z připojných vozů od MTB (pozor – nehodí se nově vydaní Bai, později Bt) a jídelní „typ B“ Tillig.

Osobně se asi budu klonit k vozu MTB – víc respektuje specifika vozů ze Studénky.

Z vozu WR sice nebude při přestavbě nic původního vidět kromě tvaru střechy, ale nějak mi to zatím neladí oku.

Až při postavení vozů vedle sebe jsem zjistil, že vůz Tillig je cca o 5 mm delší. Na osazení bočnice to nebude mít vliv, jen to „prostě tak je“. Jestliže je MTB širší, než má být, tak Tillig je zase (pro využít na Post/Postw) delší, než má být.

Tady je dobře vidět, jak se liší tvar střechy a to dost zásadně – je na každém, jestli je ochoten tvar střechy u Tilligu akceptovat ve prospěch získání „správných“ podvozků.

Ony se ty české GP200 i tak v něčem liší od těch tilligovských. Pod WR se musí sehnat podvozky odjinud, ale jsou snadno zaměnitelné. U vozu MTB je podvozek na šroubek, a alternativa na výměnu neexistuje.

Docela náhodou mě napadlo, jestli by šly podvozky GP200 Tillig použít pod vozů MTB. A výsledek je, že by to šlo. Odšroubuje se křížový šroubek. Vypadne podvozek, šroubek a podložka. Při použití podložky lze pod vůz uchytit plíšky Tillig.

Celý podvozek si ale sedne o něco níž, než je vhodné. A teď jsou varianty jak to dořešit
- podložit rám podvozku shora, aby rám seděl výš – pomocí podložky
- uložit podvozek tak, jak to vyšlo, a použít dvojkolí s větším průměrem, aby se podvozek zvednul od TK (ideálně dvojkolí průměr 8,3 mm) – to už vzhledem ke všem kompromisům nepovažuju za tak staršný prohřešek

Dále je potřeba si z masek podvozku odvrtat původní uchycovací zobáčky a vyvrtat díru dostatečně velkou tak, aby se tudy procpal šroubek, a nejlépe i podložka – nebo sehnat delší šroubek. Je to prostě už trošku komplikované, ale jde to. Nebo rovnou uřezat jen masky a nalepit je na plíšky – toto ale nedoporučuji, protože plíšky jsou velmi tenké a pro správné vedení dvojkolí potřebují oporu plastové masky. Při rozřezání plastového dílu by se snížila zásadně pevnost celého podvozku.

Lept bočnice pro Post/Postw je stejný.

V základu lept obsahuje konzoly pro vedení podvozků.

Dále madla, okna, nákladové dveře pro obě série.

Na bočnici jsem si rozkreslil, kde je potřeba řezat.

V prostoru nákladových dveří je potřeba opět řezat až na krev, možná až úplně skrz.

Spousta příček lze samozřejmě zachovat.

Na horním leptu už je konzola podvozku odstříhnutá pro starší verzi Fa/Post. Pro verzi Postw (s GP200) by zůstala zachovaná (dolní lept).

Vystříhal jsem si díly pro nákladové dveře. V leptu jsou starší dvoudílné úzké dveře (Fa/Post) i novější jednodílné dveře (Postw).

V zesilovacím otvoru mezi bočnici a dveře jsou madla, ta jsou jen pro Postw. Pro starší Post se musí ustříhnout / ukroutit.

Ve voze jsem nakonec řezal až dolů. Bočnice MTB je totiž o trochu nižší a tak zde nezůstane dostatek materiálu pro zachování.
Na čelo s představkem patří záslepka s oknem (neotevíratelný přechod). Předem jsem obrousil dveře do hladka a uřezal střední příčku pro umístění středového okna.

Na stranu bez představku patří jen plná záslepka. Pro první testovací stavbu jsem si jí udělal z kousku plastu, do stavebnic je přidám z tenkého kartonu řezané na míru.

Ze střechy musí pryč všechny větračky a větrací mřížky – chce to prostě pilník do ruky a brousit.

Pohled na odstraněné větračky.

Na čele přijdou zatmelit původní světla a otvory pro návalky. Naopak jsem vyvrtal po dvojicích světel vedle sebe (Post) nebo pod sebou (Postw). Ve finální verzi leptu budou překrývací „masky“ pro světla – nalepí se podle zvolené verze buďto vertikálně nebo horizontálně.

Zkušebně posazeno na pojezdu. Pro verzi Post jsem osadil starší dvoukřídlé dveře.

Podle mě to vypadá zatím nadějně – ta plochá střecha k tomu pasuje.

Starší verze Post má na střeše 10 světlíků. Jejich rámy budou zatím kartonu, stejně jako velký dekl nad představek. Světlíky jsou rozmístěné celkem nepravidelně, takže jsem vyrobil šablonu pro umístění větraček a světlíků.

Stačí zafixovat ke střeše a udělat si fixou značky.

Takhle to vypadá – kde se bude lepit a kde frézovat.

Chtěl jsem to schválně zkusit – vyvrtal a odfrézoval jsem otvory pro světlíky. Nemám ale tak jemné frézky a ručně je to dost blbá práce, takže nemám otvory vždy úplně hranaté.

A přilepené rámečky na místě. Větračka vedle krytu je excentricky mimo osu vozu. Větračky jsem měl na výběr mezi Kuckuck „vzor Tillig“ a placky „vzor MTB“. Nakonec jsem zvolil ty MTBčkové.

Takže vše přilepeno. Ony jsou o dost plošší, možná by se vyplatilo lepit dvě na sebe.

Celá střecha každopádně osazená, 6 větraček, 10 světlíků a dekl.

Takže přestříkat sprejem základovou barvou, a dotmelit / dobrousit nějaké nedostatky.

Především kolem světlíků jsem měl dost nepřesností. Vzhledem k tomu, že už teď není kvůli síle plastu vidět skoro skrz, se příště na takovou práci vykašlu a vnitřek světlíku prostře bez odvrtání natřu černě a vyleju lesklým lakem.

V první verzi leptu je omylem schránka na špatném místě, takže ještě obrousit.

Takto by to snad už mělo být připravené na lak.

První jsem dal modrou.

Zvolil jsem světlejší modrou RAL5015. Na poštovní vozy správně patří dopravní modrá, což je RAL5017. Vozy Postw (stará série) ale dosluhovaly značně vybledlé a byly časy, kdy odstíny byly dost nestejnorodé.

Jedno foto z roku 1994 a cílový stav, jak by měl vůz na konci vypadat. Ta modrá asi není tak světlá jako RAL5015, ale rozhodně není moc tmavá. (Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Czech_travelling_post_office_Liberec_1994.jpg)

Ještě jedno srovnání, o kolik je RAL5015 světlejší. Je to světlá modrá ze schématu Najbrt.

Srovnání s vozem Najbrt potvrzuje, že to tak je.

Pak vymaskovat celou bočnici, protože u MTB nejde střecha oddělit…

A střecha střední šedou RAL7005.

První vzorek interiéru – je to jen úřadovna a dva sklady. Interiér je výjimečně připravený, aby šel posadit i do MTB i do Tilliga, má tedy otvory pro šroubky i otvory pro pacičky.

Sestaveno. Ještě přijdou na stoly nalepit třídicí přihrádky.

A do finální verze si trochu pohraju s prostorem WC/šatny.

Obtisky pokrývají éru ČSD i ČD. V éře ČD jsem nenašel jediný starší vůz Fa/Post, který by dostal žlutá loga České pošty – všechny měly jen bílé. Byly tedy zřejmě vyřazované ještě před zavedením žlutých nápisů.

Všechny vozy se žlutým logem ČP jsou již verze Postw.

Popis Česká Pošta byl dříve vyveden ve fontu stejném jako Československá pošta, později „zřejmě“ i v novějším fontu jako na vozech DPost/DsPost. Já měl k dispozici jen ten novější, tak jsem ho použil, ale v obtiskové sadě bude i ten starší. Na rámu se popisy přerušují v prostoru nákladových dveří.

Logo ČD se na vozech vyskytovalo, později bylo při opravách odebráno, ale to až někdy v 21. století. Větrací mřížka je zatím vyvedená obtiskem, v příští verzi leptu bude leptaná.

Zatím jsem osadil obtisky schránky, v nové verzi leptu zde pak bude lepatné naznačení.

Rámy jsou vždy stříbrné, část oken je jen v gumovém těsnění (černém).

Osazené rámy – rámy jsou shodné s vozy Bai/B a jejich rámy jsou skutečně tenčí než např. u vozů z NDR. Přesto mají rámy veškerou plasticitu, nejsou to jen obdélníky s příčkou.

Plné okno s vlepeným černě natřeným rámem.

Kdo by měl představu, že osadí původní MTB okna, tak toto nelze. Okna jsou totiž o hodně desetin milimetru menší jak ukazuje tato fotka a do otvoru prostě nepasují. Protože si troufnu tvrdit, že okna mám rozměrově dobře, je zde vidět, o kolik jsou MTB okna menší – stejná okna jsou na vozech Baim, motorových vozech atd…

Vůz dostal matný lak a střešní světlíky jsem poté zasklil barvou na sklo. Opravdu není šance, že by bylo dovnitř vidět. Snad jen, kdyby uvnitř bylo osvětlení a vůz jedzil v noci, může to mít nějaký efekt.

Zasklení folií opět zevnitř, je zde vidět, jak místy zbylo opravdu hodně původních příček.

Bíle natřená madla.

Kapitola sama pro sebe je spodek – vozy ze Studénky mají výměník podélně. Já jsem využil odřezek z vozu ne-Bymee Tillig, když mi zůstal z nějaké jiné přestavby. Kdo nemá, musí si něco seskládat z vlastních dílů.

Původní bedny jsem rozházel a doplnil jsem nějaké nové jako obvykle buďto z vlastních zbytků, nebo z kartonu.

Od 11/2025 jsou k sadám vozů ze Studénky dodávány vylepšené výměníky na spodek vozu. Zde je výměník pod Fa/Post a Bai/Bt278. Sestaví se podle čísel od 1 do 9, jednička je pohledová strana.

Ze zadní části je část výměníku širší, končí devítkou.

Pohled z přední části.

Zbývají nástupní schody do nákladových prostorů.

Ty jsem si zatím natřel černou ještě v rámečku.

Celý interiér jsem jen stříknul krémovou pro imitaci obložení, to stačí… Oken je do interiéru pomálu a tak nebude dovnitř téměř vidět.

Přihrádky na třídení pošty jsem dolepil podle oken v bočnici.

Do úřadovny si opět každý může doplnit židle, pytle…

Zamatněné okno WC a přilepené schůdky MTB na své originální místo.

Vůz není v tuto chvíli secvaknutý, proto nejsou schůdky pod dveřmi.

Začíná se jít do finále – osadit madla (některá madla je nutné dovyrobit svépomocí podle verze), natřít kliky.

Na čele jsem jen natřel obroučky fixou a zasklil. Není zde typické zahloubení, to by se muselo ručně vyfrézovat. Jinak by se musel celé čelo dělat znovu.

Obtisky samozřejmě existují pro verzi ČD i ČSD. Dalo by se opět najít pár nepřesností, jako že pro verzi raného ČD nesedí popisy na rám vozu. Naopak je k dispozici několik druhů nápisu ČP pro všechna novější období, i popis čísla vozu na rám. Z výroby alespoň některé vozy vyjížděly v zeleném nátěru podobně jako osobní vozy, modrou dostávaly až později.

Mřížky jsem opět řešil obtiskem než leptem. Jejich výroba je pro mě mnohem flexibilnější než u leptu, kde by bylo vhodné ho leptat extra do 0,2 mm plechu.

Obtisky mříží se, podobně jako u DFa, obtiskují „inverzně“, tzn. to, co vidíte na obtisku, musí být vidět oknem ven.

Po secvakání jsem dolepil schůdky. Z kartonu jsou zde, narozdíl od vozů DFa, dost zjednodušené. Ale základní funkci plní. Stejně se osadí i stupačky posunovačů, a to už byla poslední činnost.

Hotový vůz má nějaké kompromisy, má nějaká zjednodušení, má nějaké nedostatky. Ale vypadá dobře – vypadá jako Post/Postw.

Má správně rozmístěná okna, dveře, správný tvar….

Jsem zvědavý na druhou verzi leptu, až se budou dát osadit rámečky čelních světel – to čelům jistě dost prospěje, zatím vypadají taková prázdná.

Příště bych si určitě postavil spíš Postw bez střešních světlíků, stavba vozů Postw bude jednodušší, co se týče skříně a složitější, co se týče pojezdu. A bude určitě v dopravní modré a se žlutým logem ČP 🙂

Srovnání s Tillig služebním vozem v zelené. Pseudo-DFsa.

I to stejné v modrém označuje Tillig na krabičce jako DFsa. Na voze je ale natisknuto Postw.

Samozřejmě těch rozdílů by se tam dalo najít 50. U vozu Postw mohl Tillig například použít podvozky GP200, ale neviděl jsem snad žádnou ypsilonku, kde by je Tillig použil (byť to není vůbec žádný problém). Jinde jsou dveře, okna…

Tvar čel i střechy je úplně jiný.

Když jsem dostavěl vůz na základu vozu MTB, můžu říct, že především kvůli rozměrům a tvaru střechy bych už o stavbě z vozu Tillig, a to ani z WR, neuvažoval. Vůz takhle vypadá přesně, jak má, jen je trochu širší. Ten tovární Postw použít na přestavbu nejde, protože má špatně střechu a čela a snadno ani jedno upravit nejde.

Na fóru Modely.biz se dá najít pár fotek vozů v různém stádiu rozkladu. Zde lze například vidět bílý starší font nápisu Česká pošta. Pro vozy Fa/Post jsem nenašel jediný vůz, který by se dočkal žlutého nápisu (bohužel), je tedy potřeba vystačit si v éře ČD s bílým nápisem. Zajímavá diskuze tam proběhla ohledně toho okna. Můžu k tomu říct rezolutně jen dvě věci. Okno není původní, neboť zasahuje přes nápis (tzn. bylo dodáno až po vyřazení pro jiné účely než poštovní přeprava), a hlavně – jedná se o okno z Bautzenu, nikoliv ze Studénky, takže je určitě vybrakované z východoněmeckého vozu. (Zdroj: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=4&t=9931&start=15)

Tato stavba vyžaduje trochu vlastní invence, úprav a dodělávek. I tak ale slouží přesně k tomu, aby se takový vůz dal na továrních jízdních vlastnostech postavit.

Poštovní vozy jsou vždy vítaným zpestřením, obzvláště v závěsu 2-3 krytých vozů v modré barvě. Pro srovnání – vůz od SDV je v „modré“ Agama ze základní řady odstínů.

A spousta vozů Post/Postw skončila jako různé pracovní, nářaďové nebo prezentační vozy, takže třeba k přestavěným vozům DFa/DPost do soupravy nehodového vlaku jsou ideální.

Já mám zatím poštovní vlak o dvou vozech a i to stačí, aby se vůz klikatil jako občasný průjezd nádražím.

Skladem jsou už stavebnice upravené, vylepšené, s odstraněnými nedostatky.

Ach jo, to abych šel shánět jídelák… Co čtyřnápravového v TT vlastně ještě není? Už mě napadají jen WRmz, Aalm (to ani nemá smysl dělat), 021 (což by mě akorát naštvalo když jsem patlal odlitek s leptem) a staré D (což není z čeho udělat a třeba s tím jednou přijde Igra) 🙂
V rychlosti jsem to projel a napadají mě ještě maďarské B, původní Apee/Bpee, WLABmz Maribor, řidící vozy 954/961 a bylo by to snad úplně všechno, co se na našich kolejích vyskytlo 🙂
Naprostá bomba. K tomu snad jen pár drobností – Novější pošty Postmw mají podvozky Gp 200 K, tedy se špalíkovou brzdou, ale Tilligovy podvozky jsou typ Gp 200 S s kotoučovou. Ne, že by to nešlo, ale bude to piplačka. Starší typ pošty Postw má podvozky ze Studénky, ale typ 803, zatímco dárcovský vůz z Vindobony měl podvozky typ 801 bez podélného vedení kolébky. MTB tyto podvozky typu 801 nesprávně použilo i pod právě dodávaným vozem Bai/Bdt, nicméně na diskuze.modely.biz se už objevil 3Dtisk správné masky pro Bai/Bdt. Postw v článku by si je zasloužil také.
Vůz WR61 DR v článku není typ B (24,50m), ale naprostý atyp s délkou 24,90m, čili na přestavby nebude nikdy vhodný. Snad jen s výjimkou vozu WR59 ČSD. Jenže to by se mu musela nepatrně zmenšit čtyři okna (na každé bočnici dvě), zmenšit dveře, vyměnit přechodové dveře za jednokřídlé a nějakým způsobem napasovat čela z vozu Zeuke (aka WLAB z předminulého příspěvku), zejména trefit „bombírunk“ střechy směrem k čelům při zachování deklu vodojemu mi přijde jako práce pro vraha (copyright strašidlo ze Saturnina). Řez by musel vést kolmo přes dveře zhruba 1,2 mm před okýnkem dveří (okýnko zachovat), následně vodorovně mezi dveřmi a střechou a pak opět kolmo těsně před hranou deklu vodojemu. Zkosení a zúžení střechy začíná právě na kraji vodojemu. Mřížky vzduchotechniky nade dveřmi to zakřivení kopírují také. A pak už jen doplnit podvěsy („sukně“) – nejlépe z Tilligova vozu WR38.
Pokud jde o poslední typ pošty ČSD, který ještě neexistuje v TT, tak se ještě (opět) nabízí vůz -56 Zeuke na vůz Fa61 ČSD. Geneze předloh byla následující – z prototypů AB vozu z roku 56 vznikl také jeden prototypový služební vůz pro DR, který ale v pravidelném provozu prakticky téměř nejezdil. Odebráním nástřešku a zaslepením přechodových dveří na čelech pak vzniklo 80 kusů pošt Fa61 pro ČSD. Ty se v provozu udržely až do začátku 90tek. Rozměrově i po 66 letech sedí délka a výška. Problém ale bude šířka, tam to letí o nějaké dva-tři milimetry. Možná by se dalo vůz říznout podélně na nějaké cirkulárce nebo katru a zase slepit.
S dnešními možnostmi tisku (a podle mě se to za poslední 1-2 roky opět dramaticky posunulo v kvalitě tisku) je jen otázka času, než bude všechno možné. Bohužel jsem za posledních pár let viděl mnoho šikovných 3D modelářů, ale málo šikovných tiskařů – tzn. modelů existují nakreslených mraky – vagóny, doplňky, auta… ale vytisknout to, dotáhnout to, a nedejbože to dodávat v rozumných termínech a počtech – to je největší potíž.
Tak to každopádně – nejen 3D tisk, ale všechny možné dostupné technologie a pak především obrovské díky každému výrobci, i kdyby mělo jít jen o jedinou položku z celého seznamu tuzemských vozidel v TT. Česká republika a TTčková komunita jsou v tomto směru naprostý světový unikát. PS: ta bočnice Fa 61 na Zeuke-56 by byla super, můžeme doufat?
No bylo by to celkem vtipný využití nepoužitelných vozů 🙂
Co je Zeuke 56? To v roce 2012, když jsem začínal s modelama, nebylo.
Pro vůz https://www.alanbutschek.cz/fotopost/Post61_20.JPG jsem kdysi koupil nějaký takový vůz https://ttmodelar.eu/osobni-vuz-2-tridy-bghu-dr-iv-epocha-tt-tillig-13877
O fous to odpovídá délkou, šířkou, výškou (z hlavy si nepamatuji přesně rozměry). S vyměněnými podovzky z vozů Y to má spodní okraj střechy výš než Ylonky, tak jako ve skutečnosti. Jen to chce celé nové bočnice a upravit čela. Celkově jsem se do toho ručně nikdy nepustil a taky se přimlouvám Vojto za výrobu, což by mohla být další tvoje výzva. Ostatně i ty jako nářaďový vůz v pozdějších epochách můžeš tuhle poštu využít, protože svému účelu vozy přestaly sloužit v první polovině devadesátek.
_lt_ Zeuke56 je myšlenu AB4üpe, viz moje úprava na pseudo-WLAB. Ten tvůj návrh vypadá ale zajímavěji. Počkám chvíli, jak se tu víc lidí shodne na názoru, ale o tomhle by se už dalo uvažovat seriózně… Dají se při výměně podvozků použít původní plíšky z podvozků, nebo je jiný rozvor?
Geneze výroby předloh je následující z vozů Schürzenwagen (výroba Kassel, Wroclaw, Norimberk a Görlitz) – např. WR4üpe-38 z let 1938-1944 Tillig 16972 byla v roce 1954 v Bautzenu vyvinutá a vyrobená 200 Kusová série vozu LÖWA E5, C4üp-54 – to je ten Tillig 13877 z odkazu _lt_. E5 byly vlastně další vývojový stupeň vozů „Altenberg“ z roku 1935 – viz set Kuehn/Roco v designu podobném vozu Schürzenwagen. Po E5 se v Bautzenu vyráběly vozy Da a DFa pro ČSD. Sice se v knížkách a na internetu píše, že prototyp byl vyvinutý v roce 1955 na Smíchově z tehdy dodávaných vozů Ba, Bai, BRa a Bac a výroba předaná do Bautzenu, ale není to úplně pravda. Tatrovácké vozy mají osmiúhelníkovou skříň se sraženými představky – podobně jako budou mít o deset let později vozy Y, zatímco vozy Da a DFa jsou z půdorysu čisté obdelníky (samozřejmě po vynechání výhledových oken). Skříně Da a DFa byly vyvinuté tak, aby se daly vyrábět právě na přípravcích, které ve vagónce Bautzen zůstanou v z výroby vozů LÖWA E5. Když se podíváte pořádně na čelní a střešní partie vozů Ba/Bai/Bac/BRa Tatra, Da/DFa a E5, tak je zcela evidentní, že hytláky pro ČSD jsou upravené vozy LÖWA a ne Tatra. Z Tatry mají jen podvozky. Rozměry skříně a rámu prakticky na milimetry sedí na vůz LÖWA. Vovo, jestli přestavnou sadu na vagon z -It-ho odkazu, tak hytlák a s podvozky ES Pečky. Ten tvar střechy – nejprve velký rádius, pak šikmá rovná část, pak malý rádius a potom kolmé čelo – to sedí na Da/DFa. Mám oba typy nakoukané – jedinou dochovanou E5 občas tahám za párou a Da/DFa si pamatuju z pravidelného provozu.
Co se týká vozu „Zeuke56“ jak jsem jej označil – jde o model z roku 1959 a představuje typ vozu AB4üpe-56. Po parní lokomotivě BR81, dobytčáku, uhláku a cisterně to byl teprve pátý model TT na evropském trhu, první typ osobního vozu a první typ podvozkového vozu ve výrobě. Modelů bylo vyrobeno půl milionu kusů, zatímco skutečný vůz existoval je ve dvou exemplářích. Nicméně i přes vysoké stáří modelu a nepřesou šířku má tvar bombírování přechodu střechy do čela správně. Tyto vozy u DR neuspěly a ve výrobě je brzy, ale ne hned – nahradily vozy typu OSŽD B a UIC Y. Právě z typu AB4üpe-56 vyšel o dva roky později ještě hytlák Pw4 üe-58 – opět, pozvolný bombírunk střechy přesně sedí a odebráním nástřešku a zaslepením čel Pw4 üe-58 vznikla o další tři roky později pošta Fa pro ČSD. Až budu mít zase chvíli, tak Vovovi naposílám obrázky daných vozů, aby tu genezi viděl.
Tak teď je otázka jestli je na to ten Zeuke56 lepší, či ne. Podvozky mají větší rozvor, takže se musí vyměnit celé podvozky i s plechem. Navíc na nich má být přilepeno dynamo, jako se dává na podvozky u vozů bai od igry.
Z rámu se musí odříznout podvěsy a podvozky o nějakou desetinku podložit, protože kola lehce drhnou o rám. Tyhle detaily jsou sice hezké, ale nic platné když není celá nová bočnice. Pro podvozek jsou v rámu dvě díry, takže je možné mít čepy podvozků od sebe vzdálené 132,2 mm, nebo 141,2 mm. Vůz Fa má mít 135 mm. Délka přes nárazníky je 193 mm, vůz Fa má mít 196 mm. Výšku jsem naměřil asi 32 mm (ale bez podložených podvozků uvedených výše) a měla by pro Fa být 33,3 mm. Střecha je asi 5 mm vysoká. Šířku vozu jsem včera neměřil, ale když stál vedle Baim od MTB, tak byl asi stejně široký.
Petře máš pravdu, ty rozměry co jsem naměřil fakt na Da sedí přesně. Nemám dalších otázek, kromě toho, jesli mi nějaký Zeuke model prodáš, protože takové vozy neměl ani můj strýc, když v 80tých letech provozoval kolejiště.
Je fakt, že taková akce je už vyšší dívčí, z původního vagonu nezůstane prakticky nic – jen čela a střecha a i to by se muselo podélně rozříznout, zúžit a následně slepit. A ještě možná podvozky, kdy modelář musí buďto volit mezi modelem z roku 1959 a nebo současnými z produkce Tillig, které ale mají zavěšení kolébky na čepy a ne na oka. Navíc podvozky Zeuke potřebují dvojkolí s hrotovým uložením.
Jestli chceš, tak ti nějaký model seženu. I ty historické kuple Zeuke se dají svěsit s těma současnýma. Hoď mi na sebe kontakt.
Tvůj strejda je v osmdesátkách mít nemohl, protože výroba a prodej modelu běžela mezi lety 1959 až 1969, nicméně mnoho z těch půl milionu kusů se po různých bazarech a burzách válí dosud.
Tak jestli by to bylo na Zeuke AB4üpe, tak bych to od začátku považoval jako „hobby“ přestavbu neužitečných vozů, kdy je potřeba přijmout opravdu velké kompromisy. Rozřezávat vagón na půl včetně rámu a předělávat mu podvozky nemá smysl, to se jedná o novostavbu vozu a mělo by smysl to zaformovat a odlévat.
Ono to je asi v zásadě jedno, jestli se bočnice nalepí na -56 Zeuke, nebo na-54 Tillig. Kdo bude chtít dokonalý model z Zeukeho, bude sochat. Kdo bude chtít dokonalý model z Tilliga, bude sochat taky, ale jiné partie. Podvozky se musí vyměnit u obou (nebo u Zeukeho přinejmenším výrazně vytunit), výhodou Tilliga je kinematika a krabička, výhodou Zeukeho je zpracování jinak neužitečného šrotu z roku 1959. Ten Tilligův se víc hodí na Da/DFa, pokud se s nimi IGRA konečně nerozhoupe.
Tak jsem vyhrabal z krabice lept Da od MM a naměřil jsem šířku 23,2 mm. U vozu tillig E5 jsem naměřil 24 mm a dle skutečného vozu by to mělo být 22,5 mm. Totiž i ten E5 na mě působil trochu širším dojmem. Jak jsem psal předtím, tak je asi stejně široký co Baim MTB.
Jak je na tom rozměrově onen Zeuke 56? Ono se bude těžko prodával lept bočnic na vůz s doporučením, rozřízněte si ho přesně v polovině kotoučem 2 mm.
Dalo by se to i řešit úplným odříznutím bočnic a místo nich vlepit leptanou bočnici pod střechu mezi čela. Když se k tomu přidá ta hromada úprav na čele, spodku a výměna podvozků… tak to opravdu bude novostavba, do které se pustí jen hrstka kupujících. Chtělo by se ti tohle dělat Vojto?
Určitě ne, tohle není úplně moje krevní skupina. Kde se bude ubírat v takovém případě na pojezdu? Uprostřed těžko, to by zmizelo uchycení podvozku… Když rozříznu vůz v ose, přijdu o šířku dveří na čele, takže celá nová čela? A tak dále… Já jsem ale schopen udělat bočnici na „nějaký“ model a uplatnit ho s tím, že prostě „bohužel je vůz moc široký“, což je případ i tohoto článku o vozu Fa/Post. Myslím, že velká část modelářů by byla ráda za širší vůz, ale právě s benefitem „nic neřešit“ jako je pojezd a kinematiky, což je podle mě i hlavní devíza ostatních přestavbových sad… U vozu Da je samozřejmě problém, že když přidáme ta výhledová okna, už to bude moc vidět… Co se týče vozu AB4üpe, v článku ze silvestra je pár fotek s ostatními vozy – je široký taky dost…