Moderní jídelní a bistrovozy (2) – ARmpee832
Další (druhý) bistrovůz na českých kolejích, a samozřejmě trochu jiný než ARmpee829. Jedná se o rekonstrukci vozů BRcm/BRm v roce 2009 v ŽOS Vrútky, proto taky vůz má některé pro nás netypické prvky.
Vůz ARmpee832 vznikl velkou rekonstrukcí všech šesti zbývajících vozů BRm u ČD a byl snad první, který dostal před několika lety první verzi Najbrtu, a navíc pro jídelní vozy tehdy speciálně určený šedý nátěr s tenkým proužkem.
Nově vzniklý vůz má trochu zvláštnost, že on je tak nějak divně vysoký – když si najdete jakoukoliv fotku, tak ten vůz vlastně výškově nesedí na cokoliv, co je připojené v jeho okolí. Fotek se dá najít dost, ale na některých to vynikne víc. Všimněte si, že zhruba kde Ypsilonce končí bočnice a začíná střecha, tam teprve u ARmpee začíná spodní hrana žlutého pruhu. Bočnice je tedy cca o 100 mm vyšší, nebo je maskovaná výše posazenou hranou šedé střechy. Na druhé straně jiný vůz má hranu střechy zhruba tam, kde má ARmpee832 teprve dveře. (Zdroj: https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_ARmpee.php?lang=cs)
V nátěru Najbrt 2 mu zůstává nezvykle vysoko posazený žlutý pruh, kdy mezi oknem a pruhem je dalších cca 100 mm. Přitom spodní pruh bývá většinou shodně vysoko, nebo jen o cca 2-3 cm níž. Ono to bude tak, že je centimetr dole, centimetr nahoře, a celé to prostě vyšlo „nějak jinak“. K důvodu, proč to tak je, je potřeba zajít až k samotné rekonstrukci – z původních vozů BRcm/BRm zbylo jen torzo. Díky tomu bylo možné celou bočnici znovu tvarovat a dimenzovat, proto na umístění oken a dveří nebyla žádná potřeba kopírovat původní rozmístění. (Zdroj: https://www.zelpage.cz/zpravy/7346)
Celé jsem to v leptu zohlednil hlavně tím, že jsem okna proti ostatním vozům posunul o něco níž, aby se zachoval ten vyšší nadokenní díl. Jinak ale nelze v TT nějak měnit výšku vozu, to by bylo asi zbytečné.
Rozhodl jsem se využít další ze zásoby vozů Bymee od Tilliga, i když opět opakuji, že tento vůz je na přestavby méně vhodný. Jeden z mála momentů, kdy je výhodné ho použít, je potřeba větší rekonstrukce spodní výbavy – rám se dá totiž lépe očistit od beden, než vozy Halberstadt s krajními vstupy na představcích – díky tomu je možné například snadněji přesunout výměník pro vozy, které ho mají mimo osu vozu.
Na stavbě není nic složitého, jen se vyřeže bočnice a nalepí se nová leptaná, osadí se nové přechodové dveře a přesunou se světla níž. Žádné extra úpravy potřeba nejsou. Střechu jsem nechal v šedém základu, protože vhodný odstín v RALu nemám a navíc mi přijde pro model ta tmavě šedá na střechu dost tmavá.
Šedou je potřeba nastříkat i čela střech. Dále je potřeba jako obvykle u obou vozů vyfrézovat prostor pro nové přechodové dveře a přemístit světla níže rámu vozu.
Dveře do oddílu první třídy vozu ARmpee832 jsou modré, takže vymaskovat…
A stříknout. Tady přeskočím fázi „se mi to nepovedlo“, kdy jsem musel stříkat část vozu znovu, protože jsem si vůz upatlal do ještě nezaschlé barvy… stane se a je potřeba zachovat hlavně klid… Na střeše proběhla rekonstrukce střešních větračů, ty jsou opět klasicky z kartonu.
Obtisky jsem si vyrobil jako celovozové, a zatím jen pro verzi Najbrt 1. Je to myšleno tak, že se větší část obtisku nanese najednou. Dále jsou v aršíku doplňující popisy k tomu, jak se popis vozu vyvíjel. Nejdříve byl nápis Bistro vůz, pak přibyly velké piktogramy mezi okna, pak přibyly nápisy ČD Resturant, následně zmizely původní nápisy Bistro vůz, a pak byl celý vůz doplněný nápisem ČD – Národní dopravce… A pak vozy dostaly nátěr Najbrt 2… Je potřeba si vybrat prostě jednu fotku a podle té osazovat nebo vystřihovat. V sadě by měla být pokrytá všechna období na vůz v celošedém provedení.
Obtisknuto včetně žlutých pruhů pro oddíl první třídy. Černou akrylovou fixou jsem zvýraznil všechny hrany dveří.
Snažil jsem se zvolit jednu z prvních verzí popisů, možná dokonce tu úplně první.
Nevýhoda vozu Bymee, že zde vzniká na přechodu bočnice a střechy dost velká hrana a je potřeba jí nejlépe zamaskovat žlutou až pod hranu střechy, aby nebylo pořadí „žlutá – světle šedá – tmavě šedá“ – vypadalo by to divně. Další moment, kdy se tenhle nebymák nehodí pro takovou přestavbu.
Druhá strana vozu s prostorem přípravny.
Velký obtisk je potřeba nanášet trochu s citem, aby se neroztrhnul. Ti méně trpěliví si ho samozřejmě můžou rozstříhat na menší 🙂
Interiér je potřeba vyrobit celý znovu. Pro ARmpee832 obsahuje malou přípravnu, barový pult, stoly pro konzumaci, a oddíl první třídy.
Pohled na základ – je možné doplnit z vlastních zásob např. opěrky obloukových sedaček, nebo barové stoličky… ale vidět dovnitř opět fakt není…
Rovnou jsem se vrhnul na úpravu spodku. Opět jsme vynechal nějaké přemisťování výměníku, tomu se po špatných zkušenostech snažím vyhnout. Ale doplnil jsem dost beden tak, aby to vypadalo zespodu plné a tím pádem i předělané. Je potřeba to prostě brát tak, že nějaké základní díly spodku jsou přiložené, ale je potřeba zapojit trochu hlavu a snad si ten kousek kartonu každý umí vystřihnout sám, aby si doplnil, co uzná za vhodné 🙂
Natřeno zatím černou. Uprostřed zůstal kanál rozvodu vzduchu, ale celý je schovaný za předsunuté bedny, takže to nevadí.
No a zbytek beden je tak nějak rozmístěný – přiznejte se, že kromě projektanta vozu a lidí pracujících na údržbě ONJ nikdo neřekne, jestli je to dobře, nebo špatně.
Celý spodek včetně podvozků nastříkaný tmavě šedou – v mém případně tmavší, než je střecha, i když by měly být stejné.
Interiér jsem nastříkal šedohnědou, měl by to být v první verzi takový krémový dekor.
Sedačky mají jen zvýrazněné podhlavníky a opěrky, to jen tak pro srandu – ne, že by to mělo nějaký efekt.
Vůz je možné zasklít kouřovou folií a začít sestavovat dohromady. Zasklené kouřovou folií jsou i dveře přechodové i vstupní, zakápnutá světla barvou na sklo a dosazené návalky. Nechávám přechodové můstky v černé, i když by měly být v barvě rámu, tedy šedé.
I tento vůz má výměník pod vozem umístěný excentricky, takže je potřeba zvážit jeho přemístění. I u Halberstadtu i u tohoto typu je výměník prostě špatně, takže se buďto nechá nebo vyřízne a přesune.
Stupačky je potřeba osadit nové, na výběr jsou leptané nebo kartonové. Ty kartonové budou mít ještě ve finální verzi upravený tvar, je potřeba je nalepit zespodu dveří přímo na skříň.
Hotovo. Fotek není mnoho, ale pro představu o stavbě snad postačí.
Výsledkem je nezaměnitelný bistrovůz s oddílem první třídy, který pro kolejiště obsahuje tu výhodu, že obsahuje dva potřebné oddíly v jednom voze a tedy ušetří délku vlaku.
Myslím, že vozu nic nechybí a že svojí předlohu vystihuje dostatečně dobře. Nějaké snížení oken zde podle mě není znát, ale je tam. Je to poznat hlavně na žlutém pruhu, že je od oken odsazený o něco výš.
Srovnání s původním vozem BR(c)m. I když byla možnost při té kompletní rekonstrukcí skříně udělat velké úpravy, tak to nakonec se vlastně nechalo úplně vše při starém – zůstala i velikost kuchyně, i ta snížená okna…
Kdo si myslí, že ARmpee je jen jedno a je buďto bílé nebo modré, tak není. ARmpee829 (nahoře) je původně jídelní vůz, do kterého se dosadily sedačky první třídy. Je to poznat na rozložení oken. Proti tomu ARmpee832 (dole) je vlastně osobní vůz, do kterého se nacpala kuchyně s malou jídelnou.
Pohled na čelo vozu a jeho tmavě modré dveře.
Tím je další vůz odškrtnutý, v příštím díle miniseriálu bude řeč ještě o vozu WRmee814 po druhé rekonstrukci.
Skutečné vozy jezdí stále v provozu ve stejném provedení, jen dostaly postupně nátěr Najbrt 2. Pořád jdou rozlišit poměrně dost od druhého ARmpee podle hodně znaků, ale v tom druhém Najbrtu už si jsou přeci jen podobné.
Kdo by potřeboval obtisky na Najbrt 2, ozvěte se zatím mailem a neměl by být problém dodat.
Vůz se nejlépe cítí ve společnosti vozů pro expresy a mezinárodní spoje, a vzhledem k roku svého vzniku by se v provozu mohl potkat určitě ještě s vozy zeleno-šedými, ale i s vozy v Najbrtu 2.
Sada jako obvykle k zakoupení.
