Objevil jsem tenhle „skvost“, uveřejněný přesně na den před 15ti roky a potřeboval jsem aktualizovat pár věcí v článku po technické stránce, tak jsem si říkal, že to buďto smažu, nebo přepíšu část článku jako vzpomínku na časy, které už jsou dávno pryč. Tehdy jsem tuhle Singrovku stvořil horkou jehlou za jeden večer.
U MTB modelů se málokdy vidí varianty polomáčených motoráků s 30cm žlutým pruhem na čelech pro epochu V. Prý je problém s potisknutím pruhu na čela přes bedny světlometů. A tak jsem neváhal a takovou Hydru jsem se rozhodl si vytvořit sám.
…a to je u lokomotivy dost podstatná závada. Pořídil jsem tuhle vzhledově povedenou posunovací lokomotivu s tím, že bude tahat vozy do areálu ZZN. Ale problém, ona neutáhla ani jeden vůz. A tak jsem se pustil do dovážení.
Další věc, která se nepovedla na motorácích 810 od MTB, je občasný problém visícího spřáhla. Všimlo si toho už více modelářů a to i v momentu, kdy si fotky fotí sám obchod, tzn. že to už dorazí vadné od výrobce. Buďto jde o poškození při přepravě, nebo o nějaký problém ve výrobě….
Pořídil jsem motorák 810 od MTB. Jasně, četl jsem o problémech s vypadáváním na výhybkách způsobeným špatným rozchodem dvojkolí, což je taková známá bolest MTBčka. Ale říkal jsem si, že risknout se to musí, třeba ten můj bude zrovna v pohodě.
Asi bych někde dohledal, jak dlouho už tuhle lokomotivu doma mám, ale bude to tak 12 let. Mosazný pojezd Pleticha + odlitek Molata – tehdy úplná klasika, aneb období boje, zda je lepší Vilinger nebo Pleticha a Molata nebo Číž – vzpomínáte na to ještě?
Taky vás vždycky lákala „úzká“, ale při představě shánění pojezdu do „téúčka“ vás ta chuť rychle přešla? Nedivím se, shánět všeobecně pojezdy na cokoliv je snad čím dál složitější. Přitom u Nkařů mluví celý svět o pojezdech Tomytec, které by na to šly použít.
Фирма Hekttor (Чехия) делает чудесный набор электровоза Е465.
Dokončil jsem vlastně první model pro tatranskou železnici. Kupodivu to není trojče, které je rozdělané už dlouho, ale je to „rychloprojekt“ Kométy, aneb návrat k modelářským začátkům.
В интернет магазине Мой ТТ куплен набор для сборки lokomotivy 797.
In the online shop Moje TT I bought set to build lokomotivy 797.
Na e-shopu MojeTT jsem zakoupil stavebnici lokomotivy 797.
Od kolegy modeláře, kterému tímto moc děkuji, se mi do ruky dostaly velmi cenné výstřižky z časopisu Železničář – přesněji z jeho přílohy o modelové železnici.
No, co o tomhle projektu říct… Začal jsem si kdysi stavět vagonky ze stavebnic, později i celé od nuly. Pak přišly lokomotivy ze stavebnic. A co teď dál? Nezbývalo, než se pustit do výroby vlastní stavebnice lokomotivy. Volba padla na řadu 797, tedy modernizované prasátko.
Originál model aj napriek dokonalému vzhľadu pôsobil na mňa umelým dojmom, rozhodol som sa ho trochu priblížiť realite. Všetky moje modely majú dajakú patinu tak, aby aspoň trochu budili dojem reálnej prevádzky.
Skutečný parní vůz byl vyroben ve dvou exemplářích roku 1903 ve Smíchovské fabrice Ringhoffer. Dodnes se dochoval pouze muzejní vůz M124.001, který dříve působil na tratích Česká Kamenice – Česká Lípa – Louny – Dobruška. Nyní je provozní v muzeu ČD v Lužné u Rakovníka – majetek Národního technického muzea v Praze.
Když jsem začínal s články tady na MojeTT.cz, říkal jsem si, že recenze a návody ke stavebnicím u mě budou spíš výjimkou, že bych se rád spíš zaměřil na různé úpravy, tipy a triky k různým, ať už továrním, nebo jiným modelům, a to především po stránce elektriky a mechaniky.
V poslední době k nám výrobci železničních modelů byli opravdu štědří. Dočkali jsme se továrních modelů „Brejlovců“ hned od několika výrobců. Co se týká různých variant, rozhodně je z čeho vybírat. Ovšem pro ty, kterým ani to nestačí, jsem připravil jednoduchý leptík na úpravu továrního provedení modelu.
Čtyřkolák je další parní lokomotiva, která se dá postavit z leptu na existující podvozek. V tomto případě na BR 81/92 od Tilliga. Stavebnice obsahuje díly na verzi 434.1. Na netu je relativně dost fotek a verze 434.1 a 434.2 se zachovaly a jsou i provozuschopné. Stavbu trochu popíšu a budu se snažit upozornit na záludnosti.
Zasvěcení jistě vědí, že se jedná o přezdívku motorové posunovací lokomotivy T 211. K její stavbě se krásně hodí leptaná stavebnice z produkce fy. Hekttor.
Jednotka 471, moderní dvoupodlažní elektrická jednotka společnosti Škoda Transportation, se skládá ze 3 vozů. Na koncích jednotky je motorový vůz 471 se dvěma hnacími podvozky a řídicí vůz 971. Mezi nimi je vložený vůz 071. Prototyp byl vyroben roku 1997 v tehdejší Moravskoleszské vagónce. O 3 roky později začala sériová výroba.
Nedávno jsem na internetu objevil lepty od firmy Modely Mašinek na řadu 853. Protože jsem měl rozpracovaný odlitek, neváhal jsem a lepty zakoupil.
Dnešní článek je zcela vhodným a nezávadným i pro ty, co neuznávají spisy o leptaných autobusech. Tak lacino vám to ale nedaruju, i tentokrát to bude o leptu 🙂 Do rukou se mi dostala stavebnice lokomotivy 753.6, tedy modernizovaného brejlovce SD-KD.
Myslím, že není třeba nikomu nijak zvlášť představovat tento speciální vozík sloužící traťovým dělníkům na kolejích od dob ČSD do dneška, prostě „MUVka“ anebo hojně přezdívaný drážními pracovníky také např. jako „motorový útočný vozík“.
Ke stavbě tohoto typického motorového vozu převážně éry ČSD, s jehož stavbou vás v tomto příspěvku hodlám seznámit, jsem použil leptanou stavebnici, kterou jsem obdržel od slovenského kolegy modeláře a autora – Mariana Sopfritse, který své zkušenosti s vlastní stavbo prezentoval v článcích na www.railnet.sk.
Stavebnica MUV 69 od výrobcu Hekttor je na trhu už nieaký ten piatok a tak som si ju musel postať aj ja. Keďže plánujem dve tak ako prvá bude bez pojazdu. MUVka na tejto stránke ešte nie a tak sa teším že prvá bude práve moja.
I když si mnozí modeláři mohou myslet, že v době, kdy Hektora, tedy T435, vyrábí fa Tillig, je zbytečné ho stavět v domácích podmínkách, já sám raději volím možnost stavby vlastních modelů.
Tento článek vznikl po prohlídce archívu mých fotografií jen jako taková nostalgie nad začátky mého stavění železničních vozidel z leptaných stavebnic. Tento stroj vznikl ještě v době, kdy na trhu nebyl žádný ze současných tří výrobců těchto lokomotiv.
Jak již napovídá název, rád se tentokrát podělím se svojí snahou o sestavení této typické české parní lokomotivy vyráběné v letech 1952-1958 závody Škoda v počtu 510 ks pro tehdejší ČSD. (čerpáno z http://lokomotivy.webzdarma.cz/).
…ťápají si v blátě cestou necestou… Už dlouho se chystám, že si konečně trochu upravím dle svých představ Rosničku ze Start setu Tillig. Kdysi to byla moje první lokomotiva v TTčku, která me vlastně k celému TT přivedla od H0 celkem náhodou. Jako rozehřívací model po delší odmlce jsem si vybral tedy právě Rosničku…
Myslím, že nikomu není třeba představovat ani tuto skutečnou lokomotivu z produkce tehdejší ČKD, ani vlastní leptanou stavebnici od firmy Hekttor.
Takže bych vám chtěl ukázat jak jsem stavěl Čtyřkoláka. Je to můj první lept, co jsem kdy udělal a po dvanácti letech je to něco co jsem vůbec udělal 🙂 Budu se především soustředit na pojezd.
Skoro se při pohledu na nadpis může zdát, že je tu něco špatně. Vždyť článek o tom, jak jsem stavěl model z leptu už tu dávno je. Dokonce už jsem dospěl do stádia, kdy si leptané díly navrhuju sám. Historie tohohle článku ale sahá daleko do minulosti, fotky byly pořízeny už před rokem a model je postavený ještě déle.
Po jisté odmlce se vrátíme k lokomotivnímu parku, tentokrát příspěvkem vpravdě neaktuálním. Proč? Tématem článku je totiž něco, co už bylo publikováno dávno jinde a co jistě všichni mají doma postavené. Ale pokud vás náhodou publikované neuspokojilo, tak jako mne, mrkněte na následující řádky.
Motorový vůz M 240, přezdívaný singrovka, byl vyvinut vagónkou Studénka jako náhrada za dosluhující motorový vůz M 131, tehdejší vedení ČSD objednalo výrobu 220 ks těchto strojů. Po dodávce první 120 ks série a postupném užívání začalo docházet k poruchovosti strojů, takže další dodávka vozů byla zrušena.
Tato dieselová lokomotiva se stala nerealizovaným projektem konstrukčních kanceláří ČKD z přelomu 60. a 70. let minulého století. Byla vyrobena v počtu dvou kusů. Jednalo se ve své době o nejrychlejší, nejvýkonější a nejmodernější lokomotivu vyrobenou v tehdejším ČSSR, ale i ve světě.
Keď v Novembri 2009 som bol na pražskej burze, hlavným cieľom bolo zakúpiť nejaký menší odliatok, s ktorým by som mohol začať. Odliatky som pred tým nikdy v rukých nemal a chcel som ich vyskúšať. Do oka mi padol odliatok E422.
Zajímavou novinkou, alespoň pro mě, se stal lept motorové lokomotivy řady 714 od Jana Cekula. Pan Cekul není žádný nováček v leptech a tak se dalo očekávat, že stavebnice bude stát za to.
Lokomotivy řady 730 (T457.0) měly postupně nahradit všechny starší posunovací lokomotivy, kterým měla končit po roce 1985 životnost (řady 710, 720, 721 a 735). Řada 730 je navržena pro středně těžký staniční posun a lehkou traťovou službu.
Lept Čmeláka mi ležel doma přes rok. Pořád jsem z něj měl trochu respekt, ale nástup chladného počasí udělal svoje a během tří víkendů je najednou Čmelda na světě. Že na stavbě modelu není nic náročného se vám pokusím přiblížit v následujícím článku.
Dlho som váhal s týmto príspevkom, či uverejniť alebo nie. Som totiž začiatočníkom v modelovaní v TT už druhý krát :-). Prvý krát to bolo veľmi dávno, keď som možno ako 8 ročný dostal slavnu bobinu s nejakými Y-psilonkámi pod stromček a pokračovalo to možno do mojich 16.
Aby tu nebolo málo motorákov M152/810 zo stavebnice LPH chcem sa podeliť o skúsenosti zo stavby aj ja. Po dlhej dobe (viac ako 10 rokov) som sa znovu vrátil k železnici, medzitým som staval lietadla a tak mi stavebnica z pár dielmi nemohla predsa robiť problém. A aby som si to zkomplikoval motorák musel jazdiť.
K vyzkoušení postavení vagónku či lokomotivy z leptu mě motivovaly články na tomto webu. Díky výbornému popisu a rozsáhlé fotodokumentaci není pochyb o tom, že to zase tak jiné modelaření není, a že potřebné vybavení stojí několik stovek korun. Jako učební model jsem si vybral Zamračenou od HekTTora.
Jednoho podzimního dne jsem se rozhodl navštívit Trutnov. Po procházce městem a návštěvě modelářského obchodu mě zahnalo náhlé kručení břicha na vlakové nádraží na něco dobrého na zub. Při pojídání jídla z rychlého občerstvení jsem sledoval nákladní i osobní vlaky. A kde se vzal tu se vzal… motorový vůz spol. Viamont.
Další variace na téma „motorový vůz řady 810 Českých drah“ – už tu byl přehled pojezdů, použití staré „startky“ pro pojezd, jednoduchá M152 i složitější 810 s přípojným vozem 010 v „odésáckém“ nátěru, motorák jako nehnaná maketa. No a teď tu bude sice opět polomáčená varianta, ovšem jako 810 ČD s výkyvným spřáhlem a (!) osvětlením.
To jsem si takhle chtěl udělat jednou radost, tak jsem si zase něco objednal. Zápletka jako vždy komplikovaná a snad i nedůležitá, prostě Hektor je tu tak se jde stavět. Jo a jedná se o stavebnici od „firmy“ Hekttor.
Historie těchto motorových vozů je nejen zajímavá ale rovněž fascinující. Vyrobeny pro elitní motorové expresy, po jejichž zrušení byly přesunuty na vnitrostátní rychlíky, skončily svou pouť mnohdy neslavně na obyčejných osobních vlacích na lokálních tratích.
Ve svém strategickém plánu výroby motorových vozů 810 jsem si stanovil čtyři kusy – každý v jiném barevném schématu. Ale má cenu je všechny motorizovat? Úspora téměř 1000 Kč není zanedbatelná, proto jsem se rozhodl alespoň jeden motorový vůz vynechat z motorizačního plánu a udělat ho jako nehnanou maketu.
Lepty se nedají krom detailů lepit jakýmkoliv lepidlem. To jsem dříve také četl a byla to jedna z věcí, která mě od stavby leptů odradila. Pájení jsem se bál. Pak přišli kolegové, že si slepili vteřiňákem MUVku nebo Prasátko (vcelku malé lepty) a neměli s tím problém. Já se pustil rovnou do pořádné Zamračené.
Jednoho letního dne letošního roku (nyní vlastně již loňského roku) mi na pracovním stole přistály dvě krabičky, jejichž obsahem jsem byl trochu překvapen.
Ke stavbě modelu této motorové lokomotivy jsem použil mosaznou leptanou stavebnici od fy Cekul.