Osobní vozy

ČD Bt278 – osobní velkoprostorový vůz (opět) ze Studénky

Už to slyším – jééé, achjó, zase další MTBčková Vindobona. Ale ne, dneska to bude Y od Tilliga, přestavěné na velkoprostorový vůz Bt278, výrobce Vagonka Studénka. S Vindobonou to má společný rodokmen ze Studénky, ale jedná se o klasický osobní vůz.

K tomuto nápadu mě dovedla moje přestavbová sada na vozy Baim pro motorové vozy. Po sérii připojných vozů Baim následovala ve Studénce výroba dvou prototypů (čísla 000 a 001) vozů Bai, které byly téměř shodné s vozy Baim, ale neměly nezávislé topení a byly určené pro osobní dopravu. Z důvodu jiného vytápění se lišily tím, že neměly na střeše mřížky – ty se přesunuly na bočnice pod okna. Od sériového čísla 002 pak vozy převzaly profil vozů Y včetně zvýšené střechy. Kdo si chce tedy vyrobit jeden z prototypů, může použít vozy MTB. (Foto reprodukce z knihy Osobní vozy ČSD II. 1939-1992, k zakoupení zde)

Kdo si chce ale vytvořit jeden z více než 500 sériových vozů dodaných pro ČSD, ten vůz MTB použít nemůže, protože přestavovat střechu není rozhodně snadný úkol. Hledejte vozy Bt278, protože Bt279 už měl podvozky GP200, a tam už by byl rozdíl zbytečně velký. Vozy Bt278 dojezdily v roce 2015, dožily se ještě Najbrtu 1 se šedou střechou. (Foto reprodukce z knihy Osobní vozy ČSD II. 1939-1992, k zakoupení zde)

A co mají tedy vozy společné s Vindobonou? Vozy Bt byly vyráběny po sérii vozů Bam/Aam a Baim – sdílí s nimi na první pohled rozhodně spoustu dílů. Dveře, interiéry, okna a díly skříně (kromě střechy).

Proto mě napadlo naroubovat přestavbovou sadu Baim na vůz Y od Tilliga, který se shoduje tvarem skříně, jen mu chybí těch 11 oken. Ano, nebudou tu podvozky VÚKV, ale vzhledem k jejich podobnosti s podvozky Görlitz je to něco, co dokážu přežít. Ony ty MTB podvozky VÚKV v TT jsou možná vzhledově méně věrné originálům, než podvozek Görlitz… Jsou modeláři, kteří se dokážou pohádat o tom, jestli má být pod vozem Görlitz V nebo Görlitz Va, já to upřímně nepoznám ani neocením, takže pro mě může mít klidně Bt pod sebou zavázané Görlitzy. Podstatné je, že tvar rámu je podobný, vzdálenost dvojkolí podobná (o 100 mm rozdíl je něco, co psychicky unesu), způsob vypružení a osazení brzdovými špalky podobné.

Proč použiju Tillig a ne MTB, kromě tvaru střechy? Jeden důležitý důvod – vůz Bt patří do osobních vlaků tažených lokomotivou. A jak by vypadala směs vozů Tillig a MTB jsem ukazoval minule u vozu BRa – není to tak hrozné, ale rozdíl tam je. Když použiju vůz MTB pro vozy přípojné, které budou tahat motoráky, dává smysl zachovat vzhled a šířku vozů MTB pro celou soupravu. Když ale chci vůz, který zapadne do soupravy obyčejných Y téměř neznatelně, je mnohem moudřejší použít vůz stejného tvaru a šířky – tedy Tillig.

Zapomenutý jídelák – ČSD BRa ze Studénky

Jak se tvořily takové vozy před skoro 14 roky se můžete podívat do staršího článku.

ČD Bdt – jedenáct oken na Ypsilonce

Vůz Bt v provozu. (Zdroj foto: https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_Bt.php)

Aby bylo ohledně podvozků o čem diskutovat, tak následuje srovnání. Podvozek VÚKV – přiblížení fotky z vagonwebu.

Podvozek Görlitz V. (Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bogie_Goerlitz_V_BDs.jpg)

A podvozek na mnou vybraném voze Tillig.

Nedávno kolega Fuška uveřejnil pěknou přestavbu pomocí rosťopišovských leptů na maďarský vůz Bt277. Ten se vyznačuje masivnějšími rámy oken, více zakulacenými v rozích. Další velkou výraznou rozdílností jsou hodně kulaté rohy vozu. Určitě doporučuju přečíst.

Maďarský velkoprostor ze stavebnice od Rosťopiše

A přestavbovou sadu pak můžete sehnat zde.

Sada pro přestavbu vozu Bai/Bhm/Bh/Bt277

Kdo potřebuje víc popisu úpravy skříně vozu, řezání a lepení, odkážu na starší článek o úpravě vozu 054.

Bdtn756 / Bdtn757 (ČD 054) – reko přípoják ke Katru

Když dnes kouknu na tři fotky vedle sebe, už poznám, který vůz je z Bautzenu, který z Gyoru a který ze Studénky, ale dřív jsem to absolutně nepoznal. Vozy mají znatelně různé tvary oken – Gyor je má hodně kulatá a silná, Bautzen je má taková “střední” a Studénka má okna hodně hranatá a s tenkými rámy, na výšku trochu nižší. Je to pak vidět na fotkách, že řada oken vozu Bt má spodní hranu o něco výš, než okna běžného rychlíkového vozu z Bautzenu. Samozřejmě, Gyor i Studénka jsou velkoprostory s 11 okny, Bautzen je kupátkový s 10 okny (nebo 9 oken při 1. třídě nebo kombinaci 1. a 2. třídy).

Na mnoha fotkách (čím větší úhel, tím lepší) je vidět, jak jsou okna jiná. Vpředu vůz Bt. (Zdroj: https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=17308)

Červeně zhruba linka oken vozu z Bautzenu, žlutě zvýšená úroveň oken Bt.

A bez linek zvětšeno.

Jiný pohled na to stejné – vpředu Bt, vzadu B. Můžete si všimnout i výšky umístění střešních větraček Bt vs. B – bude to dále zmíněno. (Vystřiženo z: https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=11496)

Jako dárce orgánů posloužil nějaký rumunský Y/B70 snad ze setu Balt-Orient Expres. Prostě cokoliv, co vychází cenově nejlépe. Důležité je, že už nemá na střeše mřížky odporového topení, a že nemá velká dynama na podvozcích – nebude s tím tolik práce s úpravami. Vůz má ještě po staru dva prolisy v čelech, to nebude problém zatmelit. Naopak vadí tři schůdky, měly by být spíš dva. Dá se prohodit s jiným vozem nebo koupit jako ND.

Zkouška dopadla dobře, bočnice pasuje solidně, takže se jde řezat.

Střecha z vozů Tillig jde snadno vyckvaknout – pryč s ní.

Podvozek s interiérem půjde taky pryč. Vše jde snadno rukou rozebrat.

Zasklení je lepené něčím jako chemoprén, celkem drží, ale odloupnout to jde.

Zůstanou tam zbytky lepidla, což nevadí – všechny tyto díly půjdou odřezat.

Odstrojený vůz – měchy a světla pryč, kabely topení pryč.

Připravená skříň na řezání.

A naopak drobotina v krabičce, aby se nepoztrácela.

Opět kotoučkem jsem odřezal prostory oken – jde to lépe než u MTB, plast se tolik nehřeje a netaví.

Skříň vozu je ale měkčí kvůli oddělané střeše, víc se prohýbá. Ale řezat to jde v pohodě, je to za chvilku hotové.

Bočnici lepím už klasicky lepidlem B7000 – fixuje hned, naleptává trochu plast, takže spojuje dobře. Jde s tím ještě trošku hýbat, a po vytvrzení to drží jak fík. Na délku to sedí perfektně těsně před madla. Je dobře, že alespoň tady je MTB a Tillig (celkem nečekaně) naprosto stejně dlouhý.

Zatmelil jsem odřezky a lepidlem prolisy – po zaschnutí přijdou přebrousit.

Bočnice z vozů Baim, která byla dělaná na MTB vozy, je trochu nižší – dole chybí tak 0.3 – 0.5 mm. To ale nebude problém, vše se dá zabrousit a nebude to poznat. Dokud budou skladem bočnice původní, budou se doprodávat ty. Pokud bude potřeba vyleptat další sérii, pak možná přistoupím k úpravě. Dá se s tím pohrát, že nahoře se nechá 0.1 – 0.2 mm od horní hrany a tím se zmenší mezera dole.

Vozy Bt mají proti vozům Baim menší (užší) okna WC, upozorňuju na to – takže tady jsou okna nesprávně široká. V tuto chvíli to “prostě tak je”, pokud chcete, bočnici berte. Pokud nechcete a vadí vám to, riskněte vyčkání na další sérii, jestli bude 🙂 Pokud by se našlo víc lidí se zájmem o sadu, urychlí to její výrobu – napište mi prosím případně e-mail.

Na střeše je potřeba přidat větračky, takže vyrobit z kartonu 6 + 2 náhradní.

Rozložení větraček je symetrické na obě strany – dvě a jedna. Jsou umístěné docela blízko horní hraně střechy.

Karton moc nechce přijímat barvu, toto ještě opravím štětcem. Ale jako takové vypadají větračky dobře.

Neměl jsem RAL7035 tak jsem vzal RAL9002 šedobílá – je trochu teplejší, ale nic, co by patině vadilo. Rámy oken jsou v barvě skříně, takže také šedobílou.

Na bočnice jsem nastříkal zelenou. Vybral jsem podle internetu odstín Lifecolor Napoleonic Green. Na jedné fotce vypadá tmavá.

Ale na druhé vypadala v internetovém vzorníku stejně jako RAL6001. Tak jsem jí zkusil. (Fotky a zakoupeno na https://www.airbrush-potreby.cz/store/goods_lif-LC40___.html)

Je opravdu spíš tmavší, něco spíš k RAL6005 alias vagónové zelené.

Na druhou stranu, vozy v devadesátkách ne vždy měly stejné odstíny jako tomu bylo po přelomu století, vyskytovaly se rozhodně i tmavší exempláře.

Zelenou jsem nakonec zvolil jako první, protože nemusím maskovat prostor kolem madel.

Kupátkový interiér z původního vozu.

Interiér má zboku zarážky pro vsazení do rámu – ty bude potřeba do nového interiéru taky implementovat, aby interiér držel ve vozu.

Tady jsou vidět ty západky, je jich tam snad 12 kusů, takže interiér drží opravdu fest.

Pod interiérem je závaží, a nějaké ty bedny.

Schůdky jdou odebrat a vyměnit za dvoustupňové, schůdky jdou objednat jako ND Tillig, např. kat. č. 3032.

Podvozky jdou vycvaknout snadno.

Původní rozložení beden, určitě se liší vůz od vozu.

Některé bedny jsou jen lepené, některé jsou napevno. Vše jde odřezat. Nechal jsem pozici hlavního vzduchového válce, zbytek jsem přizpůsobil. V řezaném interiéru je několik beden, já jsem si nakonec vystačil s tím, co bylo na voze – jen jsem to proházel.

Interiér je téměř stejný jako u vozu Baim MTB, jen jsem upravil pár míst, kde do vozu Tillig nepasoval. V sadě budou 4 vykousnuté sedačky – ty pasují do prostoru zámků na rámu. Běžné sedačky se tam nevejdou. Také nějaká spodní výbava bude součástí kartonového výřezku.

Z kupátek bude velkoprostor.

Vůz má opět 2 WC a 2 umývárny.

Nové rozložení beden neodpovídá určitě na 100 %, ale pod vozem to bude stačit…

Pak vymaskovat, a šedobílou na bočnice a střechu.

Na pár místech samozřejmě přijde na řadu pár oprav, ale sundavací střecha je na toto zbarvení opravdu skvělá věc – vždycky budou ostré přechody kolem celé střechy díky tomu, že se střecha stříká zvlášť. Jsou tu vidět zatmelená zahloubení na čelech, a světla už jsou stříbrně orámovaná.

Zkušební sestavení – vypadá to jako Bt? Já myslím, že jo.

Až do toho přijdou bílé rámy, obtisky a patina, tak se to zesvětlí a chytne to dobrý odstín. Ta zelená je tmavší, ale úplně mimo není.

Zkouška na kolejišti – opět skvělou výhodou jsou tovární jízdní vlastnosti a garantované rozměry s ostatními vozy.

Jak udělat z Görlitzu podvozek VÚKV? No jak jinak, než prasárnou, fušerstvím, ostudou modelaření. Uříznout konce rámů, tím se podvozek zkrátí.

Působí pak kompaktnější a kratší.

Ubral jsem jen přesahující díly rámů, vypadá to dobře.

Vyzkoušeno pod vozem, sami vidíte, že to vypadá mnohem lépe, žejo?! Jinak jsem (a to pro změnu není skoro vidět) přilepil rámy oken.

Srovnání odstínu s Tilligem, ta zelená je víc taková “lesní”, ale tehdy ty odstíny opravdu občas tak byly. Cíl to nebyl, ale nevadí mi to.

Souprava s vozem BDs už může být krátký osobák nebo rychlík, a velkoprostor se vždycky hodí na lokálku víc, než oddílový vůz.

Spodní části oken WC jsem natřel černou lihovkou před nalepením. V reálu je tam jen nevyklápěcí sklo v gumovém těsnění.

Pohled na celý vůz připravený na obtisky.

Začíná se mi to líbit – jeden z mála vozů, který má rámečky oken tak, jak mají být – v barvě skříně. Člověk na to není zvyklý, vypadá to skoro až nepatřičně.

Obtisky jsou jednoduché, popisů na voze není mnoho. V sadě jsou na výběr 2 čísla pro zeleno-bílý vůz a 1 číslo pro celozelený vůz ČD (ještě tu chybí černý aršík ČD).

Alternativně lze objednat obtisky ČSD Bai pro 70. léta (na fotce ještě první tisk s chybou – řada Baim).

Obtisk mřížky ještě odladím ohledně velikosti, případně by byl do budoucna součástí leptu bočnice – ale zatím bude jako obtisk součástí sady. Na výběr jsou vozy z Olomouce a z Plzně, ale není problém upravit na přání při dodání čísel + DKV.

Teď už je možné vůz nastříkat matným lakem, zasklít zevnitř folií, dosadit zpět zasklení dveří, přechodové měchy, topné kabely, natřít schůdky žlutou výstražnou a pustit do provozu.

Já si na tomto voze chci vyzkoušet ještě patinu. Bude to už hodně let, co jsem naposledy patinoval osobní vagón.

První na řadě bude střecha. Tady jsem se inspiroval zrovna provedením ze článku od Fušky – použít perlinku jako základ zvýraznění plechů. Perlinek je hodně rozměrů, takže pozor na to – nejlépe najít nějakou s okem cca 3,5 x 3,5 mm. Podíval jsem se na fotku skutečného vozu, okno UIC-Y má šířku 1200 mm. Nad oknem jsou zrovna 3 “pásy” rzi, tzn. že jedna má 400 mm, po přepočtu do měřítka cca 3,5 mm.

Stříkal jsem to asi na 4 části. Jednou rukou jsem objímal perlinku kolem střechy, druhou rukou jsem stříkal. Stejně by se nedala perlinka udržet ohnutá najednou po celé délce střechy.

Na světlou střechu jsem zvolil světlejší odstín než minule tu střechovou “Roof Dirt”, a to “Corroded Rust”.

Po prvním nástřiku je krásně znát struktura ok perlinky a barva je opravdu pěkně světle rezavá.

Dál je potřeba střechu sjednotit, aby se ty linky ztratily. Na to jsem si namíchal tmavší mix cca 1:1 s odstínem “Track Dirt”.

Vlastně jsem tím přestíkal postupně celou střechu – linky se částečně ztratily a celá střecha se trochu ztmavila. Na vršku jsem stříkal víc barvy než na bocích, tím bude vršek střechy víc orezlý.

Vyzkoušeno, za mě naprosto parádní výsledek, a to celé asi za 15 minut.

Nemusí se navíc ručně trefovat linky přes střechu.

Ještě to ale není vše. Nějakou světle krémovou jsem nastříkal větráky a prostor pod nimi, tam tolik rzi nestéká a větráky samy o sobě téměř nereznou – stačí se podívat na skutečné vozy. Příště se tu pokusím naznačit spíš stékance pomocí patinátorů, toto se mi nezdá úplně ideální.

Také od myčky je spodní hrana střechy skoro čistá – takže jsem po celé délce nastříkal spodní hranu opět zpět tímto světlým odstínem. Tím končí silné rezavění cca 1 – 2 mm nad hranou střechy.

Ty nejšpinavější exempláře to takto opravdu mají. Tento vůz ještě není ten nejšpinavější, co jsem našel, ale ilustruje celou problematiku dobře. (Zdroj: https://nastoupil.com/)

Trochu jsem nastříkal i mřížku.

A samozřejmě čelo – tam střešní špína navazuje a pokračuje na vrchní část čela.

Jeden z posledních momentů oddělené střechy.

Dneska jsem stejným mixem odstínů vzal i spodek, byl to celkem hezký odstín špíny a rzi dohromady.

A podvozky také.

Mezi okny jsem nastříkal trochu světle krémové jako vyšisování bočnice.

Opět jedno z míst, kde je k diskuzi, jestli to stříkat nebo spíš natírat patinátorem.

Patina kolem dveří – napustit.

A setřít. Po 4 dveřích jsem měl v uchošťouru už tolik vlhkého patinátoru ze stírání, že jsem rovnou uchošťourem začal naznačovat stékance na skříni pod okny. Někde víc, někde vůbec. Špína stéká vždy mezi okny.

Na střechu jsem zkusil to stejné kolem větraček.

Našmrdlal jsem i rámy oken ze zbytků v uchošťouru. Ani rámy nejsou úplně čisté, je v nich usazeno dost špíny, hlavně na příčce a spodní hraně. Možná by tady mohla být špína víc do černa.

Patina podvozků patinátory Brake Dust a Frame Dirt.

Nejprve zase natřít – tentokrát jsem zkusil natřít i pružiny odstínem Brake Dust.

A hned setřít přebytky. Pěkně to vytáhne pružiny, ukážu dále.

Protože původní vůz má 3 schůdky a puristi by mě sežrali, že bych je tam nechal, tak jsem zkusil prostřední schůdek uštípnout.

Moc se mi to nelíbí, mezera mezi stupni je moc velká. Tak časem vyměním, jo?! 🙂 Nebo bych příště řezal spíš první, nebo třetí.

Pohled na kompletní a napatinovaný spodek s interiérem. Sedačky jsou natřené červeně, zbytek jsem nechal v odstínu šedého kartonu, do kterého jsem zkušební interiér řezal.

U vozů Tillig se mi nikdy moc nelíbí červené lampy – ta červená je moc sytá. Červenou jsem tedy ubrousil a natřel jsem více řídkou jinou červenou, aby víc prosvítala.

Teď už se může opravdu kompletovat – nástřik matným lakem, vlepit folie do oken, vsadit zpátky okna dveří (čelní i boční), vrátit dvojkolí do podvozků a podvozky do rámu.

Kdo se dostal až sem, složení je už otázkou chvilky.

Pohled na patinu kolem dveří a podvozku. Ta patina podvozku je za mě skvělá – a přitom je to vlastně 6 tahů štětcem – krásně se ta špína usazuje přesně tam, kde jí chci. Kdyby se to ještě přejelo světlým patinátorem pro vytažení hran, už by na tom nebylo co víc vymyslet.

Pohled na nalepený topný kabel, dále na zesvětlené svítilny, napatinované přechodově měchy, můstky a vlastně i na dveře napuštěné patinátorem.

Schůdky jsou natřené nejdříve zbytkem barvy z pistole z patinování, poté setřené uchošťourem – jako by to byl tekutý patinátor. Pak jsou schůdky natřené na hraně žlutou.

Okna WC jsou zevnitř zatřená jen stříbrnou fixou, vypadá to asi lépe, než bílá.

A zkouška v kolejišti. Patina je pořád v úrovni “decentní, jen střecha je prostě zašlá”.

Takto ty vozy skutečně jezdily, když byly delší dobu po laku. Proti tomu ale bočnice byly opravdu čisté, protože vozy jezdí pravidelně do myčky, kde se boky myjí.

Jak bude střecha vidět v rámci delšího vlaku – je tam vidět, že jsem trochu uhnul s perlinkou, ale v reálném životě si toho skoro nejde všimnout. Je naopak poznat, jak ty světlejší a tmavší úseky jsou ku prospěchu.

Zesvětlení kolem větráčků tomu dává větší plastičnost. Příště si pohraju opravdu raději štětcem s barvou, aby byly přechody hrubší.

Srovnání s tím hnusným odstínem na střeše Tilligu. To není ani pokus o rez, ani pokus o cokoliv. No, jelikož jde střecha tak snadno vyndat, už asi víme, kdo bude příští pán na holení…

Bočnice by snesla pár úprav, ale jako vůz mi to udělalo ohromnou radost. Opět na tom má velký díl patina, která se pole mě povedla skoro přesně tak, jak jsem jí chtěl. Kdo je schopen snést těch pár kompromisů včetně původu skříně z Bautzenu, je to skvělý vůz na menší lokálky, do krátkých vlaků složených z vozů Y, ale i do rychlíků na hlavní tratě. Mně to pořád přijde jako včera, kdy tyto vozy byly běžnou součástí našich kolejí. A ona ta doba je přitom dávno pryč – tyto vozy se nachází buďto v pecích, nebo v muzeu. Přísun nových vozů a jednotek je v poslední době tak rychlý, že ta “stará” železnice, co tu byla půlstoletí, s bobinami, zamračenými a ypsilonkami, vlastně už neexistuje. Pátá epocha je dávno historickou epochou s vozy, které se dnes většinou už na kolejích neobjevují.

Zatím jsou dostupné tyto bočnice, kde je jiná šířka oken WC a na spodní hraně chybí těch 0.3 mm. Ale uznejte, všimli jste si toho na posledních 20 fotkách? Ještě jednou opakuji – napište mi, prosím, případní zájemci, do komentářů nebo e-mailem (nebo na Facebooku, to je jedno – prostě napište).

Sada pro přestavbu vozu Bai/Btm/Bt/Bt278

2 komentáře: „ČD Bt278 – osobní velkoprostorový vůz (opět) ze Studénky

  • Tak o tomto rozhodně budu uvažovat – vlastním jednu leptanou stavebnici Bt278 od Modelů Mašinek, ale obávám se, že s jejich přístupem ke komunikaci (pokud vůbec ještě existují) se mi další vozy do soupravy od nich již sehnat nepodaří – vím, že zrovna tohle byla limitka, ale teoreticky by měli vyrábět i jiné Bt/Bp… Určitě ale budu čekat a doufat v opravení chyb, jinak to vypadá moc dobře 🙂

  • Patina vypadá velmi zdařile. Není nad to mít před sebou fotky reálného vozu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..