DR WRm 130.1 – když Vindobona byla ještě motorová

Jako kontrast k poslednímu článku o moderních jídelních vozech se dnes hodí podívat o tři desetiletí zpět do míst, kde tyto vozy vznikly. V 80. letech, kdy už na Vindoboně jezdily klasické soupravy tažené především motorovými lokomotivami (hlavně Brejlovci), se na ní vyskytovala poměrně bohatá směska zahraničních vozů. A jedním z nich je i WRm německých drah, typ 130.1 z vagónky v Bautzenu.

Pravda, do tohoto projektu jsem se nechal trochu ukecat, můj šálek kávy to úplně není a tato přestavbová sada je tak trochu mimo plán československých/českých vozů. Ale šance oslovit tentokrát ve větší míře i německé kolegy mě zaujala. Jak totiž řekl jeden český modelářský kolega, cituji “Tillig nebyl schopný za 30 let vyrobit jediný pořádný jídelní vůz”. A na tom je něco pravdy. Když už na to mám všechny díly nakreslené a jde jen o přeskládání oken v bočnici, zdvihl jsem tu pomyslnou rukavici a trochu doufám, že u německých kolegů vzbudí zájem.

Jedná se o jakýsi mezityp mezi UIC-X a UIC-Z2. Vůz má ještě ručně ovládané lámací dveře jako náš WRab, má už ale podvozky GP200 (GP200 = Görlitz/Prag 200km/h). Z toho se dá usuzovat, že vznikl někde mezi našimi vozy WRab a BRcm a krásně zapadá do výrobní řady vagónky v Bautzenu. Vyrobeno bylo 24 kusů v roce 1984 a v provozu byly do roku 2003. Proti československým vozům mají uspořádání interiéru 2+1, u ČSD se vždy dbalo hlavně na efektivitu “jak nacpat co nejvíc lidí do jednoho vagónu”, viz uspořádání 2+2 u vozu WRab, aby se po revoluci zjistilo, že zákazníci preferují spíše německý přístup a vše se opět rekonstruovalo zpátky na původní ideu.

Například v řazení Vindobony z roku 1988 je řazený vůz DR WRm určitě (Zdroj: https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=375&rok=1988)

A na skutečné fotce je například zde třetí od lokomotivy. (Větší foto a zdroj: https://www.railtrains.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=9364)

Pravda, Tillig se v setu snažil zhruba o stejný vůz s kat.č. 01776E, ale použil na to svůj jediný jídelák – typ B. A snad už zde všichni čtenáři ví, že typ B jednak na síti ČSD téměř nejezdil (jídelní vůz určitě ne) a jednak je to jiný vůz. Osobně oceňuji, že ten typ B se podobá vozům WRm (26,4m) snad lépe, než vozům WR (24,5m), ale tím moje sympatie končí. Vůz má špatné podvozky, je moc krátký, má jinak rozmístěná okna a jiný typ dveří. Sedí jen tvar střechy a pocitově to, že je to jídelní vůz. Na konec článku jsem nechal srovnání právě s tímto vozem typu B. Kdysi jsem tenhle set vlastnil, ale nakonec jsem se ho pro nepotřebnost zbavil. (Zdroj: https://www.masinky.cz/produkt/35003-TT-Set-3-osobnich-vozu-Vindobona-1-DR-CSD/obrazek_1.htm)

Stavebnice klasicky obsahuje vše potřebné kromě folie na zasklení.

Samotný lept obsahuje samozřejmě bočnice, rámy oken a madla.

Dále jsou zde z kartonu větračky a nové přechodové dveře.

Stavba se nijak neliší od ostatních, opět tedy upozorním na nějaké speciality na co si dát pozor. Je potřeba si sehnat vůz se starším typem dveří a podvozky GP200. Odstrojí se celá skříň, odlepí se okna, sundá se střecha…

V původním zasklení jsou otvory pro zapadnutí zámků rámu. Tentokrát jsem zkusil pokus, že bych zámky zachoval funkční. Nejprve to chce otestovat, kde není zasklení dostatečně přilepené ke skříni a bodově doplnit lepidlo na spodní hranu zasklení, aby při jeho přeříznutí nedošlo k odpadnutí spodní části se zámečkem.

Takto to pak vypadá s ponechaným spodním páskem původního zasklení.

Bočnice lepená lepidlem B7000 jako obvykle – zachovají se původní vstupní dveře a na druhé straně je lept až na hranu bočnice.

Druhá strana s kuchyní.

Hranu přetmelím. Je potřeba si neopatlat lepidlem prostor prolisu pro madlo zde na představku. A protože prolis zasahuje horní hranou do původního okna, je potřeba si prostor dotmelit, nebo předem podlepit například běžným papírem.

Vozy byly opět “vzor Bautzen”, takže vstupní dveře “vzor Halberstadt” musí pryč. Světla jsem opět přesunul na spodní hranu čela.

Nalepené nové dveře s kulatými rohy zasklení – tato úprava není nutná, ale vypadá to prostě lépe…

Zbarevení skříně je naštěstí RAL3003, tedy odstín shodný s našimi přípojnými vozy, takže jsem barvu měl k dispozici. Černou fixou jsem rovnou zvýraznil těsnění vstupních dveří.

Obtiskový aršík.

Obtisky nejsou nijak složité a možná jsem některé drobné na rámu opomněl, bral jsem to podle fotek, kde ne vždy je poznat přesný obsah nápisů. Ale funkci to plní.

Logo Mitropa, nápisy Mitropa i nápis DR jsou takové, jaké mají být. Obtisky samozřejmě spadají do epochy IV – správa DR.

Interiér je opět nutné předělat.

Obsahuje uspořádání 2+1 a také speciální pultík pro obsluhu.

Kuchyni opět nevybavuji, je tam jen jedno okno a tím není dovnitř vidět skoro nic.

A strana postranní chodby.

Vyzkoušeno posazení interiéru dovnitř – pasuje dobře i při zachování spodní části zasklení.

Pokud by se někomu stalo, že jakýkoliv interiér vozu UIC-Z nepasuje kvůli zkroucenému plastovému rámu, pomůže příčky v horní části trochu zkrátit.

Je to vždy připravené “přesně”, takže to nedovoluje žádnou velkou toleranci po usazení na rám.

Nyní je možné pracovat na střeše – původní větračky je potřeba odstranit.

Původní otvory po větračkách se přetmelí a přebrousí.

A osadí se nové větrače Kuckuck z kartonu.

Nad kuchyní jich je poměrně dost. Ještě mi zde chybí jedna kulatá větračka nad oknem v kuchyni.

Pohled z druhé strany.

A celá střecha – celkem 9 ks větračů.

Větračky jako vždy přetřu nejprve barvou a až pak stříkám základovou barvu.

Povedlo se mi sehnat RAL7002 na střechy motorových vozů ČD, takže jsem jí použil i zde. Měla by být RAL800, která je víc okrová. Ale v IV. epoše se podle fotek na vozech vyskytoval odstín víc do šedé, snad až směrem k RAL7005, takže tato šedohnědá RAL7002 bude asi dobrá.

Metalickou barvou hliník nastříkané rámy a madla, rámy vlepené do vozu. Odstín střechy vypadá dobře.

A následně zevnitř vlepený pásek čiré fólie – jsou zde vidět na sloupcích mezi okny kapky lepidla.

Tady jsem přišel na další vychytávku – jde použít původní zasklení, je přesně pod úrovní nových dveří.

A do původního zasklení jdou zvenku nacvaknout původní návalky. Takže se nemusí nic lepit a vypadá to dobře. Ještě před osazením návalků zvýrazňuji světla černou fixkou na obroučkách, a zasklím světla barvou na sklo.

Interiér jsem nastříkal krémovou a protože se mi nepodařilo zjistit původní barvu sedaček, použil jsem neutrální hnědou – snad tam byla taky koženka.

Asi by se s interiérem dalo opět vyhrát víc, ale dovnitř opravdu není tak skvostně vidět.

Ještě přilepit bílé stolky a stačí…

Na spodní výbavu jsem doplnil pár menších beden. Jídelní vozy mají vždy spodní výbavy víc než běžné vozy. U vozu WRm by měl být výměník přesunutý pod nasávací mřížku, po špatné zkušenosti s řezáním do rámu jsem nechal záměrně výměník na špatném místě uprostřed vozu. Spodní výbava je tedy improvizovaná a trošku vymyšlená.

Nové bedny stačí natřít černě a může se osazovat s interiérem.

A protože už zde není co dalšího dělat, tak i celý vůz.

Bíle se ještě musí zamaskovat okno WC (záchod je ve voze jen jeden), udělal jsem to kouskem papíru přilepeným zevnitř zasklení.

A druhá strana.

Stavba je to opět poměrně jednoduchá, výsledek skvělý.

Šlo by si ještě pohrát s nástupními schůdky, hlavně na představku bez dveří z nich udělat stupačku pro posunovače. To je ale asi tak vše.

Slíbené srovnání s jediným jídelním vozem, který Tillig ve standardu rychlíkových vozů umí. Snad je teď jasné, že i když se na něj natiskne Mitropa, že je tam rozdílů víc, než dost.

Skutečný vůz je znatelně delší, uspořádání oken jiné, podvozky jiné, kvůli použitím podvozků GP200 má skutečný WRm z rámu svedené konzoly pro vymezení pohybu podvozků… Shoduje se opravdu hlavně tvar střecha a to, že některá okna jsou posunutá nebo vynechaná.

Kdo dělá mezinárodní rychlíky ve čtvrté epoše, rozhodně může tento vůz zvážit jako alternativu k československým vozům WRab.

Pokud by někdo měl k dispozici fotky vozu v páté epoše a byl by nějaký reálný zájem o obtisky, zkuste se ozvat.

Protože už, jak jsem říkal, žádné vozy do Vindobony nemám k dispozici, tak alespoň ukázka takové Vindobony z přelomu 80. a 90. let – zelené vozy a unifikované nátěry lokomotiv, k tomu nejlépe nějaké německé polomáčené zeleno-krémové osobní vozy a je z toho celkem fajnová Vindobona.

Přestavbová sada bude samozřejmě k dispozici na e-shopu, první várka je už rozebraná, ale další určitě bude zanedlouho.

Sada pro přestavbu vozu WRm 130.1 Mitropa (DR)