Moderní jídelní a bistrovozy (1) – WRmee816 a ARmpee829

Pro většinu kolejišť naprosto zbytečné řady vozů. Pouze, pokud si chce někdo udělat konkrétní vlak, nebo je nadšenec do určité řady vozů (třeba díky zážitku). Dvě označení skrývají celkem 5 řad vozů provozovaných u ČD, dvě z nich budou si dnes odfajfknu jako hotové.

Technické okénko na úvod, jak to s těmi “dlouhými” řadami jídelních vozů u ČD vlastně je:

• WRm812/WRm813 – původní stav (812) nebo reko interiéru (813) vozů WRab
• WRmee814 – rekonstrukce původních vozů WRab (WRRm) v roce 1994, již zde byl samostatný článek (3 vozy)
• WRmee814 – další rekonstrukce vozů z roku 1994 opět v roce 2011-2012 – sjednocení s nově vznikající řadou WRmee816, přidány předsuvné dveře, vyměněny přechodové dveře, zvenku zůstávají 3 okna v kuchyni, nákladové dveře a rámečky se znatelným černým těsněním uprostřed rámů
• WRmee816 – rekonstrukce nerekonstruovaných WRm813 v roce 2012-2013 (18 vozů)
• ARmpee829 – všechny vozy WRmee816 v roce 2020 dále upraveny na vozy ARmpee829 (WRmee816 tím zanikly)
• ARmpee832 – rekonstrukce původních vozů BRcm/BRm v roce 2009-2010 (6 vozů)

Dnes (2024) lze potkat v provozu už jen ARmpee829, ARmpee832 a tři kousky původních WRmee814. Kód 816 zanikl rekonstrukcí na 829 a jedná se vlastně už o historický vůz 🙂

Stavebnice obsahují každopádně opět vše potřebné kromě najbrtích obtiskových proužků. ARmpee829 má i žluté pruhy první třídy.

U obou stavebnic jsou i kouřové folie na zasklení, přechodové dveře, střešní větračky, obtisky, interiér…

Interiér vozu WRmee816.

Interiér vozu ARmpee829.

Bočnice je pro oba vozy stejná, vozy prošly při přeměně jen změnou interiéru a úpravou větraček na střeše.

Pořád je v nich znát ten starý WRab především uspořádáním oken. Jedinou velkou změnou je, že v prostoru kuchyně došlo k zaslepení dvou oken a výměně středního okna za menší (aby nepřekáželo v prostoru “kuchyňské linky”.

Vyřezání může zachovat poměrně dost příček v prostoru kuchyně.

Při rekonstrukcích došlo k výměně přechodových dveří, je potřeba odfrézovat skoro celé dveře a samozřejmě zvětšit otvor v nástupních dveřích jako vždy.

Lepení je klasika popsaná již 56x, lept je od kraje ke kraji, k přestavbě lze tedy použít i “nebymáky”, i když je spíše nedoporučuji, protože je s nimi horší práce a složitější přestavba.

Prostor kuchyně.

Strana postranní chodby zůstala až na změnu mřížky vpodstatě bez změn.

Střechy je potřeba vždy očistit od všech větraček, budou se osazovat nové.

Na čelo přijdou přilepit nové dveře z kartonu s dlouhým zasklením. Také je vhodné převrtat čelní světla opět o něco níž.

Pak už může jít vůz do základovky, jiné úpravy zde nejsou.

Druhá strana. Co se týče střešních větraček, pokud jsem podle fotek dohledal dobře, liší se počtem obdélníkových větračů, kdy WRmee816 má dva, ARmpee829 má čtyři.

Dále jsou kulaté větrače na koncích vozu a nad kuchyní.

A opět je potřeba přetřít předem proti zamezení sání barvy při stříkání. Používám na to barvy Lifecolor, nezanechávají za sebou žádné kocoury po tazích štětcem a jsou vhodné pod stříkání barev. Odstín Stripped wood s oblibou používám na retuše RAL9002, kterou občas používám místo RAL7035 na světle šedou. Dá se tím na menší plochy zaretušovat i ta RAL7035.

Nastříkáno jen tmavě modrou a světle šedou.

Zbytek bude v obtiskových pruzích.

Maskování je samozřejmě snadné, nejprve nastříkat spodní šedý pruh, pak ho přelepit páskou, pásku odřezat přes dveře, a celý vůz stříknout modrou. Tady už dává logiku stříkat střechu nasazenou na vozech, není potřeba stříkat jí zvlášť.

Pro stavbu použiju obtiskové pruhy, které lze případně doobjednat jako extra položky (jejich výroba stojí v řádu desetikorun a nechci zbytečně přikládat všem, když by to zbytečně zvyšovalo cenu přestavbových sad). Žluté pruhy ale přikládat budu, ty se hodí vždycky.

Obtisknuto na voze ARmpee829 – poznám to podle většího počtu větraček na střeše. V tuto chvíli už nedoporučuji střechu odebírat a raději obtisknout bílý pruh přes střechu i bočnici.

A světle modrý pruh začistí spodní hranu tmavě modré.

I tak to vyžaduje trochu trpělivosti, aby byly pruhy usazené rovně, ale ulehčí to spoustu nervů s nepřesnostmi maskování pruhů pro stříkání.

ARmpee829 se žlutým pruhem, ten samozřejmě nanáším až jako poslední, aby překryl raději bílý pruh, než opačně.

Oba vozy opruhované. Žlutý pruh není protažený na představky.

Oba vozy vychází z vozu WRab a do dnešní doby si zachovaly podvozky Görlitz V. Ty jsem vyzískal z vozů Y a to dokonce v barvě plastu “Najbrt”, takže není potřeba je lakovat. Při rekonstrukci došlo k dosazení kotoučových brzd, takže zdrže zde již (konečně) nenajdeme.

Původní podvozky GP200 (pokud je vůz při zakoupení měl) se opět dají chytře využít jinde.

Obtisky pro ARmpee829 “s kafíčkem”. Obtisky dodal Fuška, já jsem jen provedl pár úprav rozměrů a sjednocení barev / fontů k ostatním přestavbovým sadám, je to tedy taková kooperace.

WRmee816 také ve spolupráci s Fuškou.

Obtisknutá spodní část, a ve voze jsou vlepené světle šedé okenní rámy.

To stejné u vozu ARmpee.

Interiér vozu ARmpee se sedačkami první třídy.

Pod barem se jeden kartonový díl ohne do radiusu a podlepí jako stěna barového pultu.

Sedačky v klasickém provedení. Vzhledem k tomu, jak moc opět (ne)bude vidět dovnitř, to přesahuje požadovanou kvalitu i tak… Pro výřezy zámků je potřeba použít opět díly s výřezem, nejlépe vše lepit do spodního dílu interiéru vsazeného v rámu vozu. Kdo zámečky na rámu odřeže předem, nemusí se tím trápit. Já ale zámečky nechávám na místě (vlastně ani nevím proč, skříň to nijak nefixuje).

Natřený interiér WRmee816. Natřel jsem jen štětcem na surový karton, proto tam jsou ti kocouři. Kdyby se to stříkalo, bylo by to samozřejmě hezčí. Pult jsem natřel černě, stolky jsem nechal v barvě kartonu bílé.

Kuchyně se nemusí nijak řešit, je tam jedno malé okénko a dovniř není vidět vůbec.

ARmpee829 natřený tmavší hnědou, sedačky černou a červené podhlavníky.

Pult a hrany sedaček světle šedou.

Oba interiéry hotové. Vypadá to hnusně, ale fakt to nebude vidět.

Vzhledem k tomu, že původní zasklení čel nelze použít, je potřeba nalepit návalky do otvorů lepidlem. A rovnou zasklít světla.

U reko vozů přikládám kouřové folie pro zasklení nařezané na potřebnou výšku (snad oceníte), na vzhled vozu to má zásadní vliv, než to zasklívat čirou folií.

Náhodou jsem zjistil, že patinační odstín Roof Dirt se shoduje s odstínem Tillig dílů – takže jsem natřel schůdky a čelníky štětcem a můžete srovnat, jak to pasuje s nelakovaným podvozkem.

Na spodek se doplní dvě až tři nové bedny. Šlo by opět provést kompletní rekonstrukci beden na jiné umístění, ale zde se většinou jedná o to, že jsou u skutečných vozů vždy dvě bedny proti modelu prohozené (krátká za dlouhou) a to mi přišlo jako zbytečná námaha. Takže jsem zachoval celý rám původní a jen jsem do volných místo dolepil bedny nové. Nechci znovu absolvovat to martyrium, že se mi rám po rozřezání rozpadl.

Celý spodek jsem nastříkal opět odstínem Roof dirt. Maskoval jsem si jen kinematiky, ale tak daleko jsem stejně nedostříknul.

Do bufetového oddílu WRmee816 je možné zevnitř vlepit pultík pro konzumaci “na stojáka”. Je nutné ho zakrátit podle příčky v interiéru (zde je ještě v původní délce), aby si nepřekážely.

Pohled na pultík zvenku a zároveň detail obtisknutého vozu.

Zaskleno, návalky na místě, matný lak samozřejmě předem hotový… Zbývalo jen dolepit madla do otvorů na straně bez vstupních dveří.

A světla zevnitř vykápnout červenou. Návalky jsou zde s předsunutým přechodovým můstkem, takže se za něj nové dveře schovají.

Tak, nyní je asi možné již vozy sestavit a je téměř hotovo. Poslední věcí po sesazení je natření stupačky žlutou, a dosazení vyklápěcích schůdků. Ty jsem tentokrát řešil jako kartonový díl, který se vlepí na původní spodní stupeň schodů – původní schody z vozu Halberstadt jsem nechal, nic jsem neodřezával. Strana u dveří se využije jako konstrukce pro nové schůdky, strana bez dveří funguje právě jako stupačka.

WRmee816 z jedné strany.

Myslím, že výsledkem je opravdu pěkná, odpovídající, čistá práce.

V tomto stavu se opět vozy blíží vzhledem továrním vozům a jakékoliv zařazení do soupravy jim nebude činit abosolutně žádný problém.

A ještě z posledního úhlu. Protože všechny tyto vozy byly upraveny na ARmpee829, nezůstal v původním stavu zachovaný žádný.

ARmpee829. Až na jiné obtisky, žlutý pruh a více větraček se jedná opravdu o shodný vůz.

Je tedy potřeba si ujasnit, jestli je potřeba stavět nutně oba vozy, nebo stačí jeden.

Srovnání s vozem WRmz od TT-modelu. Je to samozřejmě trochu jiný vůz, nelze srovnávat například podle počtu oken. Ale zaměnitelný určitě je.

A tady je teda extrémně vidět rozdíl v provedení obou vozů – odstíny, popisy, detaily…

Na čelech opět TT-model používá svou osvědčenou metodu “nic nezasklívej a světla uprostřed jsou od všech správných možností stejně daleko”.

Od této chvíle prostě kdykoliv budu mít šanci, tak radši do soupravy zařadím WRmee…

 

Stavba byla každopádně jedna z těch nejjednodušších, co jsem kdy stavěl. Vše šlo snadno, rychle. Žádné záludnosti, nikde není potřeba nic překopávat, doplňovat..

Do nějakých moderních rychlíků a EC vlaků je to ideální vůz. V tuto chvíli není potřeba shánět WRmz v Najbrtu, protože WRmee jeho místo, myslím, téměř plnohodnotně zastoupí. To i trochu odpovídá na otázku, jestli dělám mezitím i na WRmz – ne, nedělám, protože WRmee zatím stačí. A jestli někdy WRmz udělám? Ale jistě, ale nebude to do vánoc 🙂

U ARmpee829 se dá předpokládat vzhledem k nedávné rekonstrukci, že ty vozy vydrží v provozu v tomto stavu ještě 5-10 let a jsou tak dobrým příslibem pro budoucí modelaření.

Sbírka se plní, další dva vozy putují k ostatním 🙂

Vše opět ke koupi na e-shopu. Já jdu dělat ještě na ARmpee832.

Obtisk tenkých pruhů “Najbrt” pro jídelní vozy

Sada pro přestavbu vozu WRmee816

Sada pro přestavbu vozu ARmpee829