Kolejiště a doplňky

Další z bádacích dílů ohledně technologie vleček, tentokrát Agrochemické podniky, zkráceně ACHP. Často součástí ZZN areálů včetně sýpek, ale často také samostatně.

Tohle šlo ještě před nějakou dobou “mimo mě” ale jak jsem zkoumal těch pár vleček, narazil jsem na opakující se vrátkování – tedy přesun vozů přes vrátek bez lokomotivy. Tak se dá obsloužit spousta malých vleček a ač to v případě modelů bude vrátkování imaginární, do provozní logiky to “zapadne”.

A je to tady! Malé velké kolejiště je zpět! Poslední příspěvek k “postupujícím” pracem na mém kolejišti je z poloviny prosince roku 2018. Času na stavbu postupně ubývalo tak, až se na kolejišti poslední dva roky prakticky nedělo vůbec nic.

Po patnáctileté pauze se opět vracím k modelařině a ve mně se vařila touha něco vytvořit něco malého – prostě miniprojekt ve velikosti TT, který by šel uložit do skříně. Vyvstala otázka „Ale co?“ a vzpomněl jsem si, že v mládí jsem neustále motal kolem točny a depa v Benešově u Prahy.

Trocha železniční archeologie neuškodí. Ale především vlečka místního ZZN je velkou inspirací pro modelový provoz. Chotětov u Mladé Boleslavi je zajímavý nejen vlečkou v obvodu nádraží, ale i inspirací dvou zrušených tratí, vedoucích původně z Chotětova.

Kupovat keře 4 ks po stovce není umění. Umění je si splácnout z prdu kuličku. Dalo by se to hnát i dál, že kupovat posyp není umění a že se dá vyrobit, ale od určitého momentu ta snaha efektivní není. Za půl hodiny jsem vyrobil a osadil asi 20 keřů a použil jsem na ně materiál cca za 5 korun.

Dneska bych rád uzavřel prozatím přehled vleček dalším průmyslem, který je pro kolejiště zajímavý a lze si vybrat vlečku, která se na běžné kolejiště vejde a přitom nabídne využít běžně dostupné vozy.

V dnešním dílu chci ukázat pár zemědělských vleček, jak mohou vypadat kolejiště takových podniků. Málokdy se setkáme s nakládkou “na poli”, spíše se jedná o transport větších objemů mezi sklady. I tak lze ale na zemědělské dopravě využít poměrně dost vozů a taková vlečka může být zdrojem bohatého provozu.

Kamenolom je vděčný námět. Sice plejáda vozů není nijak zajímavá, vpodstatě nějaké Ua (hoppery), Faccs (sypáky) nebo Eas / Es, ale prostorově se jedná o ty menší vlečky s atraktivním motivem, přirodou kolem, jednoduchou kompozicí v kolejišti a univerzálností nakládané komodity.

Velmi děkuji za doplnění minulého článku. Dneska chci vypíchnout pár základních věci, které budeme pro manipulaci nákladního provozu nutně potřebovat a jak je případně uspořádat, protože ani to není vždy pevně dané.

Asi není překvapení, že už i Číňan umí vyrobit modelářskou flokovačku. Byla to otázka času. V situaci, kdy GrassMaster od Nocha stojí 3600 Kč, se nutně musely objevit levnější varianty. Kromě domácí výroby různých tajných krabiček je tohle další cenově dostupný produkt k flokování statické trávy. Nebo ne?

Jak už to tak u mě bývá, když se do něčeho ponořím, potřebuju tomu rozumět. Díky tomu jsem se už za dobu modelaření naučil (a pochopil) spoustu věcí. Další věcí, o které jsem ještě nedávno nevěděl moc a teď se chci podělit o čerstvě nabyté zkušenosti, je něco málo o vlečkách na kolejišti.

Samozřejmě už od začátku uvažování nad kolejištěm Mankovice jsem zvažoval, které kolejivo použít. Kuehn nebo Tillig?  Zkusil jsme si zpětně načrtnout plánek v kolejivu Kuehn, abych se utvrdil v tom, že výběrem Tilliga jsem chybu rozhodně neudělal. To kolejivo od Kuehna je totiž pro můj plánek nepoužitelné…

Minule jsem ukazoval servopřestavník v krásném provedení, který se koupí hotový a jen se přimontuje. Chtěl jsem si ale zkusit nakonec sestavit i vlastní přestavník – všichni, co to zkusili, nakonec říkají, že je to snadné.

Poslední dobou se na trhu objevila celá řada laserovaných drobných staveb a doplňků od české firmy Modelscene. Jednotná cena 129,- Kč za stavbu a 89,- Kč za doplněk, jednotné balení v průhledném plastovém blistru (v Opletalce občas v pytlíku). Materiál dýha, překližka a lepenka podle typu. Začnu doplňky.

Je to až neuvěřitelné, jak rychle čas letí a přitom ho minimum zbývá pro modelařinu. Proto jsem se k postupné stavbě hlavního nádraží dostal po tak dlouhé odmlce.

Již dlouho jsem si chtěl postavit “fotogenickou” kolej pro focení a vystavování nově vzniklých vozidel, případně na hezké focení rozsvícených lokomotiv. Jelikož se jedná o sólo stavbu mimo kolejiště, nedával jsem jí příliš prioritu. Impulsem pro začátek stavby byl pak dostatek volných chvil, kdy nemá cenu něco začínat na kolejišti, ale na malém, opravdu malém, projektu by se dalo stihnout dost.

Už dlouho se snažím dopracovat k vlastním obtiskům – někdy se povedlo úspěšněji, někdy méně. Dokončil jsem díky nim několik zajímavých modelů, ale pořád to nebylo ono. Až se mi jednoho dne naskytla příležitost, jak svoji tvorbu posunout dál. A nejen ve dvou dimenzích…

Vzhledem k tomu, že na trhu chyběly opravdu malé výtopny do miniaturních kolejišť, seznámil jsem někdy na podzim roku 2016 pana Bartáka s výkresem kůlny na lokomotivu z trati Velké Březno – Verneřice – Úštěk, který se nachází ve specializovaném článku na „výtopně“ u Hekttora.

Konečně byl po dlouhé odmlce čas na modelařinu! Než se dostanu k tomu hlavnímu musím doplnit díl první. Jsem rád, že se pod ním rozjela vcelku bujará a nakonec velmi plodná diskuse.

Znáte to, chcete si jednou za čas odpočinout tím, že si něco jednoduchého sestavíte jenom tak pro radost, oddechově za volný večer. A nějakou zvláštní souhrou náhod odcházíte od stolu ještě zoufalejší, než jste k němu usedli. Tak právě tohle se mi stalo.

Dneska nic nového nepostavím. Ostatně, to už jsem neudělal dost dlouho. Ale už asi tak rok plánuju, že se podělím o své zkušenosti “kolejiště po roce”.

Návrh nového kolejiště by se neměl nikdy podceňovat. Přecijen stavba kolejiště je dlouhý, náročný a v neposlední řadě drahý projekt, který si pečlivou přípravu zaslouží. Rozmýšlení, plánování a stavbě modulového kolejiště se pěkně a detailně věnuje VoVo při tvorbě modulů TEŽ. Já bych se naopak rád zaměřil na tradiční TT kolejiště.

Již před pár lety jsem si zakoupil na veletrhu Model Hobby u stánku Awepe-model stavebnici strážního domku vyřezávaného laserem do kartonu.  V tu dobu jsem neměl představu o jeho využití a koupě byla spíše ze zvědavosti.  Nedávno jsem si na něj vzpomněl díky článku od Rosťopiše.

Točňa je jednoznačne ozdobou každého modelového koľajiska a preto ak je to z priestorového hľadiska možné, netreba váhať s jej umiestnením. Možností nákupu pre veľkosť TT moc nie je, ak nespomeniem vlastnú výrobu, ktorá vyžaduje už  vyššiu modelársku zručnosť a čas.