Trocha železniční archeologie neuškodí. Ale především vlečka místního ZZN je velkou inspirací pro modelový provoz. Chotětov u Mladé Boleslavi je zajímavý nejen vlečkou v obvodu nádraží, ale i inspirací dvou zrušených tratí, vedoucích původně z Chotětova.
Posledně jsem skončil prvním zeleněním, dnes na něj navážu. Začal jsem v Peceradech, které mám v sestaveném stavu nejvíc při ruce, je to navíc poměrně členitá plocha vhodná na vyzkoušení mnoha technik.
Kupovat keře 4 ks po stovce není umění. Umění je si splácnout z prdu kuličku. Dalo by se to hnát i dál, že kupovat posyp není umění a že se dá vyrobit, ale od určitého momentu ta snaha efektivní není. Za půl hodiny jsem vyrobil a osadil asi 20 keřů a použil jsem na ně materiál cca za 5 korun.
V létě jsem končil štěrkováním a sypáním Purexu, teď je čas pokročit dál. Dotvořím reliéf krajiny, a začnu zelenit o něco víc.
Aktuálně řeším dilema, jak rozložit vlečku ZZN. Vlastně to nespěchá – budovy lepit nebudu ještě nějakou dobu, navíc celý Budišov je „v pozadí“ zájmu. Ale pustil jsem se do sýpky a skladiště a tak jsem je nemohl jen tak odložit „na jindy“ a rád bych si je už rozestavěl tak, jak budou nakonec umístěné.
Ve fázi dokončování plánování kolejiště jsem narazil na zajímavý problém a nakonec jsem z něj vybruslil fikaně. Jedná se o koncové nádraží na lokálce a jeho zakončení.
Dneska bych rád uzavřel prozatím přehled vleček dalším průmyslem, který je pro kolejiště zajímavý a lze si vybrat vlečku, která se na běžné kolejiště vejde a přitom nabídne využít běžně dostupné vozy.
Když jsem kolejiště plánoval, měl jsem k dispozici předem určený prostor, kam se kolejiště s rezervou vešlo. Už tehdy jsem uvažoval nad budoucí možností rozšíření. Když kamarád prodával svůj segment s nádražím, bral jsem to jako znamení, že nadešel ten správný čas…
Bylo období, kdy se z drceného molitanu stal podřadný materiál. Problém není v materiálu, problém je v jeho způsobu použití. Chci dnes ukázat, že když se použije dobře, tak je nenahraditelný. Ale celoplošný posyp už z toho dělat nebudeme 🙂
Dnešní plán je jasný – doštěrkovat vše, co doštěrkovat jde. Vytvořit základ krajiny pro nejbližší okolí, očistit koleje, a začít zase po výluce jezdit. Pak už se bude moci dodělávat jen zeleň a krajina v okolí kolejí bez vlivu na provoz.
V dnešním dílu chci ukázat pár zemědělských vleček, jak mohou vypadat kolejiště takových podniků. Málokdy se setkáme s nakládkou „na poli“, spíše se jedná o transport větších objemů mezi sklady. I tak lze ale na zemědělské dopravě využít poměrně dost vozů a taková vlečka může být zdrojem bohatého provozu.
Kamenolom je vděčný námět. Sice plejáda vozů není nijak zajímavá, vpodstatě nějaké Ua (hoppery), Faccs (sypáky) nebo Eas / Es, ale prostorově se jedná o ty menší vlečky s atraktivním motivem, přirodou kolem, jednoduchou kompozicí v kolejišti a univerzálností nakládané komodity.
Dnes se vrhnu do zastávky Pecerady s nákladištěm, není to nijak velká zastávka a tak by práce mohly rychle utíkat, zastávka by mohly být sjízdná i koukatelná. Zastávka slouží i jako nákladiště pily, dříve kamenolomu, a teoreticky pro naše účely i zrnin.
Velmi děkuji za doplnění minulého článku. Dneska chci vypíchnout pár základních věci, které budeme pro manipulaci nákladního provozu nutně potřebovat a jak je případně uspořádat, protože ani to není vždy pevně dané.
Čtěte více
Asi není překvapení, že už i Číňan umí vyrobit modelářskou flokovačku. Byla to otázka času. V situaci, kdy GrassMaster od Nocha stojí 3600 Kč, se nutně musely objevit levnější varianty. Kromě domácí výroby různých tajných krabiček je tohle další cenově dostupný produkt k flokování statické trávy. Nebo ne?
Je to již takový evergreen, výrobce připraví model, který se snaží co nejvíce detaily přiblížit skutečnosti, ale obdaří jej elektronikou, která v lepším případě zvládá zhasnout červená světla…
Jak už to tak u mě bývá, když se do něčeho ponořím, potřebuju tomu rozumět. Díky tomu jsem se už za dobu modelaření naučil (a pochopil) spoustu věcí. Další věcí, o které jsem ještě nedávno nevěděl moc a teď se chci podělit o čerstvě nabyté zkušenosti, je něco málo o vlečkách na kolejišti.
aneb nevyhazujeme svojí starší práci a za 300 Kč jí můžeme používat dál. Znáte to – „to nefunguje“, „to se ti nevyplatí“, „to je škoda práce“, „to nikdy nebude jezdit“ a další. Spousta modelářů nepreferují digitalizaci starých lokomotiv, ale když už je jednou máme a kdysi jsme jim tu práci věnovali, tak je škoda nechat je zahálet.
Samozřejmě už od začátku uvažování nad kolejištěm Mankovice jsem zvažoval, které kolejivo použít. Kuehn nebo Tillig? Zkusil jsme si zpětně načrtnout plánek v kolejivu Kuehn, abych se utvrdil v tom, že výběrem Tilliga jsem chybu rozhodně neudělal. To kolejivo od Kuehna je totiž pro můj plánek nepoužitelné…
Minule jsem sliboval elektrické zapojení, ale protože jsem zatím nesesbíral dostatek materiálu na článek, přeskočím na první sypané materiály do krajiny.