Bai/Bt278 od MTB – československá ypsilonka

Dlouho jsem nedělal nějakou recenzi. Toto nebude úplně recenze, ale chci napsat něco o tématu, ve kterém se v poslední době pohybuji. A to o ypsilonce – vozu Bai od MTB, aneb první tovární československé ypsilonce v TTčku.

Tento model se dal očekávat, od MTB už existuje v H0. Přesto mě jeho uvedení překvapilo, čekal jsem ho mnohem později. Velkoprostorové vozy Bai byly vyrobeny ve Studénce jako následovník přípojných vozů Baim mezi roky 1972 až 1975 a s počtem 527 vyrobených kusů patřily k nejpočetnějším řadám osobních vozů ve vozovém parku ČSD. Poslední vozy řady Bdt262, tedy vozy s lehkou úpravou interiérů, byly provozu ještě v roce 2024 v Najbrtu 2 (v roce 2025 snad již konečně nejsou ani jako zálohy). Jde tedy těmito vozy pokrýt 50 let provozu v síti ČD/ČSD, což z nich činí doslova dojnou krávu pro všechny nátěry.

Zaznamenal jsem, a to je hlavně chyba pochopení značení na stránkách MTB, označení Bai240. Je rozdíl Bai240 (index 240, ale indexy v té době neexistovaly) a Bai 240 (číslo vozu 240). Jedná se o vůz Bai, později Bt, později Bt278 a ještě později Bdt262 (s úpravou interiéru). Evidenční číslo vozu je 240. Chápu to tak, že časem bude druhé (a třetí a další) číslo vozu do soupravy, pak bude v katalogu MTB např. označení „Bai 145“. Na tu mezeru je potřeba u MTB dávat pozor, protože jindy jsou vozy značeny jako Btn053 a ta „053ka“ značí přípojný vůz.

Součástí modelu jsou samozřejmě dolepovací doplňky jako madla, hadice, schůdky a sběrné plíšky. Stejné jako u vozů Baim.

Proti dřívějším přívěsným vozům Aam, Bam a Baim se liší vizuálně hlavně vyšší střechou, shodnou s vozy z NDR. Protože ale vozy vznikaly ve Studénce ve stejné, sdílí spolu i skutečné vozy (i modely) spoustu společných prvků. Pro MTB bylo snadné využít některá, již vyrobená, řešení. Rozměry, provedení a velikost oken, podvozky a pojezd, to vše bude s velkou pravděpodobností stejné.

Shodné jsou například podvozky. Zde se to rozhodně dalo očekávat. Ani jedny podvozky neodpovídají správným rozměrům skutečné předlohy a pod vozem působí bohužel příliš subtilně, byť konstrukčně relativně odpovídají. Pod vozem takový podvozek působí moc utopeně.

Srovnání by bylo správné dělat s velkoprostorovými přípojnými vozy Baim/Btn, ten ukážu později.

Bez změn je kompletní rámová a pojezdová část – uchycení podvozků, kinematiky, nárazníky. Kdo má dobré nebo špatné zkušenosti s jízdními vlastnostmi z vozů přípojných, zde je to 1:1. U mě vozy něco málo odjezdily a největší slabinou je spřáhlo, které lze ale snadno vyměnit. V některých nábězích do ostřejších oblouků (R310) se mi vozy v továrním provedení rozpojují v cca 50 % případů.

Shodný je celý rám, jen je osazená jiná výbava. Zde naštěstí správně provedená, kdy vozu Baim vévodí velký kalorifer (výměník) pro vytápění vozu.

Vytápění vozu se přesunulo ze střechy vozů Baim pod rám vozu Bai. Proto mohly být ze skutečných vozů odstraněny mřížky ze střech. Jinak jsou pod vozem vpodstatě jen baterie.

Čela jsou převzata bez změn, pouze tvar střechy se změnil. Příliš velká poziční světla byla problém už u původních sérií a zde se nic nezměnilo. Vůz má například nízko umístěná poziční světla a příčné vzpěry dveří, což odpovídá sérii vozů Baim. Vozy Bai již nemají mít vzpěry dveří. Vozy Bdt279 a pozdější (výroba o 10 let později) mají čela podstatně jiná, skříň na to tedy nelze použít.

Střecha je správně vyšší odpovídající vozům UIC-Y z Bautzenu nebo Györu a odpovídá vozům ev.č. 002 – 526. Jen prototypy 000 a 001 měly střechu nízkou, ty by bylo vhodnější přestříkat a upravit z vozů Baim.

Přeskočím tu nudnou vatu o kvalitě nástřiku a popisech. Pro to tu dnes nejsme. Kvalita nástřiku je za mě naprosto výborná, kvalita popisů (a jejich zpracování) taktéž. Zde už MTB stáhlo počáteční deficit a cokoliv od nich mám v poslední době v ruce, je kvalitativně naprosto „super“ nebo „fajn“ nebo jak tomu chcete říkat. Možná se občas u lokomotiv objeví nějaká drobná vada přechodů, ale u snadnějších tvarů se to již neděje.

Vůz prostě od pohledu proporčně nesedí, a to hlavně šířkou čel.

Co lze vozům asi nejvíce vytknout, že převzaly výlisky oken z vozů Baim. Ty však na vůz Bai nepatří, vozy měly okno WC užší. A stejně jako vozy Baim mají spodní polovinu usazenou v gumovém těsnění – rám by tedy ve spodní půlce neměl být stříbrný, ale černý a užší. To je asi nejvýraznější nedostatek nových vozů. Nahoře je vůz Baim (okno je správně velké) a dole je Bai (okno je moc široké na tuto řadu vozu).

Srovnání celých vozů. Bočnice je naprosto shodná, ale neměla by být. V tuto chvíli nastupuje věta, která bohužel vstoupí do dějin modelaření v Česko-Slovensku, a to je vyjádření MTB z doby vydání motoráků ř. 830 v H0 v roce 2024, že „kvůli čtyřem posraným okénkům se nebude předělávat celá forma“ (lehce parafrázováno, vulgarity ponechány bez změn). MTB se zde bohužel rozhodlo vydat směrem úspor, aby nemuselo předělávat formu na okna WC. Raději vyrobilo špatnou bočnici na vůz Bai, aby mohlo použít již hotové výlisky oken Baim.

Malé srovnání. Leptaná bočnice Bai přiložená k vozu MTB. Zde si všimněte, jak okno WC má být užší.

Troufám si tvrdit, že to mám na leptu lépe rozměrově chycené, než má MTB.

Zde pak srovnání leptů Bdt279 (vlevo) a Bt278 (vpravo). Okna WC se mezi řadami vozů přesunula zprava doleva a je to jeden z důvodů, proč nelze bezelstně prodávat všechny velkoprostorové vozy ze Studénky pod jednou bočnicí.

Posun oken WC přiloženými lepty k sobě.

O kolik je dále jakékoliv okno MTB menší, než moje otvory pro rámy oken, bylo vidět už u stavby vozu Post. Je to „dost“. Může to mít pro někoho kritický rozdíl na vzhled vozu. A já jsem si poměrně dobře jistý, že ten „můj“ rozměr oken je správnější, než ten MTB.

Srovnání Bt278 (vlevo) a Bdt279 upraveného z vozu Tillig (vpravo). Je znát, že se jedná o jiného výrobce vozů. Jiné je provedení prostoru pod schůdky (vyhrává Tillig), jiná šířka a tvar střechy (za mě vyhrává Tillig), velikost nárazníků (vyhrává Tillig), plasticita návalků (vyhrává Tillig).

Srovnání šířky a radiusu střechy vozu MTB (vlevo) a Tillig (vpravo). Tillig působí víc uvěřitelně a je štíhlejší. MTB je opět dost široké, masivní. Málokdo to asi na kolejišti hodnotí z pohledu konce vlaku, ale je to tak.

A srovnání vozů nad sebou. Liší se velikost oken. Ostatní, jako pozice oken WC a podvozky, jsou již dány odlišnostmi řad.

Další pohled hlavně na rozdíl velikosti rámů oken. A také na mřížku nasávání vzduchu. Ta je u modelu MTB čtvercová, ale má být výrazně obdélníková. Takováto čtvercová mřížka je až později u řad indexu 279/280/282.

Partie dveří Tillig vs. MTB za mě vycházejí podobně, jde spíš o zvýraznění detailů, a to si každý musí upravit vždy sám – hlavně gumy a kliky.

Co musím ještě pozitivně vyzdvihnout jsou větrače – ty se podle skutečnosti změnily provedením. Mají lehce jiný tvar a uspořádání prolisů proti starším vozům Baim, a více odpovídají vozům z NDR. Jejich rozmístění je v pořádku (správně).

Srovnání šířky vozů MTB vs. Tillig. Za mě je to ustojitelné, zde není rozdíl tak velký, jako mi přišel kdysi u vozu BRa. Přitom je asi šířka stejná.

A to stejné z osy vozu. Je možné vozy mezi sebou bez problému kombinovat. Liší se lehce radius střechy, ale ten se lišil lehce i v reálu. Byla dána výška střechy, ale nebyl přesně sjednocený radius oblouků.

Zboku oko diváka vidí níže sedící vůz MTB proti Tilligovi – od výšky střechy, výšku okapu i spodní hranu rámu. Vůz MTB je prostě trošku nižší, ale nic kritického.

Otázka pak tedy spíš je, jak máte osobně nakoukané tyto vozy, a jestli vám víc lahodí ta menší okna u MTB, nebo ta větší u leptu. Já hlasuju samozřejmě pro to „svoje“ řešení, protože na něm vidím méně kompromisů v pocitu ze samotného vozu. Ale věřím, že vůz MTB udělá na spoustě kolejišť naprosto dostatečné množství muziky bez práce.

Vůz MTB v pohledu z boku.

Minulý rok jsem pro stálého zákazníka realizoval stavbu vozu Bai z přestavbové sady a vozu Tillig. Vůz už bohužel nemám, abych je vyfotil spolu, takže alespoň na dvou fotkách nad sebou můžete porovnat rozdíl.

Především okna WC (uložená v gumě), jiný rozměr oken a jiné podvozky jsou klíčový rozdíl obou vozů. Kdo rozdíly nevidí, může směle zakoupit MTB a modely mu udělají na kolejišti službu víc než dostatečnou. Kdo hledí na detaily, za cenu nižší než model MTB může mít vůz Tillig, leptanou sadu a svépomocí se dopracovat k věrnějšímu výsledku.

Zde vůz MTB. Všimnout si můžete například té mřížky. A ještě si nejsem docela jistý, jestli MTB neotočilo skříň vůči pojezdu zrcadlově (nebo jsem to byl naopak já o fotku níže?).

Vůz Bai (Bt278) Tillig s leptanou sadou.

Rozdíl ve velikosti oken je hodně znát, MTB okna jsou znatelně menší. Vpravo vůz Bte, ale okna jsou stejná.

Šedá čela střechy jsou známá z fotek, o celozelených čelech u MTB toto osobně s jistotou tvrdit nemohu, respektive jsem viděl 10 fotek s šedým čelem a 0 se zeleným.

Přestavbovou sadu lze použít i na vůz MTB, bočnice na spodní hraně lehce přesahuje původní plastovou část, ale ničemu to nevadí. Může se pak jen stát, že podvozky budou ještě o něco víc utopené pod vozem. O kolik pak lept přesahuje původní bočnici je vidět například zde na vozu Post. Je to cca 0,5 – 0,7 mm.

Co mi dělá vrásky je celkově provedení nátěrů u MTB. Ostatně, u toho celozeleného čela je to u verze ČSD také k větší diskuzi. Jako druhý po verzi ČSD vznikl v H0 „klasický“ ČD zeleno-šedý. Ale něco tu ještě víc nesedí.

1. Pokud se jedná o jeden z prvních šedo-zelených nátěrů, pak půlené dveře jsou dobře, ale chybí ještě postaru šedá střecha
2. Existovalo období, kdy střecha již byla světle šedá (jako bočnice), ale vždy bylo celozelené čelo až po vršek střechy (platí i pro bod 1)
3. Později se začaly dělat celozelené dveře, čelo stále celozelené

Z toho plyne, že tento nátěr je nesmysl za každých okolností. Existovalo omezené množství řad vozů, které měly polomáčený nátěr i přes čela, ale pak měly šedohnědé střechy a celozelené přechodové dveře (dá se očekávat, že zde je polomáčený celý vůz) a jednalo se jen o vozy pro expresní dopravu (Beel apod). Pokud se tohoto nátěru dočkáme i v TT, doporučuji si neplevelit kolejiště nesmysly a nekupovat to, nebo to upravit dobarvením dveří a čel doma… Je zároveň možné, že někde existuje jeden „posraný“ vůz v tomto nátěru, ale rozhodně to nereprezentuje celou řadu vozu.

Všimněte si správně umístěných oken WC u varianty H0. To svědčí o tom, že chyba v TT je jen důsledkem snahy ušetřit na formách.

(Zdroj: https://mtb-model.com/pages/product_vypis.php?meritko=H0)

V dubnu 2025 MTB uvedlo v H0 další barevnou variantu – Najbrt Bt279. Toto provedení vozu lze z tilligovského měřítka považovat za čistý freelance model se zbytečnými chybami:

1) Nepochopení KOV číslování a nepochopení značení vozů obecně, žádná řada Bt279 nikdy neexistovala, existuje Bdt279 a to se bohužel jedná o jiný vůz. Pokud to měl být Bt278, pak je chybně značení a prodává se to pod špatným kódem.
2) Bdt279, pokud to měl být on, má jinak střešní větračky, jinak umístěná okna WC, podvozky jiné (GP200), konzoly vedení podvozku pod skříní („čtverečky“). Ale z fotky se zdá, že vůz je skutečně značen jako Bt.
3) Barevné provedení je k diskuzi – odstín šedé rozhodně nevypadá jako tmavá šedá, ale jako střední šedá RAL7005 jako u verze ČSD. O tom zda má tmavě modrý pruh 150 mm, bych také dovolil pochybovat, ta linka je hodně tenká. Modely mají polomáčené i čelní přechodové dveře, ve skutečnosti byla většina řad s dveřmi celo-tmavě-modrými, i když vyloučit se toto řešení už asi bez důkazu nedá.
4) Najbrtu 1 se, pokud si dobře pamatuji, dožily odvozeniny se služebním oddílem (např. Bt283), ale ne čistokrevné Bt278. Tzn. značení je chybně a chybí mu nápis „Služební oddíl“ nad jedním oknem zrušeného WC. Ještě déle byly v provozu vozy Bdt262, které se dožily i Najbrtu 2. Tyto vozy mají zrušené sedačky ve prospěch držáků na kola, nesedí tedy určitě interiér.

(Zdroj foto: https://www.ambmodely.cz/mtb567-osobni-vuz-bt-379-cd-h0/d-31152)

Moje přestavbová sada by v tuto chvíli měla pozbýt platnosti. Stále je zde ale pár důvodů, proč nad ní uvažovat. Lze použít na vůz Tillig, který není přehnaně široký. Jeho jízdní vlastnosti jsou výborné a ověřené. Dále sada obsahuje správně umístěná okna WC. A také obsahuje správně velká okna, vhodná pro zařazení do souprav jiných vozů UIC-Y, což oceníte především v provozu s vozy Tillig.

Jsem hrozně rád, že se objevil na trhu první skutečně československý rychlíkáč. Má svoje chyby, ty se daly už předem vlastně dost dobře odhadnout, tedy vlastně nepřekvapily. Do budoucna slibuje velké množství barevných mutací, ale je potřeba se poučit z chyb v H0, jinak budou všechny varianty dost nepoužitelné. Přijde mi, že MTB míchá řady Bt278 a Bdt279 dohromady a vzniká z toho jakýsi kočkopes omylem. Pro modeláře, kteří preferují jednoduchost, postavit na koleje a jezdit, je to každopádně docela dobrá varianta. A taky – je to první velkoprostorový vůz, nástupce osmidvéřových i čtyřdvéřových Baiek. Dosud byly všechny Tilligy a Kuehny jen oddílové s kupé. Takže vznikl model univerzálního vozu pro osobní vlaky a příležitostně i rychlíky. Tak uvidíme, jak si tento model povede…

Příště se mrkneme na nějaká možná vylepšení vozů této řady (opět samozřejmě v TT).

Kdo by měl přesto tendence upravovat a přestříkávat tyto vozy, samostatné obtisky pro ČSD i ČD i Najbrt vedu běžně skladem.

Obtisk vozu ČSD Bai (Studénka)

Našel jsem na internetu ještě jedno zajímavé foto nátěrů k tématu. První v soupravě je starší „Bdt279“ ještě celozelené (nelze rozeznat čelo střechy), novější „Bp282“ již polomáčené (až na čelo, ale střecha šedá!). Vzadu pak Bymee v původní „jiné zelené“ než byl standard ČSD. Není zde žádné Bt278, ale ukazuje to mix variant zmíněných výše. (16. září 1994, © Marek Štěpánek photo)