Recenze

K napsání tohoto článku mě přiměla novinka roku 2022 od Kuehna, a to patrový vůz v provedení Bdmteeo v barevném provedení Najbrt “1” (tedy s šedou střechou). Toto provedení je totiž tak trochu past na modeláře a sestavit z něj soupravu odpovídající skutečnému provozu není tak snadné, jak se zdá.

Jedna z posledních novinek od MTB v TT – T478.1002, tedy druhý prototyp Zamračené, a to v nejznámějším nátěru z veletrhu Brno 1965. Na sítích rozdmýchala nějaké ty emoce, částečně oprávněné, částečně možná zbytečné nebo přehnané.

Když už jsem zrychlorecenzoval vozy pro Vindobonu, byl by hřích, nezrecenzovat i samotné motorové vozy M296.1 / 853 / 854. Takže hurá na to. Pro mě je to po těch letech velké zadostiučinění, že je možné sehnat tyto modely továrním způsobem. Je to jeden z modelů, které se dlouhodobě řešily jediným typem odlitku.

Dalo se to čekat – když už byla Vindobona v H0, a 854 v TT, a pak M296.1 v TT… tak už ke komplet Vindoboně byl jen kousek. A ona přišla 🙂 Opět něco, co se před pár roky zdálo jako fikce. Jak se dneska píše “když přišla krabice, neuvěřil po rozbalení, co úžasného v ní bylo – klikněte a zůstane vám rozum stát”!

Normálně každou stavebnici nezaznamenávám, ale tato je trochu výjimečná – je autobusová a svým pojetím pasuje do autobusové řady, kterou jsem vytvořil v provedení leptaných stavebnic. Jde o předchůdce typu 706 RTO – o Škodu 706 RO.

Začíná být trochu zvykem, že Tillig před vánoci dohání resty a snaží se vypustit najednou všechno slíbené a dlouho nevyrobené, čímž se snaží oslovit už tak vyčerpané peněženky českých zákazníků. Tento rok to byly (mimo mnoha dalších) vozy Tdgns a Kils, na jejich “recenzní tupláček” se dneska podívám.

Další “nenovinka”, kterou MTBčko opět překvapilo náš malý TTčkový rybníček, bylo Kvatro – tedy motorový vůz řady 842. Silně úzkoprofilový model spadající jen do epoch 5 a 6, navíc ne moc početně zastoupený na našich českých tratích (na slovenských navíc vůbec).

No, jestli mi na Pacifik něco opravdu scházelo z osobní dopravy, tak to nejsou ani tak motorové vozy 810 a přípojné 010, ale spíše právě “krátké Balmy” – tedy vozy Bix / 020 / Btx. A tak byla vlastně nutnost je od MTB pořídit, protože jinak to dopadnout nemohlo.

Už to bude deset let, co je na trhu Zamračená od MTB. Protože se mi sešly konečně i lokomotivy od tohoto výrobce, můžu dnes, jako protiváhu minule ukázaným lokomotivám od Kuehna, ukázat i ty od MTB. Budu opět popisovat moje subjektivní pocity z pohledu člověka, co vyžaduje určitý balanc mezi vzhledem, funkčností, cenou a užitnou hodnotou.

V rámci fotocvičení jsem před nějakou dobou pořídil fotky “nových” Zamračených Kuehn, tedy lokomotiv řady 749, 751, dříve T478.1, které dnes doprovodím nějakým tím osobním komentářem. Koukneme, jak se model povedl hlavně po vzhledové stránce.

Máme tu relativně čerstvou novinku pro milovníky ČSD – služební vůz Dfsa od Tilliga. Pro ty, kteří čekali posun proti dobám BTTB, to bude zklamání nebo i šok. Kromě dohnání současného standardu ostatních Ypsilonek totiž k žádné změně nedošlo, a vlastně to podle mě reflektuje to, co nás i do budoucna v TT čeká.

Další v řadě pohledově atraktivních vozů do modernějších epoch je Tads / Tadgnss / Tadgs – prostě dlouhý čtyřnápravový sypák na přepravu substrátů, chemie nebo potravin (zrnin) od Tilliga.

Jak končila éra chladicích / mrazicích vozů na železnici a jejich výkony přebíraly automobily, tak postupně z kolejí mizely i chlaďáky. Do páté a šesté epochy zůstal v reprezentativním vzorku jen jediný – Ibbhps Tillig, na který se dneska podrobněji mrknu.

Po minulém článku o vozech Y zůstala otevřená otázka, jak vhodné je tyhle vozy spojovat do jednoho vlaku a jestli je rozdíl viditelný. Tak dneska jsem to vyzkoušel a pofotil.

Už v dobách odlitkových, kdy jsme si o nějakém širokém českém sortimentu mohli nechat zdát, byly na trhu vozy od ruského výrobce TT-model. Byly “bohužel” známé spíš svou špatnou kvalitou provedení než tím, že doplňovaly dost zásadně tehdy ještě tragický sortiment rychlíkových vozů a vozů standardu UIC-Z obzvláště.

Moderní náhrada nádržkových “Rajek” opět značená Uacs. Zatímco Rajky pomalu opouští provoz, kvůli svému vděčnému námětu nám na kolejištích ještě nějakou dobu rozhodně vydrží. Jsou pohledově velmi atraktivní a relativně krátké na to, jak dlouhý vlak dokážou opticky vytvořit. Ale je potřeba se už na tu budoucnost trochu chystat…

Před vánoci jsem si udělal radost, prolezl pár e-shopů (především u TTmodeláře, kde rád v poslední době nakupuju a tímto doporučuju) a snažil jsem se pohledat zbytky nějakých starších vozů, které mi “unikly” během období, kdy jsem se nesoustředil na normálněrozchodné TT.

Moc jsem Tilligovy novinky v poslední době nesledoval, o to víc mě překvapilo nenápadné uvedení novinky v sérii Start, tedy zjednodušených modelů, vozu Laaps. Netrvalo dlouho abych usoudil, že tyhle vozy nutně potřebuju.

Letí to, už je to skoro 10 let, co se začala psát nová éra rychlíků v TT, když Kuehn vypustil svoje první vozy Y – tehdy to byla revoluce. A jak to vypadá dnes? Pořád Kuehn stojí neporažen, nebo ho Tillig dohnal?

V období 2. světové války byly v Říši vyráběny osobní vozy na základu nákladních “Zetek”. Vozy byly vyráběny různými vagónkami po celém “rajchu”, dokonce i u nás. Bylo jich vyrobeno kolem 2000 ks. Některé z nich zůstaly po válce na našem území a z důvodu nouze některé sloužily až do 60. let. Řeč je o vozech Ciz – výrobce Hädl.

Dnešním článkem asi díru do světa neudělám. Nejspíš si říkáte, že o modelu, který se už pěkných pár let prodává a nejspíš o něm vědí i ti, kteří ho nevlastní, není moc co nového přinést. Podle mě si ale trochu pozornosti zaslouží i z hlediska současného kontextu.

Je to minimálně tak 5-6 let, možná i víc, co jsem si koupil poslední hotovou lokomotivu. Tehdy jsem se zařekl, že si je budu stavět sám, že mě to baví. No, všechno se mění, volný čas se vytratil, a já jsem usoudil, že jediná možnost, jak se dostanu k něčemu, co bude hotové a jezdit, bude koupě něčeho továrního.

…aneb srovnání, které už je passé. Možná si řeknete, že srovnávat něco, co je na trhu už řadu let, nemá pražádný smysl, neb všichni už ví, co mohou od toho či onoho modelu očekávat, na konto obou mašinek toho navíc bylo napsáno mnoho a oba modely mají své stálé (v tom smyslu, že každý už taknějak preferuje tu „svoji“ značku a v případě nákupu další mašiny do svého depa dá přednost právě jí) zákazníky.

Konečně. Po šesti letech, mnoha pro některé probděných nocích, když už pomalu zapadal do zapomnění, přišel z Německa dlouho slíbený vůz BDs z Kuehnovic rodinky. Drží si ale pořád standard v kvalitě, na který jsme si od Áčka až po Bmto zvykli?

Poslední dobou se v TT dostává na trh poměrně hodně továrních modelů či stavebnic podle předloh jezdících u ČSD/ČD. Rozšiřuje se i nabídka lokomotiv, máme dokonce možnost vybrat si vícero výrobců. Právě takový případ nastal i u nejčerstvějšího modelu, který by nás měl zajímat, na modely lokomotiv ř. 742 se tedy dnes zaměřím.

Mezi letošními novinkami, které nejsou prozatím jen v katalogu, zveřejnila firma SDV hned několik novinek, které jistě zaujmou nejednoho modeláře.

Na jarní výstavě plzeňského mašinkářského spolku se mi podařilo na k akci přidruženém bazaru zakoupit lokomotivu 422.0 „Arcivévoda Karel“ v TT. Stroj byl pojízdný, vypadal dobře a cenu (něco přes dva tisíce Kč) jsem považoval za přiměřenou.

Nedávno jsem se tu zmínil, že když budu mít chvíli, že nafotím hotový model Tatry 815-7 tak, jak je možné ho sehnat už postavený od Aleše Marboa, tedy přímo od autora stejné stavebnice.

Už nějaký pátek vlastním a občas provozuji lokomotivu BR89 od firmy PMT. Protože tento stroj se stále vyrábí a občas je nabízen v českých mašinkářských E-shopech (povětšinou v režimu „na objednávku“), případně ho najdeme i v cizích přebalech (starší výroční sety Tillig), rozhodl jsem se ho popsat pro potřeby místního publika.

Hektor od Tilliga už je na trhu pár let, vlastně to ani není vysloveně novinka. To ale rozhodně nebrání tomu, aby jsme se na něj podrobněji podívali. Hektorovi jsem neodolal ani já, takže materiál na zdokumentování by byl.

Výrobců podvozků Y25 je relativně dostatek (hlavně oproti jiným druhům). Přesto se do stejného rybníku vrhla i firma SDV, aby vody znovu rozvířila dalším provedením stejného. Dneska se tedy podíváme, jak dopadly nové podvozky Y25Cs od SDV.

Už jsem nějak vypadl z psaní hlášení z akcí. Minulý víkend jsem si neodpustil pár fotek z muzea MHD ve Strašicích, tentokrát zahrabu v archivu ve fotkách z červnových Peček, tak tu bude už druhá reportáž za sebou. Prostě okurková sezóna.

Jakousi náhodou padl návrh využít sobotní příznivé počasí k návštěvě muzea městské hromadné dopravy ve Strašicích u Plzně, přesněji u Rokycan, provozované Škoda-Bus klubem Plzeň.

Firma Roco sice nechrlí novinky ve velikosti TT jednu za druhou, ovšem když už nějakou vypustí, pak to stojí za to. Posledním modelem výrobce jsou čtyřnápravové cisternové vozy s vytápěným izolovaným kotlem. Poměrně dlouho tu nebyla žádná recenze, tyhle cisterny si jí ale určitě zaslouží.

Přes email se mi ozval další kolega modelář, že začal s vlastní výrobou stromků pro modelová kolejiště, konkrétně bříz. Už z fotek bylo vidět, že to nebudou jen tak nějaké břízy, a tak slovo dalo slovo a mám v ruce dvě břízy na vyzkoušení a na lehkou “recenzi”.

Trvalo to dlouho, ale nakonec jsme se přeci jen dočkali. Od tohoto pondělka se firma SDV model tak trochu vrací k výrobě modelů i v měřítku 1:120. Protože se tu hodně naslibovalo, je na místě, aby jsme se konečně podívali, o co vlastně tedy jde.

Modlili jsme se za to minimálně několik let a ta chvíle konečně nastala. Máme tu rychlíkové vozy dle reálných rozměrů a snad už i předloh, které kvalitou odpovídají dnešním modelům. Mrkneme se rychle na nové A od Kuehna…

Dnešní novinka mě velmi mile překvapila. Jedná se o nákladní set lokomotivy a vozů určených pro přepravu automobilů, a to už včetně nákladu.

Zní to, jako by si to všechno vzájemně odporovalo, ale není tomu tak. Malá Železnice se po všemožných stavebnicích budov a doplňků pro kolejiště pustila do stavebnic nákladních vozů.

Před časem jsem zde uveřejnil recenzi komplexně zpracovaného pojezdu na M152/810 od pan Petra Erbena. A v podstatě jen náhodou jsem se v článku zmínil o pojezdu výrobce Sladura z Aukra, který jsem také zkoušel a který mě taktéž zaujal.

Na svém vznikajícím kolejišti se chci primárně zaměřit na provoz motorových vozů na hlavní a odbočné trati v rozmezí let 1950-197x, tudíž bych rád provozoval docela širokou skupinu motorových vozů.

“…nebyl čas lámat si hlavu kdo je kdo!”

“Chceš říct, soudruhu kapitáne…?!”

“No jó, dvě dávky!”

Zima ještě neskončila, tento rok byla na můj vkus až příliš dlouhá a intenzivní. A tak je stále možnost ještě něco za dlouhých večerů pod lampou postavit. Určitě už máte 460ku i Bagetu z minula postavené, a tak nabízím další inspiraci.

Jako další novinku do svého vozového parku jsem zařadil limitku vozu Tds Tillig – limitka proto, že už se dneska moc sehnat nedá. Přesto jsem je ještě objevil na ttmodelar.cz, kde mě velmi ochotně obsloužili a vůz jsem měl za pár dní doma.

U ČD jako řada Ks, v Německu různě, proto mu budeme říkat prostě “vůz”. Cena byla tak lákavá, že nešlo odolat, povánoční výprodeje dorazily už i do obchodů s vláčky, radujme se.

Není to novinka a k sehnání už je dneska jen bazarový. Přinesl jsem si ho z burzy od kolegy. Ti, kteří už před uvedením na trh čekali jinak barevný rychlíkový vůz Y se dočkali. Sluší se dnes takové vozy ještě vůbec vyrábět?

Pamatujete, když firma Roco uvedla na trh svůj model “Ragulina”? Konkurenční Tillig svůj model záhy stáhnul z výroby a mezi modeláři se rychle rozneslo, jak je model kvalitní i detailnější. Tato historie se nyní opakuje, jen s tím rozdílem, že v hlavní roli se představuje jiná velká motorová lokomotiva.

Pravidelní čtenáři už si (alespoň doufám) vytvořili základní představu o tom, čemu by se měli věnovat při pořizování polotovarů. Občas je třeba se na některé věci podívat z jiného (nebo více) úhlu.