ČD Bdmteeo294 – Rokácké pokračování úspěšných „pater“
Když Roco převzalo modely od Kuehna, všichni jsme se asi trochu obávali, jestli se sortiment zachová, rozšíří, jak na tom bude Roco s termíny a kolik bude za modely chtít. Dopadlo to snad zatím celkem pozitivně, slíbené termíny víceméně Roco splnilo, slíbené modely na trh uvedlo. Mě samozřejmě zajímaly nové série „pater“. Číst dále

V první dílu zápisků o T478.1002 od MTB jsem začínal tím, že výrobce svůj modro-bílý nátěr popisoval jako „výrobní nátěr loko“. I jsem vysvětloval, proč tomu tak není. Jako blesk z čistého nebe prosvištěl facebookem (a nebylo to ani v novinkách na DF modely.biz) limotivaný model T478.1002 ve skutečném výrobním nátěru. A tak se vracím k T478.1002 už potřetí a dost možná i naposledy.
Dlouho jsem nedělal nějakou recenzi. Toto nebude úplně recenze, ale chci napsat něco o tématu, ve kterém se v poslední době pohybuji. A to o ypsilonce – vozu Bai od MTB, aneb první tovární československé ypsilonce v TTčku.
V minulých dílech jsme si představili většinu vozů Y tak, jak vyjely z výroby. Vynechali jsme všechny vozy ze Studénky – vozy Bt, Bdt a Bp již na těchto stránkách byly popsány dostatečně a vozy přípojné a poštovní mají tak odlišnou skříň (hlavně střechu), že pro jejich stavbu jsou vozy Tillig a Roco nepoužitelné. Přípojné vozy je možné vytvořit z vozů MTB, jejich stavba zde již byla rovněž popsána.
Minule jsem se zamýšlel nad černou střechou Zamračené T478.1002 a snažil jsem se najít důvody, proč sice černá není dobře, ale hodně tmavě modrá už by mohla být v pořádku. Uplynul rok a stala se věc, kterou jsem ani nečekal a o to víc mě potěšila. Ale neřeknu – klikněte si na článek a projděte si ho 🙂
Minule jsme si představili všechny série odporových oddílových a velkoprostorových vozů, dnes dokončíme vývoj vozů Y vozy Y/B70 s teplovzdušným topením a jako bonus si povíme něco i o jídelních a lůžkových vozech, které oproti oddílovým vozům vždy stály tak nějak bokem.
V posledním článku se VoVo zaměřil na osobní vozy typu Y z obecnějšího pohledu, dnes se zaměříme na konkrétní rozdíly mezi jednotlivými sériemi. Vždycky mě štvalo, když jsem dokončil nějaký vůz a následně jsem zjistil, že mi něco nesedí, protože jsem fotku konkrétního vozu neměl, nebo jsem ji měl, ale pouze z jedné strany, což se ukázalo být problémem například u zde již několikrát zmíněných „kapes“ na čelech vozů.
Historie osobních vozů typu Y byla popsána už mockrát. A mnoha způsoby. Já chci dnes sepsat svoje poznatky do modelářsky stravitelného pohledu – třeba pomůže dalším modelářům orientaci v tom, které vozy a jak je možné / vhodné provozovat v československých podmínkách.
Na ten obrázek od kamaráda jsem zíral úplně nechápavě: evidentní Kuehnova Béčka, ale v katalogu Roca. A bardotka, brejlovec… Není to HO? Ne, asi není, tak co to proboha je? Myslím, že ten pátek byl pro spoustu fandů TT v něčem srovnatelný s 11. zářím 2001. Taky si pamatuješ, co jsi zrovna dělal.
K napsání tohoto článku mě přiměla novinka roku 2022 od Kuehna, a to patrový vůz v provedení Bdmteeo v barevném provedení Najbrt „1“ (tedy s šedou střechou). Toto provedení je totiž tak trochu past na modeláře a sestavit z něj soupravu odpovídající skutečnému provozu není tak snadné, jak se zdá.
Jedna z posledních novinek od MTB v TT – T478.1002, tedy druhý prototyp Zamračené, a to v nejznámějším nátěru z veletrhu Brno 1965. Na sítích rozdmýchala nějaké ty emoce, částečně oprávněné, částečně možná zbytečné nebo přehnané.
Když už jsem zrychlorecenzoval vozy pro Vindobonu, byl by hřích, nezrecenzovat i samotné motorové vozy M296.1 / 853 / 854. Takže hurá na to. Pro mě je to po těch letech velké zadostiučinění, že je možné sehnat tyto modely továrním způsobem. Je to jeden z modelů, které se dlouhodobě řešily jediným typem odlitku.
Dalo se to čekat – když už byla Vindobona v H0, a 854 v TT, a pak M296.1 v TT… tak už ke komplet Vindoboně byl jen kousek. A ona přišla 🙂 Opět něco, co se před pár roky zdálo jako fikce. Jak se dneska píše „když přišla krabice, neuvěřil po rozbalení, co úžasného v ní bylo – klikněte a zůstane vám rozum stát“!
Normálně každou stavebnici nezaznamenávám, ale tato je trochu výjimečná – je autobusová a svým pojetím pasuje do autobusové řady, kterou jsem vytvořil v provedení leptaných stavebnic. Jde o předchůdce typu 706 RTO – o Škodu 706 RO.
Začíná být trochu zvykem, že Tillig před vánoci dohání resty a snaží se vypustit najednou všechno slíbené a dlouho nevyrobené, čímž se snaží oslovit už tak vyčerpané peněženky českých zákazníků. Tento rok to byly (mimo mnoha dalších) vozy Tdgns a Kils, na jejich „recenzní tupláček“ se dneska podívám.
Další „nenovinka“, kterou MTBčko opět překvapilo náš malý TTčkový rybníček, bylo Kvatro – tedy motorový vůz řady 842. Silně úzkoprofilový model spadající jen do epoch 5 a 6, navíc ne moc početně zastoupený na našich českých tratích (na slovenských navíc vůbec).
No, jestli mi na Pacifik něco opravdu scházelo z osobní dopravy, tak to nejsou ani tak motorové vozy 810 a přípojné 010, ale spíše právě „krátké Balmy“ – tedy vozy Bix / 020 / Btx. A tak byla vlastně nutnost je od MTB pořídit, protože jinak to dopadnout nemohlo.
Už to bude deset let, co je na trhu Zamračená od MTB. Protože se mi sešly konečně i lokomotivy od tohoto výrobce, můžu dnes, jako protiváhu minule ukázaným lokomotivám od Kuehna, ukázat i ty od MTB. Budu opět popisovat moje subjektivní pocity z pohledu člověka, co vyžaduje určitý balanc mezi vzhledem, funkčností, cenou a užitnou hodnotou.
V rámci fotocvičení jsem před nějakou dobou pořídil fotky „nových“ Zamračených Kuehn, tedy lokomotiv řady 749, 751, dříve T478.1, které dnes doprovodím nějakým tím osobním komentářem. Koukneme, jak se model povedl hlavně po vzhledové stránce.
Máme tu relativně čerstvou novinku pro milovníky ČSD – služební vůz Dfsa od Tilliga. Pro ty, kteří čekali posun proti dobám BTTB, to bude zklamání nebo i šok. Kromě dohnání současného standardu ostatních Ypsilonek totiž k žádné změně nedošlo, a vlastně to podle mě reflektuje to, co nás i do budoucna v TT čeká.

Jak končila éra chladicích / mrazicích vozů na železnici a jejich výkony přebíraly automobily, tak postupně z kolejí mizely i chlaďáky. Do páté a šesté epochy zůstal v reprezentativním vzorku jen jediný – Ibbhps Tillig, na který se dneska podrobněji mrknu.
Po minulém
Už v dobách odlitkových, kdy jsme si o nějakém širokém českém sortimentu mohli nechat zdát, byly na trhu vozy od ruského výrobce TT-model. Byly „bohužel“ známé spíš svou špatnou kvalitou provedení než tím, že doplňovaly dost zásadně tehdy ještě tragický sortiment rychlíkových vozů a vozů standardu UIC-Z obzvláště.
Moderní náhrada nádržkových „Rajek“ opět značená Uacs. Zatímco Rajky pomalu opouští provoz, kvůli svému vděčnému námětu nám na kolejištích ještě nějakou dobu rozhodně vydrží. Jsou pohledově velmi atraktivní a relativně krátké na to, jak dlouhý vlak dokážou opticky vytvořit. Ale je potřeba se už na tu budoucnost trochu chystat…
Před vánoci jsem si udělal radost, prolezl pár e-shopů (především u
Moc jsem Tilligovy novinky v poslední době nesledoval, o to víc mě překvapilo nenápadné uvedení novinky v sérii Start, tedy zjednodušených modelů, vozu Laaps. Netrvalo dlouho abych usoudil, že tyhle vozy nutně potřebuju.
Letí to, už je to skoro 10 let, co se začala psát nová éra rychlíků v TT, když Kuehn vypustil svoje první vozy Y – tehdy to byla revoluce. A jak to vypadá dnes? Pořád Kuehn stojí neporažen, nebo ho Tillig dohnal?
U minulého projektu jsem byl nadšený z přestavníků
V období 2. světové války byly v Říši vyráběny osobní vozy na základu nákladních „Zetek“. Vozy byly vyráběny různými vagónkami po celém „rajchu“, dokonce i u nás. Bylo jich vyrobeno kolem 2000 ks. Některé z nich zůstaly po válce na našem území a z důvodu nouze některé sloužily až do 60. let. Řeč je o vozech Ciz – výrobce Hädl.
Dnešním článkem asi díru do světa neudělám. Nejspíš si říkáte, že o modelu, který se už pěkných pár let prodává a nejspíš o něm vědí i ti, kteří ho nevlastní, není moc co nového přinést. Podle mě si ale trochu pozornosti zaslouží i z hlediska současného kontextu.
Je to minimálně tak 5-6 let, možná i víc, co jsem si koupil poslední hotovou lokomotivu. Tehdy jsem se zařekl, že si je budu stavět sám, že mě to baví. No, všechno se mění, volný čas se vytratil, a já jsem usoudil, že jediná možnost, jak se dostanu k něčemu, co bude hotové a jezdit, bude koupě něčeho továrního.
…aneb srovnání, které už je passé. Možná si řeknete, že srovnávat něco, co je na trhu už řadu let, nemá pražádný smysl, neb všichni už ví, co mohou od toho či onoho modelu očekávat, na konto obou mašinek toho navíc bylo napsáno mnoho a oba modely mají své stálé (v tom smyslu, že každý už taknějak preferuje tu „svoji“ značku a v případě nákupu další mašiny do svého depa dá přednost právě jí) zákazníky.

Poslední dobou se v TT dostává na trh poměrně hodně továrních modelů či stavebnic podle předloh jezdících u ČSD/ČD. Rozšiřuje se i nabídka lokomotiv, máme dokonce možnost vybrat si vícero výrobců. Právě takový případ nastal i u nejčerstvějšího modelu, který by nás měl zajímat, na modely lokomotiv ř. 742 se tedy dnes zaměřím.
Mezi letošními novinkami, které nejsou prozatím jen v katalogu, zveřejnila firma SDV hned několik novinek, které jistě zaujmou nejednoho modeláře.
Nastal čas zapojit přestavníky. V mém výběru byly dva druhy, z toho jeden elektromagnetický a jeden motorický. Už jsem ukazoval ten elektromagnetický, ale dneska se chci věnovat podrobněji tomu motorickému, a to od MTB.
Na jarní výstavě plzeňského mašinkářského spolku se mi podařilo na k akci přidruženém bazaru zakoupit lokomotivu 422.0 „Arcivévoda Karel“ v TT. Stroj byl pojízdný, vypadal dobře a cenu (něco přes dva tisíce Kč) jsem považoval za přiměřenou.
Nedávno jsem se tu zmínil, že když budu mít chvíli, že nafotím hotový model Tatry 815-7 tak, jak je možné ho sehnat už postavený od Aleše Marboa, tedy přímo od autora stejné stavebnice.
Už nějaký pátek vlastním a občas provozuji lokomotivu BR89 od firmy PMT. Protože tento stroj se stále vyrábí a občas je nabízen v českých mašinkářských E-shopech (povětšinou v režimu „na objednávku“), případně ho najdeme i v cizích přebalech (starší výroční sety Tillig), rozhodl jsem se ho popsat pro potřeby místního publika.
Hektor od Tilliga už je na trhu pár let, vlastně to ani není vysloveně novinka. To ale rozhodně nebrání tomu, aby jsme se na něj podrobněji podívali. Hektorovi jsem neodolal ani já, takže materiál na zdokumentování by byl.
Výrobců podvozků Y25 je relativně dostatek (hlavně oproti jiným druhům). Přesto se do stejného rybníku vrhla i firma SDV, aby vody znovu rozvířila dalším provedením stejného. Dneska se tedy podíváme, jak dopadly nové podvozky Y25Cs od SDV.
Už jsem nějak vypadl z psaní hlášení z akcí. Minulý víkend jsem si neodpustil pár fotek z muzea MHD ve Strašicích, tentokrát zahrabu v archivu ve fotkách z červnových Peček, tak tu bude už druhá reportáž za sebou. Prostě okurková sezóna.
Jakousi náhodou padl návrh využít sobotní příznivé počasí k návštěvě muzea městské hromadné dopravy ve Strašicích u Plzně, přesněji u Rokycan, provozované Škoda-Bus klubem Plzeň.
Firma Roco sice nechrlí novinky ve velikosti TT jednu za druhou, ovšem když už nějakou vypustí, pak to stojí za to. Posledním modelem výrobce jsou čtyřnápravové cisternové vozy s vytápěným izolovaným kotlem. Poměrně dlouho tu nebyla žádná recenze, tyhle cisterny si jí ale určitě zaslouží.
Přes email se mi ozval další kolega modelář, že začal s vlastní výrobou stromků pro modelová kolejiště, konkrétně bříz. Už z fotek bylo vidět, že to nebudou jen tak nějaké břízy, a tak slovo dalo slovo a mám v ruce dvě břízy na vyzkoušení a na lehkou „recenzi“.

Modlili jsme se za to minimálně několik let a ta chvíle konečně nastala. Máme tu rychlíkové vozy dle reálných rozměrů a snad už i předloh, které kvalitou odpovídají dnešním modelům. Mrkneme se rychle na nové A od Kuehna…
Dnešní novinka mě velmi mile překvapila. Jedná se o nákladní set lokomotivy a vozů určených pro přepravu automobilů, a to už včetně nákladu.
Zní to, jako by si to všechno vzájemně odporovalo, ale není tomu tak.