Osobní vozy

Dlouhá hospoda – WRmee814 (ex WRab / WRRm)

Když už jsem se pustil do těch dlouhých vozů, jedna z prvních na řadě byla logicky “hospoda” (jídelní vůz) a to WRab. A dnes ne ledajaká – ale rekonstruovaná WRRm z roku 1994.

Vozy WRab (později WRRm) byly jako první dlouhé vozy pro ČSD (podobné typu UIC-X nebo UIC-Z, ale s odlišnostmi, třeba jako nepoužití předsuvných dveří) vyrobeny v roce 1978 v Bautzenu v NDR (jako obvykle). Jednalo se o další dodávku jídelních vozů pro ČSD, tentokrát díky prodloužené délce se vešel i bufetový oddíl s výdejním okénkem a místy na stání. Vozy byly ještě vybaveny podvozky Görlitz V (nebo Va – nevím). A s těmito podvozky jezdí dodnes. V 90. letech prošly české vozy malou rekonstrukcí, při které bylo zaslepeno okno nakládacích dveří a změnou uspořádání interiéru. (Zdroj foto továrního stavu: https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_WRm.php)

Leptaná sada pro WRRm. Vyrobil jsem pro testovací sérií více typů oken – ty spodní rámečky jsou pro původní WRab (polospouštěcí okna), ty horní jsou pro WRRm. Drobou úpravou bočnice, přidáním předsuvných dveří a jiných oken je možno do budoucna získat i WRmee816. Dnes ale každopádně stavím WRRm (WRmee814). Stavba se nijak neliší od stavu vozu po vyrobení kromě barevného provedení a výsledného vzhledu vozu.

Větší rozdíl je jen okno v nákladových dveřích. Z výroby byly vozy s oknem na jedné straně vozu (při pohledu na vůz, kde je představek s dveřmi při pohledu vlevo, je bočnice vybavená dveřmi s oknem). Tyto původní vozy lze najít pod kódem WRm812. V roce 1991 bylo rekonstruováno 30 vozů na WRm813 (jiný interiér), okno bylo zaslepeno. Následovaly v roce 1994 4 vozy na řadu WRmee814 – ty získaly zaslepené okno v nákladových dveřích a jiné rámy oken (a klimatizaci + rekonstrukci interiéru). Na Slovensku se asi okna udržela v provozu až do velké rekonstrukce na jiné řady. Sériová verze stavebnice bude oknem vybavena a každý si ho bude moci zatmelit. Bude tak možno získat WRm812, WRm813 i WRmee814.

Bočnice je protažená opět přes představek bez dveří.

Kompletní stavebnice vozu WRab / WRm.

A stavebnice vozu WRRm / WRmee814. Všimněte si, že v této verzi je už okno nákladových dveří na svém místě.

Zkouška u vozu vypadá, že délka bude v pořádku. Rozložení oken bude samozřejmě jiné, někde se bude dát zanechat poměrně dost materiálu jako meziokenní příčky z původní bočnice.

Okna budou použita pevná.

Fixkou jsem si na bočnici vyznačil, co je nutno vyřezat.

A až pak jsem bočnici odstrojil. Jde to podobně jako u ypsilonek, dá se to v pohodě rozebrat. Je potřeba použít vůz, který má tzv. zalamovací dveře (ne předsuvné). Většina vhodných vozů Tillig na přestavbu má podvozky GP200. Občas se dají sehnat i Halberstadty s podvozky Görlitz V (např. Osobní vůz 2. třídy, „Städteexpress“, typ Halberstadt, DR, IV. epocha, TT, Tillig 501854), kde není nutno nic prohazovat. Ale pro každého, kdo bude chtít stavět vozy ze Studénky a bude pod ypsilonku potřebovat GP200, doporučuji koupit Y s Görlitzem, Halbestadt s GP200 a podvozky prohodit. Já jsem použil jeden vůz ze setu Flixtrain s podvozky GP200, podvozky poslouží pod jiný vůz záměnou.

Vyřezání bočnice mi tentokrát zabralo trochu víc času, ale po nalepení se to vyplatilo – je vidět, jak někde zůstaly původní příčky mezi okny.

Díky tomu je pevnost bočnice o něco větší, ale nutné to není.

Pohled na hranu se zabroušenými dveřmi překrytými leptem.

Přechodové dveře jsou na zdrojovém modelu jiného typu – mají moc velká okna. Na leptu už místo nezbylo, ve všech přestavbových sadách budou alespoň kartonové dveře.

Takže okna odfrézovat, a místo po nich přijde přelepit kartonovým dílem.

Vypadá to dobře. Spoustu toho skryjí návalky a přechodové můstky.

Na této straně by mělo být u ostatních verzí okno.

Zkouška se střechou. Nevýhoda vozů UIC-X od Tilliga je, že střecha nemá žádný okap. Tedy lept nutně přesahuje profil střechy. Tolik to nevadí, ale poznat to bude.

Na straně dveří se bočnice dotýká původních dveří.

A osadit na střechu několik (málo) větraček. Původní vozy jich měli asi 12 ks, po rekonstrukci jich zbylo jen pár.

Hranu bez dveří jsem ještě přetmelil.

Posazeno zkušebně na kola včetně střechy, všechno pasuje.

Takže nyní bylo možné vlepit rámy oken. Jsou v barvě skříně, takže je můžu lakovat najednou se skříní. Druhá možnost je nalakovat zvlášť stejnou barvou a vlepit jako obvykle v pozdější fázi stavby. Vše do šedobílé, a pak už maskovat červený pruh s “hokejkou”.

Přiznám se rovnou, dělal jsem to na dvakrát – poprvé se mi nepovedlo chytit šířku hokejky na obou stranách podobně.

I při druhém pokusu to nevyšlo ideálně, ale je to alespoň stejně na obou stranách.

Bílý a červený pruh v šikmé části by měly být asi stejně široké. Protože by to už ale teď znamenalo začít úplně od začátku, už se mi do toho nechtělo a takto to nechám.

Tento reko-WRmee814 má “nevýhodu”, že má rámy oken v barvě skříně, takže červené. Tedy – rámy dost zaniknou a splynou se skříní.

Jídelní vozy byly první vozy s délkou 26,4 metru, ale ještě poslední s podvozky Görlitz V. Proto je potřeba případně (podle zdrojového vozu) prohodit podvozky za starší.

Rozdíl ve vzhledu je docela velký, takže bych to nepodceňoval.

Podvozky jdou rozebrat snadno, takže stačí přecvakat plíšky na nový rám.

Obtisky pro verzi ČD. Protože vozy WRmee vznikly v době zavádění nových šedo-červených nátěrů a při příchodu Najbrtu prošly další rekonstrukcí, takže jiné obtisky ani mít nemůžou. Na výběr jsou dvoje piktogramy, ty se v průběhu provozu aktualizovaly. Starší zkřížené příbory a kombinovaný piktogram hrnku a koňakové sklenice označující bistro-oddíl. Novější jsou na aršíku vpravo – příbory rovnoběžně pro jídelní část a hrnek pro bistrovůz.

Mimochodem, žluté obtisky pro ČSD nejsou problém včetně nápisů v češtině i slovenštině, piktogramů a všeho ostatního, co bylo v 70. až 80. letech potřeba.

Obtisknuto zatím černými popisy.

A druhá strana.

Další drobná chyba, kterou jsem opomenul, je mřížka nasávání vzduchu na bočnici. Ta je původního typu a pro rekonstrukci WRmee se nehodí – měla by se obrousit a místo ní umístit jen obtiskem novou mřížku oválného tvaru. Tady ukázka z jiné stavby, jak má odbroušení vypadat.

A zde už náhled s obtisknutou mřížkou.

Piktogramy na místě – použil jsem ty starší, vůz bude ve stavu po rekonstrukci.

A jídelní oddíl na druhé straně.

Připraveno na finální matný lak, nové “staré” podvozky již na místě.

Po matném laku jsem zvýraznil rámy světel a zasklil je barvou na sklo. Co u Halberstadtů musím lepit jsou návalky, protože proti nim není uvnitř původní díl zasklení, které je drží na místě (okna by nepasovala do nových dveří).

Nyní je čas říct si něco o interiéru. Stavebnice interiéru je jako obvykle kartonová. Stavebnice obsahuje možnost sestavit oba typy použitím odpovídajících dílů.

Hlavní část stavebnice je pro WRm812, použitím dílů v horní části vznikne WRm813 nebo WRRm (díly jsou stejné, liší se jen barva polostrování a celkově interiéru).

V horní části jsou jiné sedačky (tvar a počet cestujících/strávníků), jiná šířka stolků, a jiné konferenční stolky do bufetového oddílu.

Pak zbydou ve spodní části “staré” sedačky a staré rozměry stolů.

Rekonstrukce interiéru v 90. letech se dotkla změny uspořádání v jídelním oddílu na 2+1 a barové stolky byly vyměněny za 4 půlstolky s rychlému posezení – ve stavebnici řešené jako 2 půlkruhové stoly, které je možné opticky rozdělit na 4 čtrtky..

Barevné provedení novější verze – na zemi je nějaký tmavý koberec, černá stačí, aby to nesvítilo. Sedačky jsou polstrované tmavou červenou, stolky jsou přehozené ubrusy.

Verze mimo pojezd představuje původní provedení WRRm před rekonstrukcemi interiérů v uspořádání 2+2 v jídelní části a s barovými stolky v bufetové části.

Zde starší provedení usazené na pojezdu.

Ohledně spodní výbavy jsem došel zhruba k tomuto zjištění. Původní WRm813, žlutě jsou označeny tři alternátory.

A WRRm (WRmee814) mají bedny trošku jiné, vyšší a jinak dělené. Alternátory jsou zde umístěné přímo v krytech ložisek a nejsou tolik viditelné jako u WRm813, takže bych si klidně troufl je nijak nenaznačovat.

Odřezal jsem jen jednu velkou a jednu malou bednu (jsou po nich vidět vzniklé díry pravo dole) a přelepil jsem je na druhou stranou (doleva nahoru). Dále jsem z domácích zbytků doplnil jednu delší bednu, která má být na straně těch původních. Sice nesedí počet dvířek, ale je prostě dlouhá a to stačí.

Nově osazená jedna strana. Levé dvě bedny jsou přemístěné právě z druhé strany. Práce na úpravě spodní výbavy je u Halbestadtů za trest. Celý rám je jeden výlisek, takže se musí pracovat přímo na rámu. Zlaté ypsilonky, kde je střední část vyndavatelná a velká část beden ještě jen lepená. Takže pilku, případné kotouček, a uřezávat nepotřebné věci. Velká výhoda je, že československé vozy byly vlastně taky Halberstadty, takže spousta věcí je shodná nebo podobná. Třeba středový výměník topení zůstane na místě a je potřeba si jen pohrát s rozmístěním beden.

U zasklení jsem se taky zasekl – už na těch pár existujících fotkách je vidět, jak moc udělá to kouřové zasklení na vzhledu vozu. Takže jsem zoufale sháněl kouřovou folii. U nás v papírnictví mi jí jsou schopní objednat do zítra – ale 100 kusů. Nakonec jsem našel e-shop, kde jedna folie stála 6 Kč a doprava 85 Kč. Ale nedalo se nic dělat… Pro vozy WRRm budu přidávat kus folie pro zasklení i do stavebnic, ať neřešíte stejný problém 🙂

Všimněte si, jak kouřová folie krásně udělala požadovaný efekt – do vozu je vidět jen velmi lehce, vzhled a barva interiéru vpodstatě nehraje roli.

Zasklení je opět lepené barvou na sklo. Zpět může zasklení okna, můžou se osadit madla vedle dveří. Tady je vidět, že příště bych lepil lakované rámy později. Protože když někde vyleze lepidlo a přestříká se při lakování, vypadá to divně.

Na druhé straně je madlo delší – je součástí leptané stavebnice. Ohledně schůdků – zde má být jeden stupeň pro posunovače. Protože schůdky jsou u vozů Halberstadt součástí rámu, je lepší je nechat a moc do nich nehrabat (nejsou výměnné jako u ypsilonek). Takže jsem nechal třístupňové, jeden stupeň je schovaný za novou bočnicí, druhý je lehce vidět, a ten třetí bude “ten pravý”.

Ještě zvýraznit schůdky žlutou, a naznačit držáky koncovek. Tím se mimo jiné zvýrazní ten třetí schod na druhé straně vozu, a ten prostřední nebude tolik vidět.

Pohled na přetisknutou mřížku, a taky na spodní bedny – ještě kapkou barvy jsem naznačil zvýrazněné varovné symboly, které na vozech tehdy přibyly – jen aby tam něco svítilo. Šlo by samozřejmě řešit obtiskem.

Hotovo, drží to na dobré slovo – proti ypsilonkám to tady nedrží moc samo a jde to docela snadno vyndat, budu muset vůz nějak slepit k sobě. Také rám se částečně prohýbá, bez fixace do původního zasklení to bude možná dlouhodobý (neřešitelný) boj. Patinu na tomto konkrétním vozu dělat nechci, měl by to být vůz po vyjetí z dílen. Kdybych dělal patinu, jen bych lehce orezavěl podvozky a bedny, a střechu bych velmi lehce stříkl přes patinovací šablonu odstínem rzi.

Jako můj první hotový “delší rychlíkáč” z něj mám radost obrovskou. Jako typ vozu na přestavby mi ale zatím halberstadty moc k srdci nepřirostly – s ypsilonkami od Tilliga se dělá přeci jen mnohem lépe. Ale nedá se nic dělat, pořád je skvělé, že jde na továrním základu upravit další vozy do československé / české podoby opět snadno a docela rychle.

A tenhle vůz je opravdu pěkný a raritní kousek, kterých nebylo moc, a přesto byly v té době elitními vozy ve vznikajícím vozovém parku tehdy nových Českých drah.

Na závěr klasické okénko “kam s ním”. Tenhle vagón patří na EC nebo IC, ale na nějakém lepším rychlíku se dá také využít. Ať už v kombinaci červených nebo zelených vozů. Červená tehdy značila vlaky vyšší kvality, ale také vozy schopné jezdit maximálkou alespoň 160 km/h.

Opět se vrátím k inspiraci na EC Jože Plečnik, který měl čtyři vozy a jeden z nich by měl být jídelní. Nejlépe se hodí k vozů Bmee (budou taky) nebo k vozům Bmz od Tilliga. Nějaké fotky řazení časem udělám při jiné příležitosti.

Zde je například vidět, že z interiéru není vidět skoro nic, ani odstín barvy uvnitř. No a mě čeká časem si postavit ze stejné stavebnice ještě původní WRm, možná ještě v modré barvě, ať nejsou dva s hokejkou.

První sady budou skladem tento týden, ale na všechny se už teď nedostane – takže další objednávky vyřídím asi během října.

Sada pro přestavbu vozu WRab/WRRm/WRm

3 komentáře: „Dlouhá hospoda – WRmee814 (ex WRab / WRRm)

  • Hospody se skříní typu X z Bautzenu u nás jezdily mimo verze ČSD také v barvách PKP, DR, MÁV a BDŽ. Proti WRab ČSD se trochu lišily co do počtu oken, nákladních dveří, větráčků a použitých podvozků. Zejména verze DR a MÁV epochy IV. by byly kasaštyk, protože Tillig na hospody v TT kašle: WR38, WR61 (v DR naprosto nesehnatelná, CFR verze neexistuje vůbec a k mání je jen pseudomodel ČSD) a potom až WRmz z nultých let. Mezi tím je 40 let díra. Vovo, díky.

  • No je to dlouhán, to je vidět na první pohled. Ono vozy X/Z jsou jen o 40cm kratší než Bap/Bmo.

    Můžu mít ještě odbočku? Chystám se po delší době konečně začít stavět vozy. Přiznám se, že můj letitý sidolux (nemám ani ten ideální typ co jsi doporučoval, ale fungoval) jako lesklý lak se mi už nechce moc používat vzhledem ke stáří a matný už asi taky nebude ok.

    Co teď Vojto používáš ta laky? Díky
    Ivan

  • Mohu poprosit o čísla RAL v jakých je vůz stříkaný? Jinak vůz vypadá suprově. Doufám, že se mi povede taky tak nějak podobně 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..