ČD WR – do naší hospody stoupají tři schody
A to doslova. Zatímco do WR810 v Lužné stoupají dva schody, do WR811 stoupají skutečně tři schody. Vozy WR810 se vyráběly v Bautzenu v roce 1970, vozy WR811 se vyráběly v Bautzenu jako druhá série v roce 1976 a už nesly prvky novějších Y/B70. Vozy WR zatím v TT vyloženě chybí, to se ale třeba změní.
Já dneska stvořím takový mix obou verzí a ještě pseudo, ale protože jídelních vozů je v TT stále nedostatek, by to mělo stačit. Když může Tillig vydávat freelance jídelní vozy, tak co bych nemohl taky pro radost vytvořit nějaký takový freelance jídelák…
Princip je ten, že z lůžkového vozu WLAB lze relativně snadno vytvořit vůz WR. Nikdy to nebude dokonalé, je tam několik kompromisů – tu větších, tu menších. Ale když to bude jezdit na kolejišti, asi málokdo si toho všimne. Já tu dneska na sebe všechny ty kompromisy samozřejmě prásknu, takže počítači nýtů opět prosím – ODCHOD!
Prvně, je potřeba vybrat vhodný WLAB. Já měl „smůlu“ na WLAB z prvních výrobních sérií se skříní typu B, který se liší čelem – čelo není zúžené, má dva velké výřezy ve skříni, a světla má posazená výše v takových oválných prolisech, dále má velká dynama. Dvě velké kapsy měly vozy WR810, tedy z první dodávky. Dále měly WR810 dva schody do dveří a zapuštěná madla.
Skvělým zdrojem informací je web https://www.alanbutschek.cz/rady/rada_wr.php. Ten říká, že řada WR810 dojezdila „asi“ v 90. letech. Je tedy otázka, jestli vozy dostaly nový červeno-bílý nátěr. Z tohoto webu pochází následující fotka, kde jsou všechny rozdíly vidět (pravděpodobně vůz WR 51 54 88-80 009-2: pohled na vůz; foto Jan Jílek, 1995–2001, Praha ONJ). Stejný typ se nachází i v Lužné.
Takže buďto můžu stvořit WR810, který se mi nehodí, nebo můžu stvořit WR811, kde budou nějaké rozdíly. WR811 byly po odebrání RIC režimu přeznačeny na WR851, jsou to shodné vozy. WR851 jsou mnohem lepší volbou, protože přes celomodré nátěry, přes bílo-červen, se dočkaly Najbrtu 1 i Najbrtu 2. Více na Vagonwebu, kde jsou zachyceny všechny verze nátěrů. Takže vybírejte jakékoliv novější WLAB od Tilliga a máte to skoro bez práce. Boky, co do počtu oken, jsou stejné u obou verzí (a z vozu WLAB na WR stejně nesedí). Liší se pak jen otvory ve skříni pro zásobování, a ty na modelech Tillig stejně nenajdete.
Já budu chtít vytvořit tento přesně v tomto provedení. (Zdroj: https://www.vagonweb.cz/)
A pohled z druhé strany, zdroj fotky stejný.
Takže – WLAB jako nějaký DR Tourex ze setu – pro nás dost nezajímavá varianta, takže na rozřezání ideální. Tehdy při nákupu mě zaujala výhodná cena za kus v rámci setu.
Tady jsou vidět ta čela a provedení světel. Více o typu B je k přečtení na vagony.cz). Ty rozdíly proti pozdějším sériím je tam tolik, že ten vůz prostě nejde předělat na správný typ. Šlo by samozřejmě světla zatmelit a převrtat. Co ale nejde převrtat, že vůz nemá zúžení představků, takže je to „jedno“ a jdu tvořit s tím, co mám. Prostě si představujte, že stejné úkony je potřeba dělat i při použití vozu novějších typů.
Vůz má dokonce dělená okna ve dveřích, ale je to jen potisk, takže by to mělo jít odstranit. Dále zapuštěná madla, vyskytující se jen u WR810.
Dva schůdky do vozy opět jen u WR810.
Spodek je osazený docela bohatě, tam se bude dát vybrat vhodné rozložení i pro WR. Vozy WLAB a WR se vyráběly na stejném základu v Bautzenu, takže spousta prvků bude opět shodných a i spousta beden a jejich rozmístění se skutečně shoduje.
Rozborka je otázkou chvilky, stejně jako u vozu Bt278, který jsem dělal v listopadu.
Tam je také popsáno dost činností souvisejících s úpravou vozů Y, takže se případně k článku vraťte.
Tady je potřeba trochu odstranit přebytečné lepidlo ze zasklení, aby šlo volně přilepit zpět.
Nyní přijde nejhorší část – zatmelit pár oken. Několik jich tam je navíc, jedno naopak chybí. To chybějící dodělávat nebudu, to by se mi určitě nepovedlo tak dobře. Ale zaslepit, to by mělo jít. Zevnitř jsem okna podlepil papírovou páskou a vsadil jsem nějaké odřezky rámů oken z jiného vozu.
Okolí jsem prokapal tekutým vteřiňákem a přestříkal aktivátorem.
Zatmelit přijdou na jedné straně vozu oboje protilehlé dveře.
Postup s vteřiňákem je super, protože za 10 minut se dá brousit. Je na to ale potřeba proxxon s karbonovým kotoučkem – lepidlo je tvrdé a jde pryč relativně špatně. Ručně by to nešlo určitě tak snadno a když, tak by se člověk určitě probrousil někam, kam nechtěl.
Zatmeleno, dopadlo to napoprvé skoro výborně. Celý vůz jsem stříknul silnější vrstvou základovky a dotmelil několik malých nepřesností.
Na střechu jsem nalepil chybějící větračky z kartonu. Větraček je tam snad 14 ks, takže je potřeba se vybavit zásobou. Naopak dvě přišly odstranit.
Problém i výhoda střechy – střecha má dva velké kryty nádrží na vodu, které odpovídají i vozu WR – ale jsou prohozené. Tam, kde jsou mřížky topení tam má být ten „druhý“ dekl, než tam je. S tímto je potřeba se smířit.
Druhá strana vozu – nad kuchyní je větraček skutečně požehnaně.
Vůz bude rozhodně potřebovat nový interiér, takže jsem připravil první verzi.
Původní interiér vypadá takto a chybějící průhledy by byly zbytečně na škodu.
Rozebrat interiér je otázkou chvilky – postupuje se od jedněch západek na čelech přes boční západky ke druhé straně – stačí páčit malým šroubovákem. Vypadnou pak i schůdky.
Složit interiér je hračka. Nemá v sobě výbavu kuchyně, ale vidět dovnitř skoro není a každý si může dotvořit sám.
Postranní chodbička z druhé strany.
Nacvaknuto na původní místo.
Nejprve šedobílá, správně má být RAL7035.
Zároveň se ukazuje, že úpravy oken dopadly velmi dobře a stopy se povedlo solidně zamaskovat.
Pak vymaskovat pro červený pruh. Tady, kde jsou madla zapuštěná, se dobře maskuje i tímto postupem. Kde jsou madla vystouplá, je lepší nastříkat nejprve červenou a pak okolo šedobílou.
Červená Agama.
Čelní dveře jsem natřel štětcem.
Obtisky jsem doma měl ze starších zásob od Jacka, takže jsem je vytáhnul.
Jsou to obtisky až pro VI. epochu, tedy s popisem čísla vozu a řady na rámu. Navíc vozy bohumínské, což ale tolik nevadí, protože stejně pendlovaly určitě až do Prahy na rychlících.
A nikdo to číst pak stejně nebude… Mám na 3 vozy, kdyby někdo chtěl zbývající dvoje (nebo jeden), ozvěte se mi, rád přenechám.
S obtisky se dělá výborně a je tam vše, co má být.
Umístění piktogramů je „jak kdy“ – někdy jsou přitisknuté k prvnímu oknu, někdy jsou přitisknuté ke dveřím. Podle skutečných fotek se to dělá nejlépe.
Vůz Tillig měl starší velká dynama, ta jsem odebral, protože vozy WR810 je měly, WR811 už ne.
Jako dárce jiných schůdků se třemi stupni a podvozků s novými dynamy posloužil nějaký PKP vůz Y/B70, který bude později použitý na stavbu jiného vozu.
Skutečný vůz má tři novější alternátory, aby utáhnuly spotřebu kuchyně a vybavení vozu. Pro 3 alternátory by se musel kanibalizovat ještě jeden vůz. Ale neřešitelné to není. Alternátor není jen na straně a podvozku pod boční chodbou. Tedy na protější straně, než je tato. Já nemám zrovna přebytek, takže nechá 2 místo 3.
Pak už se může přestříkat skříň matným lakem a může se jít kompletovat. Vracet zpět původní zasklení je za trest. Že se zmenšily okenní otvory tím, jak jsem je zalil barvou (která měla schovat tmeleníí), to bych pochopil. Ale že mi přijde, že se najednou změnily rozestupy oken, to nechápu 🙂 Takže jsem skoro každé okno poctivě rozstřihnul na samostatný kus a vsazoval jsem okna po jednom. Asi jsem si opravdu brutálně zmenšil okenní otvory. Okna jsem jen zatlačoval, nelepil – drží fakt fest.
Ven mi vylézala vytlačená barva, která ustupovala natlačovaným oknům, tu jsem odstraňoval lehkým přejetím skalpelem, aby byl okenní rám vůbec vidět.
Nakonec se ale povedlo.
Co se moc nepovedlo byly původní zámečky pro uchycení pojezdu – nepovedlo se mi okna vrátit v tom pořadí, ve kterém jsem je vyndával, takže mi otvory neseděly na západky na několika místech.
Takže opět část oken ven, odstranit zámečky a vrátit, aby se skříň nenafukovala do šířky.
No, když se povede sesadit, je hotovo. Už jen natřít schůdky žlutou výstražnou barvou.
Kompletace mi nakonec zabrala skoro stejně času, jako zbývající část stavby, ale zadařilo se.
Tato přestavba mi ukázala cestu, kterou se vydat dál pro rozšíření dalších typů vozů.
Příště se zaměřím rovnou na WR851, který jsem si díky tomu nakoukal.
Teď je čas zhodnotit, jak se úprava povedla. Strana A (nebo strana jedna, nebo strana levá – jak chcete). Tady je na modelu lůžkového vozu jinak jen první okno zleva – má být stejně široké a je užší. Jinak bok sedí.
A strana B (nebo strana dva…). Tady chybí na modelu první okno zprava.
Dále střešní velké kryty jsou prohozené – mají být na opačných stranách. To už jsem zmiňoval. Samozřejmě chybí na obou stranách zásobovací dvířka, a prostor zaslepených dveří není správné tvarovaný.
Myslím, že na to, že se tmelila dvě okna a dvoje dveře, to nebylo zase tolik úprav, aby to nestálo za to.
Opět říkám, je to freelance (volná předloha). Použitím vhodnějšího WLABu by se dal vytvořit vůz, který téměř odpovídá.
Ale chtěl jsem to prostě zkusit a využít vůz, který jsem na to kdysi pořídil. A protože se jednalo o typ B na ne o Y/B70, tak ta skříň pro ČD vlastně nebyla vhodná skoro k ničemu. A stavět z toho zase zpět ABa, kterých bylo, jako jediných, dodáno do ČSSR jen 5 ks a u ČD se v provozu už moc neohřály? No jako raritku možná, ale jinak?! A na to radši seženu rovnou vůz s širokými okny.
Za mě je to velmi pěkná součást rychlíků. Kdyby něco takového udělal Tillig (že by udělal WLAB v nátěru WR), sice by se mu zase nadávalo, ale alespoň by existoval další jídelák 🙂
Ale pro nás dobře, aspoň si zamodelaříme, užijeme u toho nějakou tu modelářskou radost, a vo to de hlavně.
Kdo by chtěl od svého jídeláku přesto víc, tak připravuji leptanou sadu ve stejném provedení, jako obvykle. Rozmístění oken správně, hezčí rámy oken, interiér, střešní výbava pro úpravu jakéhokoliv osobního vozu (vůz musí mít větrací mřížky na střeše), nic se nemusí tmelit – jen se musí zase řezat. O tom zase někdy příště 😉
K vozu je možné zakoupit interiér nebo obtisky.
Akorát bych si autora dovolil požádat, aby ta leptaná přestavbová sada měla správný počet oken, tj 5+6. Nejsem počítač nýtů, ale mít o okno míň mi přijde jako návrat o dvacet let dozadu i při vší úctě k autorovi, který se poslední dobou rozjel opravdu fest a svým chvályhodném stylem jeden článek plus jedna přestavbová sada za dva týdny i v tomto předvánočním shonu velmi rychle zaplňuje poslední mezery v parku Č(S)D na trhu v tom našem správném měřítku ať už úplně novostavbami, nebo suplováním již zaniklých výrobců – čímž narážím na nesehnatelné Bdt a WR od neregaující firmy Modely mašinek.
Tak s těmi okny se samozřejmě počítá a je to jeden z důvodů, proč i tady dává lept smysl 🙂 Tenhle rok jsem chytil slinu právě na to vyplnění mezer a je to věc, co mě teď baví, tak je potřeba toho využít. Ještě pár es se v rukávu najde… Přidal jsem odkazy na všechny verze obtisků. Lept snad leden 🙂
Nádhera. Už roky sledujem tieto stránky, na jednej strane nádherné modely, zruční modelári, skvelé nápady, ale potom je tu moja neskúsenosť s akoukoľvek stavbou – jenom jsem kochal…
Prajem vám všetkým tvorcom a prispievateľom veľa zdaru, a hlavne veľa zdravia.
Tak toto je třeba ve srovnání s jinými věcmi vyloženě oddychovka bez potřeby nějaké vyšší modelařiny, to se dá kdyžtak odlakovat a zkusit znovu 🙂 Ale díky 😉