Sklmmp deset let poté – nová stavba nové stavebnice
14.2.2012 byl dvoustý článek o novince – vůz Sklmmp. Na konci roku 2024 je stavebnice stále v prodeji, jen přepracovaná (vylepšená) o dost věcí. Příspěvků je tu za tu dobu skoro 700, v systému je asi 28 000 fotek. To je na tak malé TTčko docela dost, ale Sklmmp zůstává pro mě jakousi srdcovkou, dneska by se řeklo „signature model“ – jeden z prvních, díky kterým jsem se pustil do vývoje dalších stavebnic 🙂
Fotky začaly vznikat v roce 2018 v silně provizorních podmínkách, tak je omluvte. Pro Sklmmp se musí použít základ Smmp, a je jedno, jestli leptaný, nebo odlitý, nebo jakákoliv stavebnice. Rám musí být kratší (shodný s vozy Uacs/Raj) a musí mít rovné konce rámu. K novému pojezdu jsou už lisované podvozky SDV, stejně jako nárazníky. Obtisky jsou už tisknuté bílým písmem, nezáleží na barvě podkladu.
Já jsem s vylepšením stavebnice Sklmmp vyrobil nově i „rám“ vozu Smmp – jedná se o spodek vozu bez přípravy pro oka uchycení nákladu a bez držáku klanic, tedy přednostně určený jako spodky pod vozy Uacs/Raj, Sklmmp nebo pod různé jeřábové a montážní vozy. Stavebnici klanicové verze tehdy doprodávalo SDV, nebyl tedy důvod dělat to stejné znovu.
Čelníky jsou dvouvrstvé a to proto, aby šlo naznačit madla a zároveň spojit pomocí zámků neviditelně čelník s bočnicemi. Navíc ale obsahují rozšíření o brzdařskou plošinu, která je pro některé vozy potřebná.
Sestavení leptaného rámu je snadné – ohnou se držáčky.
Zepředu se do zámků vpájí první vrstva čelníku. Toto je čelo bez plošinky.
Bočnice se sestavuje ze dvou vrstev – rám a rohové výztuhy. Obojí stačí spolu bodově propájet.
Na ně se z boku připájí bočnice a čelníky.
V rámu zůstane prostor pro dřevěnou podlahu.
Sestavení je otázkou chvilky. Takto vypadá rám bez plošinky pro vozy Smmp a různé montážní odvozeniny.
Pro Sklmmp se použije mezičelo. Tady pozor, že to mezičelo vadí instalaci kinematiky a je potřeba ho nějak zredukovat.
Pak se připraví konstrukce plošinky ohnutím.
A vše se spojí opět propájením.
Hotový rám s plošinkou.
Pohled na pájecí body zevnitř rámu.
A pohled shora.
Je vidět, kde bodově jsem vše propájel – pro pevnost to úplně stačí.
Připájená plošinka shodná s vozy Uacs/Raj – proto jde celý spodek použít i jako náhrada LPH dílů pro vozy Raj.
Schůdky jsou součástí, vše je krablované.
A pohled zespodu.
Pak už je možno vytvořit samotnou nástavbu opět propájením ze tří boků a dvou čel.
Ani čela se nesmí prohodit ani otočit, podle těch několika dostupných fotek skutečného vozu se dá vše trefit dobře.
Zkouška rozestupu na voze, ještě pod konstrukci musí přijít podlaha.
Vše opět stačí bodově proletovat.
Pozor je potřeba dát na orientaci bočnic, aby se výztuhy nekřížily – při pohledu celým vozem je mezi výztuhami vždy volný průhled, nic se nesmí křížit.
Rozměry byly proti původní stavebnici hodně upravené, kvůli tomu do vozu nepasují původní nádoby (ale jsou již dostupné jiné vyrobené pomocí 3D tisku).
Vše jsem zde pájel jen bodově, čelo je také ze dvou vrstev, aby bylo plastičtější.
Rám vozu nemá žádnou přípravu (otovry) pro háky / oka, takže se vlastně nehodí pro běžný vůz Smmp, ale je samozřejmě možné si oka dolepit nebo dopájet.
Připraveno pro lak, je to poměrně jednoduché pájení hranatých tvarů.
Po osazení kartonové podlahy je možné již nástavby přilepit k podlaze, a připájet madla.
Nárazníky jsou od SDV, stejně jako podvozky – tam není co řešit, jedná se o ověřené věci.
U podvozků je pro instalaci kinematik potřeba odřezat jako obvykle kus rámu.
Zde je docela dobře vidět, jak se jednotlivé příčníky opakují při průhledu celým vozem.
Kotvičky doporučuji samozřejmě také pájet, lépe to pak drží.
Celý vůz v základovce.
Je lepší stříkat vše najednou, do prostoru konstrukce se dá dostat barvou bez problému.
Spodek s dolepeným rámem a podložkami pod podvozky. Odřezal jsem čelní části rámu, aby se místo nich vešly kinematiky.
Pak už je možné celý vůz stříknout černou, protože vůz byl původně černý. To vše, co je na skutečných fotkách, je jen patina a rez neudržovaného vozu. Zde jsou vložené pro představu neupravené nádoby – je vidět, jak každá sedí jinak křivě kvůli nezačištěnému spodku. Na tom bude potřeba zapracovat.
Protože doba pokročila, ke stavebnici jsou už přidávány obtisky s bílým tiskem, což samozřejmě zjednodušuje jejich osazení.
Celý vůz je nutné ještě hodit do matného laku a případně dotřít brzdu a držáky koncovek.
Kdo nechce patinovat, má v podstatě hotovo. Tento vůz si ale patinu zaslouží, pokud někdo nemodeluje zrovna rok jeho vyrobení. Údržba vozů byla slabá, obzvláště po přechodu do soukromého vlastnictví. Vůz jezdil často ložený nádobami na kyseliny. Nádoby jsou nyní již pár let z 3D tisku, jsou již odřezané od podpěr – je potřeba jim jen zarovnat trošku spodek například obroušením o šmirgl na podložce.
Nádoby jsem si nalepil na kus pásky do tří skupin a každou skupinu nastříkal něčím mezi šedou a rezavou.
Protože na některých fotkách se nádoby zdají žluté (o tom, že to byla skutečně žlutá, by se dalo s úspěchem polemizovat), vzal jsem pár nádob i lehce žlutou.
První fází patiny na voze a podvozcích je „nějaká rez“ – neodí se tmavá, aby na černé nezanikla.
Následuj ještě světlejší rez. Shora je potřeba vystřídat pár směrů, aby se barva dostala do všech prostor podlahy.
Tady už pozor, začíná to být až moc rezavé.
Poslední fází je doladění tekutými patinátory – zde jsem použil hlavně nejsvětlejší „brake rust“, tedy světlou rez z brzd.
Napustil jsem hlavně spodní hranu rámu, čela nástavby a plošinku. Srovnejte fotku před a po.
Zkouška vložení nádob – nedá se nic dělat, nepovede se mi to zbrousit všechno přesně, takže je tam přilepím.
Poslední úprava na spodku – kvůli vsazení kinematiky na čelo s plošinkou jsem musel ufrézovat na hotovém modelu kus příčky.
Určitě je to práce, kterou je vhodné udělat už při sestavování. Ale nakonec se povedlo, dolů přijdou samozřejmě kinematiky SDV.
Spodek jsem ještě začernil tam, kde svítaly nějaké opravy.
Už jen osadit šachty, spřáhla a ucvaknout přebývající trn.
Je to vůz rozhodně před šrotací nebo pro interní potřebu vlečky, do sítě ČD už by ho asi nepustili.
Vzhledem k tomu, že vlečka skláren Poděbrady měla asi 100 metrů, tak mi jediná možnost vychází, že vůz přivážel komodity „odněkud“ z nějaké chemičky a rozhodně se nejednalo o nějaké převozy v rámci areálu.
Ještě ukázka v terénu, je to opravdu hodně silná patina, asi nejsilnější, co plánuji na jakémkoliv voze dělat, pokud to nebude vůz do kopřiv.
Na vlečce skláren mu to ale bude určitě slušet.
V tomto stavu by možná vůz nemusel mít ani spřáhla, ale nechtěl jsem se připravit o možnost ho občas vytáhnout provětrat.
Jak se se stavebnicí popasovali v Hošticích u Volyně se nyní podíváme s naší kamerou – model postavený členy klubu KŽM Velké Meziříčí (http://www.kzmtt.cz/).
No a stavebnice, nebo samotná nástavba jsou samozřejmě stále k zakoupení na e-shopu.
A nádoby zde.
Paráda. Nebudeš to mít v sobotu na Opletalce.
Tam už roky nechodím, ale něco vymyslíme i s posláním, když mi napíšeš 🙂