Pár zbytných slov k T478.1002 TT MTB potřetí

V první dílu zápisků o T478.1002 od MTB jsem začínal tím, že výrobce svůj modro-bílý nátěr popisoval jako „výrobní nátěr loko“. I jsem vysvětloval, proč tomu tak není. Jako blesk z čistého nebe prosvištěl facebookem (a nebylo to ani v novinkách na DF modely.biz) limotivaný model T478.1002 ve skutečném výrobním nátěru. A tak se vracím k T478.1002 už potřetí a dost možná i naposledy.

Tuhle limitovanou edici má na svědomí spolupráce Hobby Shopu (Ostrava) a KŽM Vrútky. Mělo by se jednat o limitovanou sérii 100 ks a podle toho, že lokomotiva vydržela v Hobby Shopu skladem asi 3 dny bych tipnul, že se po ní zaprášilo. Odkaz na produkt a zdroj obrázku zde: https://www.hobby-shop.cz/

Tentokrát se jedná o opravdový výrobní nátěr tak, jak „dvojka“ vyjela z ČKD.

Historie tohoto nátěru je velmi krátká, lokomotiva dostala svůj modrý veletržní nátěr opravdu záhy. Časová linka k tomuto nátěru je dobře dohledatelná:

1. Druhý prototyp byl „vyroben“ (neboli vyjel z továrny) 15.12.1964.
2. T478.1002 byla do depa Brno Maloměřice předána 9.3.1965
3. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně v roce 1965 se konal na podzim, jak bylo tehdy obvyklé. V té době se veletrh obvykle pořádal na počátku září.
4. Z údajů lze vyčíst, že „dvojka“ najezdila cca třetinu toho, co „jednička (30 000 km proti 100 000 km), tedy jestli mezi březnem a zářím (6 měsíců) jezdila zhruba 2 měsíce, zbytek byly zkoušky a testy?!

Tedy lokomotiva v tomto nátěru zasáhla do provozu během jediného půlroku možná celých 60 dnů! Poté jí čekalo přetření na známější „veletržní“ nátěr. (Zdroj informací a továrního foto: https://parostroj.net/vozidla/T478/T478.htm)

Odstíny jednotlivých barev lze z tovární fotky spíše odhadovat, dokonce se snad jedná jen o kolorovanou černobílou fotografii (dají se najít obě verze). Hnědá vypadá na skutečném stroji světlejší a žlutá vypadá okrovější. Ta žlutá je docela „jedovatá“, na produktových fotkách vypadá až jako běžná žlutá, po vybalení je to přeci jen nějaký pokus o sytější žlutou, stále je ale dost světlá.

Není tajemstvím, že na sklonku éry ČSD dostala tento „výrobní“ nátěr ještě jedna běžná Šumperská 752 068. A tak máme alespoň větší množství barevných fotografií retro nátěru tak, jak snad vypadala i původní T478.1002. Zde už odstíny ladí poměrně solidně. (Zdroj: https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=11911)

Nyní může opět odstartovat diskuze nad odstíny, ale nikam to nepovede. Všichni asi chápeme, že u MTB jsou často odstíny přibližné a tak je prostě „hnědá“ jen „nějaká hnědá“ a podobně to může být i v tomto případě. Na druhou stranu, stejně jako u modré verze je dost možné, že původní tovární odstíny byly jiné, než na replice v 80tých letech. A podle jedné retušované fotky to rozhodně nebudu soudit.

Co podle mě určitě neladí je barva nárazníků, zde je podobně jako u modré verze problém v omezeném barevném sortimentu barvy plastu. A barva pluhu má být podle tovární fotky shodná s barvou hnědé na skříni. Zde se barva pluh zdá, že docela odpovídá té kolorované „červenohnědé“. Pak by ale v takovém odstínu měla být celá skříň.

Správně jsou žaluzie v bílé/světlé/stříbrné.

Potisk hvězdy je v pohodě, potisk „tabulek“ je opět špatným fontem, jak je u MTB zvykem. Čistota potisku není vůbec nijak skvostná. Toto lze bohužel řešit špatně, protože v případě skutečné předlohy se jednalo o popis přímo na rámu – muselo by se to celé přestříkat a znovu obtisknout. V rozích nad světly si lze všimnout zafouknuté barvy.

Potisk tabulek na boku je víceméně v pořádku, ale čistota potisku je opět neslavná. Potisk ČSD je také rozpitý.

Spodek je v hnědé – masky, nádrž, vzduchojemy. Zde by to mělo být v pořádku. Je otázka, zda podvozky byly černé nebo hnědé, to se už asi nedozvíme.

V pravém rohu na rámu u začátku nápisu si můžete všimnout nějaké špíny nebo nečistoty, možná rozmazaný popis po rámu. Takových šmouh je na rámu několik a podle mě pramení z špatně zaschnutého potisku.

Na několika místech na rámu (na fotkách to nelze vidět) mi přijde, že žlutá slabě kryla při nástřiku. Kdo někdy stříkal žlutou tak určitě potvrdí, že je to opravdu jedna z nejhůře kryjících barev. Je to ale v rámci běžného pohledu nepoznatelné.

Stejná dvojka, kde se nátěry liší několik měsíců od sebe.

Ohledně provozu. Z textu na Parostroji se dozvídáme, že prototypy byly zařazovány na různé výkony, např. rychlíky Brno – Č. Třebová a Brno – Nové Zámky. Z toho se dá usoudit, že si lokomotivy užily především osobní vlaky a rychlíky. Co v té době bylo dostupné za vozy? Z UIC-Y toho nebylo mnoho:

• ABa typ B – dodány v roce 1964 5 ks
• ABa typ UIC-Y – dodány v roce 1965 dalších 60 ks
• B251 (Györ) dodáno v roce 1965 jen 5 vozů, zřejmě až v zimě
• B250 (Bautzen) dodáno v roce 1965 prvních 40 vozů, zřejmě tedy podzim/zima

Z toho plyne, že ANO, ypsilonky taková lokomotiva v takovém nátěru tahat teoreticky mohla, pokud to byly především vozy ABa (1./2. třída). ALE spíše to byly vozy dřívější – papíráky, Bai osmidvéřové a Bai čtyřdvéřové, Rybáky, nebo tehdy ještě běžné meziválečné vozy. Šance, že se ypsilonka v té době dostala mimo hlavní elektrifikované tratě, je asi poměrně malá, když jich jezdilo v republice jen několik málo desítek.

Patrové vozy Bpjo v té době byly již v provozu, ale jen v Praze a Ostravě, a tam zase nejezdily prototypy Zamračených. Patrové vozy Bmto přišly do Československa až o skoro 10 let později Lze tedy na kolejišti leccos prominout, ale věrnou soupravu dobového rychlíku z roku 1965 lze sestavit s velkými omezeními. A takový vlak bude mít zcela jistě vždy popisy třetí epochy.

V roce výroby byly barevné odstíny a barevné provedení jistě moderní, lze tedy nátěr tehdejší optikou plně chápat. Pro mě je ale veletržní nátěr určitě líbivější a i propracovanější.

Bude potřeba srovnat nárazníky. To lze spojit s jejich barevnou úpravou.

Je potřeba připomenout, že tento obrázek nikdy nemohl nastat, neboť se jedná o jediný kus stejné lokomotivy. Tuhle fotku tedy na kolejišti nijak „neokecáte“. Kdo potřebuje univerzálnější nátěr pro delší období, měl by rozhodně sáhnout po modré verzi. Tato tovární verze má na kolejišti opravdu dost špatné využití tak, aby vozila nějaké reálné vlaky.

Kdo má pocit, že by si jí dokázal vyrobit sám a lépe, si může koupit dvojku v jakémkoliv nátěru a přestříkat si jí. Lokomotiva se kromě nátěru od ostatních dvojek nijak neliší. Kdo však uvítá model v tovární kvalitě a nechce se pouštět do přestřiku, ten takovou limitku jistě ocení. Tahle edice pro mě přišla bez varování a jsem moc rád, že se do ní někdo na svoje triko pustil. Navíc to značí pozitivní směr v tom, že MTB je ochotno dělat na objednávku vlastní barevné mutace.

Kvalita povrchové úpravy a potisku je dle mě subjektivně o něco horší, než je u sériových modelů. Stále ale tak nějak nevybočuje ze standardu MTB. Některé doplňky je potřeba počítat, že je vhodné upravit doma podle vlastní preference – nárazníky, masky podvozků, pluh.

Ještě existuje v TT model T478.1002 v červeném unifiku, na té ale není nic tak speciálního a tento nátěr vozila v 70./80. letech. Tím je škála nátěrů vpodstatě vyčerpaná. Je to unikát pro znalce železnice a obzvláště pro milovníky Zamračených. Určitě se nehodí na každé kolejiště, kde nadělá spíš víc škody než užitku. Hodí se skvěle do sbírky ve vitríně. A i s tím ohledem je to ideální adept na takovou „investiční lokomotivu“, jejíž hodnota vždy poroste i přes některé (nutné říct, že celkem drobné a řešitelné) nedostatky. A to se u MTB lokomotiv ne vždy stává, naopak některé barevné mutace některých řad jsou téměř neprodejné za rozumnou cenu.