V dnešním dílu chci ukázat pár zemědělských vleček, jak mohou vypadat kolejiště takových podniků. Málokdy se setkáme s nakládkou „na poli“, spíše se jedná o transport větších objemů mezi sklady. I tak lze ale na zemědělské dopravě využít poměrně dost vozů a taková vlečka může být zdrojem bohatého provozu.
Další v řadě pohledově atraktivních vozů do modernějších epoch je Tads / Tadgnss / Tadgs – prostě dlouhý čtyřnápravový sypák na přepravu substrátů, chemie nebo potravin (zrnin) od Tilliga.
Čtěte více
Kamenolom je vděčný námět. Sice plejáda vozů není nijak zajímavá, vpodstatě nějaké Ua (hoppery), Faccs (sypáky) nebo Eas / Es, ale prostorově se jedná o ty menší vlečky s atraktivním motivem, přirodou kolem, jednoduchou kompozicí v kolejišti a univerzálností nakládané komodity.
Dnes se vrhnu do zastávky Pecerady s nákladištěm, není to nijak velká zastávka a tak by práce mohly rychle utíkat, zastávka by mohly být sjízdná i koukatelná. Zastávka slouží i jako nákladiště pily, dříve kamenolomu, a teoreticky pro naše účely i zrnin.
Okurková sezóna se blíží, tak jsem dnes vypotil na papír jednu mojí úvahu nad tím, na kolik vlastně vyjde malé kolejiště. Ono se to na začátku často rádo podceňuje, člověk si to nechce připustit. Tak dnes něco pro ty, co nás sledují a zatím teprve plánují, uvažují, kreslí a počítají.
Na konci minulého roku potěšil Tillig nejednoho téčkaře zajímavou novinkou – zelenými Start vozy Laaps. Ač vůz plně neodpovídá českým vozům Laaps, s přihmouřením obou očí se dá přelakováním získat pěkný vůz do V. i VI. epochy s továrním pojezdem a kinematikami, což za cenu kolem 400 korun za vůz není vůbec špatné.
Velmi děkuji za doplnění minulého článku. Dneska chci vypíchnout pár základních věci, které budeme pro manipulaci nákladního provozu nutně potřebovat a jak je případně uspořádat, protože ani to není vždy pevně dané.
Čtěte více
Jak končila éra chladicích / mrazicích vozů na železnici a jejich výkony přebíraly automobily, tak postupně z kolejí mizely i chlaďáky. Do páté a šesté epochy zůstal v reprezentativním vzorku jen jediný – Ibbhps Tillig, na který se dneska podrobněji mrknu.
Asi není překvapení, že už i Číňan umí vyrobit modelářskou flokovačku. Byla to otázka času. V situaci, kdy GrassMaster od Nocha stojí 3600 Kč, se nutně musely objevit levnější varianty. Kromě domácí výroby různých tajných krabiček je tohle další cenově dostupný produkt k flokování statické trávy. Nebo ne?
Je to již takový evergreen, výrobce připraví model, který se snaží co nejvíce detaily přiblížit skutečnosti, ale obdaří jej elektronikou, která v lepším případě zvládá zhasnout červená světla…
Jak už to tak u mě bývá, když se do něčeho ponořím, potřebuju tomu rozumět. Díky tomu jsem se už za dobu modelaření naučil (a pochopil) spoustu věcí. Další věcí, o které jsem ještě nedávno nevěděl moc a teď se chci podělit o čerstvě nabyté zkušenosti, je něco málo o vlečkách na kolejišti.
Po minulém článku o vozech Y zůstala otevřená otázka, jak vhodné je tyhle vozy spojovat do jednoho vlaku a jestli je rozdíl viditelný. Tak dneska jsem to vyzkoušel a pofotil.
aneb nevyhazujeme svojí starší práci a za 300 Kč jí můžeme používat dál. Znáte to – „to nefunguje“, „to se ti nevyplatí“, „to je škoda práce“, „to nikdy nebude jezdit“ a další. Spousta modelářů nepreferují digitalizaci starých lokomotiv, ale když už je jednou máme a kdysi jsme jim tu práci věnovali, tak je škoda nechat je zahálet.
Samozřejmě už od začátku uvažování nad kolejištěm Mankovice jsem zvažoval, které kolejivo použít. Kuehn nebo Tillig? Zkusil jsme si zpětně načrtnout plánek v kolejivu Kuehn, abych se utvrdil v tom, že výběrem Tilliga jsem chybu rozhodně neudělal. To kolejivo od Kuehna je totiž pro můj plánek nepoužitelné…
Už v dobách odlitkových, kdy jsme si o nějakém širokém českém sortimentu mohli nechat zdát, byly na trhu vozy od ruského výrobce TT-model. Byly „bohužel“ známé spíš svou špatnou kvalitou provedení než tím, že doplňovaly dost zásadně tehdy ještě tragický sortiment rychlíkových vozů a vozů standardu UIC-Z obzvláště.
Před nedávnem se modeláři TT dočkali modelu jednoho ze stěžejních osobních vagonů našich drah, osmidvéřového vozu Bai. Model okamžitě rozproudil vášnivé diskuze, neb tovární model za relativně sebevědomou cenu trpěl mnoha vadami na funkčnosti.
Minule jsem sliboval elektrické zapojení, ale protože jsem zatím nesesbíral dostatek materiálu na článek, přeskočím na první sypané materiály do krajiny.
Rozhodl jsem se vytvořit postupně krátký seriál práce s programem Rocrail na ovládání kolejiště přes počítač tak, jak jsem ho zprovozňoval já. Koukneme na instalaci, vytvoření plánu a zprovoznění automatického provozu.
Moderní náhrada nádržkových „Rajek“ opět značená Uacs. Zatímco Rajky pomalu opouští provoz, kvůli svému vděčnému námětu nám na kolejištích ještě nějakou dobu rozhodně vydrží. Jsou pohledově velmi atraktivní a relativně krátké na to, jak dlouhý vlak dokážou opticky vytvořit. Ale je potřeba se už na tu budoucnost trochu chystat…
Před vánoci jsem si udělal radost, prolezl pár e-shopů (především u TTmodeláře, kde rád v poslední době nakupuju a tímto doporučuju) a snažil jsem se pohledat zbytky nějakých starších vozů, které mi „unikly“ během období, kdy jsem se nesoustředil na normálněrozchodné TT.