ČD Bdtee276 – můj první vůz v Najbrtu 2
A taky další moderní velkoprostorový vůz. Když se dnes člověk podívá na vozový park ČD, je potřeba uznat, že pátá epocha a její typičtí představitelé je dávno historie a všechny ty sedmdesátkové vozy jsou pryč (až na výjimky). Dneska vládne Najbrt na vozech nových nebo rekonstruovaných. A i to bude případ dnešní konverze vozu Tillig na vůz Bdtee276. Číst dále

Tahle půdní fréza (PF) je na trhu od Aleše Marboa už dlouho. Teď nastal čas na souboj motorobotů, protože stejnou PéeFku uvedl i Martin Knápek (M3DK). Obě frézy mám na e-shopu, takže stačí jen si vybrat a vjet tak do nového roku ve stylu.
Igen, szia. Maďarský týden pokračuje (a dnes končí). Jestli jste si mysleli, že už bylo osobních vozů dost – tak nebylo. Tato zima je ve znamení přestaveb vozů Tillig na všechno možné, a to zima teprve začíná. Tentokrát maďarská dvojice vozů v podání přestavbových sad od Rosťopiše – vozy Bt277 a jejich rekonstrukce Bpee272.
Máme tu předzvěst maďarského týdne – Ikarus 280 v kloubovém provedení pražského dopravního podniku. Tenhle ingot mi poslal kamarád z RA-loko, jedná se o jeho soukromý projekt z 3D tisku.
A to doslova. Zatímco do WR810 v Lužné stoupají dva schody, do WR811 stoupají skutečně tři schody. Vozy WR810 se vyráběly v Bautzenu v roce 1970, vozy WR811 se vyráběly v Bautzenu jako druhá série v roce 1976 a už nesly prvky novějších Y/B70. Vozy WR zatím v TT vyloženě chybí, to se ale třeba změní.
Nedávno jsem ukazoval moje první pokusy s patinou za pomoci barev a patinátorů Lifecolor, dneska tomu chci věnovat samostatný článek při jednoduché a rychlé patině vozu Es ze stavebnice SDV. Tím ho i dokončím a uvedu do provozu, což mi od začátku stavby trvalo asi 2 roky.
Za poslední dobu se stavba kolejiště docela posunula, ale vlastně není o čem psát, protože postupy se stále opakují. Vyzdvihnu tedy dnes „co jsem kde udělal jak“ v okolí Měchenic, ale nebudu to už otrocky popisovat znovu – předpokládám, že máte už něco ze starších článků načteno.
Už to slyším – jééé, achjó, zase další MTBčková Vindobona. Ale ne, dneska to bude Y od Tilliga, přestavěné na velkoprostorový vůz Bt278, výrobce Vagonka Studénka. S Vindobonou to má společný rodokmen ze Studénky, ale jedná se o klasický osobní vůz.
Koukám do historie článků, těch pokusů o Gbkkqs v poštovní verzi v TT tu bylo už několik. Snad konečně se dá říct, že je tu stavebnice bez kompromisů a nutného do-do. Tuto stavebnici uvedlo nedávno SDVčko, takže se dá čekat, že to bude plně odpovídat skutečné předloze.
Je to zajímavý paradox. Jmenujte 5 stavebnic nákladních vozidel / pracovní techniky / zemědělské techniky, která vyloženě v TT chybí. Asi stěží vás něco napadne, je dostupné skoro vše. A pak jmenujte 5 osobních vozidel, která naopak v TT jsou – budete asi hledat podobně složitě.
Měchenice měly být původně malé ospalé nádražíčko. Souhrou náhod se z nich stal železniční uzel, a tak ještě během stavby muselo nastat poměrně zásadní přeplánování stanice. Dnes tedy telegraficky o tom, jak se nádraží proměnilo od původního plánu po konečný stav.
Kvůli stavbám vozů Be, Ci, ABe a podobných, jsem se musel nedávno trochu ponořit do označování osobních vozů v období 50. a 60. let. Asi to bude lepší vydat jako samostatný článek, lépe se to potom v historii článků hledá 🙂
Objevil jsem tenhle „skvost“, uveřejněný přesně na den před 15ti roky a potřeboval jsem aktualizovat pár věcí v článku po technické stránce, tak jsem si říkal, že to buďto smažu, nebo přepíšu část článku jako vzpomínku na časy, které už jsou dávno pryč. Tehdy jsem tuhle Singrovku stvořil horkou jehlou za jeden večer.
…a trocha historie o jídelních vozech. Zase jeden z projektů „už mám všechno svoje určitě hotový, tak se zabývám blbostma“. V roce 1970 byly ve Studénce, po sérii vozů BRam, vyrobeny čtyři vozy BRa pro běžný rychlíkový provoz. Zvenku lze vozy rozeznat vlastně jen zeleným nátěrem, o to cennější je ale pro provoz na kolejišti. Jedná se o plnohodnotný jídelní vůz, který lze zapojit do běžné rychlíkové soupravy s vozy typu Y nebo s vozy z Tatry Smíchov.
Na ten obrázek od kamaráda jsem zíral úplně nechápavě: evidentní Kuehnova Béčka, ale v katalogu Roca. A bardotka, brejlovec… Není to HO? Ne, asi není, tak co to proboha je? Myslím, že ten pátek byl pro spoustu fandů TT v něčem srovnatelný s 11. zářím 2001. Taky si pamatuješ, co jsi zrovna dělal.
Nedávno jsem stavěl BRam, mimo zápis i 056 a 053. A dnes poslední ze série vozů na téma „Bam a Baim“ – rekonstrukce na řadu 054. Více už toho odvozeného z těchto vozů neexistuje, takže sérii budu mít kompletní. Vozy Bdtn756 (054) a Bdtn757 (054.2) vznikly rekonstrukcí starších vozů Btn (053) především úpravou interiéru a dosazením předsuvných dveří.
K napsání tohoto článku mě přiměla novinka roku 2022 od Kuehna, a to patrový vůz v provedení Bdmteeo v barevném provedení Najbrt „1“ (tedy s šedou střechou). Toto provedení je totiž tak trochu past na modeláře a sestavit z něj soupravu odpovídající skutečnému provozu není tak snadné, jak se zdá.
Jedna z posledních novinek od MTB v TT – T478.1002, tedy druhý prototyp Zamračené, a to v nejznámějším nátěru z veletrhu Brno 1965. Na sítích rozdmýchala nějaké ty emoce, částečně oprávněné, částečně možná zbytečné nebo přehnané.
Vindoboně v TT od MTB chybí BRam. Moc zkratek, ale jednoduše – v našem měřítku, pokud chcete Vindobonu od MTBčka, chybí vůz s jídelním oddílem BRam, který prý MTB neplánuje. Na to ale existuje nová leptaná sada, aby se dal do soupravy dodělat s malým úsilím vzhledově shodný vůz.
Další z bádacích dílů ohledně technologie vleček, tentokrát Agrochemické podniky, zkráceně ACHP. Často součástí ZZN areálů včetně sýpek, ale často také samostatně.
Ještě v době leptané, když neexistovaly plošinové vozy od SDV, jsem vytvořil několik typů leptaných stavebnic typicky českých plošinových vozů – vozy Smmp (Pa) a Smmps (Pao). První fotka vznikla v roce 2018, to jsem leptanou stavebnici dokončil pro prodej. Poslední fotka (a to je velká ostuda) vznikla v roce 2023. No, ale i to se někdy stává…
U MTB modelů se málokdy vidí varianty polomáčených motoráků s 30cm žlutým pruhem na čelech pro epochu V. Prý je problém s potisknutím pruhu na čela přes bedny světlometů. A tak jsem neváhal a takovou Hydru jsem se rozhodl si vytvořit sám.
Kolejiště si žádá převoz zboží – výrobky, materiál a ostatně i obilí. Pro to všechno se hodí Gbgkks, nebo Gags. Na kolejišti výborně navodí klasický provoz, protože to je vůz, který býval dřív skoro všude. Pro menší kolejiště je samozřejmě lepší dvounápravová varianta, ale ta čtyřnápravová je zase podle mě pohlednější.
Když už jsem zrychlorecenzoval vozy pro Vindobonu, byl by hřích, nezrecenzovat i samotné motorové vozy M296.1 / 853 / 854. Takže hurá na to. Pro mě je to po těch letech velké zadostiučinění, že je možné sehnat tyto modely továrním způsobem. Je to jeden z modelů, které se dlouhodobě řešily jediným typem odlitku.

Éry ČD se dožily (jen) dva osobní vozy původních souprav Vindobony a několik vozů BRam. Věděl jsem, že „jednou“ si tyhle vozy chci postavit, a teď je díky MTB šance je jen přeznačit.
Dalo se to čekat – když už byla Vindobona v H0, a 854 v TT, a pak M296.1 v TT… tak už ke komplet Vindoboně byl jen kousek. A ona přišla 🙂 Opět něco, co se před pár roky zdálo jako fikce. Jak se dneska píše „když přišla krabice, neuvěřil po rozbalení, co úžasného v ní bylo – klikněte a zůstane vám rozum stát“!
…a to je u lokomotivy dost podstatná závada. Pořídil jsem tuhle vzhledově povedenou posunovací lokomotivu s tím, že bude tahat vozy do areálu ZZN. Ale problém, ona neutáhla ani jeden vůz. A tak jsem se pustil do dovážení.
Normálně každou stavebnici nezaznamenávám, ale tato je trochu výjimečná – je autobusová a svým pojetím pasuje do autobusové řady, kterou jsem vytvořil v provedení leptaných stavebnic. Jde o předchůdce typu 706 RTO – o Škodu 706 RO.
Začíná být trochu zvykem, že Tillig před vánoci dohání resty a snaží se vypustit najednou všechno slíbené a dlouho nevyrobené, čímž se snaží oslovit už tak vyčerpané peněženky českých zákazníků. Tento rok to byly (mimo mnoha dalších) vozy Tdgns a Kils, na jejich „recenzní tupláček“ se dneska podívám.
Skutečně z toho jde najednou udělat minimálně 7 různých vozů. Určitě i víc. Z původní stavebnice LPH Bi/Be šel postavit jeden relativně správně a jeden nesprávně. A právě to jsem se rozhodl změnit přípravou bočnic na úpravu stavebnice na další vozy 8-metrové rodiny „dřeváků“.
Tohle šlo ještě před nějakou dobou „mimo mě“ ale jak jsem zkoumal těch pár vleček, narazil jsem na opakující se vrátkování – tedy přesun vozů přes vrátek bez lokomotivy. Tak se dá obsloužit spousta malých vleček a ač to v případě modelů bude vrátkování imaginární, do provozní logiky to „zapadne“.
A je to tady! Malé velké kolejiště je zpět! Poslední příspěvek k „postupujícím“ pracem na mém kolejišti je z poloviny prosince roku 2018. Času na stavbu postupně ubývalo tak, až se na kolejišti poslední dva roky prakticky nedělo vůbec nic.
Další věc, která se nepovedla na motorácích 810 od MTB, je občasný problém visícího spřáhla. Všimlo si toho už více modelářů a to i v momentu, kdy si fotky fotí sám obchod, tzn. že to už dorazí vadné od výrobce. Buďto jde o poškození při přepravě, nebo o nějaký problém ve výrobě….
Pořídil jsem motorák 810 od MTB. Jasně, četl jsem o problémech s vypadáváním na výhybkách způsobeným špatným rozchodem dvojkolí, což je taková známá bolest MTBčka. Ale říkal jsem si, že risknout se to musí, třeba ten můj bude zrovna v pohodě.
Další „nenovinka“, kterou MTBčko opět překvapilo náš malý TTčkový rybníček, bylo Kvatro – tedy motorový vůz řady 842. Silně úzkoprofilový model spadající jen do epoch 5 a 6, navíc ne moc početně zastoupený na našich českých tratích (na slovenských navíc vůbec).
Po patnáctileté pauze se opět vracím k modelařině a ve mně se vařila touha něco vytvořit něco malého – prostě miniprojekt ve velikosti TT, který by šel uložit do skříně. Vyvstala otázka „Ale co?“ a vzpomněl jsem si, že v mládí jsem neustále motal kolem točny a depa v Benešově u Prahy.
No, jestli mi na Pacifik něco opravdu scházelo z osobní dopravy, tak to nejsou ani tak motorové vozy 810 a přípojné 010, ale spíše právě „krátké Balmy“ – tedy vozy Bix / 020 / Btx. A tak byla vlastně nutnost je od MTB pořídit, protože jinak to dopadnout nemohlo.
Trocha železniční archeologie neuškodí. Ale především vlečka místního ZZN je velkou inspirací pro modelový provoz. Chotětov u Mladé Boleslavi je zajímavý nejen vlečkou v obvodu nádraží, ale i inspirací dvou zrušených tratí, vedoucích původně z Chotětova.
Už to bude deset let, co je na trhu Zamračená od MTB. Protože se mi sešly konečně i lokomotivy od tohoto výrobce, můžu dnes, jako protiváhu minule ukázaným lokomotivám od Kuehna, ukázat i ty od MTB. Budu opět popisovat moje subjektivní pocity z pohledu člověka, co vyžaduje určitý balanc mezi vzhledem, funkčností, cenou a užitnou hodnotou.
Posledně jsem skončil prvním zeleněním, dnes na něj navážu. Začal jsem v Peceradech, které mám v sestaveném stavu nejvíc při ruce, je to navíc poměrně členitá plocha vhodná na vyzkoušení mnoha technik.
Mor vašich kolejišť již od třicetileté války. Vozy Ci s plošinou, které dřív brázdily každé kolejiště a jen těžko se z nich dostávaly. Ve světle dnešních možností se opět nabízí je na českých kolejištích důstojně provozovat, alespoň tedy v omezeném počtu.
V rámci fotocvičení jsem před nějakou dobou pořídil fotky „nových“ Zamračených Kuehn, tedy lokomotiv řady 749, 751, dříve T478.1, které dnes doprovodím nějakým tím osobním komentářem. Koukneme, jak se model povedl hlavně po vzhledové stránce.
Tento měsíc jsem si odjezdil jen nákladní dopravu, a to stále jen na hlavní části kolejiště. Konečně jsem tak získal představu o tom, jak náročný bude nákladní provoz po stránce obsluhy i potřeby vozů.
Kupovat keře 4 ks po stovce není umění. Umění je si splácnout z prdu kuličku. Dalo by se to hnát i dál, že kupovat posyp není umění a že se dá vyrobit, ale od určitého momentu ta snaha efektivní není. Za půl hodiny jsem vyrobil a osadil asi 20 keřů a použil jsem na ně materiál cca za 5 korun.
V létě jsem končil štěrkováním a sypáním Purexu, teď je čas pokročit dál. Dotvořím reliéf krajiny, a začnu zelenit o něco víc.
Minule jsem toho moc neodjezdil, tentokrát jsem si to chtěl trochu vynahradit a využít tuto příležitost k definitívní přejímce osobních vlaků do provozu.
Aktuálně řeším dilema, jak rozložit vlečku ZZN. Vlastně to nespěchá – budovy lepit nebudu ještě nějakou dobu, navíc celý Budišov je „v pozadí“ zájmu. Ale pustil jsem se do sýpky a skladiště a tak jsem je nemohl jen tak odložit „na jindy“ a rád bych si je už rozestavěl tak, jak budou nakonec umístěné.
Ve fázi dokončování plánování kolejiště jsem narazil na zajímavý problém a nakonec jsem z něj vybruslil fikaně. Jedná se o koncové nádraží na lokálce a jeho zakončení.