Vindobona ze Studénky – vozy Aam a Bam od MTB

Dalo se to čekat – když už byla Vindobona v H0, a 854 v TT, a pak M296.1 v TT… tak už ke komplet Vindoboně byl jen kousek. A ona přišla 🙂 Opět něco, co se před pár roky zdálo jako fikce. Jak se dneska píše „když přišla krabice, neuvěřil po rozbalení, co úžasného v ní bylo – klikněte a zůstane vám rozum stát“!

No, uvnitř krabice byla, kupodivu, pozor, VINDOBONA. Vozy balené každý do své krabičky, sada 3 vozů (2x Aam a 1x Bam).

K dokonalosti chybí BRam, tedy vůz s jídelním oddílem. Prý se v TT nechystá. Ale nevadí, i na to máme řešení (o tom příště). Můžu už prozradit, že přestavbová sada pro vůz MTB by měla být již za pár týdnů ke koupi. Hezké čtení o historii Vidobony je např. na webu 854foto.net.

Pro focení jsem vybral vůz první třídy Aam, kromě žlutého pruhu a označení vozové třídy se vozy neliší.

Porovnání se skutečným vozem, snad jediná dostupná barevná fotky. (Zdroj: http://www.obtisky-jiran.cz/p/osobni-vozy.html)

Aktuálně lze tedy sestavit pětivozová Vindobona bez BRamu – Vindobony jezdily buďto šestivozové (M+Aam+Bam+BRam+Aam+M), nebo čtyřvozové (M+Aam+BRam+M). Tedy bohužel řešení je to taková polovičaté. Kdo chce celou, musí někde sehnat 1 vůz navíc, kdo chce krátkou, naopak mu jeden vůz přebývá. Většina domácích kolejišť není dělaná na šestivozovou soupravu, i z pohledu „radosti z jízdy, aby se oko potěšilo“ by úplně stačilo vytvořit čtyřvozovku M296.1 + BRam + Aam + M296.1. Mně se pětivozovka vejde od námezníku k námezníku, čtyřvozová by stačila. A to si troufám tvrdit, že nemám zrovna malé kolejiště.

Jedná se o vozy ve stavu dodaném z výroby – ČSD, epocha IV, žluté popisy a silný červený pruh nad okny (u vozů 853 byl za éry ČD obnoven pruh poloviční šířky -> nutno nepomíchat). Tedy tak, jak byly nasazeny na jejich sice krátké, ale pro naše dráhy nezapomenutelné působení na motorovém rychlíku Vindobona. Některé zdroje říkají, že vozy chodily z výroby s celočervenými dveřmi, ale fotky tohoto jsem nenašel. Ve stejné době měly některé motorové vozy dveře celočervené a některé „již“ dělené dle barev skříně do polomáčena.

Dolepovací doplňky – madla, schůdky (celkem zásadní věc, navíc bez nich vůz vypadá opravdu divně), hadice, háky a plíšky pro sběr proudu s drátky. Navíc jsou tam pro motorové vozy houkačky a antény, takže bude dost náhradních dílů na cokoliv 🙂

Rozdíl mezi Aam a Bam je i ve skutečnosti jen v žlutém pruhu a označením vozové třídy. Vozy se pak lišily jen počtem sedaček 8 vs. 6 v kupé.

Vozy respektují specifický tvar vozů ze Studénky, tedy snížená střecha. Jejich zaoblení si netroufnu hodnotit, na první pohled to „dělá, co má“. Potisky na čele jsou podrobné a podle skutečných fotek odpovídají. Vozy pro Vindobonu (BRam, Aam, Bam) mají vedle pravého světla projovací elektrický kabel (vypadá to jako 3000V topný kabel). Vozy Baim ho nemají. Model ho také nemá – tedy chyba, pro modelování čela byly použité vzory vozů Baim. Všimněte si zvednutého zobáčku spřáhla – ještě o tom bude řeč.

Jako celek vůz působí dobře, tvary a záhyby má, ale působí trošku baculatě. Nedokážu pořád přijít na to, čím to přesně je.

Z potisků chybí potisky v oblasti podvozků (zvedací místa) a znak ruční brzdy.

Z jedné rozmazané fotky se domnívám, že střecha není správně. Na straně, kde nejsou mřížky ventilátorů topení (tedy na tom představku, kde není nic), se má nacházet jeden dekl, pod kterým byla nádrž na vodu. Označeno zde na voze Aam, kryt je zřetelně vidět nad oknem WC. Podobná (ale horší) fotka a zajímavé čtení o Vindoboně je na Želpage. Další nepřesností je rozmístění větráčků na střeše – vozy oddílové mají dva větráčky na jedné straně uprostřed vozu, ale střecha modelu má 4 větráčky rozístěné pravidelně po střeše, což odpovídá velkoprostorovým vozům Baim. (Zdroj fotky: https://seznam.cd.cz/assets/zeleznicar/hlavni-zpravy/vind1500-_3_.jpg)

Matoucí k této krytové/nádržové tezi je, že vozy Baim (velkoprostorové) tam mají nádrž také, ale dekl na tomto představku nemají žádný. A protože fotek vozů Aam / Bam je obecně velmi málo, došlo při tvorbě modelu asi k záměně střech „střecha jako střecha, vždyť jsou to stejné vozy“. Lépe je to vidět později na voze Bam, tehdy už Bn (053) ČD. Dá se však s velkou pravděpodobností předpokládat, že vůz je v původním stavu. Středové větráčky se na této straně opět nenachází. Z mého laického pohledu je prostě na vozech Aam/Bam střecha odpovídající vozům Baim. Nepřekonatelné to není, jen je to další věc špatně. (Zdroj: https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_053_2.php)

Další nepřesností je vzdálenost oken. Je to stejná chyba jako v H0. První okno oddílu má nesprávně vzdálenost od dalšího okna – sloupek mezi WC a první kupé by měl být užší a rozestup mezi okny kupé by pak měl být všude stejný.

Vůz jsem chtěl prozkoumat kvůli budoucím plánům na přestavby – rozebrat jde snadno přes tradiční čtyři západky v oblasti podvozků.

Uvnitř je základní interiér. Není to třeba tak detailně zpracované jako u Kuehna, ale naprosto to stačí.

Dveře jsou naznačené – kdo má fetiš na interiéry, trocha štětce zmůže hodně věcí.

Sedačky jsou tvarově pěkné, jsou to sedačky do Aam (6 míst v kupé), i když rozebraný vůz je Bam, který má mít 8 míst v kupé a nedělené sedáky. Ale to bych nebral jako nějaký zásadní nedostatek, dovnitř je stejně vidět prdlajs.

Interiér je k rámu chycený několika šroubky – za mě lepší řešení, půjde to snadno vyndat.

Podvozek je uchycený velmi jednoduše, a to šroubkem. Vůz má samozřejmě kovová dvojkolí, uložená v plastovém podvozku. Netočí se úplně na fouknutí větříku, ale jízdní odpor je přiměřený velikosti a délce vozu. Motorový vůz by si s dvěma vozy měl poradit i do rozumného stoupání, delší rychlíky tažené lokomotivou nejsou problém.

Bedny a brzdový válec pod vozem.

Provedení kinematik – zdají se být malé, ale výkyv spřáhla byl u mě na R310 bez připomínek. Celý spodek je trošku spartánský, když porovnám třeba provedení Tilliga nebo Kuehna, ale dokud funguje, je to asi jedno.

Zkosené nárazníky a otvory pro dosazení háku a hadic.

Podvozky jsou plasticky hodně zjednodušené a na první pohled jsou nějaké malé, nebo spíš drobné – působí tak nějak vtipně maličkaté, všude je spousta prostoru, nemá to žádnou masivnost. Za zmínku stojí vystrčená šachta kinematiky – vypadá to docela ošklivě, ale funkčně je to v pořádku a aby se tam vše vešlo, tak muselo být spřáhlo asi hodně předsazené. Dá se pochopit. Nevytýkám, jen konstatuji.

Uvnitř skříně jsou nalepená okna po dvou nebo po třech, jsou evidentně ručně lámaná z nějakého výlisku pro jiný vůz (nebo pro motorák). Jsou nalepená celkem slušně rovně, takže to nevadí. Otvory pro okna jsou přesné, nemají žádnou vůli, takže dovnitř nefouká kolem rámů.

Uprostřed střechy je zesílení proti kroucení skříně, na osvětlení je tam každopádně pořád místa dost.

Prostor představků a čirá koncová světla. Nikde žádné oddělení, při osvětlení bude nutné si pohrát s černou barvou proti prosvítání, ale s tím se dá počítat.

Rám je celkem robustní, což je dobře, aby se časem nekroutil. Na skříni jsem zaznamenal prohnutí v řádu desítkek milimetru při pohledu od představku ke druhému konci, ale na běžný pohled to není nijak vidět. Je to bohužel trochu dlouhodobý problém, vzpomeňte např. na skříně Zamračených, kde je jedna strana nad podvozky pravidelně vypouklá. Výlisky se prostě MTBčku kroutí. Tady vše sedí dobře, jen je prostě při pohledu „na délku“ znát miniaturní prohnutí do luku, které nejde ani pořádně vyfotit. Nic zásadního to není.

Na rámu jsou místa pro variabilní osazení beden.

Uprostřed střechy je zbytek po vtoku, není moc pěkně zabroušený.

Větráky jsou trochu hranaté a trochu ploché.

Na jedné straně jsou dekly a mřížky ve střeše, jejich plasticita je v pořádku. Mřížka nad dveřmi by chtěla barevně probarvit alespoň v domácích podmínkách napuštěním nějakým washem, protože jsou ve skutečnosti skutečně znát otvory „do tmy“. To se ale v rámci výlisku bude řešit vždy těžko. Případně by šlo pořešit obtiskem.

Vedle dveří jsou prolisy pod madly i otvory, madla jsou přibalená zvlášť z drátku (stříbrného jako obvykle).

Potisk, kvalita nástřiku – vše perfektní. Rámy oken jsou stříbrné a jsou opět trochu zjednodušené, ale ani Tillig je nedělá lepší (výjimka je Kuehn).

Potisk boků je pěkně čitelný, zdá se mi jen, že je jedna tabulka s revizí natisknutá 2x vedle sebe.

Ještě je potřeba provést srovnání s vozy Y, aby byl výčet uvedení do provozu kompletní. Jednak tvar střechy, ale samozřejmě podvozky, rozložení oken, provedení čelníků – to vše je jiné, byť vozy vypadají pro laika velmi podobně.

Nejzásadnější rozdíl je tvar střechy, vozy ze Studénky jí mají téměř plochou, zatímco Ypsilonky mají znatelný hrb.

Jinak se jedná bočnicí a jízdním profilem o vozy velmi podobné dle standardu UIC-Y, tedy délka 24500mm.

I když se mohou zdát světla vozu Bam přezvýrazněná, mají tvar i provedení čoček věrně odpovídající předloze.

Nenechte se zmást, že B má 10 oken a Bam jen 9 oken, ale zrovna jsem vzal k porovnání (možná, že bohužel) desetiokenný vůz.

Vozy se takto vedle sebe zdají velmi odlišné. Občas se obě řady vyskytly na jednom vlaku dohromady například při nedostatku přípojných vozů, jejich míchání je tak v provozu sice méně časté, ale možné.

Délka vozů je shodná. Celý vůz MTB je ale bohužel cca o cca 1,5 mm širší jak v bočnici, tak na čelech, proto vůz působí širším a buclatějším dojmem.

Ve velmi pěkném a technicky podrobném představení řady Baim je uvedeno, že okna jsou šířky 1200 mm a výšky 910 mm. Celý popis vozu Baim doporučuji prohlédnout: https://www.vagony.cz/vozidla/baim/baim.html. Okna jsou proti Tilligovi menší téměř o 1 mm v obou rozměrech a rozdíl je znát. Okna vozů Y/B by přitom měla být shodného rozměru 1200 mm. Jenže okna Tillig mají přes 11 mm a to na měřítko vůbec nevychází, okna jsou tedy rozměrově věrnější u MTB! Dobře jsou zde vidět rozdíly v podvozcích. Rozměry i vzhled dveří jsou u obou vozů velmi podobné. Návalky jsou méně masivní u MTB.

Všechny tři vozy ze setu nasazené na koleje.

Protože motorové vozy tahaly běžně nejvíce 2 přípojné vozy, vozby 3 vozů se ujala Zamračená.

První výjezd ze zhlaví dopadl opravu neslavně.

Problém je zjevný. Problém je spřáhlo MTB. Není to novinka, už jsem to řešil víckrát. Zobáčky spřáhla nechodí volně, zůstávají zvednuté a spojení není spolehlivé. Potřebují trochu přihnout a každé spřáhlo potřebuje rozchodit, aby zobáček chodil úplně volně. Nebo v horším případě spřáhla zahodit a dát tam normálně Tillig nebo Kuehn, která fungují (Kuehn asi před rokem taky nefungoval, takže jen Tillig).

Po zatlačení zobáčků směrem dolů už souprava projela celý okruh bez problému.

Vlaky vedené klasickou lokomotivou byly často k vidění ve směru Praha – M.Boleslav – Turnov nebo Praha – Jičín – Trutnov (jak říkal Lexa – Trutnov není Turnov), takže i zde můžou vozy skvěle posloužit.

Skvělé bude, až bude vozů víc variant, hlavně vozy Baim (Btn), které byly v takových soupravách kvůli početnímu zastoupení běžnější.

Takové vlaky poslouží i jako osobní vlaky nebo rychlíky.

Dovnitř je vidět hlavně kvůli blesku a velkému množství světla.

Omluvte moje míchání epoch, nebudu sundavat 10 vagónů ČD kvůli jednomu průjezdu Vindobony 🙂

Po přechodu vozů z Vindobony na vnitrostátní vlaky vede M296.1 dva vozy kolem zastávky Pecerady. Dva vozy byly vždy maximum.

Našel jsem snad jen jednu fotku, kde M296.1 táhne 3 přípojné vozy, jinak to byly vždy 1-2 kousky, nebo při více vozech byly 2 motorové vozy na čelech a 4 přípojné vozy uprostřed.

Je perfektní, že celá souprava k sobě ladí odstíny i provedením.

Spojení s motorovým vozem je trošku delší.

Ale pořád slušné.

Mezi sebou mají vozy spojení krásně těsné.

Mám k těm vozům samozřejmě opět spoustu výtek. Čekat, že by vozy byly bezchybné, je bohužel u MTB problém.

Na druhou stranu, i když zmiňuju hlavně negativa, jsem za ty vozy ohromně rád. Nebýt MTB, tak bychom tu dnes stále lezli po stromech a pilovali odlitky. Půlka TT modelářů by už za tu dobu přešla k H0 nebo N, kde se sortiment rozšiřuje mnohem rychleji. Žádný velký výrobce nám takové vozy nenabídl a zřejmě ani nenabídne, protože jejich tvar je pro ČSD tak specifický, že jsou pro ostatní státy nezajímavé. A tak to beru jako ohromný úspěch, že takové vozy vůbec vznikly.

Na závěr dávám jednu vzpomínkovou recenzi, jak to vypadalo, když se o naše přípojné vozy staral Tillig. „To nechceš“.

ČD Btn (053) od Tilliga – tudy ne?!