Piko TGK2 „Kaluga“ – jede to výborně, ale netáhne to

…a to je u lokomotivy dost podstatná závada. Pořídil jsem tuhle vzhledově povedenou posunovací lokomotivu s tím, že bude tahat vozy do areálu ZZN. Ale problém, ona neutáhla ani jeden vůz. A tak jsem se pustil do dovážení.

Koupil jsem v první sérii zvukovou verzi, i když je DR. Jenže za 5600 Kč se zvukové mašiny normálně nekupují. Tolik dnes, po pár letech, stojí lokomotivy v analogu. Detailní recenzi najdete u Trainmaniaka, který se i pokoušel o dovážení u analogové verze.

Lokomotiva je určená výhradně pro posun ve větších průmyslových areálech, na trať se alespoň u nás snad nikdy nedostala. Jejím domovem tak bude obvod nádraží, ze kterého se ani na kolejišti nedostane, a tomu je potřeba uzpůsobit její jízdní vlastnosti. Aby projela zhlaví, aby nikde nezastavovala, aby odtáhla vozy. (Zdroj: https://www.vlaky.net/)

Lokomotivy vyráběl sovětský závod ve městě Kaluga, odtud její přezdívka, od roku 1977. Na území Československa se dostalo pouze několik desítek kusů – do vleček různých strojíren, výrobních podniků a často do agro podniků (obilná sila atd.). Na většině vhodných vleček v té době už zdatně pracovala naše Prasátka T211.0, která byla hmotností i určením přímým konkurenten.

Oproti analogové verzi, kde je v kabině závaží, je tady reproduktor. A to jsou gramy dolů. Možná proto se zvukové verze dodávají z výroby s osazenou bandážovanou nápravou, aby alespoň něco utáhly. A pravda, táhnou velmi dobře. Ale pokud nejsou koleje perfekt čisté, tak to velmi špatně sbírá proud. Ale opravu VELMI špatně. Na jakékoliv ježdění se to nedá používat – je to jen o neustálém postrkování lokomotivy rukou. Na začátku to jezdilo celkem fajn, ale postupem času (asi jak se mi špinily koleje) lokomotiva vpodstatě přestala jezdit a jakýkoliv milimetr, který jí vadil, způsobil zásek a opětovné rozjetí, nebo už se nikdy nerozjela. Ani putování s čistidly hned za lokomotivou nepomohlo tomu, že stejné místo lokomotiva následně projela. A tak jsem si řekl, že osadím nápravu vodivou – bez bandáže.

Změna byla 1000% k lepšímu. Lokomotiva přejede všechno, sběr proudu je na malou dvounápravovku opravdu super. Odpružené nápravy si poradí i s výhybkami a většími nerovnostmi na spojích dílů kolejiště. Jede si krásně i přes složitá zhlaví.

S hmotností reálného stroje 24 tun znamená, že nelze čekat tažnou sílu jako u strojů 3x těžších. Její tažná síla v reálu je i tak poměrně velká, takže si lokomotiva na rovné trati dokáže stáhnout vozy z nádraží vždy najednou. To nebude případ modelu, kde téma tažné síly bylo docela hodně probírané a Piko za to dostalo „čočku“. Hmotnost zvukové verze je 56 gramů, hnaná je jedna náprava pod kabinou.

Pro modelové ztvárnění snad bude stačit, když bude tahat 2-3 vozy. Ani toho jsem ale nedosáhl, na mém Budišovském zhlaví projede solo lokomotiva v pohodě, ale už jeden vůz jí dělá problém. A to je pěkně položená trať s EW2 a jednou IBW, takže žádná oblouková divočina.

Největší problém jí dělá IBW, kde je už poloměr R310.

Samotná projede, ale už jeden tovární vůz Kils jí dělá takový problém, že místy občas hrabe, někde se ještě chytne a jede a někdy už prostě nejede. Kils je sice rozvorem větší, ale jízdní odpor neklade nijak extra velký. Takže když neutáhne ani jeden vůz, je potřeba to začít řešit. Zkusil jsem to ještě bez kabiny, to je 7 gramů dolů, už se to o moc nezhoršilo, protože už předtím to bylo nepoužitelné.

Zkouška s 10 gramy olova navíc – změna výrazně k lepšímu. Velmi pomohlo umístění závaží přímo nad hnanou nápravu na kabinu, je potřeba tedy směřovat snahu tam.

Takže se jde pěchovat. Nejprve jsem odebral kabinu, je potřeba odšroubovat dva šroubky zespodu nad hnací nápravou. Kabina je plná kondenzátorů až po střechu, volný prostor tam nezůstává.

V kabině je vložený interiér se závity pro šrouby. Interiér naznačuje ovládací pult a mění vnitřní barvu kabiny na šedou. Z důvodu malých oken tam žádnou zásadní estetickou funkci neplní.

Prostor lokomotivy je využitý opravdu maximálně, bude to problém. Kdo si dá v analogové nebo nezvukové verzi závaží do prostoru reproduktoru, má asi hotovo.

Zespodu to vypadá, že je také nějaký prostor na nějaký gram závaží.

Vzal jsem tedy kus olověného klempířského plechu (mladší nemůžou znát, protože to Unie zakázala asi před 15 roky). Ten se skvěle tvaruje a stříhá – něco z toho seskládám.

Toto je 25 gramů. To by bylo úplně ideální, ale je jasné, že tolik hmoty se tam nikdy nevejde.

Plech si vždycky nastříhám na menší kousky a kleštěmi s plochými čelistmi stisknu do plocha. Pak už jen skládám do tvaru harmoniky různé kvádříky dle potřeby. Tady se mi povedlo napěchovat 2 gramy. Na to, že to není vůbec vidět, je to skvělý začátek.

Pak je jasné, že trochu rezervy je nad dekodérem.

Nad dekodér a za přední desku jsem umístil dalších skvělých 5 gramů. Vše je odizolováno oboustrannou páskou, aby nedošlo ke zkratu. To by bylo drahé dovážení. 5 gramů super, ale nad nehnanou nápravu úplně ne ideální.

V kabině, pokud nechci dolovat ven interiér a odstranit ho, není místo skoro žádné. Vše zabírají kondenzátory až po střechu. Ani proužek se pod střechu nevejde. Vejde se ale troška na pult. Stejně není vidět skrz kabinu skoro nic, o nějakém průhledu kabinou se ani ve výchozím stavu hovořit nedá. Dále je mezi kondenzátory jedna pozice vynechaná – tam je potřeba taky něco nacpat. Zde už je přilepené závaží ke střeše (kryté žlutou páskou).

Další plátek se dá vtlačit za čelní DPS (vlevo) a zkusil jsem oblepit i boky reproduktoru. Víc se tam už opravdu nevejde.

Protože mi nešla kabina nasadit zpět, některá závaží z boků jsem musel nakonec proti fotce ubrat. Chce to zkoušet. Bavíme se tu tak o půl gramu až jednom gramu, takže přínos není velký.

Teď jsem byl asi na přidaných 9 gramech, to už je slušná změna – z 56 gramů na 65 gramů. Přišlo mi, že by se na spodek dalo ještě něco umístit a opravdu to šlo – jedna až dvě vrstvy se dají bez problému nalepit mezi nápravy. Při odfrézování naznačených výstupků v plastu by se dalo ještě trochu přidat, odhadem tak 1 gram by se ještě dal umístit. Další cca 1 gram by šel vložit vedle kinematik (schováno pod kryty drženými šroubky), ale už by to byla jemná práce a nechtělo se mi do toho, přínos jsem v tom moc nespatřoval.

Při normálním pohledu není vidět opravdu nic. Jsou vidět jen závaží nacpaná v bočních kapsách, a ta se musí natřít černě.

Nejnižším bodem pojezdu je stále kryt ozubeného převodu, přidáním závaží na pojezd jsem tedy estetiku ani průchodnost nijak neomezil.

Hotovo. Nyní má lokomotiva 68 gramů. Z původních 56 – to už ujde, +12 g. Trainmaniak se pro porovnání ve svém testu analogové verze dostal na přidaných +17 g, ale pravda, lépe umístěných nad hnací nápravu.

Je to znát už i při potěžkání v ruce.

Z předchozích fotek jste si asi všimli, že jsem zmiňoval ještě tak 2 gramy, které by šly někam vecpat po malých kouscích a dalo by se tak dostat na 70 gramů.

Změna zásadní. Lokomotiva přestala hrabat.

Je několik míst, kde si ještě klouzne, nebo při pomalé jízdě zastaví i s touto soupravou, ale to už je mimo obvod její domovské stanice (ostrý oblouk, mírné stoupání, vozy s větším jízdním odporem). Za mě úprava splnila přesně ten účel, který lokomotivu odlišoval mezi „jen na parádu“ a „dá se s ní v pohodě jezdit“.

Teď mám tedy celkem dobrou šanci, že ty 2 vozy na vlečku ZZN dotlačí a že se na ní dá v provozu spolehnout.

A jestli mi chybí druhá hnací náprava? Asi ne, kdyby se dalo přidat závaží do kabiny ještě víc, tak by to ta jedna náprava celkem obstojně zvládla.

Prostě se nedá čekat, že ta lokomotiva bude tahat 10 vozů jako velké stroje. Je to malá posunovačka s omezenými možnostmi. Je pěkná, není drahá, umí být i česká, a to asi stačí 🙂 Jestli jí někdo honí po trati do stoupání, tak na to tahle Kaluga nebyla ani v reálu stavěná.

Pokud byste potřebovali obtisky pro přeznačení na ČSD/ČD verzi, tak Rosťopiš je vytvořil a jsou k sehnání zde zde:

Obtisky ČSD/ČD můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>

2 komentáře: „Piko TGK2 „Kaluga“ – jede to výborně, ale netáhne to

  • 18. 1. 2023 (14:53)
    Trvalý odkaz

    Kdysi jsem se nechal vyhecovat a odlil pár kousků polotovarů zátěže do analogové verze.
    Možná by nebylo od věci dostat z kabiny interiér, nějak rozumně ho naporcovat na předlohy pro snadno odlitelné části, zaformovat je do žáruvzdorného lukoprénu a odlít z olova. Pak rozměrově doladit, zaizolovat důkladným nátěrem a vlepit zpět.

  • 31. 1. 2023 (13:11)
    Trvalý odkaz

    Pikácká Kö I v H0 má při délce 65 mm přes nárazníky hmotnost 61 gramů a spolehlivě táhne dva kratší dvouosáky. Tři kousky už jsou problém. Bohužel tam přidání zátěže moc nepomůže – převod z osy motoru na pohon náprav je gumička v roli transmise. Takže pokud nebudou prokluzovat kola, tak bude klouzat gumička na ose motoru. Ale asi to časem zkusím. Prostě tažná síla miniaturních strojů je u Pikáckých produktů poněkud problém bez ohledu na měřítko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..