Někdy až s provozem, obměnou vozového parku a intenzivním ježděním vyvstanou problémy/nedokonalosti, které nelze při stavbě kolejiště odhalit. To je přesně případ problému zkratování kolejí při průjezdu obloukovou výhybkou Kuehn BWL (dnes ROCO 4080460). Celé to začalo tím, že jsem pořídil novou Bardtoku od Roca (původní model Kuehn).
Stavba na kolejišti i modulech pokročila. Koleje jsou položené, výhybky přehazují, štěrk je nasypán a proto je čas po „vagónobraní“ od Vova na pár domečků. Snad skoro každá větší stancie měla dříve vodojem (chybně vodárnu) pro napájení parních lokomotiv vodou.
Malé velké kolejiště se opět posunulo. Byť je to vždy skokově, většinou přes zimu, kdy člověka zažene chladné počasí do dílny a motivuje k činnosti v blízkosti kamen. Od posledního článku uplynul opět víc než rok, takže by se slušelo popsat nějaké novinky. Inu, nebude jich málo.
A je to tady! Malé velké kolejiště je zpět! Poslední příspěvek k „postupujícím“ pracem na mém kolejišti je z poloviny prosince roku 2018. Času na stavbu postupně ubývalo tak, až se na kolejišti poslední dva roky prakticky nedělo vůbec nic.
Novinka od Malé Železnice v podobě výsypného dvouosého vozu mně příjemně překvapila. Jedná se o vcelku specifický vůz pro české, potažmo československé železnice. Vozy St (dle ČSD UIC) spadají do IV. epochy mezi roky 1968-1981. Po přeznačení je od roku 1982 můžeme najít pod označením Fcc. Provozovatelem byly výhradaně ČD/ČSD a Ostravsko karvinské doly (po privatizaci OKD doprava).
Je to až neuvěřitelné, jak rychle čas letí a přitom ho minimum zbývá pro modelařinu. Proto jsem se k postupné stavbě hlavního nádraží dostal po tak dlouhé odmlce.
Již dlouho jsem si chtěl postavit „fotogenickou“ kolej pro focení a vystavování nově vzniklých vozidel, případně na hezké focení rozsvícených lokomotiv. Jelikož se jedná o sólo stavbu mimo kolejiště, nedával jsem jí příliš prioritu. Impulsem pro začátek stavby byl pak dostatek volných chvil, kdy nemá cenu něco začínat na kolejišti, ale na malém, opravdu malém, projektu by se dalo stihnout dost.
Se stavbou každého kolejiště přichází mnoho otázek na jednotlivá technická řešení. Jedním, pro mě nejtěžším, bylo vytvoření poměrně levného a jednoduchého přestavníku, který by však plnil stejné funkce dražších a komplikovanějších typů.
Konečně byl po dlouhé odmlce čas na modelařinu! Než se dostanu k tomu hlavnímu musím doplnit díl první. Jsem rád, že se pod ním rozjela vcelku bujará a nakonec velmi plodná diskuse.
Návrh nového kolejiště by se neměl nikdy podceňovat. Přecijen stavba kolejiště je dlouhý, náročný a v neposlední řadě drahý projekt, který si pečlivou přípravu zaslouží. Rozmýšlení, plánování a stavbě modulového kolejiště se pěkně a detailně věnuje VoVo při tvorbě modulů TEŽ. Já bych se naopak rád zaměřil na tradiční TT kolejiště.
Již před pár lety jsem si zakoupil na veletrhu Model Hobby u stánku Awepe-model stavebnici strážního domku vyřezávaného laserem do kartonu. V tu dobu jsem neměl představu o jeho využití a koupě byla spíše ze zvědavosti. Nedávno jsem si na něj vzpomněl díky článku od Rosťopiše.