Stavba vozu ČD Smmps od nuly

Stavebnic už mám za sebou poměrně dost, a tak jsem chtěl vyzkoušet, zda se dají nabyté zkušenosti využít i jinak. Zavzpomínal jsem na své mládí, kdy jsem stavěl nejen plastikové modely. ale i ty papírové, a to dle vlastních návrhů. Napadlo mě, co si takhle vyrobit něco úplně od začátku.

Po procházení internetu (hlavně katalogu nákladních vozů na Parostroji) jsem se rozhodl zkusit jako první pokus Smmps (dříve Pao), tedy plošinový vůz. Vpodstatě by na tom nic být nemělo – dva boky, dvě čela, podlaha a pár detailů. Stavebnice tohoto vozu na trhu už existuje, a dokonce ne jedna. Plastikovou verzi vyráběla dnes již zaniklá firma Plastikom Kolín, jejíž sortiment nyní nabízí BDDP Pečky. Měl jsem možnost vlastnit nějaký čas vůz Paov (tedy to samé, jen s bočnicemi) a kvalita nebyla zas tak skvělá, aby mi stálo za to tuhle stavebnici shánět horem dolem. Touto stavebnicí (respektive jejím vylepšením a uvedením do provozu) se už zabýval Dan z Domácí modulovky. Druhá varinata je leptaná stavebnice od Hekttora.

Na internetu jsem našel dva články, jeden o vývoji plošinových vozů a jeden o rekonstrukci na vůz Smmps, ke které došlo teprve před pár lety. Pro mojí pátou epochu se mi tato varianta zalíbila, a tak jsem si vytiskl typáky a pár fotek. Na typáky jsem si přepočítal rozměry do 1:120. To budou moje základní materiály, mělo by to stačit.

Moc toho ke stavbě potřeba nebude. Nic, co by se nedalo při troše snahy najít doma nebo nakoupit během dopoledne v okolí burzy. Nakonec jsem dospěl k tomu, že budu potřebovat:
– plastovou výstražnou tabulku (tloušťka cca 0.35mm a 0.5mm)
– tabulku Evergreen o tloušťce 0.25mm (mám doma jen čirou, což nevadí, dá se použít cokoliv jiného v podobné tloušťce)
– balzu 0.8mm
– dva podvozky Y25 (na burze prodává p. Čambalík, dají se použít i 26-2.8 ze stavebnic LPH, v tom případě to bude trochu jiná verze vozu)
– čtyři kovová dvojkolí, ideálně 7.5mm nebo 7.7mm
– dvě kinematiky Peho (vejdou se delší 101, v případě třmenového spřáhla bude ideální D-spřáhlo od Detailu, na které jsou v Y25 připravené otvory pro uchycení)
– kus drátu nebo struny (maximálně 0.3mm) na madla
– leptanou sadu doplňků na Eas od Detailu (dá se použít i sada pro nákl. vozy od Hekttora atd.)
– půlkulaté nárazníky (na burze prodává p. Haišman nebo p. Čambalík)

Stavbu jsem zahájil vyřezáním jednotlivých hlavních dílů z plastových tabulek. Z té silnější jsem udělal vodorovnou plochu pod podlahu a čela, z té užší boky. Prostě jsem to odměřil, nakreslil a vyřezal ostrým skalpelem. Hrany jsem začistil brusným papírem.

Boky jsem slepil k sobě oboustrannou páskou a předkreslil na ně značky pro vyvrtání otvorů v rámu, aby byly díry na stejných místech na obou bocích. Na čela jsem předkreslil značky na vyvrtání otvorů pro nárazníky. Podvozky jsem slepil a zkušebně (kvůli výškovému usazení) je osadil dvojkolími.

Vyvrtané boky jsem přilepil ke spodní části podlahy z boku z důvodu, aby se boky náhodou nektroutily. Zároveň se tím i zpevní podlaha, která by se jinak prohýbala. To celé pro jistotu zevnitř pořádně zalité lepidlem. V podlaze jsem vyvrtal otvory pro čepy podvozků, bohužel moc velké, uchycení podvozků budu tedy řešit později. Ještě jsem k tomu přilepil čela.

Ty vyvrtané otvory jsou trochu šejdrem, nějak jsem si toho nevšiml 🙁

Přilepil jsem zespodu dvě vzpěry, které budou držet boky od sebe, kdyby něco…

Z tenké destičky (0.25mm) jsem vyřízl cca o půl milimetru širší pruh, než je v tuto chvíli šířka podlahy. Ta bude představovat hranu bočních nosníků. Vyřízl jsem v ní otvory pro čepy a nalepil na horní stranu podlahy. Vše zatím lepím lepidlem na plastikové modely.

Tenké proužky jsem nalepil i na spodek boků za stejným účelem. Bohužel tím, že je tabulka čirá, to není moc na fotkách vidět. Po nástřiku to bude lepší.

Na čela jsem zalepil nárazníky (některé jsou trošku špatně vylisované, ale to se ztratí) a stupačky pro posunovače z leptů.

Na boky jsem nalepil další lepty: kotvičky, schránky na dokumenty, brzdové přestavovače (ty jsem rozřezal na jednotlivé páčky a nalepil každou zvlášť).

Ještě doplním klanice na čelech (čekám, až mi dorazí profil Evergreen), madla pod nárazníky (či co to je) a madla pro posunovače, která byla v rámci modernizace dosazovaná. Zatím jsem alespoň z balzy vyřezal podlahu. Je potřeba jí řezat tak, aby léta na balze byla kolmo na podélnou osu vozu, proto jsem musel podlahu udělat ze dvou kousků. Jednotlivá prkna pak budu případně naznačovat rytím. Lepit a dolaďovat jí budu až po kompletním nástřiku vozu, proto zatím jen zkušebně posazená. Už se to začíná rýsovat 🙂 Zatím práce na dva kratší večery.

Ze strunek jsem vytvaroval “jakš takš” madla posnunovačů.

A madla pod nárazníky.

Doprostřed vozu jsem vlepil dvě závaží z vozů Es (uhláky). Kolem nich jsem vlepil další dvě výztuhy (tentokrát spíše pro efekt), aby neprosvítalo světlo otvory skrz podvozek.

Ačkoliv mi zatím od Hekttora nedorazily detaily, které bych chtěl nalepit jako vázací háky, stříkl jsem celý vagón z nedočkavosti Surfacerem 1000.

A když mi dorazily profily Evergreen, z profilu U 1.5 mm jsem nařezal čelní klanice.

Jako vázací háky jsou nalepené na bok střešní háčky od Hekttora. Kotvičky jsou proti nim obrovské kusy leptu, tohle byla opravdu hrozná práce. Kupodivu se mi povedlo ztratit jen jeden (a to klasicky ten poslední).

Stříknuto opět vlastním odstínem, mix černé a šedé, výsledkem měla být taková vybledlá černá. Celkem to ujde. Madla a kotvičky natřeny žluťě (budu muset asi vzít ještě jednou, málo kryla). Přestavovače bíle a červeně / žlutě. Do schránky na dokumenty jsem naznačil vsazené dokumenty.

Stříknuté celé Sidoluxem. Logo ČD je ze samolepky, prodává p. Slowiaczek na burze v Praze za 7 Kč 10 ks, tady to nebude poznat že je to samolepka.

Obtisky jsou opět „co dům dal“. Hlavní část obtisků jsem vzal z aršíku Tams. Občas se některý nevešel tam, kam měl. Původně jsem chtěl nápis Smmps vytvořit z několika obtisků, pak jsem si řekl, že to je zbytečné a stejně to vidět nebude, takže jsem to trochu odflákl. No každopádně vypadá to dobře a to je hlavní.

Podovzkům jsem natřel detaily žlutě a přestříkl lehce Rzí.

Nasadil jsem dvojkolí Tillig a vsadil do čepů. Celý komplet jsem pak vsadil do těch zbytečně velkých děr a zakapal vteřiňákem. Aby lepidlo nesteklo až do podvozků, použil jsem urychlovač schnutí na vteřinová lepidla (dá se koupit v modelářských obchodech ve spreji asi za 130 Kč), je to opravdu dobrá věc.

Lepidlo udělalo takové hrboly, které budu muset ještě zbrousit do roviny kvůli usazení podlahy. Boky jsem jen velmi lehce ušpinil patinátorem Rez. Po nástřiku lakem se to ještě utlumí, účelem není udělat vagón do šrotu 🙂

Poprvé se mi povedlo laborování s matným lakem ze Sidoluxu. Ještě jsem pročetl pár odkazů na internetu a do devíti dílů Sidoluxu (lesklý lak) jsem přidal 1 díl matné báze Tamiya Flat Base. Pořádně rozmíchal a v několika tenkých vrstvách nastříkal. Výsledkem je krásně hladký matný povrch. Takže konečně mám kromě lesklého i matný lak, který mi vydrží až do konce modelářského života 🙂 Frézkou jsem obrousil hrbolky vteřinového lepidla v okolí čepů.

Nalepil oboustrannou pásku tak nějak po celé délce vozu.

A na ní nalepil předem připravenou balzu.

Balzu jsem napatinoval jen patinátory, aby nenacucala vodu, nezkroutila se a opět neodlepila. Nejdříve Prach, pak Hlína a nakonec Rez. Odstíny se na jednotlivých vozech dost liší, takže jsem znázornil podlahu trochu starší. Že není bok vozu patinovaný téměř vůbec nevadí, protože logicky dřevo na vrchu vozu je vystaveno vlivům více než boky. I když není to úplně to co jsem doufal že z toho vyleze. No a jen lehce jsem to stříkl matným lakem, abych nebyl pokaždé, kdy na podlahu sáhnu, umazaný od patinátoru.

Protože jsem zase ve spěchu na jednu proceduru zapomněl, nalepil jsem kinematiky Peho 100, ty delší už se mi tam kvůli zalepeným podvozkům nevešly. Ale na funkčnost to samozřejmě vliv mít nebude. Aby se kinematiky vešly, je potřeba opět vyříznout kus podvozku viz foto.

Do střední části jsem ještě přidal trochu olova. Díky tomu je vůz dostatečně těžký a není problém ho zařadit v delším vlaku hned za lokomotivu.

Zkušební zapojení za Kocoura 🙂 Lehce jsem štětcem špinavým od patinátoru místy přejel boky, ale není to moc poznat, opravdu jen lehce.

Ze sady leptů ještě dolepit kolečka ruční brzdy na předem připravený výstupek v boku.

Protože se mi nelíbila světlá hrana balzy, přejel jsem jí obyčejnou hnědou fixkou.

Fixka se trochu vpila do balzy a udělala mapy, které můžou imitovat třeba hnijící dřevo u okrajů 🙂

To je vše, vagón je hotový.

Práce mě opravdu bavila a v budoucnu určitě přibyde nějaký další vlastnoruční vagón. A zřejmě i o něco složitější, zas tak náročné to není a radost z takového vagónu je dvojnásobná.

Tak to zkuste taky, za zkoušku nic nedáte!