Kolejiště a doplňky

Areály ACHP jako vlečky na kolejišti

Další z bádacích dílů ohledně technologie vleček, tentokrát Agrochemické podniky, zkráceně ACHP. Často součástí ZZN areálů včetně sýpek, ale často také samostatně.

Fotky jsou směs vyfoceno / staženo / věnováno / nalezeno na internetu. Celý takový areál se většinou nachází za nějakým předávacím kolejištěm, např. v podélném směru (předávací koleje – vykládací koleje), nebo se nachází předávací koleje vedle vykládacích, čímž se délka zkracuje. Vlečkové kolejiště je napojeno na nádraží, traťovou kolej nebo jinou vlečku. Tedy jinak řečeno – mít dostatek kolejí v nádraží na předávku, pokud je to možné, tak vyčlenit 2 koleje na okraji kolejiště nádraží).

Vjezd do samotné skladovací haly s posuvnými vraty. V hale se skladují sypké a pytlované hmoty (hnojiva), které potřebují ochranu před povětrnostními vlivy. Návštěvníky budou především samovýsypné vozy (Tds, kryté Facss) nebo Zetky.

Ve více případech se nachází stáčecí místo před vjezdem do haly.

Co se děje uvnitř může být z modelářského hlediska celkem jedno, ale pro podstatu zásobovacího řetězce je dobré to alespoň tušit. Volně sypané hnojivo a pásové dopravníky.

Otázka “jak tam ty vagóny dostanou” dostává poměrně snadnou odpověď v podání posunovadla pro Destu.

Asi si radši vystačíme na kolejišti s malou posunovací lokomotivou, nebo prsty. Respektive předpokládejme, že máme vlečku vybavenou třeba vlastní Rosničkou nebo Prasátkem.

Zde už v akci krásná praktická ukázka vykládky sypkých hnojiv – pásový dopravník zajede pod výsypku vozů Tds a vykládá se.

Buď přímo na konkrétní místo, nebo na překládací místo, odkud se převáží portálovým jeřábem s drapákem na místo uložení.

Další možností je distribuce pásem.

Vykládka z druhé strany.

Pohled na pytlované hnojivo, tedy i Zetkou se může zajet do haly a Desta se postará o vykládku. Vpředu je elektrický lanový vrátek pro posun vozů k násypce s pásovým dopravníkem uloženým trvale pod úrovní podlahy.

Vzdálenější vykládka systémem pásových dopravníků z vykládací haly venkem do skladovací haly.

Pohled zvenku.

Ve stejný nebo jiný moment probíhá před halou přečerpávání chemie z cisteren do vzdálenějších zásobníků, dodavatel často Duslo Šala. Přečerpávání kapalných hnojiv a přepouštení vápence probíhá venku např. na společném místě těsně vedle sebe, jak napovídají i červené koncovky trubek na vápno. Vykládací místo je umístěno často jako první před halou, aby se odstranilo zbytečné zajíždění vozů do haly.

Cisterny (kotlové vozy správně řečeno) si může opět posunovat Desta…

…nebo Rosnička…

Stáčecí místo zde má podobu snížené betonové vany bez roštu. Zde existují dvě varianty modelování. Buďto na to myslet už před pokládkou kolejí, pod pražcová pole si připravit hladký podklad (např. karton) a po nalepení kolejí obestavět prostor betonovými obrubníky, vše natřít barvou betonu a betonové pražce přiznat v celém rozsahu. Nebo využít zaroštování, pak je jedno jaké pražce budou pod kolejemi, a v úrovni temene kolejnice zakrýt celou vanu naznačením kovového roštu.

Zásobníky jsou propojené potrubím poměrně jednoduše, takže v modelování nebude žádná komplikace. Je také možné snadno přenést zásobníky “mimo kolejiště” a tím si práci usnadnit.

Provedení zásobníků bude vždy víceméně podobné jako v Chotětově.

V kontrastu s černými zásobníky ještě jiná varianat toho stejného pro tekutá hnojiva – menší průměry ale více stejných.

Další zajímavá součást takového areálu bude zásobník na vápenec (použití jako hnojivo) s technologickým zázemím – kompresory a armatury rozvodu stlačeného vzduchu. Protože vykládka vozů Raj probíhá stlačeným vzduchem, je potřeba ten vzduch někde brát. A vápenec vozí naše oblíbené – ano správně – Rajky, tedy vozy Uacs.

Plnění ze strany kolejí, opět poslouží imaginární hadice.

Potrubí vede do vršku zásobníků.

Do každého sila pěkně jedna roura. Nakládka aut probíhá samozřejmě přímo pod silem.

V TT bude naprosto stačit umístit silo, a nějaké jednoduché naznačení armatur – asi nemá cenu vést úplně všechny rozvody.

Samotné zásobníky jsou zde umístěné přímo před vjezdem do haly a zároveň z druhé strany hned sousedí stáčecí místo, takže je potřeba si na jedné koleji dobře organizovat dopravu, aby vykládka probíhala plynule. Jinak řečeno – jedna kolej zabaví na dlouho 🙂

Opět platí, jak už jsem říkal dřív, že vlečka ACHP není prostorově nijak moc větší než jiné vlečky, pokud se dobře naplánuje, a umožňuje bohatou obměnu typů vozů. Pokud se k tomu přidá ještě sklad nebo sýpka jako v Chotětově, pak máme plejádu vozů velmi bohatou a to vše na jedné až dvou kolejích.

Zde by bylo schéma zhruba takové, vjezd do areálu vlevo. Vpravo může být zakončená vlečka malou remízou pro místní posunovací lokomotivu. Je potřeba zde počítat se zmíněným předávacím kolejištěm, kde si místní lokomotiva převezme vozy. Výtažná kolej pak musí pojmout alespoň loko + 1 vůz pro objetí. Zde 170 cm celá vlečka, pokud mají být na jedné koleji tři vykládky, nepůjde už o moc zkrátit.

Možná by se dala použít i chotětovská varianta, ale vykládka sypkých hnojiv by si zasloužila průjezdnou halu, aby delší vlak mohl volně odjíždět pryč a ne vždy jeden vůz vysounout zpět a nasunout jiný. Zde byl nejméně využívaný sklad v pozadí celkem bez problému, sýpka už umožňovala posunovat vrátkem alespoň 2-3 vozy a stáčírna byla hned na začátku koleje.

Pár reálných příkladů jsem dostal nakreslených.

Já se přesto budu snažit udělat nějakou kombinaci – vpředu stáčírna, vzadu vápenec, a hala bude jen poloplastická kulisa na konci kolejí, kam se vozy Tds nevejdou, ale bude to “jakoby” a vykládka bude naznačovaná tím, že se vozy zasunou do prostoru vykládkového místa vápence, tam nějaký čas pobydou, a lokomotiva je stáhne zpět na nádraží.

Díky tomu i na jedné koleji dlouhé cca 40 cm bude možné takový areál skoro plnohodnotně znázornit, byť občas jen pomyslně.

Ještě popis od jednoho našeho čtenáře, který dodal cenné informace k článku a už to nemám jak rozumně zakomponovat do článku:

Sklady obilí, ty malé „předválečné“, byly rozhodně stavěné dříve, než sklady hnojiv (60-80tá léta), tudíž i blíž nádraží (viz Telč). Obilní sila byly např. pod ZZN, sklady hnojiv pod ACHP, takže dvě společnosti. Hnojiva bych dal kousek stranou s vlastní vlečkou, ale i nová „poválečná“ obilní sila se stavěla o větší či menší kus dál s vlastní vlečkou. Po revoluci se některá podlahová skladiště začala používat pro jinou komoditu (místo obilí hnojiva),nebo se postavila nová, pro větší rozsah obchodovaných komodit. Takže na některých vlečkách se můžou „potkávat“ vozy s obilím i hnojivy, ale bude to chtít dvě/tři koleje (silo Pejr, i vlastní T 212).

Sklady hnojiv – skládková místa materiálů – žádná věda.

Pro kapalná hnojiva je betonová úkapová jímka délky cca 1 a půl Zas/Ra, vedle koleje v úrovni hlavy kolejnice je pochozí rošt cca 2m šíře a z druhé strany potrubí (cca 110 mm průměr) s kohoutem a přípojkou pro hadici (hadice prům. 65-110 mm). Od kohoutu pár metrů potrubí k čerpadlu/ům (pod přístřeškem, nebo v čerpadlovně -malá zděná budova) a odtud opět pár metrů, nebo i třeba 30 m ke skladovací nádrži/ím v záchtné jímce o obsahu min jedné nádrže (ocel. Vítkovice, nebo laminátové Ejpovice). U výdejového místa další čerpadlo/a.

Skládací místo pro vápenec může být na tomtéž místě hned vedle. Vagónový spojky jsou také 2 m daleko od vagonu a věže na sloupech (Vítkovice) s potrubím jsou co nejblíže skládacímu místu kvůli lehčímu přefukování. Výdej z věží na sloupech je samospádem do podjíždějících náklaďáků, vedle stojí zděná kompresorovna pro čeření vápen v silech stlačenym vzduchem.

Skládání „práškových“ hnojiv se děje hlavně pod střechami skladů. Vim že někde z nouze i pod širákem. Jednoduše se pod výsypku Tds šoupne pásový dopravník. Ten je buď v sestavě s dalšími dopravníky a dopraví hnojiva až na skladovací místo (Pejr) a nebo to hnojivo přesype na hromadu vedle a mostovym jeřábem s drapákem se převáží na to svoje místo. Takže žádná technologická složitost. Ale pro názornost fotky jsou fotky.

Vlečka např. skladu Humpolec je jednoduchá – odbočka z vlečky – výkolejka – výhybka – dvě předávací koleje (cca 160 m), jedna s odvrat. šturcem – výhybka – kolej s venkovními skládkovými místy a dál do skladu práškových hnojiv (100 – 150 m) – šturc.

Obilné silo stojí v samostatné areálu s vlečkou. Jedna kolej u sila s potrubím pro plnění vagónů, vedle druhá s rošty pro vysypávání obilí, kukuřice atp. Na kusé koleji stojí samostatně skladiště bez rampy.

Nynější praxe v provozu vlečky bývalé ACHP je taková, že jsou objednávány ucelené vlaky s jedním druhem hnojiv (tzn. třeba 1000 tun LAD = 40x Tds), které jsou Mn vlakem postupně po dílech (6 vozů, 10 vozů atd. dle kapacity vlečky) dle dohody – nyní s ČDC – každý den přistavovány na vlečku. Málo kdy se míchají vozy s různými druhy hnojiv mezi sebe. Maximálně tak před 10 lety bylo využíváno kusových zásilek např. 4x Tds v Mn vlaku a za pár dní třeba 6x Tds, za dva týdny zase 2x Zas a potom někdy 2x Gags s volně loženým hnojivem, které se vykládalo šnekovým vykladačem KV70/KV85. Ucelené vlaky začaly býd dodávány z důvodu, že chemička již nechtěla kusové zásilky posílat.

Jinak z hlediska různosti druhů vozů na vlečce v jeden den (Tds, Gags, Uacs, Zas) je to z hlediska pestrosti modelového provozu výborné, ale ve skutečnosti by to byl blázinec.

Další věc – hnojivo je sezónní záležitost – hlavně na jaře (únor – květen) se vysklaňují pevná a a kapalná, a na podzim pak předevšim vápence a vápna na posklizňové aplikace. V průběhu zbývajících měsíců se naskladňuje, dohromady tak cca 6-8 týdnů dle velikosti skladu, pro jakou oblast byl stavěn. A zásoba skladu je právě na jednu sezónu.

Příklad provozu jedné z vleček – 2 vozy Tds najednou – snazší a přehlednější manipulace při přistavování k a při samotné vykládce, na venkovní vykládku 2-3 vozy Zas ze stejného důvodu.

2 komentáře: „Areály ACHP jako vlečky na kolejišti

  • Hezký článek. Rozmanitá vlečka, na kterou modeláři zapomínají. Souhlasím s tím, že z hlediska různosti druhů vozů na vlečce v jeden den (Tds, Gags, Uacs, Zas) je to pro pestrost modelového provozu výborné, ale ve skutečnosti by to byl blázinec. Pro nás je lepší si “hrát” na ten blázinec 🙂
    Co ale nemusí být, pokud modelář neudělá mega vlečku, tak to jsou předávací koleje ve stanici. Za prvé se nám to prodraží (výhybky, koleje) a rozšíří. A z místem většina modelářů bojuje. Stačí aby z manipulační koleje ve stanici odbočovala jedna kolej směrem k vlečce. A ta bude plnit funkci předávací koleje. Kolikrát to tak je i ve skutečnosti. A pokud nebude vlečku obsluhovat její lokomotiva, ale drážní, tak i ta předávací kolej nemusí být.

  • Dost speciál je vlečka v Blovicích – prochází jako jedna kolej několika fabričkama s nakládkovými rampami a vraty a končí rozsáhlým kolejištěm u sila. K obsluze má vlastní kalugu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Samozřejmě, že nějaké základní cookies soubory používáme (třeba pro pamatování uživatelského jména u komentářů, nebo pro zachování zboží v košíku) a EU chce, abyste to věděli.    Více    Jak vypnout
OK