Budišov nad Sázavou – nečekané rozšíření

Když jsem kolejiště plánoval, měl jsem k dispozici předem určený prostor, kam se kolejiště s rezervou vešlo. Už tehdy jsem uvažoval nad budoucí možností rozšíření. Když kamarád prodával svůj segment s nádražím, bral jsem to jako znamení, že nadešel ten správný čas…

Kdyby cokoliv z toho nádraží bylo jinak, nemohl bych si ho dovolit. Požadavek kvůli prostoru byl jasný – šířka nového nádraží / vlečky bude 40 cm, délka max. 190 cm. Koncové nádraží s vlečkou, nebo samostatná vlečka. Napojení nádraží pravým obloukem do původního kolejiště. Ale když všechny parametry vyhovovaly, říkal jsem si, že to je jasné znamení, že tohle je to, co jsem hledal.

Nádraží mělo sestavený rám, sjízdné koleje. Nebyla zapojená elektrika pod deskou, nebyly přestavníky. Ale ušetří to spoustu práce a když jsem si zkoušel kreslit, co bych vlastně stavěl od nuly, nedalo se tam moc nic jiného vymyslet.

Ve Wintracku jsem si schválně nakreslil „maximum kolejí“, co by se na takový prostor dalo nacpat. Malé nádraží s nakládkou a vlečka o 2-3 kolejích. Super, ale na tak malé koncové nádraží trošku předimenzované. Navíc by koleje byly skutečně od kraje ke kraji, a to jsem nechtěl. Tady jsem rozumově ustoupil, že skutečně méně bude více. V požadavcích na provoz jsem se uskromnil, i tak bude provoz dostatečný.

Jediná změna bude orientace nádraží – nádraží je dle skutečné předlohy Budišov nad Budišovkou ve Slezsku. Pro implementaci na Pacifik jsem ho přejmenoval zatím pracovně na Budišov nad Sázavou. Kolejové uspořádání je „v pořádku“ – sice neodpovídá ničemu na tratích samotného Pacifiku, je typické třeba právě pro slezské tratě, ale i v okolí Posázaví se dají najít zrovna nejméně 2 nádraží s podobným uspořádáním „4 koleje, ale pouze 2 umožňující objíždění“ – Zásmuky a sousední Kouřim. (Zdroj: mapy.cz)

Nádražní budova je umístěna „vlevo“ za Kalugou. Z první koleje je vytažená vlečka do místní „tabačky“. Na opačné straně kolejí je remíza (kde stojí zelený Laaps) pro odstavení lokomotivy, protože se jedná o koncovou stanici. Remíza osazená nebude, z této koleje se stane nakládková. Nádraží se přesune „do uličky“. Na druhé straně, kde stojí Kaluga, bude vlečka ZZN (sýpka, sklad hnojiv pevných i kapalných), takže vlečku bude obsluhovat široká paleta vozů.

Nádraží je dostatečně dlouhé – osmivozový vlak do ZZN se vešel krásně (vozy Tdgs). To je ta výhoda krátkých vozů na běžná domácí kolejiště. A ten oblouček je kouzelný – na to bych si netroufnul, kdybych to měl stavět sám. Problémy se spojováním žádné nejsou, poloměr je dostatečně velkorysý, že na spojování nemá vliv.

Pro spojení s původním kolejištěm jsem si vytvořil z odpadních obalových překližek malý segmentek, na kterém bude jen výřez oblouku a nějaká krajina, možná se vejde i okraj Sázavy, stany, lodě vytažené na břeh – prostě sázavská pohodička. Jsou to opravdu odřezky a pár vrutů.

Na tento segmentek jsem z flexikoleje naohýbal cca R310, úhel zakončení je tak brutálně v úhlu, že nedávalo smysl tam dávat tvarované obloukové koleje. Všechny díly jsem sesadil k sobě, nalepil kolej „od jednoho konce k druhému) a pak jsem jí teprve rozřezal podle konce segmentu. Na celém Budišově jsou použité pruty Peco (jsou jemnější a nižší než Tillig), a protože mi z tatranského kolejiště zbyly taky ještě 2 flexi koleje, navlékl jsem na Tillig pražce ty Peco pruty i sem. Jde to navlékat trochu ztěžka, ale jde to.

Traťový úsek bude hodně krátký, při vytahování vozů na vlečku vlak skoro dojede do druhého nádraží, ale nedá se nic dělat.

Je zde 5 výhybek, všechny s vodivými srdcovkami, 1x IBW, 2x flexi, a 1x EW2, na druhém zhlaví 1x předělaná EW1. Takže to parametrově silně převyšuje můj průměr zbytku kolejiště, kde to je samá EW1 🙂

Tady je ta EW1, snad jen, že jazyk je dost blízko kolejnice a vlaky trochu zadrhávají o jazyk okolkem zevnitř, budu muset ještě případně zabrousit.

Na segmentu nebyla žádná elektrika, jen stažené vodiče pod desku. Osadil jsem tedy klasicky serva + dekodér od DCCdoma.

Tentokrát jsem si rozvodné destičky udělal z kuprexitu na jednom místě, předem jsem si je nabodoval cínem a přilepil tavnou pistolí k desce. Určitě to neupadne. Vedou sem úplně všechny rozvody, trošku jsem tak natáhnul délku vodičů, ale odstranil jsem menší rozvětvovací hnízda. Musím uznat, že se mi s tím dělalo takto příjemněji. A že jsem si nabodoval víc připojovacích bodů už předem mi nakonec tu práci ulehčilo a zrychlilo, než si podle potřeby dělat body až v momentu přivedení vodiče.

Za 4 hodiny bylo hotovo, celkem příjemná práce a jednoduché rozvody, včetně zapojení polarity srdcovek. Jednak jsem byl spokojený s rychlostí a kvalitou práce, jednak se mi povedlo vše napojit napoprvé bez zkratu. Prostě ta vznikající praxe se nedá nahradit teorií, asi by další rozvody byly opět o něco lepší, ale další kolejiště se už dělat nechystám.

Dokonce jsem se tentokrát překonal a vyrobil jsem na laseru z překližky připojovací panel.

Do něj jsem našrouboval konektory, protože samotný rám kolejiště je na ně moc silný. Přívod J/K, výstup J/K k oblouku a přívod 12Vss na výhybky a osvětlení. Vypínač ON/OFF zatím nezapojen, ale uvažuju ho na případné osvětlení nádraží a budov.

Pak jsem připájel vodiče, protáhnul otvory.

Z druhé strany to vyleze ven a pokračuje dál.

Je to mnohem elegantnější řešení, než když jsem u starších dílů vrtal přímo do desky. A ve výsledku – z důvodu instalace „jen sestavit“ to bylo rychlejší, než něco vyměřovat a pak složitě šroubovat konektory v tlustém dřevě. Takže se ta práce navíc vlastně vyplatila a ušetřila čas.

A přilepit jen lepidlem – to taky nemá jak upadnout.

Tím je elektrika hotová, vyčistit kolejnice a můžu jít jezdit. Ke krajině se asi jen tak nedostanu, ale to už tolik nespěchá. Na tomto nádraží není žádný sledovaný úsek, s automatickou jízdou vlaků sem nepočítám. Pokud bych je chtěl, stejně bych sledoval jen 2 koleje, a to mi přišlo celkem plýtvání penězi za detektor pro 8 vstupů.

Tohle nádraží posouvá rozměr kolejiště z oválu s koncovou staničkou spíše do tratě z bodu A do bodu B, a to navíc s úvratí. Sice teď mám 2 koncová nádraží relativně podobná sobě, ale vzniklo mi skvělé místo na vlečku ZZN, která hostí pohledově líbivé vozy, s možností vlastní lokomotivy (i když kvůli jedné koleji by asi vlastní lokomotivu v reálu neměli a spíš by řešili posun vrátkem). Nemusím pro sýpku vyčleňovat těsný prostor v Měchenicích, a zároveň mám cíl pro vozy kotlové a nádražkové (Uacs) pro dovoz hnojiv. K tomu bude agro-dvůr s traktory a nákladními vozidly. Zároveň je to další cíl pro vykládkovou a nakládkovou kolej, kam budou manipulační vlaky vozit vozy Es a Laaps s uhlím a dřevem, kdy vyrazí z Vraného a ve 2 nádražích vždy odhodí kus zátěže a pojedou dál. A pokud dopadnou ty motoráčky od Kuehna, toto pro ně bude úplně ideální trať.

3 komentáře: „Budišov nad Sázavou – nečekané rozšíření

  • 26. 10. 2020 (15:44)
    Trvalý odkaz

    Dosazením dalšího segmentu se kolejiště co se manipulace a provozu týče posunulo úplně jiným směrem. Podobný námět úvratě stavím v H0 (Hlavní stanice, z jedné strany smyčka z druhé malé koncové nádraží) A proto se mi toto řešení hodně zamlouvá. Celý článek vlastně vystihuje to, jak si následně člověk dokáže vyhrát hlavně při objíždění a šibování. Co se týče toho malého úseku, možná by mu pomohlo zalesnění hustým lesem. To by sice znamenalo vzdát se kousku řeky, ale nějaké stany na okraj by se možná vlezly, v hustém lese by se to mohlo opticky oddělit od sebe a nevypadalo by to na oko tak nepřirozeně.

  • 28. 10. 2020 (14:02)
    Trvalý odkaz

    Moc pěkné! Zejména stanice v mírném oblouku je neokoukaná a vypadá skvěle. Nehledě na možnosti provozu, které teď kolejiště získalo.

  • 31. 10. 2020 (23:54)
    Trvalý odkaz

    Pěkně si hraješ! Souhlasím s Vojtěchem výše, ten oblouk zalesni, aby vlak opticky nespojoval ty dvě stanice. A v oblouku je to pěkné, i zhlaví vypadá elegantně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..