Kolejiště Mankovice – vlečkové šílenství od MF

Jako úvod do stavby nového kolejiště si vypůjčím plánek Milana Ferdiána s názvem Mankovice / Mankovičky. V hlavě pomalu oprašuji ideu normálněrozchodného kolejiště, kde by se daly provozovat klasické soupravy. A toto kolejiště mi, popravdě řeknu, učarovalo.

Kolejiště se nachází v knize Plány kolejišť II, koho by zajímaly i další plánky a nezná, tak samozřejmě doporučuji sehnat celou knihu.

Alespoň rámcově si v jednom z dílů musí snad vybrat každý. Další variantou, která se mi libíla, bylo kolejiště Sluníčko, kde byly celkem podobné možnosti provozu, ale zabalená do sice menšího rozměru, ale protkané stoupáním a množstvím oblouků. Přikládám plánek Sluníčka překreslený téměř přesně do WinTracku.

Kolejiště Mankovice je uvedeno jako „dětské s tím, že při drobné úpravě je možno ho upravit pro provoz dle GVD“. Touto úpravou je myšleno přidání např. kusých kolejí ve skrytém nádraží, aby bylo umožněno objíždění podle logiky kruhu. To je zde v původním plánku sice možné taky, ale lokomotiva vykoukne nutně z tunelu při objíždění, což není žádoucí, ovšem na druhou stranu je to akceptovatelné a při vytvoření dostatečného zastínění (např. lesem) nebo prodloužení tunelu je to již snesitelné.

Hned při prvním pohledu zaujme množství vleček, které se na kolejišti nachází. Je tu pivovar, sklad obilovin, pila, uhelné sklady, sklad „čehokoliv“ na nádraží, další sklad „čehokoliv“ na trati, nakládací rampa (a při malé úpravě i umožněn nájezd vozidel na plošinové vozy), a malá betonárka. Dále je zde malé depo pro zbrojení motoráků, které zde končí jízdu ze stanice Ležky. Na tak malý prostor to zní velmi zajímavě.

Kolejiště je nevšední svým tvarem otevřeného O, a nabízí se přímo jako segmentové, tedy s pohodlným rozebíráním a stěhováním nebo zaklízením. Volný prostor uprostřed navíc pomáhá oddělit jednotlivé scény od sebe, tedy když je na levé straně lom, nutně se nemusí řešit jeho zakončení, protože na druhé straně už je volné pole. Díky tomu končí jednotlivé části „kdesi v neurčitu“ a není potřeba nutně vymýšlet návaznost.

Jediné, co kolejiště nenabízí, je dlouhý traťový úsek s volnou krajinou. Šlo by to řešit ubráním některé vlečky. Stále se ale bude jednat víceméně o ježdění do kruhu – což může být vítané i nemusí. Já mám moc rád pohled na vlak jedoucí krajinou, ale aby se do takového prostoru vměnstnal dostatek přírody, většinou je to na úkor opakujících se oblouků – tedy není možné delší soupravu zahlédnout celou v přímém úseku a klikatící se rychlík lámající se přes 3 oblouky nebyl nikdy můj sen.

Provozně jsem si zkusil představit, o co by se mělo zhruba jednat a přenesl jsem si svou představu do WinTracku. První věc, která se pozná velmi brzy, že v původním plánku nejsou nijak extra dlouhé staniční koleje (cca 60-80 cm) na to, kolik vleček je nutné obsloužit. Bude se muset jezdit manipulačními vlaky po 3 vozech a nedá se ani v takto na první pohled vlakotvorné stanici vytvořit solidně dlouhý vlak.

Trošku jsem tedy roztáhnul délku, abych získal o malinko delší staniční koleje – takto pojmou i lokomotivu + 3 rychlíkové vozy, tedy kolejiště v tu chvíli splní jakýsi „sen o rychlíku“. Podobnou délku mají 2 vozy Bmto, nebo patrová jednotka Bpjo. Tedy vše, co mám a co bych rád proháněl po kolejišti. Nyní je délka kolejí s nástupištěm cca 80-90 cm, což už je akceptovatelné, pokud budu simulovat něco jako Posázavský pacifik v době dlouhých rekreačních vlaků, které se do zastaralé infrastruktury téměř nevejdou (naštěstí to odpovídá realitě).

Pro budoucí rozšíření na další nezávislé segmenty se přímo nabízí pokračování z koncové stanice dále.

Takto by kolejiště mělo vypadat ve viditelné části. Víceméně plně následuje tvar navržený Milanem Ferdiánem, není zde potřeba skoro nic upravovat.

V koncové stanici by měly končit spíš malé motorové vlaky bez objíždění, ale pokud by se tam dostala Zamračená a 2 Bmto, bylo potřeba upravit délku staničních kolejí umožňujících objíždění i tam. To stále při drobné úpravě a zachování přibližně původní představy i rozměru kolejiště.

Skrytá část uvažuje s 5 kolejemi průjezdnými, lehkou úpravou lze ze skryťáku vydolovat víc (a šlo by pokračovat kusými kolejemi). Skryťák tak nyní čítá kolejí 6, dvě výtažné koleje umožňující objíždění alespoň jedné až dvou souprav bez častého vyjíždění z tunelu. Šly by přidat ještě kusé koleje buďto do spodní nebo vrchní části, ale protože na spodním okruhu bych neuvažoval provoz sólo motoráků, jejich potenciál bych nevyužil.

A jaký by byl provoz na takovém kolejišti? Vskutku bohatý. Nachází se zde cca 40 výhybek, takže se nejedná o žádné jednoduché kolejiště, ale stále v kompaktních rozměrech.

Motivem pro mě osobně by byl skutečně ten Posázavský pacifik, o kterém už přes 10 let mluvím. Zleva nahoře vlečkový provoz:

  • k pivovaru jsou přistavovány pivovarské nebo kryté vozy po 1-2 ks (dejme tomu, že branický pivovar)
  • k protilehlé kusé koleji jsou přistavovány vozy pro vykládku materiálu, nebo pro nájezd vozidel (zhruba Krhanice s vykládkou vojenské techniky nebo stavebních strojů), plošinové vozy Smmps / Kbkks
  • na kusou kolej před nádražní budovou vjezd motoráčků pro výstup cestujících, nebo vykládka kusového zboží do skladiště, vykládka po vzoru Vraného n/Vlt nebo Týnce n/Sáz
  • vpravo nahoře malé depo s kulisou jednokolejného stání, zbrojení naftou z cisterny a odpočinek Hektora, který provádí po stanici posun
  • kusá kolej pod depem určená pro posunovací lokomotivu, pokud bude (měla by být zřejmě určena jako krycí pro zakončení trati po klesání, ale z důvodu nedostatku místa bude odstavná pro lokomotivy „ve šturcu“
  • pod depem na na protilehlé straně bude uhelný sklad – vozy Es / Eas, ten byl třeba ve Vraném n/Vlt
  • na levém segmentu betonárka / lom, rozšířená o 1 kolej, umožňující simulaci malého vlečkového areálu s kolejí pro vozy prázdné, ložené a přistavené k nakládce, na všechny koleje max po 2 vozech, to umožní i posun v rámci dané vlečky, zatímco po tratích se jezdí a zabaví to tedy vícemužnou obsluhu, využilo by se zde i Prasátko nebo lokomotiva řady 704, inspirace lomem v Krhanicích nebo vykládkou spousty materiálu při stavbě slapské přehrady v Luce pod Medníkem
  • na spodním nádraží je pila a na druhé kusé koleji sklad obilovin, obě vlečky jsou obsluhovány Mn vlaky (loko 742 + 2 vozy), pila je v Jílovém nebo v Dobříši (která je koncová)

Všechny převážené komodity tedy víceméně na Pacifik pasují a takové vlaky tam je možno potkat v rámci nedalekých vzdáleností.

Z provozu po tratích:

  • hlavní trať obsluhovaná vlaky ve složení 749 + 2x Bmto, 749 + 3x B, 749 + Bpjo (případně náhrada v podobě lokomotivy 742)
  • vedlejší trať 742 + 2x Bpjo, případně motoráky (810+010, 830 + Bix, 853 + Bmto)
  • Z nákladní vozby podle volné délky staničních kolejí, většinou 742 + 3 nebo 4 vozy, vše formou končících Mn vlaků

Ano, je to zase pokus „jak nacpat co nejvíc kolejí a vlaků do malého prostoru“ ale v tomto stavu víceméně provozně ospravedlnitelný, s přiměřenou velikostí nádraží, traťových úseků, bohatých možností posunu (takže se člověk nepřestane nudit rutinou tak brzy), možností projet všechny soupravy co doma má, omezeným vozovým parkem (Sergeje a Čmeláky netřeba na tak malé kolejiště), vše inspirované reálným provozem. Myslím, že Milanovi se v podáním Mankovic povedl výborný plánek.

A tak bylo vlastně postupem času rozhodnuto. Postavím si nové (další) kolejiště, takové to vysněné, co chci už mých deseti let. Bude normálněrozchodné a bude mít vše, co jsem na takovém kolejišti chtěl a přitom se budu snažit ho udělat ve slušné kvalitě. Pracovní název „Kolejiště Posázavský pacifik“ asi nenechá nakonec nikoho na pochybách o motivu.

Po dlouhé úvaze a snění jsem v plánku našel skutečně všechno, co chci. Vyloženě dětské kolejiště (a nestydím se za to), kde:

  • vlak může jezdit dokola přes skryté nádraží, kde se může buďto vrátit (pokud je souprava „oboustranná“), pokračovat dál, zastavit a prostřídat se s jinou soupravou, nebo objet lokomotivou (to bude umožněno také, aniž by se lokomotiva objevila venku z tunelu – povedlo se mi do plánku vměstnat malé kusé koleje uvnitř)
  • stoupající trať do koncové stanice, kde se dá jezdit z bodu A do bodu B, tedy plnohodnotný provoz
  • vlečky pro zabavení a možnost bohatých variant GVD, obsluha minimálně dvěma páry Mn vlaků „denně“
  • vždycky jsem třeba chtěl na kolejišti i takovou drobnost, jako je „angličan“ (křižovatková výhybka) protože se mi hrozně líbí
  • nabídne bohaté provozní možnosti v rámci skutečné předlohy
  • provozně jsem nemusel slevovat ze svých vysněných souprav 749 + 2x Bmto, 749 + Bpjo, 749 + 3x B, dá se zde tedy provozovat takzvaný „sen o rychlíku“, pokud to jsou 3 rychlíkové vozy, v nouzi rekreačního provozu by se snad vešly na jednu kolej i lokomotiva + 4 rychlíkové vozy

Námět bude přemístěn do údolí Sázavy a Vltavy a stanice budou volně inspirované tratí dolního Pacifiku, tedy v místech, na kterých jsem vyrostl. A to jak provozně, tak vzhledem stanic a kolejišť, dojde asi i na vybrané názvy místních zastávek a stanic. Bude to taková zarostlá zapomenutá lokálka, která musí omylem hostit dlouhé rekreační vlaky a obsluhovat spoustu vleček – prostě na modelování je Pacifik opravdu ideální předloha. Vznikla tu diskuze, že kolejiště daného nádraží bylo vždy uzpůsobeno tak, aby provozně zvládlo obsloužit přilehlé vlečky. V zásadě určitě ano, ale mám názor, že od určité doby, kdy začaly být ČSD státní (a nedejbože po válce) se z důvodu nedostatku všeho prostě pracovalo s tím, co bylo. Takže jestli bylo potřeba zapojit novou vlečku, tak se to provedlo (to byl zájem podniku), ale na rozšíření kolejišť nedošlo (to už byl /ne/zájem ČSD), takže se pak posun řešil všemožně divoce. Důležité bylo plnit plán a ne rozšiřovat a zkvalitňovat železniční síť. Takže i takové množství vleček, jaké mám v plánku, je podle mě obhajitelné – o to víc v úzkém kaňonu Sázavy a Vltavy, kde místa není nazbyt.

Tohle kolejiště nemá ambici být nejlepší ani nejvěrnější – tohle kolejiště je pro radost z ježdění dokola, pro radost těch, kteří se na něj budou moci koukat osobně. A že o tom budu pořizovat záznam je jen vedlejší věc. Beru to tak, že tohle je kolejiště, u kterého chci relaxovat. Které chci postupně vylepšovat a užívat si pomalu stavbu i nenáročné bezmyšlenkovité ježdění. A k tomu budu mít pořád tatranskou modulovku, která bude víc zaměřená na reálné modelování a ke které se určitě snad brzy zase vrátím.

Kolejiště by měla být tak trochu hra. Dřív jsem miloval hrát Transpor Tycoon, později pak OTTD. Paralela je pro mě ale jasná. Je zábava vozit něco odněkud někam. A kolejiště by vlastně mělo být, pokud má být zábavné, takový malý svět jako v Tycoonovi. Když budu mít jedno nádraží, na které mi přijede „jako vlak“ s „jako zbožím“ a „jako ho vyložím“ do „jako skladu“, čímž zábava končí, přišlo mi to trošku chudé. Proto jsem uvítal množství vleček na kolejišti, a chci pojmout celý provoz smysluplně – stanovit si nějaká pravidla a zabezpečovat provoz podle nich, ne jen „tak dneska třeba ty Rajky vyvezu na horní nádraží“. Chtěl bych co nejvíc vagónů honit po viditelné části z bodu A do bodu B a skryťák využít jen jako další možnost, odkud se berou vlaky – ne jako jedinou možnost.

  1. Provoz osobních vlaků by se měl řídit nějakým jízdním řádem, taktem, návaznostmi na sebe, křižování, noční odstavování atd. Ve spojení s plnou stanicí nákladních vozů to bude občas honička. Tzn. že musí být dost volných kolejí.
  2. Nákladní provoz by měl být odněkud – někam. Když mám „dole“ pivovar, „nahoře“ bych měl mít ideálně nějaký sklad ZZN. Pokud ještě opět „dole“ budu mít zemědělskou nakládku, můžu mít jasný řetězec Pole – ZZN – Pivovar, vše v poměru 1:1 (jeden vagón tam, jeden zpět), a v Pivovaru můžu přistavovat pivovarské chladicí vozy např. v poměru „2 vozy ječmene = 1 vůz na hotové pivo“.
  3. Další složitější řetězec, který se nabízí, je dřevo. Pokud zařídím na spodním skladišti nakládku kulatiny, kterou odvezu na pilu, ze které odvezu řezivo opět zpět pro překládku na nákladní vozy, nebo do skrytého nádraží, je to opět ideální kombinace, která v sobě obsahuje velké množství úkonů. V podstatě na vše budou stačit vždy 1-2 vagóny, jinak se do kolejiště nevejdou. Vše budou manipulační vlaky ve stylu „kocour + hytlák + 2 vozy“. Samozřejmě, jednou za čas potřebuje dřevo pivovar (na sudy) nebo stavební materiál (dřevo, cement), na topení do kotelny uhlí jednou za týden.
  4. Uhlí se bude vozit ze skryťáku i do uhelných skladů, naopak vápenec se bude vozit z cementárny do skryťáku. Rychlý obrat vozů už si může vyžádat staniční zálohu pro posun.
  5. Kusové zboží přijíždí ze skrytého nádraží do obou nádraží, kde je vykládáno u skladišť.

Jistě, nevymyslel jsem nic nového, ale aplikace na konkrétní kolejiště zní velmi lákavě a jde to použít i na tomto „malém“ kolejišti. Samozřejmě, i to spadne do rutiny, kdy se člověk naučí přesně ideální postup, ale dá se to potom rozvíjet, nebo udělat vyměnitelná skladiště, např. násypku na obilí vyměnit za nakládku vojenské techniky, nebo jen změnit nakládanou komoditu.

Kolejiště bude opět plně digitální, opět DCC Roco (ta stejná myš i centrála, co mám pro Vysoké Tatry). Komponenty opět z DCCdoma, už s nimi umím zacházet a cena je výborná. Chtěl jsem původně ovládat výhybky analogově, ale pak jsem si řekl, že za tu drátařinu a ve výsledku další omezení to nestojí. Je to úspora cca 1600 Kč na dekodérech, nic jiného, naopak ušetří se spousta kabelů a času.

Ovládání bude zatím přes počítač (pročtěte si starší článek), časem opět přes pult zapojený do digitálu, možná i pro každé nádraží zvlášť, aby mohlo jezdit víc lidí najednou. Pro to využiji opět za 620 Kč modul Li-USB. V dnešní době už by asi čím dál víc stálo za to uvažovat nad něčím „bezdrátovým“, ale cena je pak o něco vyšší a asi nikoho nezabije zapojit 1 USB do počítače, když chce jezdit. Pro ovládání chci opět použít program RocRail, který umožňuje i ovládání přes mobilní telefon, pokud se zaplatí „roční příspěvek“ autorům. Jinou variantou by bylo koupit větší a pokročilejší centrálu „vše v jednom“ například od Zavavova nebo Digikeijse, nad obojím jsem uvažoval, ale zatím jsem to neshledal jako potřebné.

Každý segment dostane svůj výhybkový a návěstní dekodér a množství kabelů mezi segmenty se budu snažit udržet co nejmenší, ideálně 2 kabely DCC signál a 2 kabely napájení příslušenství. Chci tentokrát udělat tu práci trošku jednodušší a „čistší“ za cenu, že někde přikoupím 1 dekodér, ale nepotáhnu 2 metry kabelu k poslednímu volnému výstupu přes 3 segmenty, jako jsem to dělal minule. Je s tím pak spousta starostí s dodatečnou kabeláží, ve výsledku dáte stejně minimálně 100 Kč za nějaké extra konektory, příchytky atd., a výsledná cenová úspora se o něco sníží. Bude možnost automatického provozu přes počítač, ale množství sledovaných úseků bude pouze 8 pro základní provoz a vyhýbání ve stanici – sledované budou pouze staniční koleje a koleje ve skrytém nádraží. Traťové úseky, zhlaví, vlečky a manipulační koleje budou mimo sledování, a všechny manipulační koleje a vlečky se budou jezdit pouze „na ruku“. Není to totiž potřeba. Minule jsem se snažil sledovat všechny možné úseky ve stanicích a provoz ukázal, že to bylo zbytečné. Potřebuju sledovat obsazenost jen několika zásadních dopravních kolejí, kam má smysl, aby vlaky samy jezdily. Manipulační koleje, kam by běžný vlak zajíždět neměl, není třeba vůbec do sledování obsazenosti zapojovat, dokud nechci být „slepý dispečer“ hledící jen na obrazovku počítače. Sledování obsazenosti úseků je pro malé kolejiště smysluplné podle mě jen pro automatický provoz „na večer k vínu“ nebo na nějakou výstavu. A tam je potřeba, aby se vlaky střídaly opravdu jen na několika málo kolejích.

Kolejiště tentokrát bude stacionární s možností výjimečného rozebrání a přenosu / převozu. Člověk nikdy neví, třeba ho bude chtít někdy někam odvézt nebo jen vyvětrat, a taková „kráva“ 190 x 160 cm už se sotva vejde do dveří. Tím jsou zároveň jasné rozměry kolejiště. Mám k dispozici krásný konec místnosti, ze tří stran stěny, jehož šířka je dokonce 250 cm, ale v tomto případě jsem usoudil, že další natahování už není potřebné. Soupravy se vejdou, dalším prodloužením už bych nezískal dodatečný benefit v podobě bohatšího provozu atd. Protáhly by se cca o 50 cm délky staničních kolejí a nezískala by se tím stejně skoro žádná jízda krajinou. A takové segmenty už by byly těžko transportovatelné. Časem se prodloužení dá vložit vždycky, ale nevidím to zatím jako nutnost. Možná se bude dát vymyslet nějaká 60cm nudle do strany. Rámy budou 4 shodné, ve tvaru L, aby spoje nevycházely do zhlaví.

Výhybky budou kvůli zachování rozměrů obyčejné EW1 (dnes už s kovovou srdcovkou) a IBW (obloukové, zatím z plastovou srdcovkou, i když předělání na kovovou srdcovku se u Tilliga plánuje již brzy). Bude zde i jedna trojcestná výhybka a jeden již zmiňovaný „angličan“.

Návěstidla budou ve spodní skupinová, nějakým způsobem asi zjednodušená, až se k tomu dostanu. Prostě lokálka, ale kvůli dětskému publiku kolejiště musí mít „semafory“ a musí svítit. Horní koncová stanice bude jen „lichoběžníková tabulka“. Profil kolejiště bude zjednodušený, z velké části jen „deska“ na které bude korek a rovnou koleje – žádné náspy, které by zesložiťovaly stavbu.

Tím je jasná hlavní kostra konstrukce, osazení, provoz, a můžu se pustit s jasnou vizí do stavby… Vytvořil jsem na facebooku i vlastní stránku kolejiště s názvem TT kolejiště Posázavský pacifik, kde můžete sledovat aktuální rychlé novinky. Zde se objeví vždy s nějaký zpožděním v ucelenější formě, takže o nic zde nepřijdete: https://www.facebook.com/kolejistepacifik

11 komentářů: „Kolejiště Mankovice – vlečkové šílenství od MF

  • 27. 7. 2019 (4:58)
    Trvalý odkaz

    No, upřímně, nechápu v čem jsou všichni odvaření z Milana Ferdiána. Drtivá většina kolejišť z jeho pera jsou podobné nesmyslům, které známe z příruček z bývalé NDR. Ano, na začátku je sice psáno, že je to navrženo jako dětské kolejiště, ale i to může být navrženo s určitou logikou. Problém vidím paradoxné ve velkém množství vleček. Pokud by už se našlo tolik podniků kolem jedné stanice, musela by být nepoměrně kapacitnější. Kdyby se totiž měly sjet všechny vozy z vleček ve stanici, nebylo by v ní k hnutí. Nebo by opravdu jezdil na každou vlečku jenom jeden vůz za den? Organizace nakládky a vykládky přece dřív bývala taková, aby se pokud možno vše stihlo odvézt jedním manipulákem.
    Snaha umístit co nejvíc kolejí na daném prostoru mi nepřijde příliš produktivní, protože pak člověk vymýšlí krkolomná řešení, různé výjimky a raritky, které, když se sejdou na jedné stanici, vytváří paskvil. Taky jsem kdysi taková kolejiště vymýšlel a snažil se z toho vytřískat maximum. Ale méně znamená více. Chápu, že se to někomu může líbit, ale mě osobně se z plánků od MF líbí jen úplně malý zlomek.

  • 27. 7. 2019 (19:51)
    Trvalý odkaz

    A právě o tom to je, uspokojit všechny není jednoduché. Někdo má rád vlečkový provoz, někdo jízdu krajinou, někdo jízdy striktně podle předpisů. Mě osobně se v modelech dogmatičnost, kterou je možné vypozorovat u vybraných oboru skutečné železnice, přímo příčí. Práce MF je bezkonkurenční v tom, že si umí poradit s obrovskou spoustou nápadů pro různé skupiny modelářů. Proč by nemohl být na každé vlečce vyměněn jeden vůz? Proč by nemohla stanice být obsloužena více jak jedním manipulákem? Někomu to vyhovuje. Pro toho, kdo rád manipuluje, je to ideální. Mě se třeba víc líbí jízda ve volné krajině a velké poloměry oblouků. A velká část modelářů nechápe, proč bych umístil na 5 m2 jen jednu zastávku s nákladištěm. A o tom to je. Vždyť smyslem je se odreagovat, ne lpět na pocitově vykonstruovaných dogmatech.

  • 28. 7. 2019 (10:25)
    Trvalý odkaz

    Medvěd..Kazdemu su nemusia pacit.Kazdy ma ine naroky na kolajisko,segmenty atd.Kazdy si najde nieco.Nikto nikoho nenuti postavit podla plankov MF.Niektori zas hladaju vo vsetkom zle a znehodnocuju pracu inych!…Mas moznost ukazat svoje a podelit sa z ostatnima.Urcite to bude dokonale.(Ale to sa nestane vsak?)…..VoVo..drzim palce!

  • 28. 7. 2019 (15:58)
    Trvalý odkaz

    Vážení přátelé, najděte si na těchto stránkách starší příspěvek. Dědovo kolejiště pro vnoučata. Tam je to o tom,ž vlaky jezdí pořád dokola, ale dětem se to líbí. Každému podle jeho gusta.

  • 28. 7. 2019 (19:22)
    Trvalý odkaz

    rendo: Kolega Medvěd tu nastěstí už články o podobném tématu má – http://www.mojett.cz/32306 a předchozí díl, takže je to člověk, který se k tomu vyjadřovat může a určitě za sebe ví, co říká.

    Já teď potřebuju určitý kompromis, trochu „dětské“ a trochu „dospělé“ kolejiště, takže to musí být okruh, ale i zábava pro dospělé. Na stísněném „pacifiku“ zrovna nevidím nic špatného na tom, že počet vleček převyšuje kapacitu stanice, tak budou jezdit denně dva manipuláky, když se všechny vlečky nedají technicky obsloužit jedním 🙂 Při vývoji našich železnic ve stavu „potřebujeme vlečku, ale na investici do rozšíření stanice nemáme“ mi to nepřijde jako námět mimo. Nechci spadnout do stereotypu, že mám 1 vlečku a už budu zpaměti jen šíbovat jedním vagónem tam a zpět, tady se bude dát vymýšlet víc „scénářů“ v jakém složení vlak přijede, které vlečky bude třeba obsloužit, jeden manipálák pojede do skryťáku a jeden do koncové stanice atd. Dřevo/pivo/ječmen může pendlovat mezi stanicemi. Uhlí a betonárku budou obsluhovat vlaky ze skryťáku.

    Celkově k plánkům od MF – ne všechny plánky mám rád (spíš zdaleka ne všechny), ale Milanova práce pro mě převádí „zbytečně rozsáhlou realitu“ na něco modelářsky uchopitelného – Milan tvoří kolejiště a stanice, které jsou postavitelné, zachovávají si typický československý ráz nádraží a hlavně jejich funkčnost při zmenšení rozměrů a zjednodušení. Díky němu se stovky lidí naučily modelovat realitu a ne vlakodromy. Tenhle odkaz tu dalších 10-20 let přetvrá, než se objeví něco dalšího. Milan, ač sám propagátor modulovky, naučil lidi opět lásce k domácím kolejištím – že nepotřebují moduly, aby si reálně zajezdili, že stačí si postavit zajímavé nevelké kolejiště i doma v rohu. Dneska můžeme asi konstatovat, že modulovka nenahradila běžná kolejiště, ač bylo období cca před 8-10 roky, kdy se to modulové kluby snažily takto stavět – že jedině dobře si zajezdíme na modulech, ale není to pravda. Spousta členů už dnes zase nejezdí, naopak si doma dneska spousta lidí zase staví „to svoje“ aby si mohli zajezdit kdykoliv a bez lidí 🙂

  • 28. 7. 2019 (23:03)
    Trvalý odkaz

    VoVo…Cital som(dik).pekne clanky.Ale to mu nedava pravo,znevazovat robotu ineho?Alebo ano?Nemusia sa mu pacit,nemusi suhlasit snim,moze mat iny nazor atd.ale napisat na niekoho nieco,ked sa nemoze branit?….VoVo.Ako som pisal,drzim palce vstavbe.

  • 2. 8. 2019 (8:20)
    Trvalý odkaz

    Medvěde – nejdřív vydej seriózně pojatou knihu (ať je co srovnávat) a pak si teprve pouštěj hubu na špacír.

  • 15. 8. 2019 (15:37)
    Trvalý odkaz

    Ahoj kluci,
    pokusím se odpovědět na vaše připomínky a názory.

    Lubomír píše správně,nejde se zavděčit všem a to,že se např.kolegovi Medvědovi moje plánky kolejišť nelíbí,plně respektuji.No psát,že jsou podobné s plánky z bývalé NDR,je trochu mimo mísu.Ex kolejové plánky z NDR (DDR) co byly vydané,vlastním,
    mimo jiné i publikace např. od Güntera Fromma,takže mám co srovnávat.A co plánky od MIBA?.

    Moje kolejové plánky kolejišť jsou z 90% navrženy dle přání a snů železničních modelářů z České a Slovenské republiky.Tak je to i s „Mankovičkami“.Plnil jsem jen jeden modelářský sen.Proč jsem kolejiště zařadil do kategorie „Dětské“?Jednoduše.Ve skrytých prostorách,hlavně výškově minimalizované,se těžko posunuje.Ten jednodu-chý úkon,odpojit lokomotivu,objet soupravu a opět na ni najet,není jen tak.Když zvládne tyto úkony,může jezdit dle GVD.Proto soupravy musí kroužit a vlaky jsou rozděleny pro každý směr,jeden osobní/jeden manipulák.Zde jsem nemohl uplatnit definici „Logika Kruhu“.
    Co se týče vleček.Není problém je zrušit?Uvolní se nám prostor pro krajinu a když necháme jen vlečku v koncové stanici,plus potřeby stanic,máme vystárano.Není pravda,že manipulák by postačil jeden v reálu.V reálu byly manipuláky vedeny i třikrát denně.

    Díval jsem se na vámi uvedený odkaz.V pohodě,velmi dobře pojato pro začínající železniční modeláře.Jenže realita železničního modeláře oproti představám je daleko krutější.Ikdyž se modelář vybere modelovou velikost,která jej zaujme,vytvoří si své snové kolejiště dle vašich dobře míněných rad,narazí na první problém a ten je prostorový.Buď má dostatečný velký prostor nebo ne.Dále záleží při navrhování kolejiště na znalostech,na schopnostech a šikovnosti modeláře.Buď bude šikovný a projekt dobře zpracuje nebo se obrátí na někoho kdo to umí a toho požádá nebo poprosí,jestli by mu s jeho návrhem kolejištěm nepomohl.Začne kreslit,počítat,použije Wintrack.Při nedostatku místa se délky vlakových souprav se začínají zkracovat,
    poloměry zmenšovat a nakonec modelář zjistí,že vlastně skončil na lokálce.Z dlouhých osobních souprav se smrskne na lokomotivu s dvěma „Y“.
    Řekne si co dál s mým snem.

    Kupodivu,mají problém i ti co mají pro sebe velký kout,místnost,půdu.Většinou skončí na vytrvalosti u stavby kolejiště.A jejich dost.Je to běh na dlouhou štreku.Dnes se preferují mini,mikro kolejiště pro svou rychlou stavbu a minimalizaci finančních nákladů.

    To-liko z mé strany k vaším připomínkám.

    Dovolte mi ,abych Vám všem poděkoval.Jsem potěšen z hodnocení mé práce pro železniční modeláře,od Vás všech.Já se tyto vyjádření velmi vážím a ještě jednou děkuji Vám za ně.

    VoVo,držím ti palce,ať se realizace stavby kolejiště vydaří.Zkus zachovat třeba jen holou kostru kolejiště a podle toho napojovat potřebné vlečky nebo další staniční koleje pro provoz.Pamatuj,mé plánky jsou jen inspiraci pro vaše modelářské snění a tvorbu.Nejsou dogma a řada modelářů to ví.

    Milan Ferdián

  • 16. 8. 2019 (17:30)
    Trvalý odkaz

    Uznávám, že přirovnání plánků MF k NDR může být přehnané. Byl a je to můj subjektivní názor. Co se týče Mn vlaků, mé vyjádření neznamenalo, že trať obsluhuje jen jeden Mn, ale že se vlečkaři snažili vozy zařadit do toho nejbližšího manipuláku. Tzn. že řada vozů měla být najednou odvezena jedním vlakem. A aby to mohl udělat, musela by ta stanice být schopna ty vozy pojmout. Tento manipulák totiž přivezl jiné vozy pro vlečky a stávající na vlečce bylo potřeba odvézt. Proto bývaly tak vytížené a často bylo na lokálce třeba tři, čtyři páry Mn denně, protože jinak by se to nestihlo.
    Řada vleček je navíc zařízena tak, že na začátku týdne si navezou plnou zátěž na celý týden a pak jen nechávají odvážet postupně vozy.

  • 18. 8. 2019 (1:19)
    Trvalý odkaz

    Dovolím si taky komentovat – Milanovy plánky se mi líbí tím, jak umí převést typické rysy krajiny do modelu. Ono je to kolikrát „na pětníku“, ale vhodným rozmístěním kopců, lesů, oblouků Milan umí vystihnout ráz krajiny nebo charakteristické partie té oblasti.
    A to je současně věc, která mi tu trochu chybí, ale asi proto, že je to kolejiště pro začínající. Přišel jsem totiž kdysi na to, že když koleje vedou rovnoběžně s okrajem panelu, zdají se kratší, než když se různě vlní a odklánějí pod různými úhly.

  • 21. 8. 2019 (7:46)
    Trvalý odkaz

    Také se trochu přidám :-). Milanovy plánky mám také moc rád, někdy si prostě jen listuji knížkami a studuji… Jak píše Zlámalík, síla plánku tkví zejména v celkovém konceptu krajiny, který nenásilně odděluje jednotlivé části kolejiště a snaží se tak z daného prostoru vytěžit maximum. Jistě, je to hodně o kompromisu a mne se líbí plánky spíše kategorie mini až střední. Plánky velkých stanic nejsou moje gusto, prostor bych raději využil pro krajinu, ale jak psal Milan, činil na základě zadání. Někoho prostě baví mít velkou stanici s 10 vlaky a sledovat jejich příjezdy a odjezdy a posun.

    Medvědův článek mne také velmi zaujal, četl jsem ho vícekrát. Každý se prostě musí inspirovat a najít si svou cestu.

    Já nakonec upustil z malé segmentovky a snažím se o mini s logikou kruhu. Proč? Uvědomil jsem si, že občas se chce člověk jen kochat jízdou po náročném dni v práci a tak to třeba pustím jen tak jezdit dokola jednu bertu s nákladem… ale to je ještě daleko přede mnou, na stavbu moc času není, a to je to „jen“ mini projekt. Jízdu v kruhu mají také rádi děti, klukovi jsou 2 roky, a už se ptá, kdy to bde jezdit. Já zatám jen smutně krčím rameny…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..