Kolejiště Mankovice – vlečkové šílenství od MF

Jako úvod do stavby nového kolejiště si vypůjčím plánek Milana Ferdiána s názvem Mankovice / Mankovičky. V hlavě pomalu oprašuji ideu normálněrozchodného kolejiště, kde by se daly provozovat klasické soupravy. A toto kolejiště mi, popravdě řeknu, učarovalo.

Kolejiště se nachází v knize Plány kolejišť II, koho by zajímaly i další plánky a nezná, tak samozřejmě doporučuji sehnat celou knihu.

Alespoň rámcově si v jednom z dílů musí snad vybrat každý. Další variantou, která se mi libíla, bylo kolejiště Sluníčko, kde byly celkem podobné možnosti provozu, ale zabalená do sice menšího rozměru, ale protkané stoupáním a množstvím oblouků. Přikládám plánek Sluníčka překreslený téměř přesně do WinTracku.

Kolejiště Mankovice je uvedeno jako „dětské s tím, že při drobné úpravě je možno ho upravit pro provoz dle GVD“. Touto úpravou je myšleno přidání např. kusých kolejí ve skrytém nádraží, aby bylo umožněno objíždění podle logiky kruhu. To je zde v původním plánku sice možné taky, ale lokomotiva vykoukne nutně z tunelu při objíždění, což není žádoucí, ovšem na druhou stranu je to akceptovatelné a při vytvoření dostatečného zastínění (např. lesem) nebo prodloužení tunelu je to již snesitelné.

Hned při prvním pohledu zaujme množství vleček, které se na kolejišti nachází. Je tu pivovar, sklad obilovin, pila, uhelné sklady, sklad „čehokoliv“ na nádraží, další sklad „čehokoliv“ na trati, nakládací rampa (a při malé úpravě i umožněn nájezd vozidel na plošinové vozy), a malá betonárka. Dále je zde malé depo pro zbrojení motoráků, které zde končí jízdu ze stanice Ležky. Na tak malý prostor to zní velmi zajímavě.

Kolejiště je nevšední svým tvarem otevřeného O, a nabízí se přímo jako segmentové, tedy s pohodlným rozebíráním a stěhováním nebo zaklízením. Volný prostor uprostřed navíc pomáhá oddělit jednotlivé scény od sebe, tedy když je na levé straně lom, nutně se nemusí řešit jeho zakončení, protože na druhé straně už je volné pole. Díky tomu končí jednotlivé části „kdesi v neurčitu“ a není potřeba nutně vymýšlet návaznost.

Jediné, co kolejiště nenabízí, je dlouhý traťový úsek s volnou krajinou. Šlo by to řešit ubráním některé vlečky. Stále se ale bude jednat víceméně o ježdění do kruhu – což může být vítané i nemusí. Já mám moc rád pohled na vlak jedoucí krajinou, ale aby se do takového prostoru vměnstnal dostatek přírody, většinou je to na úkor opakujících se oblouků – tedy není možné delší soupravu zahlédnout celou v přímém úseku a klikatící se rychlík lámající se přes 3 oblouky nebyl nikdy můj sen.

Provozně jsem si zkusil představit, o co by se mělo zhruba jednat a přenesl jsem si svou představu do WinTracku. První věc, která se pozná velmi brzy, že v původním plánku nejsou nijak extra dlouhé staniční koleje (cca 60-80 cm) na to, kolik vleček je nutné obsloužit. Bude se muset jezdit manipulačními vlaky po 3 vozech a nedá se ani v takto na první pohled vlakotvorné stanici vytvořit solidně dlouhý vlak.

Trošku jsem tedy roztáhnul délku, abych získal o malinko delší staniční koleje – takto pojmou i lokomotivu + 3 rychlíkové vozy, tedy kolejiště v tu chvíli splní jakýsi „sen o rychlíku“. Podobnou délku mají 2 vozy Bmto, nebo patrová jednotka Bpjo. Tedy vše, co mám a co bych rád proháněl po kolejišti. Nyní je délka kolejí s nástupištěm cca 80-90 cm, což už je akceptovatelné, pokud budu simulovat něco jako Posázavský pacifik v době dlouhých rekreačních vlaků, které se do zastaralé infrastruktury téměř nevejdou (naštěstí to odpovídá realitě).

Pro budoucí rozšíření na další nezávislé segmenty se přímo nabízí pokračování z koncové stanice dále.

Takto by kolejiště mělo vypadat ve viditelné části. Víceméně plně následuje tvar navržený Milanem Ferdiánem, není zde potřeba skoro nic upravovat.

V koncové stanici by měly končit spíš malé motorové vlaky bez objíždění, ale pokud by se tam dostala Zamračená a 2 Bmto, bylo potřeba upravit délku staničních kolejí umožňujících objíždění i tam. To stále při drobné úpravě a zachování přibližně původní představy i rozměru kolejiště.

Skrytá část uvažuje s 5 kolejemi průjezdnými, lehkou úpravou lze ze skryťáku vydolovat víc (a šlo by pokračovat kusými kolejemi). Skryťák tak nyní čítá kolejí 6, dvě výtažné koleje umožňující objíždění alespoň jedné až dvou souprav bez častého vyjíždění z tunelu. Šly by přidat ještě kusé koleje buďto do spodní nebo vrchní části, ale protože na spodním okruhu bych neuvažoval provoz sólo motoráků, jejich potenciál bych nevyužil.

A jaký by byl provoz na takovém kolejišti? Vskutku bohatý. Nachází se zde cca 40 výhybek, takže se nejedná o žádné jednoduché kolejiště, ale stále v kompaktních rozměrech.

Motivem pro mě osobně by byl skutečně ten Posázavský pacifik, o kterém už přes 10 let mluvím. Zleva nahoře vlečkový provoz:

• k pivovaru jsou přistavovány pivovarské nebo kryté vozy po 1-2 ks (dejme tomu, že branický pivovar)
• k protilehlé kusé koleji jsou přistavovány vozy pro vykládku materiálu, nebo pro nájezd vozidel (zhruba Krhanice s vykládkou vojenské techniky nebo stavebních strojů), plošinové vozy Smmps / Kbkks
• na kusou kolej před nádražní budovou vjezd motoráčků pro výstup cestujících, nebo vykládka kusového zboží do skladiště, vykládka po vzoru Vraného n/Vlt nebo Týnce n/Sáz
• vpravo nahoře malé depo s kulisou jednokolejného stání, zbrojení naftou z cisterny a odpočinek Hektora, který provádí po stanici posun
• kusá kolej pod depem určená pro posunovací lokomotivu, pokud bude (měla by být zřejmě určena jako krycí pro zakončení trati po klesání, ale z důvodu nedostatku místa bude odstavná pro lokomotivy „ve šturcu“
• pod depem na na protilehlé straně bude uhelný sklad – vozy Es / Eas, ten byl třeba ve Vraném n/Vlt
• na levém segmentu betonárka / lom, rozšířená o 1 kolej, umožňující simulaci malého vlečkového areálu s kolejí pro vozy prázdné, ložené a přistavené k nakládce, na všechny koleje max po 2 vozech, to umožní i posun v rámci dané vlečky, zatímco po tratích se jezdí a zabaví to tedy vícemužnou obsluhu, využilo by se zde i Prasátko nebo lokomotiva řady 704, inspirace lomem v Krhanicích nebo vykládkou spousty materiálu při stavbě slapské přehrady v Luce pod Medníkem
• na spodním nádraží je pila a na druhé kusé koleji sklad obilovin, obě vlečky jsou obsluhovány Mn vlaky (loko 742 + 2 vozy), pila je v Jílovém nebo v Dobříši (která je koncová)

Všechny převážené komodity tedy víceméně na Pacifik pasují a takové vlaky tam je možno potkat v rámci nedalekých vzdáleností.

Z provozu po tratích:

• hlavní trať obsluhovaná vlaky ve složení 749 + 2x Bmto, 749 + 3x B, 749 + Bpjo (případně náhrada v podobě lokomotivy 742)
• vedlejší trať 742 + 2x Bpjo, případně motoráky (810+010, 830 + Bix, 853 + Bmto)
• Z nákladní vozby podle volné délky staničních kolejí, většinou 742 + 3 nebo 4 vozy, vše formou končících Mn vlaků

Ano, je to zase pokus „jak nacpat co nejvíc kolejí a vlaků do malého prostoru“ ale v tomto stavu víceméně provozně ospravedlnitelný, s přiměřenou velikostí nádraží, traťových úseků, bohatých možností posunu (takže se člověk nepřestane nudit rutinou tak brzy), možností projet všechny soupravy co doma má, omezeným vozovým parkem (Sergeje a Čmeláky netřeba na tak malé kolejiště), vše inspirované reálným provozem. Myslím, že Milanovi se v podáním Mankovic povedl výborný plánek.

A tak bylo vlastně postupem času rozhodnuto. Postavím si nové (další) kolejiště, takové to vysněné, co chci už mých deseti let. Bude normálněrozchodné a bude mít vše, co jsem na takovém kolejišti chtěl a přitom se budu snažit ho udělat ve slušné kvalitě. Pracovní název „Kolejiště Posázavský pacifik“ asi nenechá nakonec nikoho na pochybách o motivu.

Po dlouhé úvaze a snění jsem v plánku našel skutečně všechno, co chci. Vyloženě dětské kolejiště (a nestydím se za to), kde:

• vlak může jezdit dokola přes skryté nádraží, kde se může buďto vrátit (pokud je souprava „oboustranná“), pokračovat dál, zastavit a prostřídat se s jinou soupravou, nebo objet lokomotivou (to bude umožněno také, aniž by se lokomotiva objevila venku z tunelu – povedlo se mi do plánku vměstnat malé kusé koleje uvnitř)
• stoupající trať do koncové stanice, kde se dá jezdit z bodu A do bodu B, tedy plnohodnotný provoz
• vlečky pro zabavení a možnost bohatých variant GVD, obsluha minimálně dvěma páry Mn vlaků „denně“
• vždycky jsem třeba chtěl na kolejišti i takovou drobnost, jako je „angličan“ (křižovatková výhybka) protože se mi hrozně líbí
• nabídne bohaté provozní možnosti v rámci skutečné předlohy
• provozně jsem nemusel slevovat ze svých vysněných souprav 749 + 2x Bmto, 749 + Bpjo, 749 + 3x B, dá se zde tedy provozovat takzvaný „sen o rychlíku“, pokud to jsou 3 rychlíkové vozy, v nouzi rekreačního provozu by se snad vešly na jednu kolej i lokomotiva + 4 rychlíkové vozy

Námět bude přemístěn do údolí Sázavy a Vltavy a stanice budou volně inspirované tratí dolního Pacifiku, tedy v místech, na kterých jsem vyrostl. A to jak provozně, tak vzhledem stanic a kolejišť, dojde asi i na vybrané názvy místních zastávek a stanic. Bude to taková zarostlá zapomenutá lokálka, která musí omylem hostit dlouhé rekreační vlaky a obsluhovat spoustu vleček – prostě na modelování je Pacifik opravdu ideální předloha. Vznikla tu diskuze, že kolejiště daného nádraží bylo vždy uzpůsobeno tak, aby provozně zvládlo obsloužit přilehlé vlečky. V zásadě určitě ano, ale mám názor, že od určité doby, kdy začaly být ČSD státní (a nedejbože po válce) se z důvodu nedostatku všeho prostě pracovalo s tím, co bylo. Takže jestli bylo potřeba zapojit novou vlečku, tak se to provedlo (to byl zájem podniku), ale na rozšíření kolejišť nedošlo (to už byl /ne/zájem ČSD), takže se pak posun řešil všemožně divoce. Důležité bylo plnit plán a ne rozšiřovat a zkvalitňovat železniční síť. Takže i takové množství vleček, jaké mám v plánku, je podle mě obhajitelné – o to víc v úzkém kaňonu Sázavy a Vltavy, kde místa není nazbyt.

Tohle kolejiště nemá ambici být nejlepší ani nejvěrnější – tohle kolejiště je pro radost z ježdění dokola, pro radost těch, kteří se na něj budou moci koukat osobně. A že o tom budu pořizovat záznam je jen vedlejší věc. Beru to tak, že tohle je kolejiště, u kterého chci relaxovat. Které chci postupně vylepšovat a užívat si pomalu stavbu i nenáročné bezmyšlenkovité ježdění. A k tomu budu mít pořád tatranskou modulovku, která bude víc zaměřená na reálné modelování a ke které se určitě snad brzy zase vrátím.

Kolejiště by měla být tak trochu hra. Dřív jsem miloval hrát Transpor Tycoon, později pak OTTD. Paralela je pro mě ale jasná. Je zábava vozit něco odněkud někam. A kolejiště by vlastně mělo být, pokud má být zábavné, takový malý svět jako v Tycoonovi. Když budu mít jedno nádraží, na které mi přijede „jako vlak“ s „jako zbožím“ a „jako ho vyložím“ do „jako skladu“, čímž zábava končí, přišlo mi to trošku chudé. Proto jsem uvítal množství vleček na kolejišti, a chci pojmout celý provoz smysluplně – stanovit si nějaká pravidla a zabezpečovat provoz podle nich, ne jen „tak dneska třeba ty Rajky vyvezu na horní nádraží“. Chtěl bych co nejvíc vagónů honit po viditelné části z bodu A do bodu B a skryťák využít jen jako další možnost, odkud se berou vlaky – ne jako jedinou možnost.

1. Provoz osobních vlaků by se měl řídit nějakým jízdním řádem, taktem, návaznostmi na sebe, křižování, noční odstavování atd. Ve spojení s plnou stanicí nákladních vozů to bude občas honička. Tzn. že musí být dost volných kolejí.
2. Nákladní provoz by měl být odněkud – někam. Když mám „dole“ pivovar, „nahoře“ bych měl mít ideálně nějaký sklad ZZN. Pokud ještě opět „dole“ budu mít zemědělskou nakládku, můžu mít jasný řetězec Pole – ZZN – Pivovar, vše v poměru 1:1 (jeden vagón tam, jeden zpět), a v Pivovaru můžu přistavovat pivovarské chladicí vozy např. v poměru „2 vozy ječmene = 1 vůz na hotové pivo“.
3. Další složitější řetězec, který se nabízí, je dřevo. Pokud zařídím na spodním skladišti nakládku kulatiny, kterou odvezu na pilu, ze které odvezu řezivo opět zpět pro překládku na nákladní vozy, nebo do skrytého nádraží, je to opět ideální kombinace, která v sobě obsahuje velké množství úkonů. V podstatě na vše budou stačit vždy 1-2 vagóny, jinak se do kolejiště nevejdou. Vše budou manipulační vlaky ve stylu „kocour + hytlák + 2 vozy“. Samozřejmě, jednou za čas potřebuje dřevo pivovar (na sudy) nebo stavební materiál (dřevo, cement), na topení do kotelny uhlí jednou za týden.
4. Uhlí se bude vozit ze skryťáku i do uhelných skladů, naopak vápenec se bude vozit z cementárny do skryťáku. Rychlý obrat vozů už si může vyžádat staniční zálohu pro posun.
5. Kusové zboží přijíždí ze skrytého nádraží do obou nádraží, kde je vykládáno u skladišť.

Jistě, nevymyslel jsem nic nového, ale aplikace na konkrétní kolejiště zní velmi lákavě a jde to použít i na tomto „malém“ kolejišti. Samozřejmě, i to spadne do rutiny, kdy se člověk naučí přesně ideální postup, ale dá se to potom rozvíjet, nebo udělat vyměnitelná skladiště, např. násypku na obilí vyměnit za nakládku vojenské techniky, nebo jen změnit nakládanou komoditu.

Kolejiště bude opět plně digitální, opět DCC Roco (ta stejná myš i centrála, co mám pro Vysoké Tatry). Komponenty opět z DCCdoma, už s nimi umím zacházet a cena je výborná. Chtěl jsem původně ovládat výhybky analogově, ale pak jsem si řekl, že za tu drátařinu a ve výsledku další omezení to nestojí. Je to úspora cca 1600 Kč na dekodérech, nic jiného, naopak ušetří se spousta kabelů a času.

Ovládání bude zatím přes počítač (pročtěte si starší článek), časem opět přes pult zapojený do digitálu, možná i pro každé nádraží zvlášť, aby mohlo jezdit víc lidí najednou. Pro to využiji opět za 620 Kč modul Li-USB. V dnešní době už by asi čím dál víc stálo za to uvažovat nad něčím „bezdrátovým“, ale cena je pak o něco vyšší a asi nikoho nezabije zapojit 1 USB do počítače, když chce jezdit. Pro ovládání chci opět použít program RocRail, který umožňuje i ovládání přes mobilní telefon, pokud se zaplatí „roční příspěvek“ autorům. Jinou variantou by bylo koupit větší a pokročilejší centrálu „vše v jednom“ například od Zavavova nebo Digikeijse, nad obojím jsem uvažoval, ale zatím jsem to neshledal jako potřebné.

Každý segment dostane svůj výhybkový a návěstní dekodér a množství kabelů mezi segmenty se budu snažit udržet co nejmenší, ideálně 2 kabely DCC signál a 2 kabely napájení příslušenství. Chci tentokrát udělat tu práci trošku jednodušší a „čistší“ za cenu, že někde přikoupím 1 dekodér, ale nepotáhnu 2 metry kabelu k poslednímu volnému výstupu přes 3 segmenty, jako jsem to dělal minule. Je s tím pak spousta starostí s dodatečnou kabeláží, ve výsledku dáte stejně minimálně 100 Kč za nějaké extra konektory, příchytky atd., a výsledná cenová úspora se o něco sníží. Bude možnost automatického provozu přes počítač, ale množství sledovaných úseků bude pouze 8 pro základní provoz a vyhýbání ve stanici – sledované budou pouze staniční koleje a koleje ve skrytém nádraží. Traťové úseky, zhlaví, vlečky a manipulační koleje budou mimo sledování, a všechny manipulační koleje a vlečky se budou jezdit pouze „na ruku“. Není to totiž potřeba. Minule jsem se snažil sledovat všechny možné úseky ve stanicích a provoz ukázal, že to bylo zbytečné. Potřebuju sledovat obsazenost jen několika zásadních dopravních kolejí, kam má smysl, aby vlaky samy jezdily. Manipulační koleje, kam by běžný vlak zajíždět neměl, není třeba vůbec do sledování obsazenosti zapojovat, dokud nechci být „slepý dispečer“ hledící jen na obrazovku počítače. Sledování obsazenosti úseků je pro malé kolejiště smysluplné podle mě jen pro automatický provoz „na večer k vínu“ nebo na nějakou výstavu. A tam je potřeba, aby se vlaky střídaly opravdu jen na několika málo kolejích.

Kolejiště tentokrát bude stacionární s možností výjimečného rozebrání a přenosu / převozu. Člověk nikdy neví, třeba ho bude chtít někdy někam odvézt nebo jen vyvětrat, a taková „kráva“ 190 x 160 cm už se sotva vejde do dveří. Tím jsou zároveň jasné rozměry kolejiště. Mám k dispozici krásný konec místnosti, ze tří stran stěny, jehož šířka je dokonce 250 cm, ale v tomto případě jsem usoudil, že další natahování už není potřebné. Soupravy se vejdou, dalším prodloužením už bych nezískal dodatečný benefit v podobě bohatšího provozu atd. Protáhly by se cca o 50 cm délky staničních kolejí a nezískala by se tím stejně skoro žádná jízda krajinou. A takové segmenty už by byly těžko transportovatelné. Časem se prodloužení dá vložit vždycky, ale nevidím to zatím jako nutnost. Možná se bude dát vymyslet nějaká 60cm nudle do strany. Rámy budou 4 shodné, ve tvaru L, aby spoje nevycházely do zhlaví.

Výhybky budou kvůli zachování rozměrů obyčejné EW1 (dnes už s kovovou srdcovkou) a IBW (obloukové, zatím z plastovou srdcovkou, i když předělání na kovovou srdcovku se u Tilliga plánuje již brzy). Bude zde i jedna trojcestná výhybka a jeden již zmiňovaný „angličan“.

Návěstidla budou ve spodní skupinová, nějakým způsobem asi zjednodušená, až se k tomu dostanu. Prostě lokálka, ale kvůli dětskému publiku kolejiště musí mít „semafory“ a musí svítit. Horní koncová stanice bude jen „lichoběžníková tabulka“. Profil kolejiště bude zjednodušený, z velké části jen „deska“ na které bude korek a rovnou koleje – žádné náspy, které by zesložiťovaly stavbu.

Tím je jasná hlavní kostra konstrukce, osazení, provoz, a můžu se pustit s jasnou vizí do stavby… Vytvořil jsem na facebooku i vlastní stránku kolejiště s názvem TT kolejiště Posázavský pacifik, kde můžete sledovat aktuální rychlé novinky. Zde se objeví vždy s nějaký zpožděním v ucelenější formě, takže o nic zde nepřijdete: https://www.facebook.com/kolejistepacifik