Vlečky na kolejišti (5) – menší průmysl

Dneska bych rád uzavřel prozatím přehled vleček dalším průmyslem, který je pro kolejiště zajímavý a lze si vybrat vlečku, která se na běžné kolejiště vejde a přitom nabídne využít běžně dostupné vozy.

Vše, co jsme tentokrát vybrali, jsou víceméně vlečky „2x šturc“ a prostorově jsou pro jakékoliv kolejiště ideální. Nevyžadují složitou manipulaci a často se jedná pouze o přistavení vozů k nakládce a odvoz plných vozů „příště“. Na obě koleje může přijet 1 – 2 vozy, takže délka takové vlečky i s rozvětvením se dá zvládnout do 50 cm. Posun zajišťuje většinou lokomotiva od manipulačního vlaku, někde může i 2x denně, ať už jen rozposunovat prázdné vozy k další nakládce, nebo odvoz plných a přivezení prázdných. Co převážíme je relativně jedno, jedná se o volné skládky nebo unifikovaná skladiště „bez ksichtu“, tzn. že nemají specializované zařízení na nakládku / vykládku a nakládka je realizovaná kolovými vozidly (ještěrky, různé jeřáby / nakladače) nebo ručně – nahodit rampu z fošen do vozu a rudlíkem ručně navozit. Proto se taky dneska spousta skladišť opustila – nikomu se to nechce dělat a je lepší vše navozit ještěrkou do kontejneru a odvézt autem.

Vlečka bývá krytá pro ujetí vozů z vlečky na trať. Výkolejkou, stoupáním, odvratnou kolejí. Pokud je před napojením krátké stoupání, odvratná kolej potřeba není. Pokud naopak trať k napojení klesá, odvratná kolej bývá častá. Alespoň naznačit nějakou výkolejku není nikdy na škodu.

Výborná krátká vlečka textilky v Hanušovicích, včetně ručního/motorového navijáku pro posun vozů v rámci vlečky. Nejjednodušší forma samostatné vlečky – jestli k ní dáme skladiště, rampu nebo volnou skládku v úrovni kolejí je celkem jedno. Sám jsem to už zmiňoval, že jsem příznivec vlečky „no-name“, kdy lze každý den vlečku simulovat jako jiný podnik – jednou zajíždí vozy Gbgkks pro pytle, jednou vozy Kns pro palety, atd. Zdroj: http://spravnym.smerem.cz

Typická ukázka nejjednodušší vlečky „kde nic – tu nic“ zpracovatelského průmyslu je pila Třešť. Jedna kolej a rampa. S přejezdem ideální kombinace na malý prostor. Vozy Eas s kulatinou, Res na odvoz prken. Zdroj: http://lokalka.unas.cz/vltrest.html

Další malou a provozně bohatou vlečkou je třeba cihelna (za popis děkuji kolegovi Pavlovi):

Jednoduchá vlečka. Většinou jedna kolej. Nenacházela se přímo u nádraží, ale v jeho blízkosti. V některých případech i dál. Vlečku cihelny lze použít jak u menšího městského, tak u malého vesnického nádraží. Může být také samostatně jen jako nákladiště na trati. Dovážely se palety, uhlí případně i dřevo. Odvážely se cihly, tašky, cihlové drenážní trubky… Od IV. epochy vleček cihelen ubývá, v dalších epochách téměř všechny (zejména menší) končí. Na kolejišti stačí jedna kolej, kde bude zpevněná plocha s výrobky na paletách připravené na naložení a na konci místo na složení uhlí, dřeva u kotelny.

Když jsme u té kotelny, jedna zajímavá vsuvka, co jsem našel, je přeprava uhlí ve vozech Faccs a vykládka jednou klapkou „přímo do lžíce“. Probíhá to „dnes“, tedy ve VI. epoše, ale pro menší kotelny to je zajímavá alternativa k vozům Es / Eas, které se vykládají „svrchu“. (Zdroj: http://dopravni.net/zeleznice/4969/kaznejovske-vlecky/a http://dopravni.net/zeleznice/19955/nova-vlecka-v-ostrove-nad-ohri/)

Zpět k cihelně: Vozy potřebné k obsluze vlečky: Klasické zetky pro dovoz palet a odvoz výrobků. Na odvoz výrobků, se také mohou použít plošinové vozy. Pro dovoz uhlí, případně dřeva, se použijí vozy Es, Eas. Co se týče kusů vozů na kolejišti, tak minimum dva na odvoz výrobků + jeden na dovoz uhlí/dřevo.

Ukázka jedné starší budovy cihelny – nakládka vozů „volně“ – http://fabriky.cz/2010_cihelna_msene_lazne/index.htm.

Vlečka cihelny Tuněchody ukazuje krásný příklad „obyčejné“ vlečky do cihelny nebo stavebnin. Prostě kolej. Sežeňte si k tomu ještěrku, autojeřáb, a můžete nakládat a vykládat nízkostěnné a vysokostěnné vozy až do aleluja. Zdroj: https://www.geocaching.com/

Vlečka do bývalé cihelny u Valašského Meziříčí. (Zdroj následujících fotek: http://www.trat-281.mzf.cz/?page_id=276)

Klasické kolejové uspořádání umožňující výměnu vozů prázdných / ložených přes dvě koleje včetně objíždění lokomotivy.

Schéma cihelny. Tímto uspořádáním lze realizovat velkou spoustu průmyslu, nabízí nejlepší možnosti pro posun a hraní si s malou lokomotivou, různé objíždění a obměnu vozů.

Bohaté šíbování mezi skladišti (Gumárny Zubří) nabízí další z typických kolejových uspořádání „vjezd a úvrať ke skladišti“. Zde se nabízí bohatá možnost na mělkém prostoru mít 3 skladiště a zabavit se s jednou lokomotivou na celý večer. Podobně řešená skladiště „po všech stranách kolejí“ jsou často i u skladů potravin nebo třeba státních hmotných rezerv. To je právě ten moment, kdy je celkem jedno, co v tom skladišti skutečně je. Zdroj: http://www.trat-281.mzf.cz/?page_id=272

Atraktivní můžou být papírny, sklárny a podobné provozy. Všude vozíme něco dovnitř a něco ven, do každé kotelny u větších podniků vozíme především hodně uhlí. Velká fabrika žere vagóny uhlí denně. Vlečka sklárny Preciosa Dolní Polubný (kořenovská zubačka) je třeba velmi pěkná a relativně malá, probíhá zde vykládka sklářského písku (vozy Faccs, kde jde každá klapka ovládat zvlášť) do vyjížděcího pásového dopravníku (nevykládá se – zajede se a zavřou se vrata). Text přidal i Pavel:

Sklárna nemusí být zrovna velká co se týče výrobních hal a podružných objektů. Existují i menší sklárny. Samozřejmě, že nebudeme modelovat celou sklárnu, ale pro nás jsou důležité jen ta místa kde vedou koleje. A také se zde nacházejí nakládací a vykládací prostory.  Jedna z malých skláren je třeba v Karolince https://mapy.cz/letecka?x=18.2419963&y=49.3502197&z=19   Další, která má pro ztvárnění  na menším kolejišti výhodu v tom, že má jen jednu kolej je v Desné https://mapy.cz/letecka?x=15.3146343&y=50.7598730&z=18

Na ztvárnění nám stačí v případě malého prostoru na kolejišti jen polokulisy budov. Fungování sklárny co se týče provozu železničních vozů a toho co se v nich vozí, je velmi dobře probráno zde http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=11&t=9053 doporučuji nastudovat.

Pokud někdo z diskuze, z výše uvedeného odkazu je zmatený, tak si to shrneme na příkladu malé sklárny v III a IV epoše pro menší kolejiště.

Co se dováží: Do sklárny musíme dovést uhlí ke kotelně. Z uhlí se vyrábí plyn pro výrobu. To tedy znamená vůz Es nebo Eas. Dále dovoz surovin. Střepy na volnou plochu opět v Es, Eas.  V větších zetkách se vozí obaly, palety, další suroviny pro výrobu ve velkých vacích a pytlích. Odvážíme výrobky v těch samých vozech co jsme přivezli obaly a palety. Potřebný počet vozů je 2x Es nebo Eas, 2x zetka dvouosá  nebo lépe čtyřosá.

Pokud chceme použít výsypné vozy, v kterém přivezeme sklářský písek (Sas/Faccs) a tím vlastně větší sklárnu, musíme mít někde místo (krytý zásobník) kde budeme písek vysypávat. Tím pádem potřebujeme i větší složiště uhlí (větší provoz, větší spotřeba plynu) a také větší prostory pro vykládku dalších surovin na výrobu a  třeba samostatný sklad na výrobky. Příklad sklárny s dovozem sklářského písku https://mapy.cz/zakladni?x=15.3259900&y=50.7610558&z=18&base=ophoto&q=Doln%C3%AD%20Polubn%C3%BD

Pokud chceme využít nevšední vozy Sklmmp, předpokládáme dovoz kyseliny do zpracovatelské budovy již hotových sklářských výrobků, do nějaké „brusírny“ – vozy Sklmmp (resp. nádoby na nich uložené) vozí flurovodík. Nádoby musí být odolné kyselině proti proleptání, zevnitř pogumované, poolověné nebo polyethylénové.

Všechny fotky z Polubného si můžete prohlédnout zde:

http://www.trainmania.cz/2017/12/02/dolni-polubny-a-vlecka-preciozy/?

A pár vybraných fotek z předchozího odkazu – obrázky místa pro vykládku vozů Faccs.

V zavřeném stavu.

Pohled na pásový dopravník. Nakládka do krytých vozů bude standardně ze skladiště přes rampu nebo přes ještěrku z volné skládky na paletách.

Úvalská výsypka zřejmě bývalých uhelných skladů / kotelny – sypání přímo do vozů z vozů Falls (sypou všemi směry). Fotky jsem stáhnul z archivu googlu.

Tohle bez dobrého plánování pater nelze na kolejišti snadno naznačit. Nepochybná výhoda tohoto řešení je, že vlečku obsluhují vozy Falls v množstvích od 1 vozu až po ucelenky – což je sen mnoha modelářů.

Podobně řešil svojí vlečku papírny (inspirace papírnou Bělá pod Bezdězem) kolega Jeff Hopper (s jehož svolením fotky uveřejňuji, k dohledání na facebooku). Jendak se mi líbí to malé předávací kolejiště.

A samozřejmě ta skvěle vyřešená výsypná rampa pro vozy Falls. Toto lze vlastně krásně řešit, když máme pod nádražím skryťák a roh zůstává prázdný.

Pohled na skutečnou předlohu s velkou uhelnou skládkou.

A z pohledu od trati. (Zdroj a více fotek: https://jeffttstanice.rajce.idnes.cz/bela_papirna/)

Papírna, stejně jako třeba cukrovar nebo chemička, může nabídnout kolejiště vyplňující jedno větší kolejiště, viz známá papírna Větřní. Není třeba zde víc zmiňovat, vyčerpávajícím způsobem je popsána zde: http://www.honzikovyvlacky.cz/ Celý zajímavý úsek začíná už v Kájově, sama Hrotová úvrať by zabavila jednoho člověka na celé kolejiště, a provoz v papírně, kde obsluhovaly alespoň dvě místní lokomotivy, stojí také za ztvárnění. Přitom vozíme stále dokola jen vozy s uhlím a zpět vozíme zetky plné papíru, občas nějakou cisternu s chemií. Musím říct, že když jsem Hrotovou Úvrať viděl na fotkách, hodně mi učarovala. Ty tisíce vozů, které ročně tahle vlečka potřebovala, byly v době nejvyššího provozu nutně impozantní. Přitom si lze snadno dohledat informaci, že kvůli sklonovým poměrům mohla lokomotiva vézt pouze dva vozy s uhlím – to znamená, že na vlečce musel být provoz doslova nonstop. Přitom se vše pak muselo vozit až do Č. Budějovic „a dál“, to vše v režii především Zamračených – to musel být slušný provoz na takové „lokálkové“ trati, což trať přes Č. Krumlov relativně je. Výborné čtení o vlečce je i na Wikipedii (odkud pochází i tato fotka).

Některé výše zmíněné podniky se kombinují s verzí „chemička“ – nějaké stáčecí místo pro kotlové vozy, protože jak jinak opodstatnit takový provoz kotlových vozů na kolejišti?! Dovážíme hnojiva, ale především pohonné hmoty a topné oleje. Dále různou zpracovatelskou chemii – stáčecí linku lze umístit nejen do skladu PHM, ale i do cukrovaru, ZZN, malé chemičky, různých zpracovatelských závodů (často expedice hotového zboží v Zetkách z cihlového skladiště) atd atd. Zásobník nemusí být pro menší podnik nijak velký, umístný hned vedle kolejí a propojený pouze hadicí, nějaké čerpadlo je skryté v okolí zásobníku. Vše platí podobně i pro zemědělské vlečky – betonová vana s odtokovými kanály pro zachycení úniků a po povrchu hadice do zásobníků. Provedení je částečně „individuální“ od míst pro jeden vůz po stáčecí místa pro 3 koleje. Stáčecí místo je často kryté alespoň plechovým přístřeškem „proti dešti“, což by vyřešilo část modelářova tápání v technologickém zařízení před zraky diváků. (Zdroj: http://spravnym.smerem.cz)

Ještě doplním jednu podobnou vlečku pěkně popsanou a nafocenou na Railnetu (fotky pocházejí odtamtéž). Sběrné suroviny s nakládací „univerzální“ rampou.

A kousek od toho výsypné místo na Faccs a podobné vozy „do hlubin“.

To pro dnešek stačí. Pokud si někdo doteď z nabídky vleček nevybral, už není moc co nabídnout. Na příště jsem ještě vyčlenil pár vleček s vrátkovým provozem, ale jinak seriál o vlečkách zatím končí, snad se vám líbil a přinesl třeba nějakou inspiraci. Všem přeji klidné svátky a vše nej do roku 2021!

3 komentáře: „Vlečky na kolejišti (5) – menší průmysl

  • 19. 12. 2020 (16:56)
    Trvalý odkaz

    Kdo chce městskou vlečku s možností objetí odstavených vozů, tak doporučuji Karlovy Vary dolní nádraží – Tržnice – městské (technické) služby (epochy I.-IV.) Vlečka odbočovala pod Chebským mostem, pak se větvila, jako dvojkolejná procházela kolem Tržnice do solivárny. někde tam se koleje spojovaly a šturc byl až v prostoru dnešních Technických služeb. Někdy koncem 60. nebo začátkem 70. let zadní výhybku odstranili a kdysi objízdnou kolej zkrátili. Po Plyšáku vlečka zanikla zcela v rámci rekonstrukce silnic. Schéma vlečky je v publikaci „Krušnohorský Semmering“.

    Co se týká vlečky do papíren ve Větřní, historie je zmíněna v publikaci „Století šumavských lokálek“ (Corona, Svět železnice speciál, bohužel rozebráno). Přímo v papírně měli úzkorozchodku na elektrický pohon, elektrifikovaná byla též místní část normálněrozchodné vlečky – to vše ještě za první republiky, možná už za starého mocnářství. Původně tam z Kájova jezdily 422.0, po válce a v 50. letech prý dokonce Němky 555.0. Z Kájova byly soupravy sunuty, aby se v úvrati nemuselo přepřahat – z hlediska sklonů na vlečkové trati bylo nutné, aby lokomotiva byla vždy na dolním konci soupravy.

  • 18. 1. 2021 (9:27)
    Trvalý odkaz

    S velkým zájmem jsem přečetl Váš seriál o vlečkách. Nechystáte i díl o zabezpečení vleček a návěstidlech na nich se vyskytujících?

  • 27. 1. 2021 (0:32)
    Trvalý odkaz

    Arpet: To neplánuju, k tomu jsem zatím vždělán na úrovni „čistá nula“. Pro většinu vleček pro menší koelejiště to ani není zajímavé téma

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..