Poslední dobou se na trhu objevila celá řada laserovaných drobných staveb a doplňků od české firmy Modelscene. Jednotná cena 129,- Kč za stavbu a 89,- Kč za doplněk, jednotné balení v průhledném plastovém blistru (v Opletalce občas v pytlíku). Materiál dýha, překližka a lepenka podle typu. Začnu doplňky.
Vzhledem k tomu, že na trhu chyběly opravdu malé výtopny do miniaturních kolejišť, seznámil jsem někdy na podzim roku 2016 pana Bartáka s výkresem kůlny na lokomotivu z trati Velké Březno – Verneřice – Úštěk, který se nachází ve specializovaném článku na „výtopně“ u Hekttora.
Jedním z leptů od Hekttora, který jsem si pořídil, byla stavebnice mechanických závor. Vzhledem k délce plánované tratě postrádaly funkční závory smysl (metr vlak urazí dříve, než šraňky stihnou spadnout), takže jsem se předem rozhodl jen pro pevnou maketu. A dobře jsem udělal.
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byly různé kůlny. S několika jsme se již seznámili dříve, ale letošní novinka od KB mi nesměla na kolejišti chybět. Takzvaná ‘‘kůlna pro účely udržovací‘‘ byla přesně to, co v prostoru nádraží chybělo.
Dnes se seznámíme s rychlostavebnicemi dvou typů letitější sovětské obrněné techniky v ‘‘univerzálním‘‘ měřítku 1/100. T-34/85 a SU-100, které ještě dlouhá léta po válce používala ČSLA vyrábí ruská firma Zvezda jako herní modely.
Dnes se znovu setkáváme se řadovým rodinným domkem od KB. Tentokrát ale v úpravě na skutečnou řadovku. Stavbu rodinného domku jsem popsal minule, takže zmíním jen na úpravy, které stavbu umožnily umístit do řady s tou původní.
Pro potřeby chystaného kolejiště jsem potřeboval nějaké cenově dostupné lampy ve starém stylu. Nakonec volba padla na stavebnice jednoduchých lamp od Viessmanna (6924), jejichž cena se momentálně na našem trhu pohybuje do stovky. Stavebnice jsou dodávány v jednoduchém pytlíkovém balení.
Jako drobný doplněk do kolejiště jsem si pořídil leptané ‘‘čuby‘‘ od Hekttora. Vyrábí se v měřítcích H0 a TT. Vzhledem ke klesající kvalitě zraku jsem se tímto doplňkem rozhodl doplnit svůj ‘‘kochací kroužek‘‘ v měřítku H0, protože v TT už bych je asi neviděl.
Nový výrobce laserovánek vedle celé řady civilních a několika drážních staveb ve všech hlavních mašinkářských měřítcích vyrábí i nespecifikované hrázděné skladiště, které se hodí prakticky kamkoliv. Osobně jsem si jedno postavil v měřítku TT, byť by šlo použít i pro H0e.
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byl nádražní vodojem. Potřebný typ vyrábí KB model pod názvem ‘‘Vodárna Protivec‘‘. Jde o letitou, leč lehce modernizovanou stavebnici v klasickém Bartákově stylu – nebarvenou, bez fólií do oken a s možností doplnit trámy z vlastních zdrojů.
Vzhledem k zatím omezenému trhu laserovaných civilních staveb tuzemského typu jsem uvítal rodinný domek od KB model. Stylově je situovaný do 30. let 20. století a typově jde o příměstskou řadovku, jakou lze najít v různých modifikacích jak na okraji větších průmyslových aglomerací, tak ve vesnicích v dosahu průmyslových center.
Vyvrbila se mi potřeba opravdu malé jednomístné výtopny na lokálku. Vzhledem k tomu, že v momentální nabídce se nic takového nevyskytuje (vše je velikosti Kácov, nebo větší), pomohl jsem si na blíže neurčitou dobu recyklací 35 let staré plastové dvoumístné hrázděné výtopny od enderácké firmy Mamos. V současnosti ji vyrábí a v několika přebalech prodává Auhagen.
Někdy koncem února 2015 se objevilo laserované malé skladiště 8x8m od Šikulů/Igra model. Než mi ho místní obchod dodal, byl říjen. Nabídka firmy Šikulové, přejmenované na Igra model, je zdejšímu publiku celkem dobře známá.
Mezi novými stavbami od Modelscene se objevila i kaplička. Je k mání v H0 i v TT a v duchu současného trendu se obě stavebnice liší jen rozměry. Stavba je vylaserována z kartonu a lepenky různé síly, papíru, fólie a dřeva.
Poslední dobou se na trhu objevila řada laserovaných staveb od Modelscene. Už jsem tu dříve představil dvojici drážních kůlen. V mezičase se objevily pod názvem „materiálová kolna“ nové varianty a k tomu ještě dřevěné záchodky podle normálie 19a/H.
Získal jsem do sbírek laserovanou chajdu od firmy WEPE. Pytlík s několika „rámečky“ z různě silné lepenky a fólie na okna neobsahoval nic podobného návodu. Pachatel si tedy musí vystačit s obrázky na krytu uzávěru pytlíku.
K zamýšleným šraňkám kousek od nádraží jsem zakoupil laserovanou stavebnici vechtru od KB model (měřítko TT). Stavebnice je balená v pytlíku, obsahuje návod a několik lepenkových rámečků s díly.
Na jarní výstavě plzeňského mašinkářského spolku se mi podařilo na k akci přidruženém bazaru zakoupit lokomotivu 422.0 „Arcivévoda Karel“ v TT. Stroj byl pojízdný, vypadal dobře a cenu (něco přes dva tisíce Kč) jsem považoval za přiměřenou.
Na trhu se jako letošní novinky objevilo několik laserovaných stavebnic drobných staveb od firmy Model Scene. Kromě autobusové zastávky, popsané již dříve, je v nabídce ještě zděná vrátnice a dřevěná drážní kůlna. Vedle nich se objevily ještě dřevěné nádražní záchodky podle normálie 19a/H, ale ty jsou poněkud staršího data vydání.
Na trhu se jako letošní novinky objevilo několik laserovaných stavebnic drobných staveb od firmy Model Scene.
Pro potřeby budoucího kolejiště jsem zakoupil stavebnici kamenného mostu od firmy Auhagen. Nevelký pytlík obsahoval několik málo plastových dílů, papírový aršík s dlažbou a obrázek s návodem – vše v oblíbeném enderáckém univerzálním měřítku H0/TT, tedy 1/100.
Už nějaký pátek vlastním a občas provozuji lokomotivu BR89 od firmy PMT. Protože tento stroj se stále vyrábí a občas je nabízen v českých mašinkářských E-shopech (povětšinou v režimu „na objednávku“), případně ho najdeme i v cizích přebalech (starší výroční sety Tillig), rozhodl jsem se ho popsat pro potřeby místního publika.
Pro příznivce přelomu II a III epochy je dostupná stavebnice sovětské válečné třítunky ZiS-5 od firmy Zvezda. Model je v „univerzálním“ měřítku 1/100 a jeho primární určení jsou „wargames“. Měřítko odpovídá většině staveb od Auhagenu (bez ohledu na to, co „soudruzi z NDR“ na krabicích o měřítku píší) a náklaďák je tak použitelný pro TT.
Stavebnice nádraží Adršpach od Šikulů je laserovaná klasika ze dřeva a lepenky různých tlouštěk. Po vybalení z nevelké, leč totálně zaplněné krabice na mě čekalo neuvěřitelé množství aršíků s díly, lepidlo, návod a kousek mosazné trubičky na komíny.
Jedete na dovolenou k moři? Tak si můžete někde na pobřeží nasbírat „slámu“ k zemědělským strojům či stavbám. V Německu se snad prý dokonce prodává balená(!).
Jako další stavbu do plánovaného kolejiště jsem pořídil zastávku Citonice – obligátně od Šikulů. V tomto okamžiku ještě není jednoznačné její konečné určení, ale předběžně by měla sloužit jako zanedbaná podružná budova – kdysi zastávka, dnes patrně neudržovaný sklad a kancelář traťovky. Prodává se v pytlíkovém balení (bez lepidla).
Plánování kolejiště pokročilo z fáze „hrubé plánování“ do fáze „přípravy realizace“ a tak jsem pořídil sadu staveb od firmy Šikulové s.r.o., které odpovídají mým záměrům. Jako start a malou rozcvičku jsem se rozhodl postavit kůlnu.
V listopadu se na diskuze.modely.biz objevilo několik plánků od Milana Ferdiána. Měřítko bylo N a téma „sólo pro 810“. Šlo o mikrokolejiště pro jeden motorák a jednu zetku do minimálního prostoru. Počet plánků se postupně rozrůstal, ale pro mě byly zajímavé dva – „Kameničky“ a „Zadní Doubice“.
Stavba na krabici mi byla silně povědomá – předlohu vyráběli jako polopapírový model soudruzi z NDR někdy kolem roku 1970 s českým názvem „Lhotka“ a tehdy mi jí táta stavěl. Ještě ji mám schovanou, byť v silně dezolátním stavu (viz foto).
Kdysi jsem v místní mašinkárně koupil minipytlíček s „aerovkou“ od firmy DAVO v měřítku TT.
Na burze v Opletalce jsem koupil jakýsi noname odlitek náklaďáku v měřítku TT. Na první pohled to vypadalo jako Erena, vyráběná v letech 1933-1953 a tudíž vhodná jako doplněk pro epochy II, III a IV.
Se začátkem prázdnin se po zhruba tříměsíčním očekávání na trh konečně dostaly modely staveb od nové české firmy Šikulové s. r. o. Jde o stavebnice typicky českých drážních staveb, řezané laserovou technologií z překližky, dýhy, papíru a různých forem lepenky.
Minule jsem začal poněkud neobvyklou stavebnicí v poněkud univerzálnějším měřítku. Nyní bych rád hodil do placu dva modely v klasickém TT měřítku, které už mi pár let leží slepené doma v krabici. Jde o dvě polyuretanové „starožitnosti“ od firmy DAVO.
V předvedené záplavě TT silniční a zemědělské techniky mi vyjma Zetoru 25A a Pragy S5T chybělo nějaké vhodné vozidlo ze starších časů. Při shánění něčeho jiného jsem narazil na rychlostavebnici náklaďáku Opel Blitz od ruské firmy Zvezda, určenou původně pro stolní válečné hry.
V typicky českém kolejišti by neměl chybět klasický doplněk krajiny – bunkr zvaný „řopík“. V klasickém TT se sice zatím nedělají, ale jsou k sehnání v měřítku 1/144, což je ještě přijatelné. Modely odlévá ze sádry firma Fort Models (dříve Samek models) v několika měřítkách, ve stočtyřiačtyřicetině je to i s kouskem krajiny okolo bunkru.
Před nějakým časem jsem se ometal v místní mašinkárně (Happymodel, ex Modeltrain). Na pultě se povalovala hromádka krabic s výprodejem a nějaké čerstvě oceněné komisní zboží. Mám lehký úlet na průmyslové stavby, a když jsem spatřil mezi notně letitými domečky malou fabričku, neváhal jsem.