Pecerady a okolí – tvorba vegetace

Posledně jsem skončil prvním zeleněním, dnes na něj navážu. Začal jsem v Peceradech, které mám v sestaveném stavu nejvíc při ruce, je to navíc poměrně členitá plocha vhodná na vyzkoušení mnoha technik.

Začal jsem za peceradským nákladištěm. První je tmavě zelená krátká na spodní patro. Ta nahrazuje takové ty přízemní plevely, a je lepší, když vespodu nesvítí nic zářivě zeleného. Upozorňuju, že fotky hodně vytahují odstíny, že ve skutečnosti je to často mnohem víc slité. Nechci dneska ani přesně popsat postup, ale spíš vypíchnout nápady, postřehy, úspěchy a neúspěchy, které třeba někomu pomůžou nebo se něčeho vyvaruje.

Záměrně jsem nezelenil střední část, tam přijde foliáž.

Jinak jsem posypal všechny volné plochy.

I mezi kolejemi, kde jsem si nechával volné místo, bude vyšší tráva.

Na poslední chvíli jsem ještě ze zbytků usoudil, že bych mohl Pecerady trochu vylepšit mírným stoupáním, které tam pasovalo bez úprav po odříznutí z Budišova. V kopci se už nachází pole s obilím (foliáž Ra-loko).

V poli se nachází spoj dvou foliáží a navíc ještě spoj segmentů kolejiště, takže jsem tyto dva spoje doflokoval ručně podobným odstínem (i když ne stejným).

Flokování tmavé zelené jsem zakončil až na nástupištích.

Na druhé straně jsem skončil až na kopci u Měchenic. Tím jsem si vyčlenil „úsek“, na kterém budu pracovat jako prvním. Pomohlo mi to psychicky v tom, že jsem si tím začal kolejiště kouskovat na menší parcely a postupně budu ukusovat jednotlivé dílce, než mít pocit, že musím zazelenit celé kolejiště.

Problém bude sladění odstínů Purexu a statické trávy, ale snad to dopadne dobře.

V prostoru pod svahem jsem chtěl naznačit koryto nějaké strouhy, ale protože jsem tam nedělal žádné reálné koryto, naznačil jsem zarostlé koryto jen vysokými křovinami, takové ty maliníky, kopřivy a podobné. Směs tří foliáží (křoviny Model Scene a velké keře Polák).

Okolí jsem začal flokovat, ale zatím jen ve vzdálenějším okolí kratší trávou. Tady u napojení na foliáže budu muset použít trávu vyšší, takže jsem si nechal přechody na příště. Teď si vysaju první bordel v okolí, kouknu jak se to chytlo, a budu pokračovat se zvyšující se délkou stébel.

Mix odstínů je tu hodně velký, snažil jsem se namíchat nějaké časné léto s prvními suchými stébly, ale zatím to vypadá jako taková typická pochcaná sláma. Je to takové žluťoučko zeleňoučké. Uvidím po vysátí. Jsou v tom zamíchána světle zelená stébla, suchá hnědá, pod tím by měly vykukovat ty dříve naflokované tmavé drny – no uvidíme, brzo soudit, když 2/3 materiálu odnese vysavač. Možná to bude chtít přidat víc syté zelené.

Jen tak pro pobavení přehlídka stromečků z Číny – cena bezkonkurenční, provedení spíš do nějakých architektonických modelů. Pár modelářů už to úspěšně přesypalo posypy a dá se to použít, zkusím to taky.

Ztracené ve vysoké trávě to celkem ujde, nakonec je nejhorší ten plastový kmen, a to není neřešitelné.

Při lehkém dosypání koruny nějakými méně sytými odstíny se to bude dát použít.

Smrk taky ujde s ohledem na cenu – dá se z toho udělat slušný les. Jako samostatně stojící strom to neposlouží, ale lesík to zaplní.

A třetí vzorek. Ten je hezčí co se týče kmenu a tvaru, ale horší co se týče odstínu koruny. Je to nějaká čínská „houba“ jako velkooká houbička na nádobí.

A to jsem vždy vybíral ty tmavší možnosti – pokud jde o odstíny „light green“ tak nevím, kam na to ti výrobci v Číně chodí, to je nepoužitelné na cokoliv než na reflexní vesty.

Ale opět, po nějaké barevné úpravě to půjde jako kulisa použít.

Dva listnáče u sebe. S listnáči je vždycky větší problém – stojí víc a domácí výroba je na dlouhé zimní večery.

Stromy pryč, a dosypat další vrstvu trávy (stejného odstínu) pro zahuštění.

Vpodstatě se tento kout dá považovat za hotový. Je z toho plná louka, bez holých míst a různě poléhávající – tady se to snese.

Cílem u strouhy bylo schovat přechod do foliáže, a zachovat jiný odstín křovin, aby bylo vidět tu snahu. To se snad i povedlo.

K tomu měřítku ještě – osobně nemám foliáže moc rád, protože jsou na TTčko moc hrubé. Jsou to určité univerzální výrobky pro všechna měřítka, mají dlouhá vlákna, samotná výška foliáže je někdy 2-3 cm (což jsou 3 metry v reálu) a foliáž často působí dojmem moc hluboké peřiny, ve které by se TTčková postava ztratila – chybí tomu ta viditelná pevná zem. Tady třeba ty polákovy křoviny mají na délku snad 4 cm, to by byl už slušný 5metrový keř, a na to je to moc velké koště a nemá to tu správnou bohatost. Pochopím to pro H0, tam je to dobré, ale pro TT už je to moc velké.

Jako krajina to vypadá hezky, ale v měřítku prostě ty věci často nejsou. To stejné jsou různé ty sečené louky, kde jsou 4-6mm vláka – taky pro TT vlastně moc.

Zapojení foliáží do louky v detailu.

Velmi pomůže posypat místy větší louky listovím, naznačí to divoce rostoucí keříky, větší shluky velkolistých květin atd.

Prostě samotná statická tráva vypadá dobře, ale není všehospásná.

Do koutku k betonové zdi jsem si ze zbytků slepených stébel trávy vytvořil keřík právě z nalepení travních semen, potření lepidlem a posypáním listovím. Zamaskuje to drobné přechody, které člověk mít nechce, je to hned hotové, je to vyloženě ze zbytků, nestojí to nic.

Rovnou jsem stejnou směsí pokračoval dál, vše by měla být taková louka. Výšku stébel volím jen mezi 2 a 4 mm. 4 mm jsou v reálu skoro půlmetrová tráva. Když se někde brodíte trávou, tak málokdy jí máte nad kolena. To už pak jsou spíš kopřivy, a na to se zase statická tráva nehodí. Jsou jednotlivá stébla, která jsou vyšší, ale metrovou trávu teda osobně úplně neznám. To už je pak zase spíš malé křoví a na to se hodí buďto foliáž křovin, nebo umotat něco malého a posypat listovím.

Po částečném zaschnutí, ale před vysátím.

Původně jsem používal takového toho známého „ježka“ na nanášení lepidla, a nakonec jsem přešel na dávkování přímo z nádoby. Prostě jedu a dělám jednotlivé bobky lepidla. Jde to velmi rychle a než namočím ježka, tak tímhle mám dávno udělanou 2x větší plochu. Ani štětcem s věčným namáčením to samozřejmě nemohlo utíkat tak rychle, jako s dávkovačem rovnou z lahve.

Je to částečně hra barev a světel – i kombinace osvětlení a okolí udělá dost. Když se povede mít kolejiště v jednotném tónu, je celkem jedno, v kterém to bude. Škoda, že to takhle nemůže zůstat, ty zarostlé koleje vypadají skvěle.

Opět to zatím neříká nic o budoucím stavu, dokud se to nevysaje.

Zatím jsou naflokované dvě vrstvy, určitě přijde ještě minimálně jedna, takže obecně se dá říct, že flokuju jedno místo dvakrát nebo třikrát.

Zatravněné náspy na konci tratě. Tady je vidět, jak ta tráva moc nechce stát. Měl jsem půjčenou flokovačku od kamarádů, jejich domácí výrobek (používal jsem už na tatranském kolejišti) a tentokrát jsem s tím bojoval snad ještě víc než minule – slušný drn jsem z toho vlastně nevymámil.

Za uhelnými sklady bude nějaký mini lesík, tam jsem použil zatím jen tmavší odstíny. Tráva tu ale taky odmítala stát. Ani lepidlo se tam nějak nepovedlo, zůstalo lesklé a takové rozpité – typ byl stejný, ale ředění bylo jiné, respektive možná špatné promíchání. Pro mě velké ponaučení, že to nefunguje „automaticky“ a že to není blbuvzdorné.

Celý prostor lesa u oblouku jsem tedy „na opravu“ vysypal stejným Purexem jako výše, nasypaným do lepidla.

Okraje lesíka jsem naflokoval klasickou směsi vyšší suché trávy – ani při vstupu do lesa není nikdy rovnou les, ale na kraji se daří běžné vysoké trávě. Pro nějakou nízkou trávu to můžu klidně doporučit, když se to udělá s citem a opět ve stylu drnů. Purex udělá takovou tu spodní vrstvu ve výšce 10 cm skutečné trávy, což je v reálu velmi často k vidění.

Podobně jsem dosypal okolí celé silnice.

Tráva vlastně v prvních vrstvách moc dobře nestála ani v ostatních částech, ale není to tak zlé. Problém u sebe vidím ve flokovačce domácí výroby a cukřenky. Buďto dělám něco špatně, nebo to prostě nestaví (buďto výkonem, nebo provedením cukřenky). Usuzuju z toho, že když naflokuju na stejným kus země tímhle a tou „plácačkou na mouchy“ z Číny, tak ta čínska stojí přesně tak, jak má (ukážu později).

Mezi kolejemi jsou větší stébla trávy, v kolejišti jen plevel (pampelišky a podobně).

Bohužel ten odstín mezi Purexem a statikou prostě neladí, ale suchá tráva může mít jiný odstín než nízký plevel.

Doflokoval jsem asi 4x hranu, aby tam bylo poznat, že za perónem jako pokračuje tráva.

U výhybky, kde bude návěstidlo, jsem vydlabal malou cestičku ze silnice pro výhybkáře a natřel patinátorem.

Ohledně drceného molitanu můžu doporučit prozkoumat sortiment JTT (mají třeba v Pečkách) – Polák už Purex vpodstatě nemá, takže zdroj vyschnul a JTT má podle mě lepší odstíny i jemnější provedení.

Pohled do srázu od cesty, kam ještě asi dodělám nějaké malé křoví. Je to takové prázdné.

Na hromadu na konci koleje jsem nasypal pár květů JTT asi jako nějaké luční kvítí nebo pampelišky. Když se to dá jen místy, zase to rozbije prostor. Chybí mi nějaké bílé květy jako posyp – pokud byste o něčem věděli, dejte vědět.

Pohled na druhou stranu nákladiště – drny celkem ujdou, prosvítá pod nimi (správně) zemina, ale ten mix odstínů se prostě úplně nezdařil.

Inu, prostě pokus a omyl – ostatně, ono se to na malém kousku nemusí ani poznat a chce to zkoušet na prostoru aspoň 10×20 cm, aby vynikl ten mix odstínů ve velkém celku.

Po dosazení křovin to se to trochu zlepšilo, ale prostě jsem v tom mixu měl jeden odstín, který do toho nepasoval…

Nejhorší je, že člověk do toho jde s nějakou ideou, jak to má dopadnou. Během zatravňování se to nechtěně ubírá jiným směrem, ale během schnutí se to ještě nepozná. A když už je to zaschlé, už to nejde vrátit zpět a musí se to jen „nějak“ opravit.

Minule jsem ukazoval natvarování spojovací cesty na pole. Cestu jsem natřel hnědou, a poté do ní vetřel patinátor.

Tady jsou dobře vidět ty koleje vyjeté od vozidel.

Prostředek cesty jsem natupoval lepidlem a zasypal směsí „vyluxováno z minula“.

A po vysátí. Prostředek cesty je zarostlý, hrana cesty je zaretušovaná Purexem.

Množství vysáté trávy se postupně zvyšuje a hromadí. Všechnu použiju znova na další části kolejiště, jinak by ten odpad byl šíleně velký. Vždycky je potřeba to vysávat přes punčochu nebo přes ubrousek, a hlavně pořádným sacím výkonem.

Už mě rozčilovala ta nehotová silnice, tak jsem vzal barvu Asfalt a přetřel jí.

Zatím jedna vrstva, ale když se správně potáhne štětcem, tak tomu šmouhy vůbec nevadí.

Kus k nákladišti jsem původně plánoval hliněný, zatím jsem ho udělal asfaltový a nevypadá to špatně, možná to tak nechám.

Nakonec to dopadne tak, že z toho bude spíše pravé léto, přelom července a srpna, kdy už traviny začínají usychat. Ostatně, na Pacifik patří léto, a prázdniny obzvláště – voda, koupání, lodě, opalování, chataření, stanování… tak proč nemít trávu trochu méně zelenou a trochu víc uschlou?!

Oblouk k Peceradům zatím v podání nižší trávy, asi tady neuškodí osadit nějaké křoviny.

Vpravo jsem ještě dosypal další vrstvu víc zelné, aby se prostor trochu roztříštil. Pomůže tomu, že násyp na šturcu jsem nechal v původním odstínu a celé se to prolíná mezi sebou.

Ono to světlo to celé vytahuje, ale je vidět, že to jde celé hodně do žluta, což nebyl plán.

Celá tráva vykukuje maximálně tak 2-3 mm nad koleje, tedy přesně jak jsem chtěl.

Zpětně až po doflokování mi došlo, že jsem zapomněl na pěšinu pro výhybkáře. Takže frézku do ruky a jedeme – taková drobnost, ale udělá to hrozně moc na vzhledu. Šlo to nakonec celkem dobře, ale jednu frézu jsem tím docela odrbal.

A štětcem v patinátoru zapatlat mezi drny.

Nepůsobí to pak sterilně, jako „doflokoval jsem to celé z nutnosti“. Když se pěšina vytře světlejším prachem, než je okolí, mám zkušenost, že tím pěšinka vynikne o to lépe.

Obecně – lidi jsou jak kobylky, kde je to potřeba, tam si vyšlapou cestu přes koleje, podél kolejí, přes mostek, k silnici, zkratka na druhou stranu atd. Takže je potřeba uvažovat, kudy a kam by potřebovali chodit a podle toho na kolejiště nějaké ty cestičky zakomponovat.

A postup směrem k nádraží – odstín jemně přechází v něco jiného ale podobného, ale nenásilně a postupně.

Místa, která nechci zadělat trávou, si kryju třeba jen archem papíru. Lépe se to pak sesype zpět a nemusí se to hned celé vysávat.

Pohled na celý oblouk k nádraží.

U nádraží jsem už využil plácačku na mouchy. Rozdíl v sypání? Neocenitelný. Tráva stojí úplně vzorově. Za ty peníze to určitě doporučuju pořídit, než se doma trápit s nějakým bastlem hokus-pokus. Nevím, jak by stála vyloženě upravená plácačka, ale ten stroj, koupený jako flokovačka, funguje prostě skvěle.

Podsypaná vrstva je 2 mm zelená. Pak na to je směs „z minula“ a případně ještě doplněná suchou trávou 4-4,5 mm od Model Scene.

Mezi koleje jsem nasypal ještě Purex v takovém spíš lesním odstínu, sice to moc neladí se zbytkem, ale mezi kolejemi jsem vytvořil takový pás zeleně, který spojuje ty jednotlivé ostrůvky nástupišť.

Poslední čtvrtá kolej bude už vyloženě zarostlá – nákladní vlaky sem zajíždí méně a vagóny tu nezůstávají stát dlouho, takže se tu trávě daří. Jako bývala poslední kolej ve skutečném Vraném.

Víc jsem tu použil suchou trávu, okolo štěrku se trávě v horkém létě moc nedaří. Zpětně nejsem se vzhledem moc spokojený, ukážu zase příště, jak to dopadlo na dalším kusu. Ale ve spodku jsou drny zelené, na tom jsou drny mixu zelené a hnědé. Hlavně prostě míchat, nepravidelně, na víckrát, různé výšky, občas si pomoci molitanem…

Tady jsem pak sypal už drny najednou – krátká tráva zelená, a rovnou v tom zamíchaná 4mm hnědá tráva. Drn je pak vepsodu zelený, ale stébla se semeny jsou dlouhá a už zasychají. Vypadá to podle mě dobře (lépe).

Okolo uhelných skladů jsem si nechal místo přesně „k plotu“ a vnitřek zatím nechám volný, než mě chytne inspirace na konkrétní rozmístění vnitřku prodejní plochy. Po okraji jsou vidět v první vrstvě jen tmavé nízké drny, na to přijdou vyšší sušší.

Tady už je to posypané druhou vrstvou.

Tráva pokračuje mezi kolejemi tedy v sušším stavu až do nástupišť.

I tady jsem si nechal vnitřní plochu zatím jen s podsypem, asi tam přijdou nějaká křoví, ale ještě přesně nevím jaká.

U každé výhybky už nechávám vyšlapaný prostor, a kolem jsem pokračoval dál.

Tady už to jednak stojí mnohem lépe a taky tmavě zelený podsyp a suchá směs na vršek vypadá lépe, než to sypat vše v jedné směsi jako předtím.

Vlevo bude provizorní P+R parkoviště pro dojíždějící za prací, alespoň se tam bude dát umístit několik osobních aut. K parkovišti se vrátím zase příště při pokračování přes nádraží.

Vlastně jsem si zkazil ty Pecerady tou původní flokovačkou, nejsem spokojený s tím, jak mi tráva lehla a už se to těžko zachraňovalo.

Ani odstnín z toho pak nevyšel moc rozmanitý, hodně do žluta. Ale tohle je zrovna věc, která nejde rozumně „vytrhat“ kromě odšpachtlování až na základ, takže jsem se snažil to vlastně v průběhu prací spíš opravovat.

Jinak ale, až se to doplní životem jako jsou nějaká vozidla, materiál na nakládku atd, tak to bude super. A ve výsledném celku je to jen zlomek toho, na čem záleží. Až se mi okouká, tak si na něj snad zvyknu 🙂

Ještě určitě není úplně hotovo, teď přijde vrstva „nad trávou“ – tedy ještě nějaké keře, stromy, civilizace jako stožáry / značky / auta / budovy / bordel. Protože jsem nebyl spokojený s tím, jak ta tráva vypadala, bylo to furt takové nepřirozené, tak jsem vzal Naturex F (sypací) od Poláka, a místy jsem ho nasypal do kapek lepidla, nebo natlačil, nebo do volných míst na zem mezi trávu vměstnal, nebo jen na vršky vysoké trávy potřené lepidlem pocukroval… prostě jsem té trávě přidělal nějaké listy.

Najednou ten prostor vypadá úplně jinak.

Sice se tam přidal další odstín, ale ony ty velkolisté trávy jsou většinou opravdu tmavší, respektive neschnou tak, jako vysoká stébla.

Tady je teď prostor průjezdu k Vranému. Teď s tím začínám být najednou spokojený.

Mezi zhlavím to stejné. Větší chumel Naturexu simuluje malý divoký keřík, kdyby se to nasypalo na nějakou malou konstrukci, tak je z toho keřík jedna báseň.

Když se udělá „bradavice“ na vršek trávy, může z toho být taky nízký keřík, nebo nějaké květenství na vršku stébel.

Jak se dělají menší křoviny? Prostě se na statický „drn“ potřený lepidlem nasype listoví. Tady je to v malém rozměru, ale vypadá to tak dobře, že to zkusím i ve větším.

Prostě to té trávě dalo úplně třetí rozměr a krásně jí to oživilo.

Zároveň ta „zlatá“ tráva vynikla víc, když se to „přizelenilo“.

Je to strašná náhoda, hra s odstíny, občas pokus-omyl, občas vyleze z nechtěného strašně pěkná věc a obráceně….

Odstavení dvou Zamračených v Peceradském nákladišti a křovíčka mezi kolejemi.

Sypáním jsem i dotmelil spáru k betonu.

Pohled na prostor budoucího lesíka, kam jsem taky trochu dosypal do holých ploch na zem.

Roh silnice stejně tak.

K hraně pole se taky sluší dát nějaké plevele, možná přidat ještě nějaké křoví.

Do svahu nad silnici to dodalo skvělou různorodost, často se trávy vyskytují „ve vlnách“ – kam vítr zavane semena, tam převahuje třeba sušší typ, najednou je zase ostrůvek zelenější, pak je zase ostrůvek kopřiv atd.

Prostor u výhybek, který nikdo neudržuje.

Do svahu jsem taky přidal, pomohlo mi to zamaskovat přechod k foliáži tím, že se prolínají motivy z foliáže s motivy ze statické trávy.

Do většího prostoru trávy jsem vysypal ostrůvky listoví, najednou to tu louku zmenšílo, rozbilo.

Pohled na celé údolí se skrytým potkem. Někdo by sem určitě radši dal silnici, nebo domy, prostě nějaký skanzen. Já jsem to celé pojal víc modulově s tím, že vlak musí jet chvíli nějakou zelení, které ani tak nemám na kolejišti dostatek.

Pohled k poli.

A ještě detail pár nasypaných drnů s listy.

Jde si s tím opravdu vyhrát. Za mě teď, když to vidím, tak nutnost. Ostatně, když kouknu na foliáže výrobců, tak to tam velmi často taky používají, aby to rozdělili opticky na různorodější plochu, takže technika to není nová.

Na závěr jsem ještě přisypal trošku Naturexu pod stěnu nákladiště – tam se taky bude dařit ve vlhku a stínu něčemu většímu.

Tímhle naturexovým přesypem jsem se s tím dostal do stavu, kdy se mi to konečně líbí. Vybalancovalo to dobře odstíny do zelena, rozbilo to plochy, dodalo to jiný typ vegetace. Takže dobrý.

7 komentářů: „Pecerady a okolí – tvorba vegetace

  • 4. 4. 2021 (16:56)
    Trvalý odkaz

    Tráva po kotníky nebo po kolena? jen tam, kde se alespoň občas udržuje! Neudržované fleky v lesích, u různých řek a potoků, nebo v zákoutích mezi stavbami jsou směskou vysoké trávy, kopřiv, svízele a dalšího rostlinstva s výškou minimálně do pasu, ale často po ramena. Co se týká polí, obilí mívalo výšku po ramena až do druhé půlky šedesátek, sláma se pro praktické použití tehdy musela půlit. Pak se masově rozšířily druhy s nízkým stonkem (v rozmezí „po kolena – do pasu“. V době parního provozu byla snaha udržovat kolem trati ochranné pásmo s nízkým porostem (a stavby se střechami z nehořlavých materiálů) kvůli požární bezpečnosti.

  • 7. 4. 2021 (7:16)
    Trvalý odkaz

    Pěkné, hezký se ti to rýsuje, kdyby jsi potřeboval nějaké stromy,mám jich několik nevyužitých ve skříní, mohu ti poslat fota.

  • 13. 4. 2021 (19:28)
    Trvalý odkaz

    Pokud „zahušťuju“ travní porost, nejprve ho napustím (prokapu z injekční stříkačky) směsí používanou pro štěrkování (ředěný duvilax se saponátem) a pak do toho teprve fouknu další trávu. Fouknu – na statiku používam flokovací lahvičku od Nocha. Žádná elektrika, výsledky uspokojivé. Schne to sice dýl, ale nemam důvod ke stížnostem.

  • 15. 4. 2021 (10:32)
    Trvalý odkaz

    Střelec: mohl bys mi, prosím, napsat něco o té flokovací lahvičce, jejím používání, případně nějakou fotku? zaujalo mě to víc než nějaké el.heblo. Napiš mi na : vbulat@seznam.cz ať to tady neplevelíme.

  • 15. 4. 2021 (12:09)
    Trvalý odkaz

    Střelec: No a jsou to zelená stébla, nebo ty „stonky“ se semeny?! Osobně moc tráv kolem metru neznám – jedině, že když jsou hustě, tak to vypadá jako „les“ stonků, které jsou suché. Jako ano, uvažuju, že to doseju ještě 6mm suchými stébly, ale michal bych max cca 4,5 mm zelené a 6 mm suché. Kdo by chtěl džungli, může zkusit 12 mm, ale to bude spíš na H0.

    Ladis: Bude to tohle https://www.itvlaky.cz/travy-a-posypy/elektrostaticka-nadoba-na-statickou-travu-noch-08100/ – vlastně foukáš trávu.

  • 29. 4. 2021 (23:10)
    Trvalý odkaz

    Přesně jak píše Střelec, dnešní neudržované lesní louky, remízky a stráně jsou porostlé trávu klidně do metrové výšky, plus někdy už hezký vzrostlé nálety. Z mladých let si pamatuji stejná místa jako udržované louky, kde myslivci suší sena pro zimní dokrmování zvěře. Všeobecně se dříve louky obhospodařovali lépe, dnes leží tato místa ladem, protože na to nejsou dotace.

  • 4. 5. 2021 (15:07)
    Trvalý odkaz

    Sakryš, tohle vypadá hodně dobře. Přirozeně. Držím palce do nastávající jarní sezóny!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..