Kolejiště Posázavský pacifik

Vlečka ZZN – výběr vhodného uspořádání

Aktuálně řeším dilema, jak rozložit vlečku ZZN. Vlastně to nespěchá – budovy lepit nebudu ještě nějakou dobu, navíc celý Budišov je „v pozadí“ zájmu. Ale pustil jsem se do sýpky a skladiště a tak jsem je nemohl jen tak odložit „na jindy“ a rád bych si je už rozestavěl tak, jak budou nakonec umístěné.

Opět se vrátím k tomu, že velkou inspirací pro agro vlečku je modul Vrkočice chrudimských modelářů (zdroj foto tamtéž). Odspoda se nachází přečerpávací „vana“ pro tekutá hnojiva do zásobníků (kotlové vozy), dále Rosnička zrovna zasouvá vozy do budovy, kde se vykládají sypká hnojiva (vozy Tds – výhoda je, že technologické zázemí je skryté v budově a nemusí se tedy „řešit“), před vjezdem do budovy jsou zásobníky pro dolomitický vápenec určený k hnojení (přiváží vozy Uacs). V pozadí je pak volná skládka a malá remízka.

Asi už není co váhat, lepší předlohu jsem nenašel (a že jsem se snažil), vlečka obsáhne všechny vozy, co jsem v provozu mít chtěl, takže už jde jen o to, jak to všechno nacpat do kolejiště, které už existuje. Pro takovou větší vlečku se výborně naskytlo místo v Budišově, a to na jeho „zadní“ koleji – tedy využít celou čtvrtou kolej na vlečku včetně šlahounu vybíhajícího do rohu místnosti. Padl i návrh udělat z celého nádraží vlečkový areál, ale chtěl jsem si nechat možnost jezdit sem osobní dopravu především s motoráky.

Velká výhoda té chrudimské vlečky je, že je sice zdrcnutá, ale spousta věcí pochází ze skutečnosti. Například vykládka vozů Uacs je skutečně hned před vjezdem do haly, a hned před tím je dokonce vykládka kotlových vozů. Takže vždy lze vykládat najednou buďto jen jeden vůz, nebo 3 vozy „zamíchané od každého druhu“. To celé se bude výborně hodit, protože když by to člověk natěsnil k sobě bez předlohy, měl bych z toho divný pocit. Takto, když je to prokazatelné, se to bude realizovat snadno.

Z toho celého vlastně vyšly 3 varianty rozložení. První varianta, která se mi osobně celkem líbí, je chemická část vlevo (jak je Kaluga) a zrninová a kusová část vpravo na kratší koleji. Jediná nevýhoda je, že budu muset uřezat roh některé budově, která se tam celá ke zdi nevejde. Výhoda je, že zůstane prostranství otevřené na nějakou zemědělskou techniku, přístřešek, hromadu – prostě trochu život do areálu. Chci toto místo totiž využít i jako ideální prostor pro umístění různých modelů zemědělské a dopravní techniky.

Úplně vlevo je naznačená čelní rampa (aby se opodstatnila doprava třeba traktorů na nízkostěnných vozech, budou tady sjíždět přes rampu).

Uprostřed šedý pás je ještě navíc volná skládka.

Druhá varianta počítá s obráceným pořadím – tedy sýpka a sklad pytlovaných hnojiv vlevo, a chemie dozadu, klidně zakončit kolej průčelím kryté haly. Tahle varianta má výhodu, že mi provoz přijde o něco logičtější a chemické sklady, ve kterých nejsem úplně znalý, se přesunou do méně viditelné části kolejiště, tedy se tam dá schovat nějaká neznalost nebo zjednodušení.

A varianta 3 je „sýpka uprostřed“ a chemie zůstává v pozadí. Chemii doleva bych tu nedával, pak by krátká kolej dozadu postrádala skoro smysl. Přišlo mi lepší rozložit zátěž vozů na obě strany vlečky. Nevýhoda zde je celkem zřejmá – jakmile něco stojí u sýpky (jako že sýpka bude nejfrekventovanější), je vlečka ucpaná a nedá se dělat nic. To mi přijde jako zbytečně limitující, ač umístění sýpky, což bude taková chlouba a středobod vlečky, by byla ideální z estetického pohledu. Zatímco když bude sýpky u konce koleje, vždy si může Kaluga hrát s druhou půlkou vlečky a pracovat na ní.

Aktuální stav budov ve fázi „novostavba, verze 0.1“. Obě budovy jsem si nakreslil sám, inspirací mi byla sýpka Telč od Igry, která ale pro moje potřeby byla zbytečně velká, tak jsem vybral (na doporučení, za které děkuji) její sestru v nedalekých Dačicích. Vedlejší sklad je na sýpku přesně takto připlácnutý (jen je dvojnásobně tak dlouhý).

Tato i předchozí fotka jsou obě z té nejhorší varianty 3 – sýpka uprostřed. Je to opravdu krásná dominanta, ale provozně tu prostě bude blokovat provoz.

Varianta „sýpka vzadu“ se dá najít hned na několika skutečných nádražích. Sklad je k ní poté přilepený z libovolné strany, většinou tam nějaký rozhodně je (sýpka nestojí samostatně). Vzdálenost od námezníku nemusí být velká a pokryje jí zrovna ten oblouček od výhybky – nejmenší vzdálenost od námezníku k začátku sýpky jsem našel v Moravských Budějovicích, jen 10 metrů (tedy 8 cm v TT). Když posunu sýpku dozadu a sklad dám před ní, byla by to provozně lepší varianta, ale musel bych řezat do sýpky šikmo a to mi bude asi líto, když jsem na ní nechal nějakou práci. To radši říznu do přízemního skladu.

Varianta „sklad samostatně“ asi nepřipadá v úvahu, leda by byly sklady 2 – jeden u sýpky (na osivo) a jeden ještě samostatně třeba právě zde (na hnojiva). Mrzí mě tu, že větší část sýpky je v této pozici odvrácená a schovaná v rohu. Je vidět, že nemá smysl moc modelovat druhou stranu sýpky, protože z ní nebude vidět nic. Zezadu může tak akorát vykukovat nějaká Liazka.

Dneska bych chtěl vlastně poprosit o pomoc – která varianta se vám zamlouvá? Doporučte skutečná nádraží, kde se podobné uspořádání vyskytuje, ať se můžu podívat a načerpat ještě nějakou inspiraci (takovýchto nádraží jsem zatím prošel dejme tomu cca 20). Zkuste napsat do komentářů, nebo budu rád i za e-mailovou zprávu!

 

Pár námětů, které posloužily jako inspirace (vše z mapy.cz). Dačice. Od výhybky v pořadí sýpka – skladiště – konec.

Telč. V pořadí skladiště – sýpka – volná rampa – konec.

Moravské Budějovice (v okolí nádraží se nachází minimálně 4 sýpky a moderní velkosilo) – skládek – sýpka – sklad – konec.

A „výherce“ – Vrdy u Čáslavi. Tady je krása, že kolejiště se dost podobá mému modelovému nádraží – vlečka k sýpce odbočuje vpravo mírně nahoru. Nezvyklé je, že sýpka je tu naražená až ke šturcu, takže vždy plnit maximálně 1 vůz, pak ho vytáhnout ven a nasunout jiný. To se musela místní lokomotiva dost natahat… Nahoře je místní továrna na betonové výrobky. Když jí zaměním za sklad agrochemie, máme vlastně požadovaný stav.

A ještě jednu prosbu bych měl – nemáte někdo fotky stáčecího místa pro 1 vůz, bez střechy? Prostě jen tu betonovou vanu pro případné úniky kapalin? Potřebuju nějakou inspiraci, jak to pojmout, vidět, jak je udělané stáčecí zařízení do zásobníků, jak se tam povalují nějaké hadice atd.

A pro ostatní, které agrární sektor moc nebere, to byl dnes alespoň report, že práce postupují 🙂

7 komentářů: „Vlečka ZZN – výběr vhodného uspořádání

  • Ahoj, sýpku bych nechal uprostřed, aby vynikla. Předpokládám, že celá kolej bude vlečka a vb, sklad naproti – stejně jako v Kralovicích u R., nebo Hostomice p/B. Pro další inspiraci doporučuji Lnáře a Kamenný Újezd u Ro.

  • Já zůstávám u varianty Vrdy, ale my už jsme se o tom spolu bavili 😀

  • Sýpka vypadá, že předloha je staršího data. Byla by tedy otázka, kdy kde bylo co postaveno jako první. Agro vlecky jsou vetsinou staveny jako celek v nejake epose, takze se stavi na zelene louce. Tady bych to videl na postupny vyvoj.

  • Z hlediska vývoje vlečky, nejdřív postavili sýpku, pak velkou rampu. Chemii někdy v sedmdesátých letech. Takže podle mě je nejlogičtější druhá varianta.

  • S tím obdobím je to skvělá poznámka, díky! Jen v tomto případě diskutabilní – vznikla nejprve kusá kolej z nádraží a u ní sýpka, a později stáčírna na nevyužité manipulační koleji, nebo vznikla manipulační kolej kvůli sýpce a později přistavěna „odbočka“ ke stáčírně? Jinak ty Lnáře mají i tu betonovou vanu – nejezdí někdo kolem? Já jel okolo několikrát, ale v dnešní době se tam už nedostanu… Jinak u mě taky zatím vítězí sýpka uprostřed nádraží – Kralovice byly velká inspirace určitě.

  • Ctvrta kolej by mohla byt dostavena pozdeji, prave kvuli te sypce. Ale zrejme by mela trochu odstup od zbytku kolejiste, aby mohla byt schovana za plotem.

  • To je pravda, kdyby rozestup kolejí šel změnit, bylo by to ideální (viz ty Kralovice).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..