Vlečky na kolejišti (4) – zemědělství a potraviny

V dnešním dílu chci ukázat pár zemědělských vleček, jak mohou vypadat kolejiště takových podniků. Málokdy se setkáme s nakládkou „na poli“, spíše se jedná o transport větších objemů mezi sklady. I tak lze ale na zemědělské dopravě využít poměrně dost vozů a taková vlečka může být zdrojem bohatého provozu.

Volně navazuji na minulou recenzi vozu Tadgns pro přepravu zrnin, dnes ten vůz využijeme v provozu.

První otázka je, kde se vezme „obilí“ v takovém množství, aby se vozilo po železnici. Ač překládku z nákladního auta do vagonu přes pásový dopravník lze dohledat, spíš se vozí obilí z pole automobily / traktory přímo do sýpek. Odtud se pak může ve větším množství transportovat dál. Příklad nakládky „z volné skládky“ přesto přikládám. Sám budu do kolejiště používat nakládku zrnin přímo z volné skládky, aby bylo využití pro tento typ vozů v rámci provozu co nejširší. (Zdroj: https://www.k-report.net/clanky/european-bulls-v-liberci/)

Příspěvek z praxe poslal jeden pravidelný čtenář (tímto ještě jednou děkuji): U nás probíhá nakládka obilí z kamionů rovnou do vagónů. Pokusím se to nakreslit i na fotomapě. Když přijede ucelenka prázdných vozů, seřadí se na všechny tři manipulační koleje (oranžové a žlutá šipka). Oranžové šipka značí vozy, se kterými se nepracuje (buď čekají na nakládku, nebo jsou naložené a čekají na sestavení do vlaku). Žlutá šipka značí kolej, na které se nakládá. Na žluté šipce je lokomotiva a 8-10 vozů s kterými se postupně posunuje podle toho jak se vozy plní – aby se nemusela přemisťovat násypka. Do jednoho vozu se vejdou zhruba 2-3 kamiony s obilím.

Červený obdélník značí budovu bývalého skladiště a rampy, ty jsou už prodané soukromníkovi (je tam autodílna a parkoviště). V modrém obdélníku je umístěná šroubová násypka, do které se vysypávají kamiony. Ta to šroubem a chobotem (takovým jako mají kombajny) nasype do vagonu.

Většinou k nám tyto vlaky dojedou jako ucelenky o 21-31 vozech, na to platí nákres a fotky výše. Takto už jsme sestavovali vozy i do běžných manipuláků – to když se plnilo třeba jen šest vozů. Přijel běžný manipulák a na jednu z kolejí s oranžovou šipkou odstavil těch několik vozů. Pak se vydal na cestu dál. Když se podíváte, mezi těmi „oranžovými“ kolejemi je vykostkovaný nakládkový a vykládkový plac, průjezdný z jednoho konce nádraží na druhý. Tam najede John Deer s tím obřím vlekem (ten vlek má svůj vlastní výsypný chobot) a plní vagon. Takto tam ty traktory jedou jeden za druhým, dokud vagony nejsou plné. Jiný manipulák pak naplněné vagony zapřiane do manipuláku a odveze. Mimo obilí se u nás nakládá i dřevo – na nakládkový plac vjedou kamiony a rukama loží kulatinu do Eas a vedle nádraží je ACHP s vlastní vlečkou, tam se 2x do roka (na jaře a na podzim) naváží 20 Tdns s hnojivem.

Vše se pro nás může koncentrovat v sýpkách nebo různých skladech. Zde stará sýpka v Poděbradech. Dnes už jen chátrá, její okolí se tak proměnilo, že za fondy EU je z rampy chodník a z vlečky kusá kolej „k ničemu“. Je na poměry modeláře moc velká, ale krásně ukazuje oboustranný provoz – na jedné straně rampa (se stříškou) kudy se nakládaly/vykládaly náklaďáky, z druhé strany koleje, kde se nakládalo na vagóny.

Zboku trčí nenápadná násypka do valníků – rozhodně skvělý námět pro nákladní automobily. Předpokládejme, že do sýpky potřebujeme dostat velké objemy obilí a naopak poté třeba „do pekáren“ (můžou být ve skrytém nádraží) po nějaké době odcestují zrniny zpět. Pohyb vozů tedy může být sezónně obrovský a po zbytek roku „přiměřený“.

Jedním z příjemců zrnin ze sýpek můžou být určitě sladovny, tedy specializované „fabriky“ na přípravu sladu pro pivovary. V celém řetězci sladoven využijeme různé „cereální“ vozy, případně Hadgs / Gbgs, dále dvouosé Tdgs a podobné. Spojení sýpky, sladovny a pivovaru je pro kolejiště ideální zásobovací řetězec. Když se vše rozstrká po kolejišti tak, aby bylo potřeba vozit vozy všemi směry, vznikne velké množství dopravy, aniž by jediný vůz musel končit ve skrytém nádraží. Řetězec nakládka u pole – silo – sladovny – pivovar – skládka (vykládání sudů s pivem) a do toho zásobování podniků uhlím do kotelen, dřevem do bednárny, sklem ze skláren na lahve, to je samo o sobě motiv pro kolejiště, kde osobní doprava bude plnit pouze doplňkovou funkci.

Zde Soufflet v Nymburce. Vše taková ta „osmdesátková“ architektura. Podle mě je na škodu, že to na kolejištích trochu chybí. Znázorňuje to zásadní období velkokapacitního využívání železnic coby dopravy nákladu. Vpravo je remíza, za mléčnými skly lze matně rozeznat modro-žlutou 704ku (věřím, že dodaná jako nová do nových sladoven?!) pro místní posun. Foceno od místa vrat vjezdu do areálu.

Dále rozvětvení na 2 koleje, obě vedou pod budovu, kde je horní násypka u obou kolejí. Způsob vysypávání neznám, ale není pro naše potřeby v tuto chvíli ani tak důležitý – koho to bude zajímat, zjistí si. Všimněte si, že vlečka budovaná „nedávno“ má již plně betonové pražce.

Režim „Ptačí pohled“ na Mapy.cz nabízí pohled možná na váhu (vpravo nahoře?) a remízu (vlevo dole). (Zdroj 3 následujících: Mapy.cz)

Vypadá to zvenku jako adminsitrativní budova, ale celkem by mě zajímalo, jak to vypadá uvnitř…

A na konci jsou 2 betonové šturcy s jednou spojkou. Takhle od boku si troufnu říct, že se tady loko + čtyřnápravový vůz do šturcu nevejde, aby ho přetáhnul na druhou kolej.

Ač se to nezdá, tak 704 zde bude mít práce dost. Většinou přijede ucelenka. Tu si musí rozposunovat, postupně nakládat, a expedovat plné vozy. Takto zobrazená je to opět vlečka na 150 cm. Redukce délky by byla možná, při větší redukci pak ale postrádá smysl spojka před šturcy, působilo by to komicky. Vše by pak obstarala posunovací lokomotiva z jedné strany a vozy by si pouze přesouvala mezi kolejemi.

Na stejném místě, jen na druhé straně tratě, je vlečka do pivovaru Nymburk. Dnes už je z ní jen zbytek, ale jednalo se zřejmě o jednu kolej „ke skladišti“. Stejným způsobem jedné koleje byla do vydlážděného dvora řešená třeba i vlečka v legendárním Branickém pivovaru.

Co je zajímavé je jejich integrace do traťové koleje. Na širé trati odbočuji do obou stran výhybky, aby se přes úvrať vracely do areálů. Posun probíhá ze stanice Nymburk-Město „lokomotivou napřed“, po vjetí do odbočky zatlačí lokomotiva vozy na jednu z vleček. Fotka z vlečky pivovaru, vlečka sladoven je za stromy vpravo.

Vlevo Nymburk, vpravo Poříčany. Šturcy po obou stranách, dole sladovny, nahoře pivovar a na úplný sever ještě vlečka zinkovny (výroba svodidel). V úvrati sladoven je dokonce předávací kolejiště (logicky – sladovny mají svojí lokomotivu, tedy Mn odloží zátěž tam, a 704ka si jí vyzvedne), ale to už nemá smysl ani znázorňovat. Celý systém odbočení z hlavní trati je prostorově vhodný jedině na moduly. Chtěl jsem jen ukázat zajímavý způsob odbočení z hlavní trati mimo nádraží. Z celého systému by stála za to modelovat vlečka sladoven, ale pokud člověk není zrovna fanda, tak redukovaná. Jinak je to plýtvání místem a jednotvárnost vozového parku není zrovna atraktivní.

Další nedalekou zajímavou vlečkou je Městec Králové a jeho obří silo. Z nádraží odbočuje vlečka do uzavřeného areálu. Zde se vykládají vozy se zrninami, pro účely kolejiště by to byla rozhodně hnojiva (cisterny a kryté vozy). (Zdroj: Mapy.cz)

Ještě z angličana vede úvrať k několika nakládkám a skladištím. To už je možná trochu „mimo plán“, ale dá se o to případě provoz rozšířit. Silo vidno dole vlevo.

Ani nemusím uvádět detaily a hned oslím můstkem přeskočím. Velmi to připomíná vlečku chrudimských modelářů Vrkočice. Ta podobnost je kupodivu větší, než předloha samotného modelu. Ty vlečky, ze kterých v Chrudimi čerpali, jsou tam totiž 2 samostatné a předávací kolejiště je „v poli“. Velkou redukcí (a to nemluvíme o redukci délky kolejí, ale o smrsknutí všeho na cca dvacetinový prostor), se jim povedlo vytvořit velmi atraktivní vlečku, přitom „stejná“ existuje skoro bez úprav právě v Městci Králové. (Zdroj 3x: http://www.zmchrudim.cz/kolejiste/h0-moduly/modul-vlecka-agro-vrkocice/)

Tuto vlečku rozhodně doporučuju na odkazu lépe prozkoumat, pokud bych modeloval vlečku nějakého zemědělského zázemí, je to podle mě jasná volba.

Malý prostor, hodně kolejí, vlastní lokomotiva, různorodé vozy na posun (cisterny, Rajky, Tds, kryté vozy…), možnost do „garáží“ umístit nějakou tu zemědělskou techniku…

No a pro malá kolejiště tu mám taky něco – opět Sedlčany. Pamatujete tu vykládku vozů Falls? To je ta stříška vpravo dole. A vlevo nahoře je ještě sýpka / sklad. (Zdroj: Mapy.cz)

Vlečka má výhodu, že je v prodlouženém šturcu samotné stanice. Lze tu tedy objíždět lokomotivou, ale zároveň poslouží pro posun vozů. Z prostorových důvodů to není moc dobrý motiv, málokdo ušetří délku staničních kolejí na úkor šturcu, ale pokud máte někde prostorové problémy na šířku, tak tohle je optimální varianta. (Foto 5x: Zejmi)

Před nádražím je navíc další minivlečka – mlýn. Smysl té krátké koleje úplně nechápu, je to tak na 1-2 kryté vozy a vysypávat leda z rampy do valníků, ale třeba někdo z čtenářů ví a doplní?

Šturc mlýna z druhé strany na uměle vytvořené zdi.

A do třetice vlečka neznámého účelu, snad prý vlečka cukrovaru. Do malé boudy u kolejí vede pásový dopravník. Tady se fantazii meze nekladou – vykládka cukrové řepy, nebo nakládka – prostě cokoliv. Zkoušel jsem se dívat i na vlečku cukrovaru v Dobrovici u Mladé Boleslavi, ale kolejiště je tak rozsáhlé, že nemá cenu se tu o něm zmiňovat. Výhoda je, že to tam byla samá cisterna.

Jedná se jen o jednoduchou kolej odbočující z trati.

U těch jednoduchých motivů ještě zůstaneme ve dvou příkladech. Pro ukázku všestrannosti zemědělského provozu přidám jednak Kralovice (Plzeňsko), zde byl zemědělský podnik přilepený k nádraží a vedla do něj jednokolejná vlečka oddělená plotem – několik budov s různým účelem skladované komodity je optimální pro rozstrkání různých řad vozů po jedné koleji. (Zdroj: 2x Mapy.cz)

A druhé jsou Podbořany – stejný princip – sýpka a skladiště na jedné koleji, zde odbočující od osy nádraží a ještě vyasfaltované. V obou případech si všimněte, kolik rezavé i funkční zemědělské techniky se dá blízko kolejí vystavit, když uděláme výřez zemědělského podniku. Říkám to schválně, protože nabídka stavebnic je dnes už opravdu bohatá.

Nelze nezmínit výbornou sýpku v Kouřimi (jak místní říkají, „v Kouřima“). Její kolejiště se blíží modelářskému ideálu vlečky. Délku lze samozřejmě přizpůsobit, toto je takové minimum, cca 70 cm.

Vpravo od tratě je volná skládka (třeba na nakládku cukrové řepy), vlevo od tratě odbočuje z širé tratě (stále v obvodu stanice) vlečka do sýpky. Posunuje se tedy ze stanice úvratí přes trať.

Fixní výsypky – nedokážu říct, jestli mají otvor ve vozech standardizované rozestupy, nebo se to dohánělo ohebnými „pytli“ do otvorů ve střeše, každopádně princip nakládky je jasný.

Samotná rampa neslouží ani k nakládce. Vše probíhá automaticky přes výsypky.

Uvnitř vlečky je v úvrati ještě další krytý sklad, možná vykládka, nebo nějaký sklad brambor?!

Dále do areálu pokračuje kolej k původnímu staršímu skladišti. Trať byla otevřena kolem roku 1890, takže budovy mohou být ze začátku 20. století.

Dlouhá rampa sloužící původně pro ruční vykládku.

Je zde z architektonického pohledu zajímavá kombinace cihlového skladiště (počátek 20. století), zřejmě prvorepubliková přístavba, a administrativní budova (nebo vila pana továrníka) možná tak z 20. let. Kousek za rampou už kolej končí.

Celkem pěkně uchopitelná je vlečka ZZN v Telči, jak už jsem psal, kde čerpala inspiraci Igra pro svojí stavebnici sýpky/skladu. Jedna výhybka, kusá kolej na jednu stranu a vlečka se dvěma rampami na druhou stranu. (Zdroj: http://lokalka.unas.cz/vlzzntelc.html)

Ve stísněných prostorách nevidím moc smysl v té kusé koleji – lokomotivou na to zajedete jedině úvratí sunutím vozů. Odstavíte tam vůz – a co dál? Vykládat tam nebudete, není tam rampa ani skládka. Odstavovat tam můžete, ale je to trochu zbytečné. A pak musíte přijet zase s lokomotivou, a vozy vrátit k rampě. Čímž si lokomotivu zapikolujete za vozem na kusé koleji. Tu úvrať bych vyjmul a udělal prostě kolej ke skladu, ta může být na 1 – 2 vozy (cca 18 – 30 cm, samotná sýpka má asi 22 cm) a hotovo.

Vykládka do jiné sýpky přímo z valníku z pole do podzemní výsypky, odtud korečkovým dopravníkem do vyšších pater.

Pohled na kombinace staré a nové části většího areálu jiné sýpky.

Ještě jedno větší silo s volnou skládkou – Batelov u Jihlavy, od kterých jsem našel pěkné letecké snímky. (Zdroj 2x: https://www.zznjihlava.cz/galerie.html)

Vpravo dole se nachází před samotným rozvětvením volná skládka, tedy ideální.

Včetně volné skládky nějakých 120 – 130 cm v nejkratší variantě, bez ní určitě do 100 cm. Přitom možnost posunu je zde také bohatá, podle toho, jak si přizpůsobíme místo vykládky nebo účel jednotlivých kolejí. Krásně to opět ukazuje, že ne vždy musí být všechny koleje zakončené do společného šturcu. Některé jsou prostě vyloženě pro nasunutí vozů a jejich zpětný odvoz.

Na závěr jsem si nechal velkou zajímavost, přitom u modelářů úplně neznámou (snad díky tomu, že se nachází daleko od trati, pryč od pohledu ze silnice i dál za vesnicí). Bečváry – vlečku na Kolínsku (trať Kolín – Ledečko) v areálu zemědělského družstva, dodnes široko daleko největšího. Dnes je areál dost prázdný a pronajatý, ale to množství kolejí na malém prostoru je pro modelování naprosto ideální. Předpokládám provoz krytých vozů, vozů na zrniny, vozů nízkostěnných se zemědělskou technikou a hutním materiálem – podle možností a chuti.

Zkrácená podoba připomíná železniční puzzle, přičemž vpravo nahoře je remíza místního Prasátka T211. Je to skvělá kombinace, jak na malém prostoru nacpat maximum kolejí podle reálné předlohy. Úvrať i v reálu je na loko + 1 vůz, takže o zábavu je postaráno, a to ještě musí lokomotiva snad zajet do remízy, aby se do úvratě vlak vešel. Délka celé vlečky je přitom v TT jen 100 x 30 cm, tedy vejde se i relativně na malý prostor. Výměnou za druhou trojcestnou výhybku by se dalších 10 cm ušetřilo i na délce, přitom délky kolejí nejsou špatné. Šlo by ještě pár centimetrů na výšku ušetřit, čímž by aspirovala na typickou „policovou“ vlečku do obýváku.

A opět řeknu – našli bychom dalších 1000 příkladů. To není cílem, já jsem vyjmenoval pár „vzorových“ z mého okolí, nebo pro modelování zajímavých – a jak si vlečky kdo přizpůsobí už je na něm. Málokdy máme prostor modelovat větší zemědělskou vlečku, přitom plejáda vozů je relativně různorodá a taková vlečka poslouží často lépe, než různé klišé v podobě „sklad toho a toho“. Chce to jen si úmysl rozumně zdůvodnit a pustit se do toho. Můžeme mít vlečky malé, velké, široké, dlouhé. Fakt je, že se tu opět pohybujeme často v rozmezí 2-3 kolejí. Málokdy bez koncového šturcu pro objíždění. Výhodou ale je, že zde je vlastní posunovací lokomotiva perfektně ospravedlnitelná. Pokud bych uvažoval nad variabilní vlečkou a trochu toho místa bych měl, rozhodně bych něco z toho vybral.

Pokračování na další díl:

Vlečky na kolejišti (5) – menší průmysl