Opět jedna drobnost, na kterou člověk narazí, až když se skutečně snaží inspirovat v realitě. Pokud máte na kolejišti u každé koleje návěstidla, pak je nepravděpodobné, že byste měli mít ručně přestavované výhybky, protože automatické výhybky i návěstidla bývají součástí uceleného zabezpečovacího zařízení.
Přináším dnes další pokračování mého nepravidelného třetiepošního seriálu. Rozhodně to bude spíš skromný seriál než telenovela. Vlastně ještě spíš sebrané spisy. Co mě tak cestou cvrnkne do nosu. Každopádně druhý díl je tu, takže už se to za seriál dá vydávat. Tentokrát to bude o trojici stavebnic nákladních vozů z dílny DK modelu.
Dneska budu pokračovat zeleněním v Tatranské Lomnici. Už se to začíná trošku klubat a začíná to vypadat, že konec je v dohlednu. Hlavním prvkem bude statická tráva a posypové prachy – však uvidíte!
Dneska se možná opět spousta lidí opět pousměje nad jednoduchostí toho, co budu dokumentovat, ale i tak jsem se rozhodl to zde zachovat pro budoucí generace. Je totiž dost lidí, kteří sice mají tak základní vybavení jako MultiMaus, ale téměř s ním neumí pracovat a bohužel ho tak degradují jen na prostý ovladač s kolečkem.
10Ačkoliv tyto stavebnice nejsou žádnou novinkou, nikdy jsem na ně neviděl žádnou recenzi. A ani na dotaz, zda to někdo stavěl (na jistém nejmenovaném fóru) mi nikdo neodpověděl. Teď už se nedivím.
Přišel čas na to zábavnější – na tvorbu krajiny na prvních modulech, a to konkrétně v Tatranské Lomnici. Po zkoušce, že je vše sjízdné a elektricky funkční, následovaly přípravné práce pro zelenění.
K tvorbě vlastních námezníků mě motivoval hlavně starší článek na Trainmanii. Námezníky se dají samozřejmě koupit hotové, ale to už by z té modelařiny moc radosti nebylo, když by člověk jen skládal polotovary na desku.
Možná už k vám taky tahle vymoženost dorazila – jmenuje se to styrodur, a je to trvzený (extrudovaný) polystyren, značený XPS. Jeho využití v kolejišti je poměrně široké, jeho opracovatelnost solidní, jeho pevnost výborná a hmotnost zanedbatelná.
Pro programování adres dekodérů jsem chtěl mít od začátku přímo v kolejišti kolej, která by byla nejlépe přepínatelná a mohla sloužit jako běžná provozní nebo jako programovací. Delší dobu jsem si lámal hlavu jak na to, až jsem přišel na opravdu jednoduché řešení.
TCO – nějaká zkratka ze španělštiny. Pro nás modeláře, a ty jezdící v digitálu obzvlášť, jedno docela kouzelné heslo. Způsob, jak mít ovládací pult (a nejen to) i v digitálu.
A když píšu o nejezdícím vagonku, myslím to doslovně. Co tím myslím? Ke každé větší stanici či nepoužívané vlečce to patří. Sem tam prostě objevíme vůz, na který se očividně zapomnělo a zdá se, že nikomu nechybí. Postupem času bývá takový kousek odlehčován o různé díly, některé z něj samovolně odpadnou, jiným někdo pomůže.
Dnes pokračuje stavba Štrbského Plesa elektrickým zapojením. V době hrubých prací, ze kterých je nejvíc bordelu, jsem se rozhodl instalovat do boku rámu několik konektorů.
Jedním z leptů od Hekttora, který jsem si pořídil, byla stavebnice mechanických závor. Vzhledem k délce plánované tratě postrádaly funkční závory smysl (metr vlak urazí dříve, než šraňky stihnou spadnout), takže jsem se předem rozhodl jen pro pevnou maketu. A dobře jsem udělal.
Jako některé další věci, se i patina kolejí, zdá docela jednoduchou záležitostí. Tedy alespoň ve chvíli, kdy si člověk čte o práci jiných na internetu. Stať, která často nemá víc než 2 fotky a 2 odstavce. Já už jsem se na tom zasekl na týden.
Od začátku přechodu na digitál plánuju možnost ovládat celé kolejiště přes počítač, a to hlavně kvůli možnosti automatického provozu. Když jsem kdysi o ovládání vlaků přes PC četl, byla to pro mě fikce, něco nedostupného, složitého. Doba pokročila (v tomto ohledu naštěstí), dneska je vše mnohem jednodušší a přístupnější.
Poslední dobou se mi moc nedostává času na psaní článků. Když už se ale k něčemu dokopu, vezmu to pořádně, proto dnešní zápisek bude hned o dvojici vagonků. Poslední dobou se poohlížím i po modelech ze starších období a pro sbírku vyzobávám zajímavé vozy z historie ČSD. Tentokrát to tedy bude o stavbě cisterny Ra a uhláčku Ut.
Takže – Lomnice je sjízdná, já jsem si vyzkoušel postupy, někdy jsem se poučil kudy to nepůjde, někdy jsem ověřil že tou cestou to půjde. A můžu se vrhnout na to větší – na pokládku kolejí ve Štrbském Plese.
Zhruba v srpnu proběhla na nějakém modelářském fóru nabídka leptané stavebnice násypky na uhlí, nebo jiné sypké hmoty. Jelikož tato stavba byla součástí mnoha uhelných skladů, které byly poblíž každého většího nádraží, rozhodl jsem se, že si jednu na zkoušku pořídím.
Nastal čas zapojit přestavníky. V mém výběru byly dva druhy, z toho jeden elektromagnetický a jeden motorický. Už jsem ukazoval ten elektromagnetický, ale dneska se chci věnovat podrobněji tomu motorickému, a to od MTB.
Netrvalo to snad ani měsíc a už tu máme od Štěpničkových další novinku, kterou je další návěs pro české tahače T 813, T138/148, T815 a Liaz 100/110. Po cisternovém návěsu je to zase pro změnu něco na převoz různých převážně sypkých materiálů – dvoukolový návěs BSS NS 2.29 (Brandýské strojírny a slévárny).
Minule jsem skončil pokládkou kolejí s připravenými vodiči. Dneska budu pokračovat v elektrickém zapojení nádraží a skončit bych dnes měl funkčním sjízdným digitalizovaným kolejištěm nádraží v Tatranské Lomnici. Tak uvidíme 🙂
V červnu letošního roku měla na modelářském trhu u příležitosti TT víkendu v Pečkách svoji premiéru nová stavebnice, resp. soubor stavebnic, z produkce Malé železnice. Tentokrát nás z Valašského Meziříčí překvapili se stavebnicemi průmyslových objektů.
Při mých pokusech se stavbami a předělávkami jsem si umanul, že kromě cisteren z produkce LPH Jičín nemám žádnou cisternu, tak že se ji pokusím vyrobit si sám.Našel jsem pár fotek velkých cisteren na plyn, bohužel rozměry se mi na ně nepodařilo najít a tak jsem vše odhadoval podle fotek.
Položil jsem koleje, vše jsem zapojil, vyzkoušel, napevno připojil, a problém. Některé pojezdy mi začaly zkratovat výhybky tím, že se vnitřní strany okolků „třely“ o odkloněný jazyk výhybky. U analogu by to „nějak“ přejelo. U digitálu to ihned vyvolá zkratový stav a odpojení proudu centrálou pro celé kolejiště.
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byly různé kůlny. S několika jsme se již seznámili dříve, ale letošní novinka od KB mi nesměla na kolejišti chybět. Takzvaná ‘‘kůlna pro účely udržovací‘‘ byla přesně to, co v prostoru nádraží chybělo.
V Tatranské Lomnici práce nestojí, naopak probíhají vpodstatě současně se Štrbským Plesem. Dnes tedy budu korkovat a také pokládat své první pořádné koleje v životě 🙂
Pro tatranskou modulovku jsem už v zárodku uspořádal výběrové řízení na provedení trakčního vedení, abych měl jasno a dostatek času na přípravu. Dopadlo to jako obvykle – co si neuděláš, to nemáš.
Dnes se seznámíme s rychlostavebnicemi dvou typů letitější sovětské obrněné techniky v ‘‘univerzálním‘‘ měřítku 1/100. T-34/85 a SU-100, které ještě dlouhá léta po válce používala ČSLA vyrábí ruská firma Zvezda jako herní modely.
Již před nějakou dobou jsem začal stavět budovu stavědla od Modely mašinek. K jejímu prozatimnímu dokončení a prezentování zde mě přivedla přiostřená situace, která se rozpoutala okolo nákladních vozů od MM.
Aby moduly neležely na zemi, je potřeba k nim dodělat nohy. To se asi shodneme. Jak na nohy, to už se ale asi neshodneme. Názorů i provedení jsou spousty. Každý si tak musí najít to svoje řešení.
Dnes bych rád ukázal další pokus o vytvoření vagonu Kbqs z výlisku určeného na vůz Habllins od Roca. Já si zakoupil několik samotných výlisků pro případ, že bych z toho mohl někdy něco vytvořit.
Dnes se znovu setkáváme se řadovým rodinným domkem od KB. Tentokrát ale v úpravě na skutečnou řadovku. Stavbu rodinného domku jsem popsal minule, takže zmíním jen na úpravy, které stavbu umožnily umístit do řady s tou původní.
Opět jsem věnoval kvůli své potřebě nějaký čas zkoumání možností DCC, a to konkrétně sběrnice XpressNet. Dneska se tedy chci podělit o to, co vše jsem posbíral.
В интернет магазине Мой ТТ куплен набор для сборки lokomotivy 797.
In the online shop Moje TT I bought set to build lokomotivy 797.
Na e-shopu MojeTT jsem zakoupil stavebnici lokomotivy 797.
Dobrý den, přátelé modeláři, po dlouhé době zde nový model z mé dílny. Model Škoda 706 RTO autobusu pak byl přebudován na Faller Car System. Jedná se o poměrně jednoduchá změna, ale to se ukázalo velmi pěkný model ní.
Už je to krásný rok a půl, co je tu s námi stavebnice vozů Eas od SDV. Teď konečně jsem se dokopal, abych si vozy postavil a něco pěkného o nich napsal.
Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970 se kvapem blíží, a na nově budované stanici Štrbské Pleso je potřeba začít s pokládkou kolejí, aby se vše stihlo v termínu a návštěvníci si mohli užít nové stanice naplno.
Dneska je to 500. článek. Slušela by se zase nějaká výroční „bomba“, ale nic takového jsem prvoplánově nechystal. Z těch 500 kousků je 251 mých, 249 ostatních kolegů. Rozdělili jsme se tedy rovným dílem, za což patří všem opět dík! Budeme tu dál, budeme dál psát o tom co nás baví i co nás nebaví, a dál přinášet co nejvíce užitečné články.
Poslední dobou mě stále více baví stavět různé drobnosti pro kolejiště a modely aut k tomu zcela nemyslitelně patří rovněž. A vzhledem k tomu, že preferuji období III.-IV. epochy, tak využívám stavebnic, které nám chystají domácí výrobci, mezi nimiž sortimentem nabízených stavebnic vedou p. Stěpničkové.
Novinka dlouho očekávaná. Po sto letech od dřeváku další „opravdová“ stavebnice osobního vozu a to hned něčeho tak typického pro naše tratě, jako jsou Rybáky. SDV si ukouslo zásadní sousto, tak se dneska mrkneme, jestli se to povedlo.
Letos v létě vypustil německý výrobce modelů autíček v především „vláčkařských“ velikostech H0, TT a N jednu nenápadnou novinku. Již delší dobu nabízí Herpa stavebnice či sady náhradních dílů pro vlastní stavbu vozidel ve veliklosti H0, konečně se ale podobného servisu dočkali i modeláři v TT.
Když už jsem byl v tom truhlaření, chtěl jsem rovnou sestavit i provozně největší druhou koncovou stanici na budoucím „layoutu“, a tou je Štrbské Pleso.
Trochu opožděně dnes přináším zápisek o stavbě dvojice novinkových modelů od ES Pečky. Stavebnice jsem sice ukořistil a sestavil už v červnu, ale než jsem se dokopal vozy pořádně nafotit, něco napsat… No co vám budu povídat…
Do Tater mě čeká elektrifikace. A než s ní začnu, chci trošku vědět jak se věci mají. Protože je toho všude všeobecně strašně málo, tak jsem věnoval hodiny zkoumání, abych nevytvořil nesmysl.
Nastal Den D – nákup dřeva. To ráno jsem o tom ještě ani nevěděl, ale dopolední dokončení rozpisu dílů mě přesvědčilo, že můžu jet pro materiál.
Minule jsem říkal, že to bude nudlovka. Dnes povím jaká vlastně. Pojem se už docela ujal, když se dneska řekne „nudlovka“ tak docela lidé rozumí. Je to taková modulovka pro obyvatele paneláků, ať už s jakýmkoliv motivem.
O připravované novinkové limitce mezi stavebnicemi od pánů Štěpničkových (tt.auta.cz) jsme byli všichni dostatečně informováni z jejich webovek. Předlohou bylo skutečné vozidlo, které působilo a stále působí v podniku Duslo Šala, hasičská nástavba je výrobkem německé firmy Total.
Rosťopiš mi nedávno říkal „myslim že toho řešíš moc najednou a zbytečně brzo“ a měl pravdu. Ve chvílích prostojů už vymýšlím zatravnění modulů. Chci vědět, kterou cestou se vydat a mít čas předem nakoupit a ozkoušet různé metody a druhy výrobků. Dneska zkusím zatravňovat pomocí statické elektřiny a statické trávy, tzv. flokování.
Pro potřeby chystaného kolejiště jsem potřeboval nějaké cenově dostupné lampy ve starém stylu. Nakonec volba padla na stavebnice jednoduchých lamp od Viessmanna (6924), jejichž cena se momentálně na našem trhu pohybuje do stovky. Stavebnice jsou dodávány v jednoduchém pytlíkovém balení.
Jako drobný doplněk do kolejiště jsem si pořídil leptané ‘‘čuby‘‘ od Hekttora. Vyrábí se v měřítcích H0 a TT. Vzhledem ke klesající kvalitě zraku jsem se tímto doplňkem rozhodl doplnit svůj ‘‘kochací kroužek‘‘ v měřítku H0, protože v TT už bych je asi neviděl.