Dnes to bude opět architektonické. Sehnat na kolejiště skladiště nedá moc práce. Poměrně vzácné je ale v nabídce zděné skladiště, které by nebylo obloženo dřevem, jak to většinou známe. Možná právě tím mě model zaujal, krom toho se jedná o skutečně malou stavbu, která ale přitom udělá hodně parády .
Další můj výtvor z podvozku BTTB na kontejnery, vlastně to byl ze všech můj první pokus o přestavbu. Měl jsem 2 staré kousky s vyjetými rozsochami a tak si řekl, že nic nezkazím, když se přestavba nepovede. Jednou jsem viděl na nádraží stát odstavené vagony typu Laaps-y naložené kmeny stromů a tak bylo vyřešeno, co bude předloha stavby.
Mých úvah o tvorbě malého domácího kolejiště jste tu četli už několik, ale vždy to skončilo nejlépe po nákresu ve Wintracku. Dnes přichází další úvaha, tedy alespoň její první díl. Tentokrát to prvním dílem neskončí, námětů mám již na několik dalších dílů dopředu. Takže se těšte…
Nedávno jsem se rozmýšlel, kam dál se svým vozovým parkem, jaké vozy bych si ještě rád postavil. Do hledáčku se mi dostaly i vozy Uacs, tedy známé „rajky“, které sice už v pár kusech mám, vždycky ale bylo třeba při stavbě trochu improvizovat a tak jsem byl z výsledku rozpačitý. Tak tu máme další projekt kategorie „znovu a pořádně“.
Nový výrobce laserovánek vedle celé řady civilních a několika drážních staveb ve všech hlavních mašinkářských měřítcích vyrábí i nespecifikované hrázděné skladiště, které se hodí prakticky kamkoliv. Osobně jsem si jedno postavil v měřítku TT, byť by šlo použít i pro H0e.
Tahačů Liaz zde bylo dost, ale všechny od p. Štěpničky, tak jsem se rozhodl pro tahač Liaz od ES Pečky. Upozorňuji vás, že nejsem špičkový nebo profesionální modelář!
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byl nádražní vodojem. Potřebný typ vyrábí KB model pod názvem ‘‘Vodárna Protivec‘‘. Jde o letitou, leč lehce modernizovanou stavebnici v klasickém Bartákově stylu – nebarvenou, bez fólií do oken a s možností doplnit trámy z vlastních zdrojů.
I já jsem se před dvěma lety rozhodl přestavět starou patrovou jednotku Bp od BTTB. Články tu už byly dva, tak i já přispěji troškou do mlýna. Doma se mi válela dvouvozovka, tak jsem dokoupil vložené díly a po vzoru „VoVa“ a „Juraje“ se pustil do úpravy.
Při návštěvě u Tilliga jsem narazil na výlisky podvozků z produkce BTTB pro převoz kontejnerů, nebo byly prodávány s nákladem se dvěma nákladními auty IFA. Podvozky byly holé, bez strunek na spřáhla a šachet, taktéž bez závaží, za příjemnou cenu, tak jsem jich několik zakoupil pro případné zprovoznění.
…podruhé od Malé železnice. Už jsem jednou stavěl tyto vozy, ale neodpovídaly verzi původních vozů, tedy tomu, co opouštělo brány českých vagónek, takže tentokrát se budu při stavbě modelu snažit co nejvíce přiblížit této skutečnosti.
Autobusy už by tak nějak byly, ale stále více modelářů se ozývá se zájmem o trolejbusy. A když už na něčem vyzkoušet zájem, tak určitě na tom nejjednodušším a zároveň i nejčastějším – tedy model 14Tr.
Vzhledem k zatím omezenému trhu laserovaných civilních staveb tuzemského typu jsem uvítal rodinný domek od KB model. Stylově je situovaný do 30. let 20. století a typově jde o příměstskou řadovku, jakou lze najít v různých modifikacích jak na okraji větších průmyslových aglomerací, tak ve vesnicích v dosahu průmyslových center.
Vyvrbila se mi potřeba opravdu malé jednomístné výtopny na lokálku. Vzhledem k tomu, že v momentální nabídce se nic takového nevyskytuje (vše je velikosti Kácov, nebo větší), pomohl jsem si na blíže neurčitou dobu recyklací 35 let staré plastové dvoumístné hrázděné výtopny od enderácké firmy Mamos. V současnosti ji vyrábí a v několika přebalech prodává Auhagen.
Po několika letech se u SDV rozhodli, že je čas přepracovat dnes již všem dobře známou kinematiku. Spolu s novou grafikou je tak možné již dnes ve stavebnicích i samostatně postupně zakoupit nové verze kinematik.
Už už jsem se chystal zase po dlouhé době napsat nějaký článek o stavbě vagónu nebo lokomotivy, ale tohle mi prostě nedalo spát…musel jsem se pustit do připravované novinky, která by se co nejdříve měla objevit v nabídce p. Štěpničky.
Vážení modeláři, bohužel došlo ke krádeži modelů z kolejiště SŽM Pečky ve velikosti TT. // Gestohlene Modelle von TT-anlage in SŽM Pečky. // Stolen models from TT layout in SŽM Pečky.
Více info na // Mehr info auf // More info at Facebook SŽM Pečky.
Někdy koncem února 2015 se objevilo laserované malé skladiště 8x8m od Šikulů/Igra model. Než mi ho místní obchod dodal, byl říjen. Nabídka firmy Šikulové, přejmenované na Igra model, je zdejšímu publiku celkem dobře známá.
Není už moc autobusů z modelové řady Š, které mi chyběly ve sbírce. Z těch velkosériových už to byl asi jen jediný – vyhlášený Evropabus, tedy ŠD11.2032, první eŠDéčka, která byla ve Vysokém Mýtě vyráběná.
Mezi novými stavbami od Modelscene se objevila i kaplička. Je k mání v H0 i v TT a v duchu současného trendu se obě stavebnice liší jen rozměry. Stavba je vylaserována z kartonu a lepenky různé síly, papíru, fólie a dřeva.
Poslední dobou se na trhu objevila řada laserovaných staveb od Modelscene. Už jsem tu dříve představil dvojici drážních kůlen. V mezičase se objevily pod názvem „materiálová kolna“ nové varianty a k tomu ještě dřevěné záchodky podle normálie 19a/H.
Kdysi, když autobusy řady Š byly v plenkách, aby plnohodnotně zaplnily díry na poli autobusové dopravy, se neuvažovalo jen o „obyčejné“ Š11 – tedy jedenáctimetrovém autobusu, jak je známe dnes. Měly být vyráběny také v delších i kratších variantách.
Získal jsem do sbírek laserovanou chajdu od firmy WEPE. Pytlík s několika „rámečky“ z různě silné lepenky a fólie na okna neobsahoval nic podobného návodu. Pachatel si tedy musí vystačit s obrázky na krytu uzávěru pytlíku.
K zamýšleným šraňkám kousek od nádraží jsem zakoupil laserovanou stavebnici vechtru od KB model (měřítko TT). Stavebnice je balená v pytlíku, obsahuje návod a několik lepenkových rámečků s díly.
Tentokrát jsem se rozhodl se všemi čtenáři podělit o zkušenosti se stavbou doplňku k různým autům nebo volně usazené do krajiny, tedy o přívěs nebo taky jinak řečeno vlečku či maringotku.
Po vánocích jsem si tak jeden večer v klídku pájel, a zase na mě přišlo takové šimrání v krku, jak člověku pořád něco kouří do obličeje… Nedalo by se to nějak vyřešit? Asi ano…
V tomto článku bych chtěl ukázat, jak jsem si udělal doma listnaté i jehličnaté stromečky nejen v TT.
V rámci posunu po časové ose do současnosti i minulosti jsem si stanovil takový pomyslný milník v bodě, kdy přestaly Karosy být skutečnými Karosami a začaly být Ivecem. Právě na konci časové osy (nejblíže dnešku) je řada 950, což je poslední autobus postavený na základě klasické „sedmistovky“.
Věčné téma, i když dnes už trochu zastrčené do ústraní. V době, kdy se dá koupit kompresor s pistolí kolem 2 tisíc, se rozšiřují počty modelářů, kteří po něm jistě sáhnou raději. Přesto je tu stále jedna alternativa, a tou je nanášení barev spreji.
Uvedením stavebnic vozidel řady Liaz si možná mnozí z nás pomysleli, že budou konečně již jiná nákladní vozidla než nejrozšířenější tatrovky, ale těmto vozům rozhodně neodzvonilo. O další modifikaci Tatry jsme byli všichni p. Štěpničkou informování v rubrice připravovaných modelů, i přesto jsem byl překvapen, že je již nová stavebnice na světě.
Po položení kolejiva nastala logická otázka, jak přehazovat výhybky. Utrácet peníze za předražené a hlučné přestavníky Tillig jsem okamžitě odmítl, nasnadě tedy bylo užití modelářských serv, které je dnes velmi oblíbené. Časem jsem ale po zhlédnutí článků a několika návštěvách akcí Moduly Brno svůj záměr přehodnotil.
Jakmile se na trhu před vánoci v r. 2014 objevila tato stavebnice z produkce pražské modelářské firmy SDV dalšího ryze českého nákladního vozu, neváhal a obrátil se na p. Podubenského s objednávkou prozatím pouze čtyř stavebnic (mimo jiných…). Záhy mi přišel balíček…takže ještě přes vánoce jsem mohl začít stavět.f
Jsou chvíle, kdy jde v modelařině doslova o bytí či nebytí. Především v bytě. A to, když vám doma hrozí, že zajdete na úbytě nebo budete ubiti. Řeč bude o stříkacím příbytku, přiteli každého obyvatele bytu.
Pořád se mi doma válí pár kontejnerů od SDV, a pořád ne a ne chuť je postavit. Když před vánoci opadl ten největší shon, dostal jsem chuť udělat něco pro svůj klid a pro vaše čtení, tak jsem se do nich rozhodl pustit.
V roce 1958 se událo několik zajímavých událostí. Například se narodil Michael Jackson a Madonna. Naopak Karel Gott už v tomto roce vyhrál soutěž mladých talentů. Ani jednoho z nich tu modelovat nebudeme, někteří už mají nějaké to „tmelení“ ostatně za sebou.
U Štěpničků sice nedávno zahájili novou éru uvedením stavebnic Liazů, které jsou v dosti krátké době už ve třech verzích, ale ani Tatry nejsou opomíjeny. Nedávno p. Štěpnička dokončil další verzi legendární Tatry 148, v provedení pro převoz krátkého dřeva.
Po delší náročné době nastal čas vypustit stavebnice ostatních verzí autobusu Škoda 706 RTO, aby byly před vánoci dostupné pro všechny, kteří (nejen) hledají vhodný dárek pod stromeček.
Ať chcete nebo ne, v dnešní době už se leptům asi vyhnout nedá, a přeci jen větší celky se asi lépe pájí než lepí. To mě postupně donutilo sehnat si pár základních věcí, které mi snad pomohou se s lepty poprat. Jedná se o reinkarnaci článku z roku 2008, do kterého chci doplnit aktuální dojmy roku 2015.
Modeláři, modelářkyně, modelářčata, po delší odmlce způsobené stěhováním a změnami v životě, se opět setkáváme nad zamyšlením, kterak provozovat drážní dopravu v modelu a nezabrat půlku domácnosti. Jak jsem slíbil, budeme se dnes zabývat náměty traťovými.
Minulý „liazkový“ článek končil informací, že už je na trhu stavebnice tohohle typu náklaďáku i v provedení tahače návěsů. To by bylo, abych si nepostavil jedno z dříve nejrozšířenějších aut na našich silnicích…
Do mailu mi dorazily zajímavé „chlubící“ fotky, ale tak moc se mi líbily, že jsem kolegy poprosil, jestli se s nimi můžu pochlubit i veřejně, a oni souhlasili, tak se také pokochejte…
Stejně jako většinu modelářů mě potěšila ještě vcelku nedávná novinka TTaut, první Liaz v nabídce. Všichni už samozřejmě tušíme, že se opět začnou dít vělké věci a jakmile bylo téma Liazek nakousnuto, monopol Tatrovek na našich kolejištích pomalu končí.
Už od batolete mě hypnotizovala železnice a od doby, co jsem zjistil, že ti brejlovci, esa, kocouři nebo zelené vozy s koženkou existují i ve zmenšené podobě „do ruky“, tak hned jsem je chtěl mít doma.
Tento služební čtyřnápravový vůz byl vyráběn naší vagónkou Tatra Smíchov v letech 1955-1962, kdy byla výroba předána do tehdejšího NDR (VEB Wagonbaun Bautzen) i přesto, že vůz byl původně naším prototypem (zdroj Parostroj).
Před dvěma roky jsem tu psal o balících slámy od RA-loko. Tenhle malý rodinný podnik neusnul na vavřínech, ani se nepropadl do propadliště dějin, ale pomalu nás začíná zásobovat dalšími libůstkami, na které se dneska podíváme.
Tyto stránky určitě již každý a nejen TT modelář zná, není třeba je zde představovat, takže páni Štěpničkové vůbec nezahálejí…neustále nás mají čím překvapit, tentokrát je to opět rozšíření vozového parku z. Liaz o tahač návěsů.
Obtisky patří k věcem, díky kterým se dá vzhled modelu hodně vylepšit. Zároveň se ale jejich nesprávnou aplikací dá pokazit… Proto zde uvádím pár mých zkušeností s jejich nanášením. Původní článek z roku 2008 (!) jsem se rozhodl po sedmi letech trochu aktualizovat.
Na jarní výstavě plzeňského mašinkářského spolku se mi podařilo na k akci přidruženém bazaru zakoupit lokomotivu 422.0 „Arcivévoda Karel“ v TT. Stroj byl pojízdný, vypadal dobře a cenu (něco přes dva tisíce Kč) jsem považoval za přiměřenou.
Na trhu se jako letošní novinky objevilo několik laserovaných stavebnic drobných staveb od firmy Model Scene. Kromě autobusové zastávky, popsané již dříve, je v nabídce ještě zděná vrátnice a dřevěná drážní kůlna. Vedle nich se objevily ještě dřevěné nádražní záchodky podle normálie 19a/H, ale ty jsou poněkud staršího data vydání.
I tato skoro novinková stavebnice se mi dostala do rukou, tak muselo pochopitelně dojít k jejímu zpracování. Opět je to ta známá klasika…
…aneb konec jednoho kolejiště. Letos táta konečně po 35 letech téměř dokončil svoje kolejiště, jednalo se o model Vršovického depa s nádražím. Bohužel kolejiště vznikalo v dobách kdy nebylo mnoho věcí k sehnání a člověk většinou kupoval to co bylo a né to co by zrovna potřeboval, nebo dokonce chtěl.