Stavba rámu pro stanici Štrbské Pleso – TEŽ

20160708_194454Když už jsem byl v tom truhlaření, chtěl jsem rovnou sestavit i provozně největší druhou koncovou stanici na budoucím „layoutu“, a tou je Štrbské Pleso.

To je zajímavé tím, že je to vlastně dvojnádraží. Z jedné strany je do něj zaústěna trasa adhezní části TEŽ trati od Popradu. Zde na kusých kolejích končí svou cestu motorové jednotky. V horní části je zajímavá kolejová spojka pro přejezd souprav mezi kolejemi.

Z druhé strany se těsně před stanicí narovnává stoupání zubačky ze Štrby, které do stanice vjíždí z druhé strany, končí malým kolejištěm a přes spojku se napojuje do adhezní části stanice. Trať ozubnicové železnice pak už pokračuje poslední výhybkou a za ní se ihned sklání dolů s kopce do Štrby.Takto bude vypadat finální podoba stanice. V reálu navazuje zubačka trochu pod úhlem, ale pro zjednodušení konstrukce modulu zde bude zřejmě souběžně se zakončením sousední trati. Navazující zubatou část vlevo od současného plánku nechám na jindy, bude to poté třetí dodatečný modul nádraží. Všechny satelitní snímky v tomto článku jsou převzaty z www.mapy.cz, © EUROSENSE s.r.o., © GEODIS Slovakia s.r.o.

strbske-pleso-final

Vrcholem vlakotvorby je na TEŽ spojování a rozpojování jednotek do dvojic, pro což je tato stanice naprosto ideální.Původně jsem začal ve Wintracku nějakými křivolakými pokusy, které sice byly trochu jiného tvaru, ale daly mi představu, že bude potřeba délka asi 150 – 160 cm, šířka alespoň 45 cm. Zde jsem si zkoušel křížení s normálněrozchodným modulem, něco takového by mohl být v budoucnu reálné.

plan

Finální délka se ustálila na rozměru 160 x 45 cm pro první dvě třetiny, které budu nyní modelovat. V půlce je modul dělený na 2 segmenty, tedy se bude skládat ze dvou dílů o rozměru 80 x 45 cm. To je jen o 5 cm širší díl, než je běžný traťový modul dle Zababova v TT a přitom to bude tak široké nádraží. Krásné je, že výhybky vyšly vždy mimo plánované příčky, které jsou vždy ve třetinách. To usnadní instalaci výhybek i přestavníků.

stbrske-pleso-deleni-modulu

Strbske Pleso

Pro správný výběr výhybek jsem si do mapy přenesené na měřítko zanesl poloměry výhybek. Toto je Peco středního poloměru (cca 460 cm) – kružnice vůbec nesedí na skutečnou výhybku.

strbske-pleso-450mm-radius

Zde je poloměr 1000 mm. To sedí docela slušně.

strbske-pleso-900mradius

Všechna měření jsem prováděl v Corelu, který umí i kótovat rozměry i úhly. Zde mi vyšlo, že úhel odbočení je cca 10 stupňů. Z toho vychází, že plánované výhybky by měly být o poloměru cca 1000 mm a úhlu 10 st. Na to perfektně vyhovují dlouhé výhybky Peco s poloměrem 914 mm a úhlem odbočení 8 st. (některé zdroje uvádí 10 stupňů).

strbske-pleso-uhel1

Zde jsem si plánek z Wintracku přenesl na osu kolejí pro vytisknutí a přenesení na modul především kvůli instalaci korkového podloží. Stanice je představitelem typické koncové stanice, ale provozně si tam bude člověk moci určitě vyhrát. Spojování a rozpojování souprav, přejezd souprav mezi kolejemi, odstavování vlaků, pro klasické soupravy objezd motorového vozu atd. Primárně je stanice zamýšlena jako „sklad“ vlaků, protože nikam jinam se na kolejišti nevejdou nebo by překážely provozu. Je to tedy takový neskrytý skryťák.

strbske-pleso-corel

Tady to asi nebude moc vidět, ale po označení všech kolejí ve Wintracku mi vychází délka 5,291 metru. Tedy při flexi kolejích o délce 777 mm  bude potřeba asi 8 kolejí. Zde je ještě kolejiště bez pozdějších úprav, ale délka kolejí bude plus mínus stejná.

strbske-pleso-delka-koleji

Protože na tvorbu zabezpečovacího zařízení budu mít snad asistenci kolegy Zejmiho, nakreslil jsem mu schéma předpokládaného dělení stanice na jednotlivé úseky (čísla), výhybky (oranžové obdélníky), dělení úseků výhybkami (modře) a izolované úseky v koleji (žlutě). Červeně jsou označená návěstidla. Všechna (kromě jednoho u zubačky) jsou aktuálně třísvětelná LEDková AŽD, dříve byla na místě trpasličí třísvětelná návěstidla vzoru AŽD 65.

strbske-pleso-izolovane-useky.jpg

Tady jsou předpokládané rozestupy mezi kolejemi a délky nástupišť. Jednotka EMU 89.0 má délku cca 30 cm (pro zjednoudšení), tedy je vidět, kam se vejdou pohodlně spojené dvě jednotky k hraně nástupiště. Na horní kolej se sice nevejde celá dvouvozová jednotka, ale vzhledem k umístění dveří u středního dílů by zřejmě cestující zvládli i tak vystoupit – uvidíme. Všechny míry už jsou v cm/mm v TT.

strbske-pleso-plan

Samotný rám modulu počítá s takovýmto layoutem. Zajímavé je vpravo dole to úhlopříčné zakončení. Trať se tam bude stáčet jednou obloukovou výhybkou opravdu do úhlu 45 stupňů a pokračovat dále. To je jediná „nevěrnost“ realitě, zbytek by měl v 90 % odpovídat skutečnosti. Ze snímku se dají s pomocí fotek také dobře odtušit sloupy trolejového vedení včetně délky bran a další drobnosti. Vjezd na širou trať by měl být v lese, aby se opticky oddělila nádražní část od zbytku trati (les tam v reálu skutečně je).

strbskeplesopodklad

Wintrack umí jednoduše rozepsat seznam kolejiva, já jsem ho použil hlavně pro soupis výhybek, zbytek se budu snažit tvořit z flexi kolejí.

strbske-pleso-seznam-dilu

Ještě ve Wintracku jsem si orientačně vyznačil i poloměry flexi kolejí, to se bude hodit hlavně pro přenášení rozměrů na modul. Je vidět, že pouze na vjezdu je poloměr 400 mm, výhybky jsou na 950 mm, oblouková výhybka má vnitřní poloměr cca 450 mm a zbytek má 500 a víc. Jeden malý kousek u čtvrté koleje shora je sice 370 mm, ale to se bude dát pomocí flexi koleje trochu korigovat při pokládce. Zachování reálného rozložení nádraží je tedy povedené. Jakékoliv pokusy o zkrácení a „zdrcnutí“ vedly jen k divnému vzhledu a k žádnému reálnému zkrácení délky modulů, tedy žádných ústupků nebylo potřeba a dlouhé výhybky sem skutečně pasují.

strbske-pleso-s-polomery-oblouku

Propojení s ozubnicovou železnicí je v reálu vcelku logické, protože ve Štrbě je sice malá hala pro stání ozubnicových jednotek, ale velké opravy se provádějí v Popradu, a do Popradu se „po svých“ dostane zubačka jedině přes Štrbské Pleso a dále tažená jiným hnacím vozidlem do Popradu. Před Popradem se pak na trianglu otočí, aby v hale byla otočená správnou stranou, a stejnou cestu absolvuje následně i zpět. Trvale zapojený ozubnicový mechanismus tak končí až těsně před první výhybkou s adhezní částí. Já tedy budu modelovat zatím část zubačky, kde jednotky končí nebo se odstavují. To umožní vytvořit časem samotné vozidlo bez toho, abych musel stavět kus tratě. I statická jednotka bude výborným doplňkem nádraží.

Začneme zlehka, a to první pokusnou stavebnicí obloukového modulu o poloměru 400 mm a úhlu 45 stupňů. Zde se nabízí k diskuzi zajímavá možnost využít ze sortimentu Peco již hotové kolejnice ST-19 s poloměrem R4=333,4 mm a úhlem 45°, které by stačilo na modul jednoduše přilepit vcelku, pokud by se modul trochu zmenšil. Poloměr 333 mm je stále snesitelný a odpadne problematické obloukování flexi kolejí.

Všechny díly jsou vyřezané z 4 mm překližky laserem kromě hranolu 2 x 2 cm, protože tak dlouhý díl si na tomto laseru nenařežu.

20160706_133141

Sestavení je formou zámků a lepení. Kvůli stavebnicovosti a optimálnímu tvaru bylo potřeba ho sestavit vpodstatě najednou, takže fotky ze stavby nemám, každý díl hraje ve skládačce svou optimální roli pro zajištění tvaru. Na stavebnici ještě zapracuju, abych mohl obloukovat dle potřeby, ale jako první pokus to nedopadlo špatně. Pár věcí každopádně k úpravě vyvstalo, ale použitelné to bude.

20160706_135357

Pro stavbu dvou dílů modulu jsem si připravil díly. Boky, čela s provrtanými otvory, hranolky do rohů a jedno normované čelo.

20160706_182323

Jakékoliv úhlové řezy provádím na této pokosnici – lať jsem připnul svorkami a dal se do řezání.

20160706_151254

Výsledek se za chvíli dostaví v rámci možností i přesný.

20160706_151410

Na boky jsem si nejprve nalepil hranolky slícované s koncem bočnice. Potřít lepidlem a přilepit.

20160706_182509

A přichytit svorkou tak na půl hodiny.

20160706_184855

Čela mají v sobě 3 otvory průměru 19 mm – vychází z dostupných nástrojů a také s ohledem na minimální zeslabení čela. Pro protažení kabelů by to mělo stačit.

20160706_184922

Pro malé otvory samozřejmě ideální vrták na dřevo, pro střední otvory stačí nástroj vlevo a pro větší otvory pak nástroj vpravo – vše je součástí každé slušné univerzální sady vrtacích nástrojů do tisícovky.

20160706_184941

A opět pomocí lepení se můžu pustit do sestavení. Levý díl je jednoduchý – prostě čtverec.

20160706_185609

Po mírném zaschnutí jsem přilepil příčky, ty jsem fixoval přes otvory v příčkách pomocí svorek.

20160706_191332

Tím je kostra hotová. Pravoúhlost vyzkouším přiložením k desce. Konstrukce je už takto dostatečně pevná, ale přitom pořád pružná natolik, aby se dokázala přizpůsobit silné překližce.

20160706_202356

Hmotnost kostry je krásných 1067 gramů.

20160706_202432

Pak už můžu přilepit horní desku. Tam je potřeba rychle natřít všechny hrany (lepidlo opravdu rychle tuhne) a pořádně stáhnout, čím víc tím líp.

20160706_221344

A stejným způsobem jsem se pustil do čelního dílu. Abych neřezal jen tak od oka, vše jsem si nakreslil alespoň v corelu, abych věděl, jak dlouhé mají být přesně díly kolem čela i se započítanou sílou materiálu.

20160706_193324

Spojovací čelo lepím až jako poslední Nařezal jsem si ještě ve stejném úhlu špalíky pro lepší přilepení a všemožně jsem se snažil fixovat konstrukci svorkami.

20160706_201406

Tohle opět musí držet i kdyby nechtělo – lepené spoje působí opravdu hodně bytelným dojmem.

20160706_201430

Pomocník při lepení je i zbytek lišty – pro zajištění toho, že čelo nebude přesahovat za bočnici.

20160706_201651
A přilepeno. Vypadá to nadějně.

20160708_194242

Vrchní překližku jsem kolem čela zase seříznul, aby se dal navázat terén přesně na čelo. Bylo to opravdu plus mínus od oka, stačí to.

20160708_194317

Důležité je, aby se povedlo čelo také nalepit k překližce co nejvíce přesně a tím celou konstrukci opět zpevnit.

20160708_194324

Na tomto dílu jsem už vyzkoušel i šroubování malými vruty. Předvrtat otvor a pak zašroubovat.

20160708_194335

Uchycení je také v rozích, vždy pokud možno do pravoúhlých špalíků.

20160708_194343

Deska je přišroubovaná asi osmi vruty, opravdu jen jako pojištění pro lepší pocit můj i čtenářů.

20160708_194419

Pravoúhlá svorka se dá využít i pro lepení desky – stačí využít jen jednu stranu.

20160708_194432

Svíralo vše, co se doma našlo, i tyto staré příchyty ke stolu.

20160708_194441

Do čela jsem napral rekordních 5 vrutů, to už musí držet i kdyby nechtělo.

20160708_194454

Pro spojování jsem se inspiroval Zababovem a pořídil šrouby M5 s křídlovými matkami. Na moje moduly bude M5 ideálních, M8 mi přišlo zbytečně předimenzované a zabíralo by velkou díru v čele.

20160708_194836

Pro první pokusy jsem zvolil šroub s imbusovou hlavou, přišlo mi praktičtější zasunout imbus než klíč. Ale musím uznat, že je to úplně jedno. Šroub se dá pohodlně prstem přidržet a pak už se „samodotahuje“ dotahováním matky a neprotáčí se.

20160708_194854

Jak je vidět, otvor 8 mm se šroubem M5 zachovává stále dostatek prostoru pro korekce spojení modulů – toto se mi v Zababově opravdu líbí, že když není kolej usazena úplně přesně, tak tímto se dá leccos doladit.

20160708_195039

Takto už vypadají sešroubované dva moduly k sobě.

20160708_195316

Šrouby jsou délky 30 mm, což bude stačit i na Štrbské Pleso, kde se k sobě šroubují dvě desky o síle 10 mm.

20160708_195326

Spoj drží jako ďas, pokud by mělo něco povolit, tak je to i zde spíše dřevo samotné než jakýkoliv spoj – ať už šroubovaný nebo lepený.

20160708_195332

Dvě třetiny Štrbského Plesa, tedy celá jeho adhezní část připravená k dalším pracem.

20160708_200834

Sestava Tatranské Lomnice (tu jste viděli už minule) končící obloukem.

20160708_200846

A poslední pohled na hotové kostry všech modulů. Teď si dám od truhlařiny pauzu, dokud nezprovozním tyto základní části. Přidávat další traťové úseky už pak bude radost 🙂

tez-soustava

6 komentářů: „Stavba rámu pro stanici Štrbské Pleso – TEŽ

  • 13. 9. 2016 (13:22)
    Trvalý odkaz

    Tento návrch vypadá moc pěkně a budu držet palce při postupující realizaci!
    A kdy se můžeme těšit na nějaký článek o vozidlech? Myslím tím o tvých?

  • 13. 9. 2016 (21:27)
    Trvalý odkaz

    Snad už brzo. Jednu jednotku už mám pojízdnou, ale zatím je hnusná 🙂

  • 14. 9. 2016 (8:42)
    Trvalý odkaz

    Vojtěchu, moc se mi to líbí a držím palce, ať se dál daří. Uvažuji, že na svém kolejišti rovněž se pokusím po svém udělat úzkokolejnou elektrickou dráhu.

  • 17. 9. 2016 (11:38)
    Trvalý odkaz

    Asi jsem blbě četl. ale čím si to lepil??

  • 18. 9. 2016 (10:26)
    Trvalý odkaz

    Četl jsi dobře, už jsem to nezmiňoval (bylo to minule) – Pattew Express 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..