Před časem jsem zde uveřejnil recenzi komplexně zpracovaného pojezdu na M152/810 od pan Petra Erbena. A v podstatě jen náhodou jsem se v článku zmínil o pojezdu výrobce Sladura z Aukra, který jsem také zkoušel a který mě taktéž zaujal.
Na svém vznikajícím kolejišti se chci primárně zaměřit na provoz motorových vozů na hlavní a odbočné trati v rozmezí let 1950-197x, tudíž bych rád provozoval docela širokou skupinu motorových vozů.
“…nebyl čas lámat si hlavu kdo je kdo!”
“Chceš říct, soudruhu kapitáne…?!”
“No jó, dvě dávky!”
Jako další novinku do svého vozového parku jsem zařadil limitku vozu Tds Tillig – limitka proto, že už se dneska moc sehnat nedá. Přesto jsem je ještě objevil na ttmodelar.cz, kde mě velmi ochotně obsloužili a vůz jsem měl za pár dní doma.
U ČD jako řada Ks, v Německu různě, proto mu budeme říkat prostě “vůz”. Cena byla tak lákavá, že nešlo odolat, povánoční výprodeje dorazily už i do obchodů s vláčky, radujme se.
Není to novinka a k sehnání už je dneska jen bazarový. Přinesl jsem si ho z burzy od kolegy. Ti, kteří už před uvedením na trh čekali jinak barevný rychlíkový vůz Y se dočkali. Sluší se dnes takové vozy ještě vůbec vyrábět?
Pamatujete, když firma Roco uvedla na trh svůj model “Ragulina”? Konkurenční Tillig svůj model záhy stáhnul z výroby a mezi modeláři se rychle rozneslo, jak je model kvalitní i detailnější. Tato historie se nyní opakuje, jen s tím rozdílem, že v hlavní roli se představuje jiná velká motorová lokomotiva.
Pravidelní čtenáři už si (alespoň doufám) vytvořili základní představu o tom, čemu by se měli věnovat při pořizování polotovarů. Občas je třeba se na některé věci podívat z jiného (nebo více) úhlu.
Věčná to otázka. Jedni zastávají to, druzí zase tamto. Některé argumenty jsou pádné, některé tolik ne. Když se ale postaví vedle sebe modely tváří v tvář, pravda se brzy ukáže… Udělejte si obrázek sami.
Občas se člověku v internetových obchodech něco líbí, ale nikdo to evidentně nevlastní. Jak se potom rozhodovat? Podle katalogové fotky? Dlouho jsem plánoval, že bych si mohl pořídit vůz ČD Res od Tilligu, aby obohatil můj vozový park. Prostě jsem to tentokrát risknul.
Ne že bych někomu chtěl dělat extra reklamu, ale pro ty, kteří už mají postavené všechno, co na trhu existuje, to možná bude příjemné překvapení. Modelářská obec se většinou na podzim probouzí z letního spánku a začíná se poohlížet po něčem, co postavit. Zde je tedy pár podzimních novinek, které mě zaujaly.
Člověk se pořád učí a poznává. Mělo by to platit asi i v modeláření. Nabyté vědomosti by se měly uplatnit do praxe tak, aby modely odpovídaly skutečnosti. Proto zde chci zmínit alespoň něco málo o mých nejoblíbenějších lokomotivách – Zamračených. Já kvůli tomu strávil spousty hodin čtením a studováním předloh, takže vy už nemusíte.
Objevil jsem mezeru na trhu. Ke každé lokomotivě řady T478 (ať už jde o Brejlovce či Zamračené) patří neodmyslitelně jako doplňek i masky podvozků a nádrž. Ovšem ne vždy dostane člověk to, co by si přál. Okolnosti mě přiměly k zamyšlení nad situací okolo dostupných nádrží.
Za výhodnou cenu jsem sehnal od kolegy krytý vůz Hbbillns od firmy Roco. Na podobný vůz jsem měl spadeno už poměrně dlouho, a tak jsem byl rád, že jsem ho sehnal. Prozatím lehká recenze pro zájemce o koupi podobného vozu.
Zprávy o přípravě dvoupatrových vozů Bmto od firmy Kuehn (Kühn, chcete-li) už jsou tu déle jak rok. Původní termín “podzim 2008” vzal samozřejmě brzy za své a tak jsme se dočkali až v polovině dubna 2009. Stálo to čekání za to? Pár obrázků mých nových přírůstků…
Dneska se trochu podívám na zoubek pojezdům pro motoráky řady 810 a jim podobných. U této řady se s výrobci téměr roztrhl pytel a na výběr je tedy minimálně ze šesti (!) výrobců. Ceny se pohybují od cca 600 Kč až do 1500 Kč, nejčastěji je však cena kolem 800 Kč za kompletní pojezd.
Nejen k odlitkům patří neodmyslitelně mosazné pojezdy. Jsou většinou nejjednodušším řešením motorizace. Podvozkové pojezdy vyrábí ve velkém jen dva pánové, p. Vilinger a p. Pleticha. Každý výrobce řeší koncepci pojezdu trochu jiným způsobem. A když už se mi sešly pojezdy na T478 od obou pánů, hodím sem alespoň pár fotek.
Odlitky v TT se dají ve velkém koupit jen od dvou výrobců, a to pánů Číže a Molaty. Jejich sortiment je poměrně bohatý a obsahuje snad všechna důležitá vozidla, která zasáhla do provozu na našich tratích. Na internetu se však lze dočíst kritiku na kvalitu odlitků. Jak to vidím já?
Dlouho jsem odolával módnímu trendu zvanému Tillig V100 Start. Určitě jste o ní už slyšeli. Jde o přepracovanou V100 (dříve označovaná BR110). Pětipólový motor Mashima, dva setrvačníky, osvětlení, příprava na osazení dekodérem, perfektní jízdní vlastnosti… a hlavně podvozky využitelné svým rozvorem pro stavbu lokomotiv ČKD.
Kolegům, kteří mají možnost si doma vytvořit alespoň provizorní vitrínu, jsem dlouhou dobu záviděl. Jednoho dne se však situace začala stávat neúnosnou, a s přibývajícími chloubami nebylo kde se chlubit. Původní místo na skříňce bylo zaplněno k prasknutí a další úložný prostor byl krabice, což mi bylo líto.
Když jsem dělal svou poslední objednávku u Malosériovek, padl mi do oka v nabídce Tilligu nakolejovač. Dlouho jsem si říkal, že je to k ničemu. Přeci jen mi to nedalo a za krásných 20 Kč jsem si udělal radost. Pro ty, kteří stále ještě váhaji, to může být trošku tip 🙂 Každopádně to není žádná recenze, spíš takový souhrn postřehů.
Hned na začátku chci všechny ujistit, že jsem si pojezd koupil za vlastní peníze a s účelem ho vsadit do motoráčku a ne ho nějak podrobně zkoumat. Ale když už mi dorazil, byl jsem příjemně překvapen, a tak jsem se rozhodl o dojmy podělit.
Zima ještě neskončila, tento rok byla na můj vkus až příliš dlouhá a intenzivní. A tak je stále možnost ještě něco za dlouhých večerů pod lampou postavit. Určitě už máte 460ku i Bagetu