Zamračená Kuehn – novinka 2019 v roce 2021

V rámci fotocvičení jsem před nějakou dobou pořídil fotky „nových“ Zamračených Kuehn, tedy lokomotiv řady 749, 751, dříve T478.1, které dnes doprovodím nějakým tím osobním komentářem. Koukneme, jak se model povedl hlavně po vzhledové stránce.

Je to už sice nějaká doba, co se Zamračené na trhu vyskytly, ale od té doby je, co se týče dostupnosti, celkem ticho po pěšině. Nějaké nové verze slibuje Kuehn na rok 2021, ale jeho termíny již všichni bereme s velkou rezervou. Proto, kdo tehdy zaváhal, tak je zase bez Zamračených (a bez Brejlovců, a bez pater, a bez ypsilonek….). Protože se stále opakují dotazy nově začínajících modelářů, snad tato galerie poslouží i do budoucna pro ty, kteří se stále budou rozhodovat, zda pořídit, či ne.

Model z první várky modelů, které Kuehn dodal na trh, je model 749 130 (a T478.1095), tedy již po rekonstrukci na elektrické vytápění, druhá výrobní série. Při prvním pohledu na model to „prostě je“ Zamračená. Všechny výrazné prvky, tvary, všechny proporce jsou tam, kde mají být.

Zpracování nádrže i spodních partií je, co do průhledu pod modelem, odpovídající skutečnosti. Model působí pěkně „těžký“ na spodek jako skutečná lokomotiva, skříň se nad pojezdem nijak nepřirozeně nevznáší.

Jako celek působí model tedy na první pohled velmi dobře – i míra detailů se na špičkové úrovni (o tom později).

Spousta z nás si určitě pamatuje jednu legendární fotku, jak pan Kuehn osobně leze v Lužné u Rakovníka s metrem po lokomotivách a oměřuje si je. Pak je tedy divné, že mu pár věcí mohlo uniknout tak zásadně. Tou asi nejkritizovanější je přílišná vzdálenost světel od sebe, lokomotiva trošku šilhá ven a vypadá trochu dementně.

Autor světla namodeloval nad nárazníky, ale ony jsou v reálu spíše blíž sobě. Schválně si tu rýpnu, že dokonce možná „neznámý autor“. Protože jestli to modeloval jako podklad pro výrobu sám Torsten Kuehn, tak si to mohl přijet snadno ověřit přes hranice. A jestli to modeloval Číňan, kterému to je úplně jedno, tak to nutně muselo někde ujet a ono to vyšlo zrovna na světla. Dneska stačí do Číny poslat podklady a oni vám tu lokomotivu totiž nejen vyrobí, ale zajistí to komplet včetně 3D modelování.

Ono se to samozřejmě při celkovém pohledu ztratí, ale je to škoda, už to asi nikdo nikdy nepředělá a na výraz čela to vliv rozhodně má. Pluh nemá žádné otvory, což bylo značně vyčítáno MTBčku. Tady se to ale lépe schová za tu bižuterii, která je před pluhem.

Druhá věc, která mně osobně nesedí, je tvar prsou. Podle mě mají prsa především moc hranaté rohy, takže celá prsa působí víc do špičky.

Může být, že jsou oměřená dobře, ale tady se prostě nepovedlo na model přenést tu ladnost a oblinky tak, jak jsou ve skutečnosti.

Celá prsa pro mě tvoří trošku takový „šíp“ s ostrými hranami.

Tam za mě výčet negativ v zásadě končí. Provedení střech zobrazuje různé série tlumič / bez tlumiče.

Okna jsou černě rámována i na bocích.

Prostor závěsek je provedený pěkně masivně, samotné závěsky jsou ale tvarově špatně i když vezmeme v úvahu jejich nutné zjednodušení.

Šikmé nosníky rámu podvozku se správně nedotýkají ze spodní části zavěšení rámu.

Diskutovaná byla už od začátku také velikost loga ČD. Tato lokomotiva má logo už předělané na správnou velikost. Logo dodávané Kuehnem je moc malé a ještě bývalo u prvních sérií křivě natisknuté.

Antény na střeše jsou samozřejmě citlivé na dotyk, snadno se ohnou nebo ulomí.

Neznámo kam jsem ztratil jednu houkačku už před prvním nasazením na koleje. Je zde buďto malá vůle, nebo by kapka lepidla neškodila.

Odstíny jsou zvolené velmi dobře u všech zatím dostupných variant. Kabel elektrického topení je na svém místě.

Madla jsou do modelu zasunutá, dalo by se říct, lehce nepravidelně a někdy jsou ohnutá do obloučku, ale to vyleze jen na detailní fotce. Na čelech je jinak úplně vše, co tam má být. Tady model snese nejpřísnější srovnání s jakýmikoliv modely.

Podvozky jsou provedneé velmi pěkně a popisy na nich dokládají, kam až je dnes možné zajít v detailnosti potisku.

I označení jednotlivých podvozků je na místě.

Ostatně, popisy na celém modelu patří z pohledu kvality k nekompromisní špičce, alespoň co moje oči a malá lupa stačí.

Barva schůdků je velmi pěkně natisknutá – toto jsou detaily, které doma prostě nikdo nedokážeme ani z poloviny a opět to zvětšuje rozdíl mezi domácím a továrním modelem.

Co by šlo rozhodně při množství detailů vytknout je logo tisknuté na bočnici přes prolisy. Při množství dolepovacích dílů by tabulka s potiskem působila určitě mnohem lépe a doma už ten stejný odstín člověk jen těžko chytne. Je zde navíc vidět ono malé logo.

Těsnění dveří i oken, natřené kličky – to všechno jsou velmi příjemné detaily. Co se týče povrchové úpravy, tu považuju za velmi dobrou. Přechody barev jsou ostré, čistota povrchu velmi dobrá (žádné zalakované chlupy jsem neobjevil).

Potisk loga, lékárničky, výrobní štítek – to vše je natisknuté naprosto čistě.

Síta a okolní lišty.

Panty jsou všechny na svém místě, střešní háčky taktéž.

Prostor výfuku.

A jednotlivé šrouby na pásnici.

Zaoblení střechy je podle mě vystihnuté velmi dobře, je pravda, že už jsem z toho trochu vypadl a doby, kdy jsem měl Zamračené nakoukané jsou pryč, ale jsou prostě tvary, které tu lokomotivu „dělají“.

Na takto detailní fotce je reflektor vystrčený z rámečku, ale v reálu jsem si toho ani nevšiml.

I provedení čelních oken je super, pořád jsme jen v TT.

Průhled do kabiny je dostatečný.

A uvnitř je samozřejmě pult se vším podstatným, ve slušném odstínu…

Ještě jeden pohled na budíky a tlačítka v kabině.

Podle mě málo omílaná závada, a tu už jsem zmiňoval, je krátká kinematika. Spřáhlo je moc hluboko utopené a některé vozy to v obloucích vyhazuje. Problém známý už z dob Brejlovců výrobce nebyl ochoten za 10 let nijak připustit a vyřešit. Všechny tyhle krásné detaily můžou na modelu být, ale když model nedokáže spolehlivě vozit vozy, tak k čemu pak je? Do vitríny? Nebo s lokomotivami tolik málo lidí jezdí, že to nevadí?

Voda. Ten potisk mě nepřestane udivovat.

Děrování pro reproduktor v nádrži.

Spolu se 130tkou byla vyadaná ČSD verze T478.095. Já jsem jí přeznačil na 751 095, protože jsem už v té době se bál, že když nevezmu ČSD, možná budu na ČD čekat nekonečně dlouho.

Severozápadní dráha – Depo Děčín, aneb popisky nezklamou.

Tato 095tka měla jinak provedený výfuk a i toto je v modelu znázorněno. Opět by člověk čekal, že výrobce nabouchá jednu formu na skříň a bude se snažit vyvařit z ní co nejvíc barevných variant. Ale zatím se u spousty modelů zdá, že Kuehn si libuje ve výrobě nových a nových forem, ze kterých udělá 1 sérii a pak formy odloží.

Lokomotiva dostala také velké ČD logo. Všechna loga a tabulky mi dodal Fuška, který umí udělat čísla na přání (k objednání jsou na odkazu níže).

Obtisk lokomotivy T478.1/749/751

Že je nákladní (bez kabelu vytápění) mi nevadí. Rychlíky může tahat v létě, zimu nemodeluju, a na nákladní vlaky se hodí kdykoliv.

Opět jsou odstíny zvolené velmi dobře, vše k sobě pěkně ladí. Šrafování na pluhu nebo rámované nárazníky jsou samozřejmě opět detaily i v roce 2020 nadstandardní.

Tady ta špičatost vyniká trošku víc, lokomotiva na kolejišti působí trošku víc jako „atlet“ zatímco MTB je proti tomu víc „hmota, co se valí“. Je to ale čistě subjektivní pohled.

Trochu víc je to vidět tady a vysvětluje to, co jsem myslel těmi prsy „do šípu“ – jsou to takové ostré špičky.

Při tomto pohledu zase to čelo určitým způsobem neladí, ale nedokážu přesně popsat, proč to tak vidím.

Lokomotivy mají samozřejmě osvětlení červená / bílá. Ale – není rok 2000, aby mi na digitál musel svítit nutně reflektor. Jeho okruh není samostatně zapojený a svítí vždy s předními pozičními světly. A bez zásadního zásahu do DPS se to nedá upravit.

Lokomotiva nemá ani osvětlení kabiny.

Digitalizace je snadná, po vyndání spřáhel a roztažení skříně vypadne pojezd.

A nasune se dekodér Next18.

Srovnání 095 (vlevo) a tovární 749 100 (vpravo) – velikost a křivost loga z továrny lze snadno porovnat.

Provedení střech odpovídá každé svému provedení.

Co se týče jízdních vlastností, nejsem ten nejlepší expert na jejich popisování. Fakt je, že lokomotiva jede tiše, umí jezdit pomalu i hodně (až moc) rychle.

Na digitálu toto lze zkorigovat, na analogu se ale opět jedná o typické Kuehnovo honění zběsilých lokomotiv po vlakodromu.

S tažnou sílou jsem na mém skromném kolejišti nikdy problém neměl, ale já 10 vozů netahám, takže bych spekuloval.

Zatím se lokomotivy jeví (i podle reakcí na internetu) jako bezproblémové a spolehlivé, co se týče jízdy.

Problém zaklesávání nárazníků o sebe se zdá být téma jen pro velké hrané nárazníky a u starších předloh z éry ČSD, kde jsou nárazníky malé nebo kulaté, se (celkem očekávaně) neprojevuje.

Na rovině jsou od sebe nárazníky vzorně daleko.

V R310 už o sebe třou. Jen díky hmotnosti obou lokomotiv nedojde k vykolejení. Kinematiku velký odpor spíše přemluví se více vyklonit. S některými vozy to je ale konečná.

Zároveň by se takto časem odřely potisky nárazníků.

Jako dvojče to ovšem vypadá výborně.

Obě lokomotivy první prodejní série pohromadě.

Co k nim říct – detailnost je opravdu výborná, já bych se nebál říct, že v kombinaci s provedením jednotlivých dílů je špičková. Tady opět platí, když Kuehn konečně něco vydá, tak je to většinou hodně dobrý.

Celé to zkazilo pár detailů, které se nepohlídaly. A opět se ukázalo, jaký je problém „vyrábět kdesi v Číně“, kdy prostě když přijde kontejner plný lokomotiv, tak se těžko budou vracet a předělávat se příliš malá loga.

Stejně tak inovace do převzatých celků (DPS a kinematika) by si zasloužily pozornost. Chtělo by to chyby konečně odstranit a posunout elektroniku vstříc roku 2021.

Až se nechce věřit, že tak detailní provedení je možné dostat za cenu kolem 3000 Kč (dnes už cena roste a je to trochu víc, ale to na faktu nic nemění).

Respektive – za kolik misek rýže to musí někdo vyrábět, aby to konečný zákazník mohl dostat za tuhle cenu a celý řetězec se přitom dostatečně nažral? Troufnu si říct, že Tillig takové kvality a detailnosti dosáhnout nedokáže, a jeho ceny jsou minimálně o třetinu vyšší.

Vzhledem k tomu, že množství barevných provedení je u těchto lokomotiv z modelářova pohledu nevyčerpatelné, respektive je vyčerpatelné podle dna peněženky, máme před sebou tak 10 – 20 let neustálého valení nových a nových variant. Proto by snad stálo za to ty chyby opravit hned teď a nepřenášet je dál. Snad si i Kuehn uvědomí, že nejsou na trhu jen milovníci ČD a ČDC, a začne dělat i nějaké další varianty nátěrů a unifiků v ČSD. Mně osobně to nevadí, ale dokážu si představit, že někdo na ty ČSD dost dlouho čeká a tento rok, jak se zdá, opět nebudou.

Za mě, a věřím, že můj názor stejně nikoho nezajímá, není ani přes všechna pozitiva tahle lokomotiva favorit. Má několik věcí, které mě od ní odrazují a vrhají mě do úvah, jestli spíš nepřesedlat na konkurenci. Záměrně jsem se do žádného srovnávání dnes nepouštěl, to nechám třeba na příště. Ale za mě tahle lokomotiva nedělá excelentně ani jedno – ani není skvělá do vitríny (i když velká snaha se upřít nedá), ani není bezchybná do provozu. Do vitríny rozhodně nic lepšího neseženete, ale do provozu možná existují alternativy.