Další neželezniční stavebnice, která se ke mě dostala, je BVP-1 (nebo BMP-1) od SDV. Bude sloužit především jako náklad na vozy, ale čím dál víc se pro mě mimoželezniční rychlostavebnice stávají vítaným zpestřením.
Máte-li nedostatek osobních automobilů, nebo vám jezdí po kolejišti prázdné „autovozy“, určitě potěší další univerzálka do epochy IV a V – pětidvéřový Golf 2. generace jako stavebnička z polyuretanu.
Dostala se mi do ruky novinka – odlitek rozšířeného rámu pro stavebnici Uacs od LPH. Takže už žádné domácí pokusy, otevírají se nové možnosti ve stavbě oblíbených „Rajek“.
Zní to, jako by si to všechno vzájemně odporovalo, ale není tomu tak. Malá Železnice se po všemožných stavebnicích budov a doplňků pro kolejiště pustila do stavebnic nákladních vozů.
Spousta z nás již jistě slyšela o modelářských servech. Využívají se především v leteckém modelářství, a to k řízení radiových modelů. Proč tedy servo nevyužít i v modelářství železničním? Někteří třeba řeknou, to je starý, to znám, mám už dávno, ale málo kdo to zveřejní, tak vám ukáži, jak to dělám já.
Můj pokus o tvorbu pojezdu z podvozku V100 pouze s jedním hnaným podvozkem. Pro motorák velikosti M240 se to zdálo jako ideální řešení. Našel jsem však pro sebe slepou uličku, i když idea „globálně vzato“ nebyla špatná.
Lokomotivy řady 730 (T457.0) měly postupně nahradit všechny starší posunovací lokomotivy, kterým měla končit po roce 1985 životnost (řady 710, 720, 721 a 735). Řada 730 je navržena pro středně těžký staniční posun a lehkou traťovou službu.
Dovolte mi, abych Vám představil rakouského malovýrobce železničních modelů společnosti Krois-Modell, která se věnuje především výrobě spřáhel, interiérovému osvětlení vozů a návěstidel ÖBB.
Lept Čmeláka mi ležel doma přes rok. Pořád jsem z něj měl trochu respekt, ale nástup chladného počasí udělal svoje a během tří víkendů je najednou Čmelda na světě. Že na stavbě modelu není nic náročného se vám pokusím přiblížit v následujícím článku.
Napadá mě už jen poslední stavebnice LPH, která tu nebyla zmíněna, a tou je stavebnice kotlového vozu. Poslední proto, protože její stavbu nemám moc rád. Stavebnice, jakožto první čtyřosý počin LPH, má dle mě spoustu „dětských nemocí“ a nedostatků, které stavbu komplikují. No ale to se zvládne…
Když jsem po dvaceti letech vytáhl bednu s vláčky a na webu pozjišťoval, co se dnes vše dělá jinak a lépe, rozhodl jsem se pro výměnu plastových dvojkolí za kovová a pro dosazení mosazných ložisek Peho. A to nakonec všude. Jediné vozy, které odolávaly, byly původní „rychlíkáče“ Zeuke…
Už jsou tu Rajky pro začátečníky i středně pokročilé. Ne, že by tyhle byly pro největší machry, ale svojí náročností je to další výzva pro ty, kteří svoje modely chtějí mít „natürlich pünktlich“.
Není to zrovna vhodné vozidlo na lokálku, ale při troše fantazie může jezdit i EC po trati, kde jezdí normálně solo 810. Nehoda, výluky nebo jiná mimořádnost a už to je. I Vindobona vedená „Delfínem“ se jednou provezla přes Posázavský pacifik a šlo to.
Podařilo se mi sehnat žluté výsypné vozy řady Ua418, kterými se na stavbu (třeba železnice, že ano) vozí štěrk. Na rozdíl od skutečnosti jsou na kolejištích modelových poměrně vzácné. Protože myslím, že by jejich popis mohl někoho zajímat a taky proto, že se vyplatí na nich provést mírný „tuning“, vznikl tento článek.
Konečne! Článok ktorý bude konečne vidieť aj niekto iný ako ja sám 😀 Za jeho zverejnenie som vďačný Vovovi ktorý bol ochotný požičať mi svoje virtuálne brko a naškriabať sem zopár riadkov. Už od detstva som mal rád modely, hlavne tie železničné…
Před časem jsem zde uveřejnil recenzi komplexně zpracovaného pojezdu na M152/810 od pan Petra Erbena. A v podstatě jen náhodou jsem se v článku zmínil o pojezdu výrobce Sladura z Aukra, který jsem také zkoušel a který mě taktéž zaujal.
Ano, je to přesně tak jak napovídá nadpis. Dnes uvaříme kotlík toho nejvydatnějšího sajrajtu a potom to všechno nakydáme na našeho obětavého figuranta, donedávna čisťoučký vůz ABa z vagonky Zeuke.
Tak abych to uvedl na pravou míru, dnešní článek nebude o výhradním výrobci obuvi pro Spejbla s Hurvínkem, tenhle pan Štěpnička totiž odlévá modely aut v našem oblíbeném měřítku. A jako první jsem se pustil do Tatry na svoz dlouhého dřeva.
Minule jsem skončil odjezdem z Černožic a konstatováním, že Rokytnice bude asi super. Nebyla.
Jednou to přijít muselo – vydali jsme se zjistit, co je tak magického na bájném Zababově. Vhod nám přišlo stavební setkání v Černožicích, které se mělo věnovat stavbě vozidel, což je moje parketa a říkal jsem si, že bych se tam třeba něco přiučil… Tak jsme vyrazili…
Na svém vznikajícím kolejišti se chci primárně zaměřit na provoz motorových vozů na hlavní a odbočné trati v rozmezí let 1950-197x, tudíž bych rád provozoval docela širokou skupinu motorových vozů.
V Čechách se tomu říká šachta s kinematikou, Němci tomu říkají Kurzkupplungskulisse a ve Francii to zřejmě nazývají Chateau kinematique : ) K čemu je to dobré a jak to vyrobit?
Původní kolejiště dle Milana Ferdiána se mi moc líbilo, ale mělo to pár drobností, které mi tam chyběly. Začal jsem opět překreslovat ve WinTracku a zde je výsledek…
Dlho som váhal s týmto príspevkom, či uverejniť alebo nie. Som totiž začiatočníkom v modelovaní v TT už druhý krát :-). Prvý krát to bolo veľmi dávno, keď som možno ako 8 ročný dostal slavnu bobinu s nejakými Y-psilonkámi pod stromček a pokračovalo to možno do mojich 16.
„…nebyl čas lámat si hlavu kdo je kdo!“
„Chceš říct, soudruhu kapitáne…?!“
„No jó, dvě dávky!“
Dlouho jsem měl kastli Brejlovce a Pomeranče v krabici a nic se s nimi nedělo. Vždycky, když jsem si je prohlížel, tak jsem si říkal: „Kdy už konečně udělám ten pojezd.“
Aby tu nebolo málo motorákov M152/810 zo stavebnice LPH chcem sa podeliť o skúsenosti zo stavby aj ja. Po dlhej dobe (viac ako 10 rokov) som sa znovu vrátil k železnici, medzitým som staval lietadla a tak mi stavebnica z pár dielmi nemohla predsa robiť problém. A aby som si to zkomplikoval motorák musel jazdiť.
Jako další novinku do svého vozového parku jsem zařadil limitku vozu Tds Tillig – limitka proto, že už se dneska moc sehnat nedá. Přesto jsem je ještě objevil na ttmodelar.cz, kde mě velmi ochotně obsloužili a vůz jsem měl za pár dní doma.
K vyzkoušení postavení vagónku či lokomotivy z leptu mě motivovaly články na tomto webu. Díky výbornému popisu a rozsáhlé fotodokumentaci není pochyb o tom, že to zase tak jiné modelaření není, a že potřebné vybavení stojí několik stovek korun. Jako učební model jsem si vybral Zamračenou od HekTTora.
U ČD jako řada Ks, v Německu různě, proto mu budeme říkat prostě „vůz“. Cena byla tak lákavá, že nešlo odolat, povánoční výprodeje dorazily už i do obchodů s vláčky, radujme se.
Ahoj všichni! Minule v článku o fotopodstavcích jsem vám napověděl, jak za málo peněz udělat hodně muziky. Tentokrát je tu pár postřehů, jak pořídit nějaký levný hudební nástroj, se kterým budete muzicírovat.
Není to novinka a k sehnání už je dneska jen bazarový. Přinesl jsem si ho z burzy od kolegy. Ti, kteří už před uvedením na trh čekali jinak barevný rychlíkový vůz Y se dočkali. Sluší se dnes takové vozy ještě vůbec vyrábět?
Původně to měl být Baim, k jeho stavbě je totiž tato sada určená. Ale má to stejných jedenáct oken, jako cokoliv jiného, tak proč toho nevyužít… Tentokrát jdu stavět další osobní vůz – Bdt.
Dobrá, devět oken by se ještě dalo odpustit, zvláštní rozměry také, ale absence vozu se služebním oddílem, ta se neodpouští. Naštěstí existují lidé, kterým to také vadí. DK-model nabízí přestavbovou sadu pro úpravu obyčejného rychlíkového vozu na vůz se služebním oddílem, dnes značené jako BDs.
Milana Ferdiána určitě není třeba představovat, jeho plánky kolejišť jsou veleznámé. Že i já se dočkám návrhu na kolejiště jsem ani nečekal, ale je to pro mě především velká pocta. Návrh mě ovšem velmi nadchnul a nyní budete mít šanci ho vidět i vy.
Jednoho podzimního dne jsem se rozhodl navštívit Trutnov. Po procházce městem a návštěvě modelářského obchodu mě zahnalo náhlé kručení břicha na vlakové nádraží na něco dobrého na zub. Při pojídání jídla z rychlého občerstvení jsem sledoval nákladní i osobní vlaky. A kde se vzal tu se vzal… motorový vůz spol. Viamont.
Píše se rok 1993 a ČSD se dělí na dvě nástupnické společnosti. Ta slovenská není v tuto chvíli tak podstatná (kolegové Slováci prominou). Nově vzniknuvší České Dráhy přebírají část vozového parku původního provozovatele a začínají vymýšlet, jak s ním do budoucna naložit…
Jojo, evergreen kolejišť, zombie lezoucí z hrobu. Už brzy nás snad čekají nové rychlíkové vozy Kuehn, ale i tak budou vozy od Zeuke / BTTB / Tillig patřit ještě dlouhou dobu do provozu. A když už mají jezdit, tak ať to stojí aspoň trochu za to.
Už jsem měl pár dotazů na to, co vlastně používám na stříkání modelů. Pistoli už jsem tu ukázal a po roce a půl konečně ukážu i kompresor…
Další variace na téma „motorový vůz řady 810 Českých drah“ – už tu byl přehled pojezdů, použití staré „startky“ pro pojezd, jednoduchá M152 i složitější 810 s přípojným vozem 010 v „odésáckém“ nátěru, motorák jako nehnaná maketa. No a teď tu bude sice opět polomáčená varianta, ovšem jako 810 ČD s výkyvným spřáhlem a (!) osvětlením.
To jsem si takhle chtěl udělat jednou radost, tak jsem si zase něco objednal. Zápletka jako vždy komplikovaná a snad i nedůležitá, prostě Hektor je tu tak se jde stavět. Jo a jedná se o stavebnici od „firmy“ Hekttor.
Nemáte místo na kolejiště a přesto byste chtěli svoje výtvory občas vidět zasazené do krajiny? Chcete svoje „miláčky“ nějak prezentovat a nelíbí se vám focení v syrovém bílém okolí? Nejste nároční na postupy pomocí nejnovějších technologií a nejšpičkovějších materiálů?
Pamatujete, když firma Roco uvedla na trh svůj model „Ragulina“? Konkurenční Tillig svůj model záhy stáhnul z výroby a mezi modeláři se rychle rozneslo, jak je model kvalitní i detailnější. Tato historie se nyní opakuje, jen s tím rozdílem, že v hlavní roli se představuje jiná velká motorová lokomotiva.
Historie těchto motorových vozů je nejen zajímavá ale rovněž fascinující. Vyrobeny pro elitní motorové expresy, po jejichž zrušení byly přesunuty na vnitrostátní rychlíky, skončily svou pouť mnohdy neslavně na obyčejných osobních vlacích na lokálních tratích.
Pravidelní čtenáři už si (alespoň doufám) vytvořili základní představu o tom, čemu by se měli věnovat při pořizování polotovarů. Občas je třeba se na některé věci podívat z jiného (nebo více) úhlu.
Když se řekne „Rybák“, každého jistě napadne dnes již historický osobní vůz, dalo by se snad říct „poslední vůz staré školy“ – nástupce Dřeváků, sice ještě dvounápravový, přesto už s tehdy vyspělou technologií otočných podvozků právě konstrukce „Rybák“.
Na internetu mě zlákala stavebnice ocelového příhradového mostu od Vero Modell, prý doprodej (situaci na trhu neznám) a protože byla za slušnou cenu, zakoupil jsem. Nejdříve ho složím, a pak mu začnu vymýšlet umístění, což je naprosto profesionální přístup 🙂
Věčná to otázka. Jedni zastávají to, druzí zase tamto. Některé argumenty jsou pádné, některé tolik ne. Když se ale postaví vedle sebe modely tváří v tvář, pravda se brzy ukáže… Udělejte si obrázek sami.
V pátém článku o 
Zima ještě neskončila, tento rok byla na můj vkus až příliš dlouhá a intenzivní. A tak je stále možnost ještě něco za dlouhých večerů pod lampou postavit. Určitě už máte 460ku i Bagetu