Nebojte se odlitků! (4) – další kopa inspirace
Pravidelní čtenáři už si (alespoň doufám) vytvořili základní představu o tom, čemu by se měli věnovat při pořizování polotovarů. Občas je třeba se na některé věci podívat z jiného (nebo více) úhlu.
Těm, kteří se v úvodu alespoň trochu poznali, přináším dalších pár obrázků jako inspiraci pro výběr odlitků na dlouhé zimní večery (a nejen na ně). Těm, kteří nakupují Brejlovce hlava nehlava (hlavně že je to Brejlovec a že bude červený nehledě na to, jaká je to zrovna řada) přináším alespoň pár šedých obrázků pro dlouhé zimní večery strávené u počítače 🙂
Dnes už vcelku nevšední nákladní vůz – řada Fall (dříve Wa). Odlitek p. Molaty.
Tyto vozy stále provozují některé společnosti (OKD, Severočeské doly).
Náklad uhlí by tam být nemusel, ale bez něj ty to šlo asi špatně odlévat. Je tu možnost uhlí odstranit a doplnit vlastním, hrubost je totiž poměrně velká.
Povrch odlitku není úplně hladký, ale u nákladního vozu to nevadí tolik jako u lokomotivy, která na sebe strhává mnohem více pozornosti.
Celkově je to zajímavý vůz za dobrou cenu (cena odlitku je snad někde kolem 120 Kč) a pokud by jich člověk potřeboval více do soupravy, stačí vlastně jen obrousit nálitky, nastříkat a doplnit podvozky (leptané 26-2 vyrábí třeba Hekttor).
Když se to v soupravě promixuje třeba s klasickými „Wapkami“ (Falls), nebude to určitě vypadat špatně. Stavbu mám v dlouhodobém plánu.
Dalším kouskem je Bobina od p. Číže, kterou jsem vyzvedával kolegovi na burze.
Dnešní řada 140 je vhodná především pro úpravu pojezdu BTTB bobiny, kdy dojde k ostranění otočných čelníků, největší to slabiny pojezdu.
Provedení je myslím pěkné.
Jako všechny odlitky od p. Číže je provedení trošku krupičkovaté při bližším pohledu, způsobené technologií odlévání. Ale po přestřiku tmelem se to ztratí (alespoň z mé vlastní zkušenosti tedy ano).
Původně jsem myslel, že to pravé okno ve strojově je chyba, ale je to tak správně.
Provedení střechy je rovněž dobré.
Mimo jiné zde nejsou znatelné přechody jednotlivých částí skříně jako u BTTB výlisku.
Nějaký slušivý nátěr a byla by z toho pěkná mašina.
A oblíbené téma – najdete rozdíly mezi 753 a 754? Jestli byste rádi stavěli Brejlovce, tak byste asi měli, že ano…
Oba jsou od p. Číže. A jak už jsem taky zjistil, ne vždy znamená, že když si koupím 753, že jí stačí nastříkat a je hotovo – občas to chce nějaké drobné úpravy. Třeba parní topení na pluhu už byste na lokomotivě dnes asi nenašli… 754 má (mimo jiné) třeba jinak umístěné písečníky (blíže středu rámu).
Má jinak umístěný chladič na střeše (ta krabička vlevo).
Na čele má mřížku a zásuvku dálkového řízení (či jak se to jmenuje).
Má dva vysoké výfuky.
A po výdechu parního generátoru nikde ani stopy.
Oproti tomu 753 v Čížově provedení má výfuky nízké.
Záskuvka dálkového řízení není u řady 750 / 753 pravidlem.
Písečníky jsou v čele rámu.
Parní vytápění je už minulostí, pokud stavíte stroje epochy IV, je naopak nezbytností.
Rozdíly ve střeše – vlevo 754 (za povšimnutí stojí výfuky, umístění chladiče, absence výdechu parního generátoru u chladiče). Vlevo je „běžná“ 753.
A další oblíbené téma, „naživo“ můžete shlédnout vedle sebe II. (šedá) a III. (lehce do hněda) série, obě od p. Číže.
III. série je v provedení T478.2 (752), II. série v provedení T478.1 (751). Viditelné je jiné provedení výfuku na střeše.
Nejlepší je asi odkaz na starší článek o základních rozdílech skutečných lokomotiv.
Druhá série T478.1 se ještě celkem povedla (samozřejmě má sražená čela a plochou střechu, což třeba mně osobně trochu vadí, ale někomu možná ne).
Třetí série T478.2 je už jen taková nadstavba – například evidentně dolepované prolisy mezi okny kazí dojem.
Kdo chce mít Zamračenou vymazlenou, neměl by zapomenout na odpovídající druh vytápění vlakových souprav. Hlavně odlitek 752 (zde jako III. série) nemá žádnou hadici ani kabel a pokud z ní uděláte 749 (V. epocha) nebo T478.1 (IV. epocha), je potřeba nějaké to topení dodělat.
Konec konců ten výdech parního topení je u 752 asi také tak trochu „navíc“…
Z tohoto odlitku je 751 219 ČD Cargo.
A žádnou další z něj popravdě neplánuji (alespoň bych nerad).
Jeden starší Pomeranč…
Toho jsem koupil bazarového, p. Číž má ještě zevnitř „razítko“ s adresou.
Jedná se o „nákladní“ Pomeranč, tedy řadu 775.
Ale musím říct, že odlitek se mi hodně zamlouvá a na jeho realizaci se těším.
Detaily občas nejsou z nejrovnějších, ale jsou rozhodně z těch detailnějších a lépe provedených.
Kvalitu povrchu by také mohly některé dnešní odlitky závidět.
Dostalo mě super rámování oken.
Ani celkovým tvarovým pojetím není určitě Pomeranč špatnou volbou.
Řídící vůz 954 (dnes už se to zase 954 „nejmenuje“, ale já jsem na to zvyklý) – tedy „doplňek“ k motorovému vozu 854. Výroba p. Molata.
Stěny jsou super hladké, to je určitě výhoda.
Třeba proti 853 od p. Číže je však zjednodušeno provedení zaoblení čela a myslím že není tak povedené.
Vyrývané dveře už jsou téměř klasika, i když já pro tuto technologii moc nejsem.
Vytržená forma – díra nedíra, furt se zalívá… Nic, s čím by si jehlový pilník neporadil.
Reflektor připravený na osvětlení.
Klimatizace a větráky.
Sehnat odpovídající tónované zasklení může být problém. Jestli máte nápady jak na to, můžete psát do komentářů.
Až by se to dalo do laku, tak to určitě nebude špatné, ba naopak.
Okapy.
Čelo je slušné, stejně by mělo být natěsno spojeno s vozem 054 nebo s 854.
No moje pocity jsou podobné jako nedávno při shlédnutí City Elefanta – dá se to, ale chce to trochu práce.
Když už je 954, tak to chce i 854… Následující sice není přímo čistokrevná 854 (pokud se nejedná o jednu ze dvou 854 zachovaných v původním stavu), ale o 853 p. Číže.
Ta je kvalitou trošku někde jinde než řidičák 954.
Jen povrch je opět lehce hrubší.
Ale to se ztratí pod barvou.
Ve střeše už je vidět, že se forma taky vytrhla…
Druhé čelo je také pěkné.
Důkaz, že se jedná o 853.
Pokud jste ještě neviděli odlitek služebního Rybáku, tak skočte na vedlejší článek o jeho stavbě.
A na úplný závěr jeden dlouhý Ikarus.
Částečně vybroušený.
Je to práce p. Molaty.
Akorát jsem slyšel, že snad s jeho výrobou končí?!
To bude pro dnešek vše, příště bude aktualizace snad zase nějaká stavební 🙂
proč jsi sem nedal molatovu zamráču zádná kritika ale pro úplnost
protože žádnou takovou nemám, nelíbí se mi provedení závěsek ani čel rámu (jak už jsme se bavili vedle), navíc nemám v úmyslu ukázat tady úplně všechno, jen když se něco občas namane (na tenhle článek jsem sbíral fotky půl roku) a budu spíš rád, když co nejvíc lidí pozná rozdíly mezi jednotlivými provedeními vozidel nebo je to nakopne si něco takového pořídit (třeba se báli kupovat naslepo)
mas uplnou pravdu ale toho ikarusu jsem si u molatovýho stolu nevšiml
no já ho jen „provážel“ od jednoho známého ke druhému takže nevím jak to s ním je, jen jsem ho nafotil 🙂 jinak odlitek Zamračené od p. Molaty je v prvním dílu – http://www.mojett.cz/?p=901 i když jak říkáš tak je to možná starší verze?!
a s tim nakopnutim taky diky tobě jsem si koupil 1.odlitek
je ta nova nema krive svetla a nema lepena cela
Díky VoVo zase vím něco víc. A jak je to stou Molatovou výrobou já tedy doufám že nekončí.
No, já sem bral od p.Číže odlitek pomeranče asi před 2 roky a nemůžu si stěžovat… Kdo je šikovnej, poradí si se vším… Jinak mám pomeranče na fotkách na svých stránkách. Tak kdo budete chtít, jukněte tam…
Také jsem si nějaké odlitky pořídil, tedy přesněji 3 kusy odlitků na motorový vůz M296.1 tuším že od pana Číže. zatím jsem je ale doložil, protože na tuhle rasovinu bude potřeba opravdu sebrat hodně sil. Přecejenom úrověň odlitků na které jsem byl zvaklý jakožto letecký modelář byla jiná, podstatně vyšší.
Takže odlitky zatím odpočívají a stavím Hektorovu zamračenou z leptu, ae třeba až si zase přečto jak si z něčeho takového dokázal vytesat slušnou lokomotivu najdu odvahu a pustím se do toho.
Kdybych včera nezlikvidoval Mashimu a nesnažil se celý večer marně o nápravu tak už by byla M296.1 od Číže zřejmě pojízdná, zatím mám odlitek jen nahrubo vybroušený ale určitě to bude parádička, ten odlitek je určitě jeden z velmi dobrých – jediný problém je, že může být občas křivý kvůli délce (a mně se ještě trochu prohnul při broušení).
No už se těším na článek o stavbě té 853.Jednu mám na stole taky a pořád přemýšlím jak vyřešit pojezd.
Já už od včera jezdím a až na drobné skřípění kardanů v oblouku jsem nadšený, ale s tím jsem kvůli délce pojezdu počítal – kdyby ty originál kardánky ve V100 nebyly tak krátké 🙂 Už to zbývá jen nafotit a vystavit 🙂 Jinak z vlastní zkušenosti můžu doporučit pojezd od p. Vilingera – má to zvuk dost podobný skutečnému motoráku – zvukový dekodér „v ceně“ a je to bez práce 🙂
A nebyl by na něj kontakt?Počítám, že budu dělat 853 v polomáčeným a dnes mi přišly výlisky na komplet 854+2x 054+954.Na to už se těším nejvíc.
Snad někde na fóru modely biz byl telefon (tedy ne snad ale určitě). Jinak není 854+054+054+954 už moc dlouhé? Ptal jsem se i kamaráda, který se o 854 zajímá víc než já a říkal, že o takhle dlouhé soupravě neví, že by to mělo minimálně problém utáhnout samo sebe (i když samozřejmě vím, že Hydra zvládla dřív utáhnout sebe, 4 přípojáky a zdechlou druhou Hydru na Vindoboně, ale to byla nestandartní situace). Bral bych buďto 854+054+054 nebo 854+054+954. Ale kecat ti do toho samozřejmě nebudu 🙂
Dík za info, zkusím se tam podívat.Tu soupravu jsem takhle sehnal.Počítám s tím spíš do vitríny.Pokud bych to chtěl projet, tak asi fakt spíš jen s tím jedním vagonem.Kdysi dávno jsem jezdíval rychlíkem Krakonoš z Trutnova do Prahy přes Jičín a myslím, že měl 2x motor a 4 vagóny a v Poříčanech spouštěli tu druhou hydru aby to odsejpalo po hlavní trati.
U nás v Plzni hydra tahá tři 054.2 takže proč ne 854+2x 054.2 +954
http://www.zelpage.cz/razeni/09/vlaky/cd-7404
http://www.zelpage.cz/razeni/09/vlaky/cd-1284 možná utáhne,ale ne vždycky a všude,jak si jinak vysvětlit todle?
Ona to hydra utahne, ale podle toho co rikaji firove, uz je to s takovou nalozi lemra lina. Nevim jaky je profil trati z Plzne do Domazlic a jake tam jsou jizdni doby, ale treba na Bustehradce je ta trivozovka (854-054-954) tak akorat, aby se v kopcich nezadejchavala a stihnul se vyjezdit takt. Proto je tam posila s lachtanem. Jinak Brnensko i okoli Prahy vetsinou kombinace motoru a ridicaku 854-054-954 nebo 854-954.
No co jsem jezdil v MSTS (smích) tak to je z Plzně až do Domažlic do kopce. Jinak 854 + 954 je spíš z důvodů nedostatečné frekvence cestujících než že by víc neutáhla, ale popravdě, jestli bych v TT provozoval 854 tak určitě + 054 + 954, je to taková klasická souprava, protože než takováhle čtyřvozovka, tak jsou dle mě určitě zajímavější „dlouhé“ soupravy (např. 754 + nějaká B nebo Bymee). Taky jde o to, aby ještě tři sunuté vozy ta Hydra vytlačila nejen do kopce na kolejišti, ale aby to nevykolejovalo…
Krásná práce, taky se připravuji na Zamračenou jenom nikde nemohu sehnat podjezd…
A co z V100? Ta cena neni tak hrozná třeba proti Vilingerovi, který stojí 1300 Kč. V100 mají v každym krámě a rám se na to dá udělat i doma…
Vyrábí někdo odlitky parních lokomotiv 486.0 a 498.0 nebo z čeho by se dala udělat a jaký na to pojezd?
Kdy budeš dělat brejláka 754. Mám odlitek tak pro inspiraci …..
754 zatím ne. Naber inspiraci ve dvou článcích o 750, až na pár detailů je to stejné 🙂 A hodně štěstí!
954 mužete pověsit i za 842, v Brně se tak běžně jezdí…
Sháním kontakt na p. Molaty.
Bereme na vědomí.
jen dokoupit leptané doplňky, mosazné lepty…a je to 🙂
a lepty doplňky a mosazné lepty DH LOKO
Budeš vůbec všechny ti odlitky z recenzí stavět, nebo je pošleš dal
To byla zrovna burza kde jsem toho vyzvedával hodně pro ostatní, takže ideální čas to nafotit a sepsat a pak předat majiteli 🙂
Díky VOVO:D
dobrý den z jakého matrošu jsou odlitky, nějaký epáč nebo jiný matroš dík
Dost záleží od koho odlitek je. Zatímco někteří výrobci používají modelářský resin (a občas i barvený), jiní neváhají do formy nalít cokoliv co za chvíli ztuhne, ikdyž to má mizerné vlastnosti. Takže to chce o těch materiálech dopředu něco vědět abych věděl co kupuju. Naprostá většina odlitků lokomotiv (v tomhle článku například) je bohužel odlita z obyčejného epoxidu a dost neuměle. Hodně broušení, vybroušené to zase rádo praská….