Kolejiště a doplňky

Zubačka s adhezním provozem – úprava kolejiště

Původní kolejiště dle Milana Ferdiána se mi moc líbilo, ale mělo to pár drobností, které mi tam chyběly. Začal jsem opět překreslovat ve WinTracku a zde je výsledek…

Především se mi nelíbily délky staničních kolejí, které byly prostě krátké. Delší koleje jsem získal poměrně snadno – vajíčkový tvar viditelného kolejiště jsem více obtáhl kolem rohů a narovnal jsem obě zhlaví, díky čemuž mi vznikly koleje o délkách, které už mi provozně vyhovují.

Problém, který přetrval, je velmi výrazné stoupání trati. Zkoušel jsem na stoupání 5 cm na metr projíždět různé soupravy v čele s různými lokomotivami. Některé z toho vyšly dobře – cokoliv na bázi V100 se ani nezadýchalo při libovolné soupravě, kterou hodlám na kolejišti provozovat (3 těžké Bmto, 3 rychlíkové B apod). Naopak mosaz poměrně zklamala – těžké pojezdy p. Pletichy (cca 250 gramů) ještě vytáhly 2 Bmto, ale lehčí pojezdy p. Vilingera (cca 140 gramů – bude třeba případně ještě přitížit) si moc neškrtly a spíše se klouzaly. Jistě, dostal jsem se do sklonových podmínek, kde by skutečná lokomotiva měla problém i v reálu. Jen to potvrdilo doměnku, že těch 5 cm na metr je prostě moc. Ale co s tím? Snížit to nejde při zachování dvoupatrového uspořádání…

Inspirací byla letmá návštěva Tanvaldu a jeho nádraží, jakožto výchozí stanice „zubačky“ na Kořenov a Harrachov. Velmi zajímavé počtení je zde:

http://www.albico.cz/zubacka/Cze/index.htm

http://www.zubacka.cz/index.htm

Z uvedených zdrojů mimo jiné vyplývá, že ač je železnice osazena ozubnicí, ozubnice jako taková byla využívána jen sporadicky. Dnešní řada 715, dříve T426.0, která byla ozubnicovým mechanismem vybavena, byla dle tamních zdrojů po většinu času využívána ozubnicově jen tak „na oko“, kdy se sice ozubnicový mechanismus uváděl do chodu, ale jen jako pojistka pro případ neočekávané události a vpodstatě pracoval „setrvačností“. Lokomotivy tak už dlouhou dobu i na příkrých stoupáních projíždí tratí tzv. adhezně – tažná síla je přenášena na koleje jen prostřednictvím hnaných dvojkolí. Už tušíte, kterým směrem se mé myšlení ubírá?

Nápad zní: vytvořit kolejiště jako ozubnicovou trať s adhezním provozem – v ostrém stoupání mohou být mezi kolejemi ozubnicové pásy (alespoň tedy jejich imitace), ale provoz může být vpodstatě libovolný – záleží na zvolených domácích podmínkách provozu.

Pro provoz přiblížený realitě kořenovské zubačky je dnes na trhu vše, co by mohl správný „zubačkář“ potřebovat – T426.0 vyrábí jako stavebnici z leptu KuBer, 743 vyrábí DK-model, 820 a přípojné vozy Balm vyrábí Hekttor z leptu nebo p. Molata z odlitku, 742 (která občas na trati zaskakuje) vyrábí také DK-model nebo p. Molata, nákladní vozy jdou použít jakékoliv – na místní trati se vozí v dnešní době hlavně Res se dřevem, Faccs se sklářským pískem a podobné dopravní zajímavosti, osobní dopravu dále obstarává motorový vůz 810 a přípojné vozy 010, případně s výpomocí lokomotivy 743. To vše se dá bez problémů postavit a máte obsluhu na celou zubačku. Občas na trať zabrousí (nebo spíše zabrousily) i vozy Y nebo přípojné vozy 053, dnes občas do Harrachova zajíždí solo 854, zkoušely se tam Regionovy, na nostalgických jízdách tam může jet vpodstatě cokoliv… Prostě provozně velmi bohatá trať i ve své unikátnosti.

Takové kolejiště pak nebude hrubý výmysl s nereálným stoupáním, ale bude to fungovat jako „omluva“ pro příkrá stoupání s tím, že je prostě trať využívána adhezně. Navíc je možné vytvořit nějaký ucelený „obraz“ určitě trati včetně provozovaných vozidel. To myslím, že není úplně marné. Pro základní obsluhu kolejiště stačí 743, Daa-k, nějakých pár nákladních vozů a na osobku stačí zapřáhnout za 743 nějaký ten Bix nebo Baafx. Případně 820 nebo 810 a vozový park je hotový.

Ve skryťáku je ještě teoreticky místo na odbočku ven z kolejiště pro připojení nějakých budoucích dílů, nebo třeba modulů 😀

A co bude v tomto případě s Posázavským pacifikem? Nezmizí, bude to taková hybridní zubačka – občas Tanvald, občas Čerčany, budou zde jezdit Zamračené i Bmto… jen bude mezi kolejemi ozubnicový hřeben. To se přece na domácím kolejišti smí 🙂 Motiv Pacifiku ztratit nechci, ale jsem ochoten udělat nějaké ústupky. Je lepší nereálné stoupání „jen tak“, nebo velké stoupání s ozubnicovým hřebenem? Pro spoustu malých domácích kolejišť by to byl velmi vděčný námět, nemyslíte?

Na poslední chvíli jsme náhodou našel ještě jednu verzi plánku, kde je dokonce přívětivější stoupání – na vnějším oblouku 4 cm na metr, na vnitřním pod 5 cm na metr, i když je to hodně „na krev“ co se týče prostoru ve skryťáku.

Kreslil jsem to totiž na dvou různých počítačích a nevím proč, ale pokaždé mi to vyjde úplně jinak 🙂

Tahle verze je ještě asi o chlup lepší… A je tam i vlečka 😀 Těch skal uprostřed nádraží si nevšímejte, to se jen s kolegou WinTrackem nehodlám přetahovat o to, kdo bude mít pravdu.

Zatím je to ovšem pořád jen fáze snění, stále kreslím, vymýšlím, počítám, zkouším… A třeba se to ještě desetkrát změní. Toto je jen další možnost…

43 komentářů: „Zubačka s adhezním provozem – úprava kolejiště

  • No, zatím to vypadá zajímavě. Snad se ti tam povede vměstnat plánovaný okruh i bez těch přehnaních 5cm/m. Už se těším na články o realizace :-).

  • PS: omlouvám se za chyby co jsem udělal… píšu narychlo ve škole…

  • No méně se to už fakt nepovede, tak pak už zase leda zpátky k modulům 😀

  • VoVo: Jasný no. Ale taková „Nudlovka“ taky není špatná. Víš co vypadalo zajímavě? Mít v jedné místnosti okolo stěn cca 10-ti centimetrový pruh z modulů (jako to bývá občas vidět v amerických filmech). Ale to se v našich podmínkách asi nedá uskutečnit, protože by se člověk pořád bál, aby nešťastnou náhodou nepřišel o kus trati XD.

  • Pokud jde o to že Tilligovi V100 stoupání zvládla bez problémů zatímco mosezné pojezdy si většinou ani neškrtli bych hlavní problém viděl v tom že Tilligova V100 má na nápravách dvě bandáže díky kterým pojezd drží, což mosazné pojezdy nejspíš nemají, nebo se mílím?

    Už jsem v tomto směru dělal nějaké pokusy práve s Tilligovou V100, uplně jsem vyřadil pohon jednoho podvozku nápravy, ale na druhou jsem dal obě osy s bandážemi – a paradoxně tažná síla vůbec neklesla. Naopak když jsem nechal všechny čtyři osi jen hladká kola bez bandáží (proházel jsem to z druhé V100) tak šla tažná síla rapidně dolů. Zkoušel jsem to z důvodu pohonu motoráků jako jsou M234, M262, M296 – u všech chci pohánět jen nápravu ve služební části, nápravu pod částí cestujících nechám bez pohonu jen jako další zberné místo proudu. Díky tomu motor schovám v části kam není moc vidět, a oddíl cestujících budu moci vybavit interiérem, osvětlením, a hlavně těmi cestujícími. 🙂

  • K tomu návrhu kolejiště. Já chápu že modelář který je takto zásadně omezen co se týče prostoru musí volit krizová řešení, přesto si myslím že tato pidikolejiště přinesou spíše mnohá zklamání. A to ať už v době kdy ho postavíš a budeš na něm jezdit tak i v čase budoucím. Ta plánuješ provoz poměrně velkých osobních vozů což bude vypadat na nadraží v oblouku o rádiusu nějakých 310-350mm vypadat neskutečně divně. Ke všemu ti tahle souprava v tom pidinádražíčku půjde od vyhybky k vyhybce a veškerý proveoz bude v podstatě založen jen na tom že okamžitě po odjezdu z nádraží ji schováš do tunelu.

    To tvé kolejiště bude podle mě vzhledem k tomu co tam chceš provozovat vypadat jako pěst na oko, tyhle moderní vlakové soupravy se do takových pidinádražíček moc nehodí.

    A teď k té budoucnosti, co by jsi s tímto pidikolejištěm dělal v budoucnu, pokud se například přestěhuješ do většího? Rozebereš ho? Zkusíš to prodat? Ať počítám jak počítám, i když je to pidikolejišťátko, tak tam máš cca. 10 vyhybek, to je včetně přestavníku či včetně serva a dekodéru cca. pět tisíc, dále koleje, cena rámu, nějaké fóliáže, pár doplňků a budeš na deseti tisících. A to nepočítám práci. Příjde mě to jako investice poměrně dosti peněz a času do něčeho co nemá do budoucna velkou perspektivu.

    Já bych spíše zvažoval jaká je šance, že si v budoucnu budeš moci postavit něco většího. Pokud bych takovou šanci neviděl tak bych nejspíš kontaktoval nějaký klub železničářů v místě bydliště, občas si zajezdil na klubovém kolejišti a doma případně postavil 1-2 moduly do klubového modulového kolejiště, na těch bych pak doma občasi jezdil s tím že bych to doplnil samostatnými kolejemi a měl základní okruh, pokud by jsi postavil na tom modulu menší nádražíčko byl by to celkem rozumný provoz.

    No a pokud by byla šance na budoucí větší kolejiště tak bych nejspíš postavil na dvou modulech nějaké lokální nádražíčko o 2-4 kolejích, mini depo, nádražní budovu, sklad s rampou, apod. A ten modul bych opět provozoval s několika volnýma kolejema, a v budoucnu bych ho pak už jako hotový blok vsunul do nějakého většího kolejiště.

    Celkově mě takové řešení příjde koncepčnější a smysluplnější, v prvním díle o kolejištích jsi se nad tím i zamýšlel. Jako nejvcětší plus takového řešení krom tohu že se dá v budoucnu smysluplně využít spatřuji v tom, že modelář může i postavit nějaké reálné nádražíčko, které zná ze své oblíbené lokální trasi, takže buduje něco reálného a má k tomu i jistý citový vztah.

    Příkladem budiž například model nádraží Smržovka: http://www.modelrailsoutheast.co.uk/, něco takového by jistě šlo zatím provozovat ve spojení s pár kolejemi a v budoucnu by mohlo být ozdobou většího kolejiště.

  • airwar : Musím bohužel souhlasit. Osobně jsem postavil několik menších TT kolejišť do panelákového prostředí s přesvědčením, že se to nějak okecá a půjde na tom jezdit, ale pravda je taková, že to nejde. Malý prostor většinou nedovolí více než malé obloukové, nebo ještě menší rovné nádražíčko ze kterého trať okamžitě mizí v tunelech, vlak se vynoří, zastaví (těsně), rozjede se a zmizí…jednou, dvakrát, třikrát….potom to omrzí a člověk už nemá chuť to tahat ze skříňky. Souhlasím, že je to škoda peněz…i mě to nakonec donutilo rezebrat a několik let čakat až přijde zajímavý nápad. Nakonec teď stavím na sklopném panelu zabírajícím téměř polovinu jedné stěny panelákového bytu a při rozumném naplánování a začlenění do nábytku se mi podařilo najít místo pro stanici o 5 kolejích ze které se širá trať klikatí krajinou a v tunelech do podzemí zmizne až po určité době jízdy která umožní si jedoucí soupravu dostatečně vychutnat….a jde to i v tom paneláku. Kdybych šel rovnou do tohohle projektu, tak bych dost ušetřil a to i práce…ale to jsou kdyby. Je to vše o prostoru a kdo ho nemá, ten by měl uvažovat jak ho získat, nebo se realizovat tam kde prostor je (třeba se spojit s jiným modelářem)

  • Honza : Musím s tebou souhlasit. Vidět vlak jen na nádraží a v tunelu po nějaké době omrzí. Proto bych se přimlouval spíš za nějakou rozumnou modulovku. Ale spojit se s jiným modelářem, který má prostor je moc dobrý nápad. (mne samotného by to nenapadlo) Asi to nabídnu kamarádovi, který je bohužel také velmi omezován prostorem. Jelikož já mám prostoru poměrně dost (prostoru, který plánuji využít nějakým pěkným panelem) tak mě se tento problém zatím moc netýká. Ale kdyby z panelu vedlo pár kamarádových modulů, bylo by to určitě obohacení pro oba dva!!! Aneb, pracovat ve dvou (či ve více lidech) je lepší 🙂 .

  • To Honza: přesně tak to chci realizovat i já, dříve jsem neměl prostor tak jsem naštěstí odolal a do vláčků se nepouštěl, teď dodělávám dům a z kolejištěm jsem při plánování počítal, takže dostatečně veliká pracovna do které se vleze i kolejiště byla podmínkou stavebního projektu. A kolejiště tam budu stavět s pomocí dvou dlouholetých kamarádů, co žijí v paneláku vždy v 3+1 s dětmi a větší prostor než 2,5 x 1,5 na kolejiště prostě nevyšetří.

  • Já jenom potvrzuji VoVova slova: na svým kolajisku mám podobný stoupání a V100 a mutace z ní odvozené (v mém případě Barča) utáhnou prakticky cokoliv. Špatně na tom není ani Sergej od Tilliga nebo Pikovský stroje. Naopak 810 od Rubikonu je asi to nejhorší, co u mě jezdí a je to rádo, že to do stoupání utáhne samo sebe.
    Co se týče rozměrů, bohužel ne každý z nás má pro svého koníčka k dispozici pokoj či v ještě lepším případě klubovnu 🙁 Bude to sice kolejiště malinký, ale člověk se může vyřádit na přírodě…

  • Ano, jako velkou devizu V100 vidím právě ty bandáže, jinak si nedokážu vysvětlit, že 2,5x lehčí V100 vytáhne 2x víc než mosazný pojezd… No a teď k tomu kolejišti: Poraďte mi, co dělat, když člověk na 23 metrech čtverečních spí, dívá se na televizi, modelaří, a to všechno ve dvou osobách. Vždyť já bych tu ty moduly ani nerozložil. Proto je opravdu možnost udělat jen nějaký ten „oválek“ který bude mít do metru čtverečního a nezabere prostě nikde místo ani složený ani rozložený. A já nikdy neřekl, že to je poslední kolejiště, ale na příštích pár let prostě určitě možnost místnosti jen na vláčky nebude a až bude, tak už na to nebudou prachy… A rozkládat pořád startovací ovál mě nebaví, to prostě projedu dva okruhy a už mě to neba, což věřím, že funkční nádraží, krajina atd to změní, navíc s možností jezdit dle GVD (což s tím skryťákem není problém). Proto také ten výjezd ven z oválu, do budoucna se to dá napojit do čehokoliv. Třeba do většího kolejiště jako nějaká „koncová stanička“ kde už pak budou mít smysl soupravy 810+010 a ty rychlíky se budou prohánět jinde… Jde mi o to projet si prostě občas nějakou tu novinku ve vozovém parku, občas udělat nějakou fotku, občas si pro radost hodinu zajezdit tak, aby to mělo aspoň trochu smysl… A popravdě i kdyby to stálo 10 tisíc tak je to krásná cena, to jsou tři slušné mašiny, což mi fakt moc nepřijde…

  • Takže ještě jednou : Ad tažná síla: Mám kolejiště, kde převýšení činí cca 4-5 cm/metr a můžu jen potvrdit VoVovu informaci, že V100 a její „mutace“ (v mém případě Barča) utáhnou to, co jí naložíte (samozřejmě že vlaky pravidelně nepřetěžuji). Špatně na tom není ani Sergej od Tilliga a Pikovský stroje. Naopak 810 od Rubikonu je na úplně druhý straně žebříčku a občas při jízdě do kopce klouže. Dalo to hodně laborování povolovat a utahovat šroubky na pojezdu tak, aby to jakž takž slušně jezdilo a řvalo to co možná nejméně. Zkusil jsem i bandážovat alespoň jedno kolo, ale jízdní vlastnosti na výhybkách se tak zhoršily, že bandáž šla pryč.
    Ad velikost kolajiska: Bohužel ne každý z nás má k dispozici vlastní pokoj (v lepším případě halu), kde by mohl svého koníka provozovat. Myslím, že to, co tomuto kolejišti schází do velikosti, se dá dohnat např. krajinou. Já bych autorem bych do toho šel, teoreticky by šlo provozovat pět souprav nebo čtyři soupravy s čilým posunem ve stanici. A krom toho, pidičvtereček foliáže od ModelScene se pohybuje od 160 do 290 Kč.
    A za poslední: odkaz minikolejišťátko na kytaře mistra modelářského pana Hozy http://www.kzm-kv.cz/web-page/KZM-Pavlovo-modely.htm

  • Vovo: Neznám vaši domácí situaci, ani počet spolubydlících/prostor a jejich názor na železnici a modelaření, ale můžu říci, že prostor se dá najít i v tom paneláku a často i tam kde by ho člověk vůbec nehledal. Je to sice vykoupeno faktem, že třeba v případě toho sklopného panelu je nutno po ježdění uklízet všechna vozidla (alespoň se na ně nepráší) a také překousnout velmi nestandardní doplněk nábytku který se prostě v místnosti jen tak neztratí, ale dá se to. Pokud už v bytě mají své místo takové věci jako svítilny z návěstidel, výpravky a podobné je skoro vyhráno. Ovšem uznávám, že rodinný příslušník zaujatý vůči tomuto zájmu a absence alespoň vlastního pokoje může být problém…potom jedině uchýlit se k někomu kdo ten prostor má (klub, kolega). Asi bych tomu dal přednost před stavbou něčeho co mě následně nejspíš neuspokojí, ale každý si to musí vyzkoušet sám.

    Eda1975: Taková kolejiště jsou sice super, ale na ježdění to opravdu není. Je to extrém na ukázku ne na jízdu.

  • Původní kolejiště bylo vytvořeno dle daných podmínek kolegy VoVa.Já už připravuji upravenou verzi,která si myslím, je již únosná.To tunelové ústí na pravé straně jsem tam neumísťoval náhodou.Šlo o to opticky rozbít ten ovál.

  • Milan Ferdián: Proti vašim kolejištím nelze nic namítat, ty nemají chybu a vím, že se snažíte vyhovět požadavkům, tak bych nerad aby to špatně vyznělo. Prostě malá kolejiště jsou fajn třeba do nějaké vitriny pro efekt, ale skutečný provoz malý formát logicky brzdí ;O)

  • VoVíku,zvaž to dobře,byla by to škoda,energie,práce,času a peněz.Já mám svůj multifunkční prostor jen 16m čtvercových,ale zase jsem na to sám.Stejně pokukuješ po modulech.Já si stavím modulové nádražíčko,na něm se dá už vyřádit dost posunem.A pokud budu chtít jezdit,mám pár Tilligových kolejí s podložím,ty postavím na stůl a modul snížím na patřičnou úroveň (mám teleskopický hliníkový nohy modulu).Co?

  • adHonza…když jsou splněny minimální kolejové podmínky ,tak lze znázornit i na tak pidi kolejištich smysuplný provoz ,byť třeba je to ten i ovál….Viz Mrázov,Čížkovice i tady na tomto kolejišti.Je třeba ,ale hodně slevit a zamyslet se co vlastně si přeji nebo slibuji od svých představ…

  • No VoVo hodně dobrý.A po drobných úpravách by to šlo i použít do Zababova.Pokud do toho půjdeš,pomohl bych ti to doladit,ozvi se na emila: paja.kdr UZENÁČ seznam.cz

  • To milan ferdián: tvá kolejiště jsou pro mě vždy inspirací, a to jak jsi vyřešil kolejiště pro Vova na tom prostoru co má všechna čest. To že i na takovém to kolejišťátku lze znázornit smysluplný provoz věřím, problémem trošku je Vovova „pátá“ epocha. Přecejenom patrové rychlýkáče, či dvoupatrová Bpo souprava mě na tohle kolejiště moc neštimuje. To ale není kritika tvé práce.

    To Vovo: na základě e-mailové korespondence s tebou, a také na základě občasných „ukecnutí“ v článcích jsem pochopil, že bydlíš v garsonce ve dvou, a že i když tvoje drahá polovička musí být skoro svatá, že prostě místo na nějaké rozumné kolejiště nemáš. Naše připomínky tě rozhodně neměli odrazovat od tvého koníčka, spíše jsem skládali argumenty, které by jsi měl uvážit, aby jsi nakonec neodradil sám sebe při realizace svého kolejiště.

    Pokud jsem pochopil tak ty bydlíš tuším v Praze či těsném okolí, v Praze určitě je klub železničárů kam by se dalo zajím, seznámit se s podobně postiženýma kolegama, třeba by stálo za to občas si za nimi jít zajezdit. Určitě by jsi tam pak našel někoho kdy bydlí relativně blízko tebe a má kolejiště na kterém by jsi projel své modely. Konečně já stavbu kolejiště plánuji už hezkou dobu a poslední rok postupuji právě takto, hledám lidi v okolí co jsou podobně „postiženi“, člověk od nich získá hodně zkušeností, inspirace ale také varování na co si dát pozor.

    Záleží jen an tobě jakou cestou půjdeš, my jsme ti v podstatě jen nastínili další možnosti kterými se dá jít.

  • no ja bych uvahu kam dám kolejiště v garsonce řešil jedině variantou v nabytku a to tak že bych nabytkovou stěnu postavil na míru kolejišti, tím získám navíc spoustu uložneho prostoru pod kolejištem a navíc se my na to nebude prašit. nevyhoda je že stěna bude poměrně šíroká cca 80cm ale pokud bude po celé delce zdi tak to snad nevadí, navíc třeba při rozmerech 220x 80 při vyšce 150 cm muže byt i víc podle gusta zabere kolejište vyšku cca 70cm a 80 zbyva na skřínky pod kolejištem

  • Pánové, velmi oceňuji tuto debatu, jen bohužel pro vás znamená „málo místa“ asi tak dvakrát víc místa, než já mám k dispozici. Varianta nábytku na míru je dobrý nápad, ovšem do nezařízeného bytu, jinak cena nábytku (to se stejně stane) několikrát přeroste cenu výsledného uskladněného kolejiště. A já určitě nechci, aby kolejiště bylo nějaká „obluda uprostřed místnosti“ zavěšená na kladce nebo na sklápěcí posteli, která se do toho pokoje prostě nehodí, nebo něco podobného. Co se týče klubu – je velmi těžké najít klub, kde by byli „přesvědčeni“ o jiné epoše, než III – IV. Co se týče předimenzování souprav na takto malé kolejiště – teď přeci řešíme kolejiště. Co si tam (čistě teoreticky) pustím už je moje osobní ostuda. A nikdo neříká, že tam nechci vozit i solo 810 nebo 742 + 2 Es. Naopak – když bych udělal Milanovu první variantu s krátkými kolejemi, litoval bych velmi brzo, že se mi tam nic nevejde. Takto mám v případě choutek dost prostoru a opačném případě nebude krátká souprava od kraje ke kraji. Je to vše jen o úhlu, kterým se na to podíváte…. A když už jsem k tomu domyslel tu zubačku, tak na ní jezdí jak dlouhé soupravy? A jsou tam dlouhá nádraží? Naopak v Harrachově se nedá ani objíždět! Chápu, že to myslíte dobře, ale ruku na srdce, kolik velkých plánů se dotáhlo do konce tak, aby to nebyla odbytá práce? A kolik času to stálo? A peněz? A jak vypadalo vaše první kolejiště… Já jsem na začátku cesty a asi mě jinak neukecáte 🙂

  • No nevím co čekáš od tohoto mini kolejiště v oblouku,ale zkus si v tomto poloměru rozspřáhnout a spřáhnout – pochybuju že se ti zadaří.Jezdit pořád dokola by mě nebavilo a o to nám jde,upozornit tě-ne ti to vymluvit.

  • Mě by zas nebavilo jen posunovat po nádraží jeden vagón hodinu, na to jsem moc „akční“ 🙂

  • Jaj dobrá smršť se tady rozjela. No ono nejde o to někomu něco vymlouvat, nejde ani o posun jednoho vagonu (posunovat se dá vždy). Špíš by bylo potřeba shrnout co takové mikrokolejiště působí za problémy a co lze očekávat hned, nebo časem.

    1. většina kolejí v oblouku – něco spřáhnout, nebo rozpřáhnout je vyloučeno. Nutnost laborování s nadzvedlými vozidly a jejich nakolejení až po spřažení, případně nutnost vybudování kusu rovné spřahovací koleje, kde se to spojí a teprve potom odjede na „trat“
    2. Krátké soupravy – dlouhá vozidla vypadají divně a to tím hůře, že i v nádraží, protože i tam je oblouk. Nejlepší je dlouhé vozy úplně vyloučit (platí i pro motoráky)
    3. Z tunelu do stanice a znovu do tunelu – nebo jak já říkám „metro“. Chybí alespoň kus volné krajiny kde by vlak šel pozorovat na širé trati bez toho, že by ho půlka byla stále ve stanici. Dost brzo to omrzí a potom si člověk nadává proč raději nešetřil a nepočkal na větší projekt (vlastní zkušenost).

    Prostě jak zaznělo od Páji není to buzerace, ani vymlouvání, je to upozornění na problémy které se zákonitě dostaví…upozornění od těch co už tím prošli a chtějí varovat ostatní. Pokud ovšem někdo staví podobné kolejiště s jasným záměrem provozu 810 + přívěšák a Rosna + tři vozy, tak potom je vše OK

  • To Honza: přesně souhlasím s tím co píšeš. Takové kolejiště je pochopitelně životaschopné ale je potřeba tomu přizpůsobit vozový park – třeba zrovna tak jak píšeš. Jinak máš pravdu že dlouhé vozy vypadají v takovýchto ostrých obloucích nepřirozeně, sám s tím teď bojuji při návrhu podstatně většího kolejiště, pro „rychlíkovou“ trať se snažím naplánovat co největší rádiusy oblouků (500mm je minimum) a stejně u toho vymýšlím, že dám zatáčky do zářezu krajiny aby to tak neřvalo.

  • Máte pravdu, to ano. Beru si teď zase nějaký čas na rozmyšelnou, utřídění myšlenek, uvidíme, jak se to vyvine. Pájo, přišel ti ten můj mail ohledně té úvraťové stanice, nebo jen k tomu nemáš co říct? 🙂

  • to Vovo: já jsem sy myslel jak mám veliký prostor (místnost je 8,5 x 3,0 metru, část je pracovna, na kolejiště mám vyčleněno cca 4,5 x 3,0 metru – chi to podél stěny do U) ale už při návrhu nádraží jsem v rozpacích. Říkal jsem si, máš prostor, tak proč by souprava nemohla mít lokomotivu a pět až šest Yčkových vozů. Jenže to vychází délka soupravy na 1,2-1,4 metru, teď přičti, že nemůže stát od vyhybky k vyhybce, musí tam být prostor na semafor, takže kolej v nádraží by měla mít minimálně 1,8 metrů, na každé straně je vyhybka, to je plus dvakrát 20 cm, pokud bych měl dvoukolejku tak ještě na každou stranu nádraží musí být vyhybky pro křížení, takže mě nádraží vychází na 2,2 – 2,8 metru podle toho jestli bude na jednokolejce nebo dvojkolejce.

    Takže postupně mírním své požadavky, kolejí v nádraží bude méně, soupravy budou nejspíše kratší, depo také nebude tak rozsáhlé…

    Chápu, že už by jsi měl doma rád nějaké kolejiště, sám jsem na tom podobně, ale je potřeba si dát odstup a zamyslet se aby člověk nezačal budovat něco co třeba nezvládnu (můj případ), nebo co ho může zklamat (což doufám nebude tvůj případ).

  • Kriste pane, ta čeština 🙁

  • Nechtěl by někdo do budoucna provozovat modulovku v epoše 5 a 6? 🙂 To by mi dost ulehčilo rozhodování… 🙂

  • To VoVo: no ona je otázka jak se liší kolejiště IV epochy od epochy V a VI? Jistě jezdí na něm trochu jiný vozový park, ale samotná železnice se zase tak nezměnila. Mám doma nějaké fotečky z nádražíčka kousek za Náměští nad oslavou kde jsem pravidelně vystupovali když jsme jezdili v mládí na tramp, rok cca 1985-1990. Když jsme se tam byly loni podívat pro inspiraci a fotil jsem, tak jsem následně při prohlížení fotek zjistil, že se na nádraží moc nezměnilo, pravda některé koleje jsou zarostlejší, plechový přístřešek je ještě v žalostnějším stavu, nádražní pidibudova trochu zchátrala ale žádnou zásadní změnu jsem nezaznamenal.

  • Nejde o to, jak se změnila krajina nebo nádraží (to možná jen v detailech), ale divil by ses, kolik lidí by vozidlo s logy ČD na svoje kolejiště nepustilo ani za mák…

  • No jo všude se najdou lidi co zbytečně vytvářejí problémy, to je častá česká vlastnost.:-)

    Já to myslel tak, že kolejiště je možné postavit stejně. Pak se to chce jen dohodnout že dneska po něm budete honit „páry“ a nějakého „Hurvínka“ a zítra naoplátku „Regionovu“.

    Už jsem poznal železniční modeláře kteří bazírují na konkrétním roku, na druhou stranu, je hodně takových co klidně nechají stát v nádraží vedle sebe páru z poloviny 60 let a Pendolíno, a rozhodně to nejsou žádní hlupáci.

  • To chci udělat i já – udělat to neutrálně, aby případně nepůsobil Hurvínek před staniční budovou ČD blbě – stačí dát nějaké neutrální (rozuměj původní) cedule na budovu a na nástupiště nedávat prosklené budky se samolepkami dravců 😀

  • Volím stejnou koncepci, sám mám poměrně velký časový rozprach, ale československá železnice neprodělávala po válce žádný bouřlivý vývoj takže se to ztratí. A taky očekávám, že až do toho začnou mluvit děti, nestačím se teprve divit. 🙂 Proto budu koncipovat kolejiště poměrně klasicky, hlavní trať s trošku větším nádražím okresního městečka a odbočná lokální trať. Nádražíčka a zastávky pokud možno menší a původní, žádná moderní výstavba.

  • Ještě k těm mašinám. Podle fotonávodu na těchto stránkách jsem postavil 750ku. Odlitek pana Číže, pojezd Vilinger. Problém s prokluzem ve stoupání jsem vyřešil gumovou bandáží na jednom vnitřním dvoukolí a dvěma dvoucentimetrovými pásky železa tloušťky 2mm přilepenými pod střechu odlitku tak, aby uprostřed zůstalo místo pro motor. V nádrži je ještě namačkaných 25 olověných broků. Pojezd je zpřevodovaný do pomala proto není třeba mít strach, že díky vysokému těžišti bude v prudších obloucích z kopce vypadávat z kolejí. Takhle upravený Brejlovec mi v pohodě utáhne pět ypsilonek na starých kolečkách s čepovým uložením jak v prudkých obloucích tak ve stoupání 5cm na metr.
    A k tomu ostatnímu: taky mám malé kolejiště, prudké oblouky a stoupání přibližně těch 5cm. A byť na velký posun to není tak mám kde jezdit. O tohle vlastně jde, nebo se pletu?

  • To Honza A: určitě se i na menším kolejišti dá jezdit, já viděl v poslední době několik „neuvěřitelných“ kolejišť na kterých si modeláři hráli a oči jim svítili, a vůbec neřešili jestli to odpovídá normě a podobně.

    Na diskusích je obecně fajn že se sejde mnoho protichůdných názorů a člověk může věc posoudit i ze pohledů, které by ho samotného nenapadli. Následné rozhodnutí je pak pochopitelně na něm.

  • od ferdiána možná budu stavět horní ledečko

  • rád bych věděl, kdo je kolejiště Děčín ? jsem z Děčína 😀

  • kolejiště děčín je přesně marek manojlín

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.