Servo – silný, spolehlivý a levný přestavník
Spousta z nás již jistě slyšela o modelářských servech. Využívají se především v leteckém modelářství, a to k řízení radiových modelů. Proč tedy servo nevyužít i v modelářství železničním? Někteří třeba řeknou, to je starý, to znám, mám už dávno, ale málo kdo to zveřejní, tak vám ukáži, jak to dělám já. Popisovat budu zapojení v DCC, zda a jak by šla serva zapojit v analogu, netuším.
Na pražské burze jsem u stánku pojezdy.eu zakoupil modelářské serva za cenu 89,-Kč/kus. Jsou to úplně obyčejná asi čínská serva, ale pro náš účel úplně vyhovující. Servo má sílu 1,5 kg a to je až dost. V leteckém modelářství by asi dlouho nevydrželo, protože v dlouhodobém permanentním zatížení nebude životnost serva asi dlouhá, ale pro občasné přehození výhybky je úplně dostačující.
Jako držák serva používám obyčejnou kuprexidovou destičku. Kdo chce, může si držák vyrobit třeba z plechu, nebo destičky evergreen.
Nejprve si z kuprexitové destičky odříznu potřebný kus.
Poté rozměřím umístění serva a vyvrtám potřebné otvory. Dva na uchycení destičky k panelu a jeden pro vedení trnu.
Trn si ohneme ze struny potřebného průměru a délky. Strunu koupíme v každém modelářském obchodě, či hudebních potřebách, kytarová struna je dobrý pomocník za rozumnou cenu
Já použil strunu ze sady pro upevnění starých elektromagnetických přestavníků Tillig k.č.07960.
K lepení serva použiji tavnou pistoli. Pokud někdo bude mít držák z plechu, či jinak provedený, může šroubovat. Já budu lepit, je to jednoduché a rychlé.
Na straně serva, kterou budu lepit, strhnu samolepku a servo i destičku trochu zdrsním brusným papírem.
Nanesu lepidlo a servo jednoduše přilepím do připravené polohy.
Zbytky lepidla ořízneme odlamovacím nožem, nebo skalpelem.
A máme základní přestavník hotový.
Pro vyhybky typu EW2 je potřeba zajistit přepólování srdcovky. Toho docílíme pomocí obyčejného mikrospínače například z GME za 5,-Kč.
Mikrospínač umístíme na destičku tak, aby při pohybu ramene serva, došlo k sepnutí spínače. Já spínač opět nalepím tavnou pistolí. Zde pouze dodám, že můžeme použít spínače dva, na každou stranu jeden a použít třeba pro zpětné hlášení výhybky.
Serva musíme něčím ovládat a tak použiji dekodér DCCkoleje, nazývaný master modul V3. Bohužel jsem zapomněl vyfotit před zabudováním, tak alespoň takto.
DCCkoleje dělají dekodéry vždy jako master a slave a každý z nich může ovládat osm serv za cenu cca 500,-kč. Kolega Lokopin ale zjistil, že při využívání všech šestnácti serv najednou se dekodéry chovají nekorektně a některé ze šestnácti serv se nepřestaví. Já proto používám jen master moduly a zatím bez problémů, a to i při ovládání Train Controllerem. Tady již vidíte zabudovaná serva i s dekodérem pod panel.
Výhodou serva je pomalý a tichý chod, navíc můžeme pomocí CV nastavit v dekodéru délku, rychlost a rozpětí přestavení, takže můžeme servo použít na všechny typy výhybek, popřípadě i na další věci, jako jsou mechanická návěstidla, závory železničních přejezdů a vrata remíz. Co se týče přestavování výhybek, je servo dost silné, aby vždy dostatečně přimáčklo jazyky výhybky a my měli jistotu, že vlak nevykolejí.
Jednodušeji řečeno, za rozumnou cenu a trochu té práce, výroba jednoho přestavníku trvala cca 20 minut, dostaneme velice kvalitní, spolehlivý, dostatečně silný a hlavně levný přestavník.
Super článok. Myslím, že ovládanie serva v analógu je tiež pekne jednoduché. Treba akurát celé servo vykuchať, aby ostal defacto len motor, a ovládať ho napr. pomocou ZHLAVÍKA. Tam sa dá nastaviť ohľadne ovládania prestavníkov takmer všetko, od doby chodu motora cez riadenie stálym napätím / pulzne, atď atď…
Jen upřesnění…to NAJEDNOU, to dělá na jednom PICu. Tedy už dva výstupy spuštěné najednou z jednoho PICu někdy nepřestaví, pokud přijdou oba povely současně (viz článek http://lokopin.wz.cz/kolejivo/servo.htm a video na YouTube).
Martin
Další super článek. Také se servy jako přestavníky teď laboruji, zkoušel jsem i tato serva ale jako vhodnější se mě jeví Power HD 1900A za cca. 135,- kč nebo ještě lépe Turnigy 1160a za cca 150,-. Trochu jsem je kuchnul a mno zmiňovaná serva mají kvalitnější zpřevodování, lepší uložení převodů a trochu větší a patrně i kvalitnější motor.
Jinak servo jde použít i v analogu, stačí se sestavit tzv. tester serv, kde se místo potenciometru dá přepínač a dva trimry, celé to výjde na cca. 50 kč na přestavník.
Jina kservo je rozhodně vhodnější než klasický přestavník v případě že stavíme na patro, tedy dole skryťák a nahoře nádraží – bezproblémů se dá dát servo na kraj kolejiště a přestavení vyhýbky ovládat pomocí táhla
Ten dekodér na serva z DCCkoleje se dá bezproblémově postavit i svépomocí, cena je pak cca. 250 kč včetně plošného spoje a stavba trvá cca. 15-20 minut.
airwar:Tak to máš výhodu,já se s pájením moc nepotkal,i když bych to možná zvládnul,ale tvorba plošňáku je u mě z říše snů.Navíc se ještě musí postavit destička na programování PIC a zase ten plošňák.Takže já za to hold budu platit pořád plnou cenu.
j-novis: Ta cena není zase tak hrozná, já krom toho ani nevěděl, že to nabízí i na prodej.
Samotná stavba ale není tak hrozná, na plošňáky tam mají firmu, tuším že s Velké Býteše, dodací lhůty 2-3 týdny, no já objednával cca. 20 plošňáků a byly do 10 dnů. Plošnák na programování PIC dělají taky, krom toho se dá domluvit s DCC koleje a nechat si naprogramovaný PIC poslat. Jak programátor tak deska dekodérů serv obsahuje převážně jen pasivní součástky takže není co zkazit, z aktivních součástek se tam pájí jen diody nebo tranzistory, IO se dávají do konektoru.
Nehledě na to, že pokud člověk chce stavět kolejiště, tak se stejně pájet musí naučit a stejně tak si musí i nějaké základní vybavení na pájení pořídit. A když už je takto vybaven, není důvod to nezkusit.
Což o to,vybaven na pájení sem,koupil jsem i pájecí stanici,ale ty ruce!!!Možná to zkusím,když to zkazím,koupit to můžu vždycky.
Zrovna jsem se díval na ceny, tak součástky mě v GME vyšli na 158,- kč, plošňák dodává pan Kratochvíl v předvrtaném a nepředvrtaném stavu, vzhledem k tomu že si účtuje 0,05 kč za vyvrtání díry tak není co řešit, Master plošňák stojí 34,- kč v předvrtaném stavu, 25,- kč v nepředvrtaném, Slave pak 26,- kč respective 19,- kč, ty desky jsou předvrtány vrtákem 0,8 mm, takže je potřeba se podívat které otvory se vyplatí rozšířit, většinou u konektorů, pro diodový můstek a případně úchytové otvory.
Jediný problém může být ten programátor, respective aby si rozuměl se sériovým portem počítače, ale i to se dá vychytat, pořád je zde ta šance nechat si poslatr PICi předprogramované.
Pokud má člověk větší kolejiště, případně bude potřebovat více komponentů dá se vlastní stavbou též něco ušetřit. Ale určitě nemá smysl to lámat přes koleno, i čas jsou peníze a pokud by s tím měl člověk zbytečně laborovat, tak se to rozhodně vyplatí koupit.
Už jsem objednal plošňáky a napsal Martinovi Markovi o PICi,takže to nějak snad dopadne.Švagr je v elektrotechnice jako doma,tak jsem se sním domluvil,že když bude nejhůře,pomůže.Jinak přes zimu je času poměrně dost a tak to určitě zkusím.Slave dělat nebudu,viz příspěvek a článek Martina Pinty,i když já se s tím moc nesouhlasím,zapojených šest serv do masteru a všechny přehodí najednou.Martin testoval dlouho a asi bude mít pravdu,mě se to ovšem nestalo.Jinak díky za info a ceny.
Pokud máte někoho takto schopného v rodině, tak to pak není co řešit, věci na DCCkoleje jsou poměrně jednoduché, jedině snad modul co propojuje H-centrálu a počítač, pájení SMD integrovaného obvodu vyžaduje jistý cvik. Já zatím sestavoval jen dekodér serva a vratnou smyčku, a oboje jsme měl během hoďky, a to jsem vyloženě jsem se loudal, všechno jsem si dvakrát kontroloval, porovnával s fotkama z DCCkoleje. Po zapájení se vyplatí modul zapojit, proměřit napětí na výstupu servům a na patici IO a až teprve pak po odpojení os napětí osadit IO a serva. V podstatě se dají udělat jen cca. dvě chyby, špatně osazená součástka a nebo nedostatečně proletovaný spoj. Plošné spoje dojdou nalakované (kvůli oxidaci měděné vrstvy) je dobré je omýt v acetonu, při pájení použít pájecí kapalinu či kalafunu a pájet jen krátce cca. 1 – 2 sekundy. A začněte pasivníma součástkama (rezistory, kondenzátory) a konektorama, ty jsou nejvíce blbuvzdorné, a na jejich pájení se pájet naučíte.
Velmi zajímavý článek.Bylo by možné doplnit článek pro nás „Analogy“ jak přesně to servo upravit.díky
Tomáši jestli chceš pro analog, tak to jde udělat s 555 pár odporů, kondíků a páčkovej přepínač.
Es Pečky mají novinku,analogový ovadač pro serva.
Myslíš ten ovladač na jedno servo za 499,- Kč? když pominu že si to můžeš sám sestavit asi tak za desetinu ceny, tak jako vtip dobrý. A pokud jsi nemehlo, šáhnul bych po profesionálním výrobku, ESU SwitchPilot servo stojí cca. 620 Kč, zvládne ovládat 4 serva a to jak pomocí tlačítek tak pomocí digitálu.
Nemehlo nejsem,ale myslel jsem,že to umí ovládat 2serva,kdybych věděl,že jenom jedno tak to sem nepíšu.
No já si pro jistotu i stáhnul návod, takže je to fakt jen na jedno servo, napojí se k tomu napájení a tlačítko, pomocí těch mikrospinačů se nastavují krajní polohy. To nemehlo nebylo myšleno osobně, prostě je fakt že ESU SwitchPilot je opravdu zajímavá věc, zvládne čtyři derva, ovládání je jednak pomocí tlačítek, tak i digitál, a to dokonce i ve společném režimu.
Zeptám se jako naprostej analfabet, ale není za ty peníze pak už lepší koupit „opravdové“ přestavníky? 🙂
Vojto,to nevím,zda je to lepší,ale serva mají velikou výhodu v síle.Pokud budeš používat vyhybky typu 2, viz stránky lokopin,tak zjistíš,že vybrat správný přestavník není nic lehkého.
Příklad:1x ESU dekodér =600,-kč + 4x servo 400,-kč + 4x mikrospínač = 20,-kč.Dohromady 1020,-kč. Motorický přestavník např.Tillig = cca 350,-kč x4 =1400,-kč.Takže i cenově je pořád servo+dekodér levnější.
Díky za osvětlení, tak to pak joooo 🙂
Jak píše kolega výše, serva mají proti klasickým přestavníkům několk výhod. Tak především i to nejhorší mikroservo má chod lepší než přestavník Tillig, Conrad či Fulgrex, trochu lépší miniservo, já teď třeba koupil Turnigy za 120 Kč, síla 2,5 kg (tedy asi 5-10 krát větší síla než Tillig přestavník) je kvalitativně úplně někde jinde.
Další výhoda serva je možnost nastavení rychlosti chodu (přestavení), možnost ovládat vyhybku pomocí lanovodu, táhlového mechanizmu a podobně – toto některé přestavníky také umožňují.
Každopádně serva jsou v leteckých, lodních a dlaších modelech spolehlivě vyzkoušena a fungují perfektně což se o žádném přestavníku co jsem měl v ruce říct nedá.
To j-novis: nehledě k tomu že pokud budeš digitalizovat (což já budu), tak k té ceně Tilligu musíš přičíst ještě 600 Kč za dekodér, a jseš cenově o hodně výš a kvalitou o hodně níž.
To Airwar: já jedu v digitálu, o tom jsme již diskutovali výše,takže pro mne žádný problém.Kolegové tady řešili serva v analogu,tak jsem uvedl jen malý příklad s dekodérem ESU,který umí ovládat serva i analogově tlačítky.Vlastně jsem jen Vovovi odpovídal na otázku,zda není lepší pro analog koupit hotový přestavník.
Já vím, já to pochopil. Při každé investici je potřeba uvažovat její důsledky a co za to dostanu. I když dnes někdo staví analog, nemůže si být jist jestli za rok nepůjde do dogitálu. Tudíž se vyplatí vědět, že se servem je ve stejné ceně i dekodér který umožní analog i digitál, zatímco ke klasickému přestavníku bude případně potřeba v budoucnu investovat i do dekodéru.
Dobrý den,jestly to dobře chápu tak tohle servo a dekodér na analog i digitál můžu nějak odzkoušet aniž nemám nic z digitálního ovládání–to příjde pozdějc— potřebuji usadit a odzkoušet vyhybky .Děkuji za odpověd
Ano, chápeš dobře. Serva se dají přes dekodér ESU ovládat i tlačítky (Analogově) a nepotřebuješ nic co se týče digitálu. Pozdější přechod na DCC nebude problém. Nejlepší bude, když si přečteš článek kolegy LokoPina. Odkaz je v jednom z prvních komentářů 😉
Děkuji moc za odpověd tohle mě posunulo z doby kamenné do doby železné už mám serva, dekoder od ESU a základní digitální ovládání s centrálou, takže jenom záčít.Moc děkuji.Ivan
Nebyla by fotka z vrchu výhybky pro představu jak to vypadá .děkuju
Dobrý den. Kde seženu dekodér master. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Rostislav Červenka
Zdravím, jaksi jsem se v článku nedočetl o ovládání v analogu.