Panzer-Shop.nl je u českých modelářů zatím poměrně neobjevený, i když ne úplně neznámý. Přesto se v jejich sortimentu dá najít čím dál víc zajímavých předloh pro česká kolejiště. Kupodivu i takové věci, jako tatrovky 813 nebo 815, Robury, Barkasy, Trabanty, auta pasující do devadesátek (import ze západu) nebo moderní zemědělská, osobní i nákladní vozidla.
Ano, cena je vyšší – však taky Holandsko je jedna z nejdražších zemí na světě, takže logicky, aby tam někdo z tisku přežil stejně jako u nás, tak ta cena odráží vyšší marži. Podle mě ale ceny nejsou nijak strašidelné a většinou je to “stovka” na modelu navíc, což je akceptovatelné. Mám ty peníze nacpat do Roca nebo Tilliga bez mrknutí oka, nebo do modelů od malého výrobce?
Objednal jsem první zkušební várku stavebnic i pro uvedení na e-shop. A musím říct, že kvalita tisku mě velmi příjemně překvapila.
Jemný tisk, detailní doplňky, vše součástí modelu. Nejsou zde v naprosté většině případů vidět vůbec žádné vrstvy tisku.
Modely oddělené od podpěr (zespodu lze místy najít zbytek několika podpěr), materiál krásně pevný a vytvrzený.
Ano, takhle si představuju recept na úspěch v oblasti 3D tisku a podle mě to jde hned na první pohled zařadit mezi špičku v 3D tisku pro TT, co jsem měl zatím v ruce.
Slabší stránkou je balení, které prostě “neexistuje”. Modely přijdou v bublinkové folii po více kusech, dávám je alespoň do zip sáčků, které zamezí ulomení jemnějších částí a přitom s nimi umožní manipulovat jako “s položkou”, abych nemusel každý extra znovu přebalovat do bublinek.
Většina modelů je v jednom kuse – včetně zrcátek, stupaček, hadic a atd.
Drobné doplňky jsou dodávané s podpěrami, ale pevnost materiálu je taková, že se vůbec nebojím na to sáhnout, že bych něco odlomil a to ani u detailů jako jsou zrcátka. Kvalitou použitého materiálu se to blíží k běžnému plastu ze vstřikolisu.
Jen tam, kde to dává nějakou logiku jsou interiéry s podvozky zvlášť – hlavně u osobních aut.
Někdy je rozpad vozidel trochu nevšední třeba jako u Barkase – přední náprava je součástí podvozku, zadní je ale součástí karoserie. Proti tomu např. Robur je nerozebíratelný, což bude komplikovat barevnou úpravu nejen interiéru kabiny, ale obecně korby a kabiny zvlášť.
Začnu od nejstarších – kde máme ty milovníky poválečných vozidel, kteří říkali, že chybí vozidla jako Opel Blitz?
Vozidlo, které se hodí do epoch III a IV i pro československé silnice.
Vybral jsem zatím do nabídky verzi s plachtou jakožto nejuniverzálnější.
Pro různá dřevěná skladiště, statky nebo rampy je to pro starší epochy super vozidlo někam k 706 R.
Vůz je v jednom kuse, což zrovna zde nevadí, neboť vše bylo zelené.
Zajímavost je tahle T815 ve verzi jednostranného sklápěče. Je to nevšední 4-oká verze, tedy 4 světla vpředu. Alespoň u nás se tyhle verze nikdy moc nevyskytovaly, ale zatmelení a předělávka na 2 světla by neměl být zásadní problém.
Zespodu je vše na svém místě, vše součástí jednoho kusu výtisku. I vzorek kol a provedení typické páteře je zde naznačené skvěle.
Všimněte si detailnosti tisku, i nápis Tatra je na svém místě bez kompromisu.
Opět jsou součástí všechna zrcátka nebo tykadla s pozičním osvětlením na kabině.
Tvar kabiny je za mě chycený bez problému.
Kdo hledá jednoduchou sklápěčku a chce tomu věnovat maximálně hodinu na barevné úpravě, tohle je ideální kandidát.
Zároveň jednostranné sklápěčky třeba pro lomy nebo stavby nejsou špatnou volbou.
Zkusil sem 815tku umístit vedle 148ičky RA-loko, proporčně to souhlasí.
Bez problému bych tedy viděl kombinaci obojího. Počítám, že u ostatních výrobců to bude stejné.
Jakýsi devadesátkový importní kandidát je tenhle Mercedes Benz ve verzi sklápěče.
Po revoluci se sem ze západu dostala spousta nových řad vozidel, tohle je ideální malý lehký sklápěč pro modernější kolejiště.
U některých stavebnic jsou součástí řezaná zasklení. Pokud jsou dostupná, mám je na eshopu vždy rovnou součástí stavebnice.
Čím dál víc modelářů ale dělá 21. století v jakékoliv formě, někdo dělá čistě moderní věci. A na to je na českém trhu zoufale málo modelů – všichni výrobci jedou “retro – ČSD – socík – vlnu” se starými auty, náklaďáky a doplňky. Ale kdo vlastně dnes dělá moderní sklápěčku, nebo moderní nakladač do lomu? Na výběr skutečně moc není, většinou se musí vzít “HON” a napatinovat ho, jako že už slouží páté desetiletí.
Zajímavý pro moderní lomy mi přišel třeba nakladač Liebherr, kde se dnes praktikuje nakládka vozů na rampě přímo nakladačem. Všechny ty pásové dopravníky jsou dnes ve stavu šrotu a už se většinou nepoužvají.
A na to mě v sortimentu zaujaly mraky moderních (současných) vozidel jako např MB Axor sklápěč, který postupně vytlačí všechny ty naše T815 ze staveb.
Dlouhá verze se 4 nápravami.
Zespodu je opět komplet provedení podvozku.
Ze stejné řady Axorů se mi líbil i zaplachtovaný valník a skříňová nástavba.
Takový dvounápravový automobil reprezentuje současnou vnitrostátní mezipodnikovou dopravu.
Najde uplatnění u všech malých továren nebo nákladišť.
Barevné provedení je pak čistě na preferenci modeláře, kde se může jednat o desítky až stovky provedení.
Pro zemědělství je zde několik moderních i starších vozidel, zde např. moderní valník na zrniny.
K tomu jsou dostupné traktory nebo třeba sklízecí mlátičky Fortschritt E281.
Kdo modeluje moderní provoz, jistě takové valníky ocení. Valník byl jeden z mála, kde se výjimečně ukázala tisknutá vrstva.
Další “exot” použitelný i u nás je tahle zametací IFA, která se k nám určitě ještě v 80. letech taky dostala.
Perfektní tisk všech spodních partií, hadic a kartáčů mě hodně zaujal.
Vše je tisknuté opravdu v jednom kuse, i zadní vysávací hadice atd. Tohle už nejsou stavebnice, to jsou prostě polotovary určené rovnou k barvení. Nepotřebujete žádný skalpel, vteřinové lepidlo – nic.
Tohle chce nastříkat celé oranžovou a pak dotřít detaily štětcem.
Já pro svoje devadesátkové kolejiště upotřebím taky pár osobních aut, která se u nás opravdu jako stavebnice vlastně sehnat nedají. Warťas, sice už v tom modernizovaném provedení, ale důchodci s tím jezdili ještě dlouho.
U všech modelů platí, že detaily se musí natírat akrylovými fixami.
Naštěstí u osobáků vyhovuje jednobarevné řešení. U některých vozidel není řešeno zasklení a předpokládá se, že si každý zasklí clearfixem.
Trabanty ve variantě kombi i limuzína.
Zde jsou zasklení přiložena jako vyřezané folie.
Přijdou mi tvarově skvělé a nevybavuji si, že by se jinak daly sehnat. Detaily opět na maximální úrovni.
Kdo by nechtěl mít Subaru Impreza WRX STI… tak na kolejišti by to šlo. Provedení spár dveří mi přijde trochu moc agresivní, ale jen zblízka.
Jako zástupce moderního vozového parku se bude hodit, v nabídce má výrobce i další moderní auta, ale zatím spíš testuji zájem.
Porovnání s ostatními autíčky, kdysi zde ukázané z tisků od RA-loko. Jak se to nalakuje, tak to bude v pohodě.
Z minibusů mi jako alternativa k 1203kám přišla dobrá T3, která se zde v devadesátkách začala hojně objevovat a v dopravě řemeslníků pak zastaralé Škodovky rychle vytlačila.
Barevné provedení se bude lišit kus od kusu.
Starší předchůdce, který byl po revoluci taky rychle vytlačen ze silnic – Barkas. Opět jsem vzal verzi minibusu.
Aby to nebylo jednotvárné, tak Robur jsem se rozhodl vzít jako valník, i když minibus taky existuje.
Spodní výbava opět kompletní jako u většiny modelů
A zadní pohled na plachtu, kde opět nejsou žádné vrstvy. Moje představa je, že Robur bude jezdit u mě na kolejišti třeba jako zásobování pivovaru, kde se malý valník hodí víc než velká Liazka.
Mimo to jsem zařadil do nabídky dvoje doplňky, které se u nás nevyskytují. Jednak ovce.
A druhak palety ložené pytli.
Podle mě super náklad na valníky nebo umístit někam k budově jako pytle s cementem nebo pytle s potravinami.
Tak to by bylo pro dnešek všechno. Zdaleka to není vše, co jsem dal do nabídky na eshop a zdaleka to není vše, co výrobce nabízí. Je to ale zajímavý průřez a zároveň podle mě ty hodně zajímavé kousky pro česká kolejiště. Jsou to krásně vytisknuté “stavebnice”. Už se tomu snad ani nedá říkat stavebnice, je to tak jednoduché, že to dokáže dát dohromady každý. Není tam vůbec žádné lepení ani práce se skalpelem. Je to jen o barvení. Nejhorší, co se stane, že začátečník na tom snadno něco ulomí. Vždy bych doporučil to nastříkat sprejem základovou barvou a případně hlavní barvou modelu, zbytek pak natřít štětcem a akrylovými fixami.
U náklaďáků je situace podobná. Občas bych uvítal třeba kabinu zvlášť – lépe by se to lakovalo. Tady bude občas výsledné řešení kompromis, nebo budu hledat barevné provedení “vše bílá” a nějaký obtisk, než abych to lakoval do složitějších barevných kombinací.
Příště si z toho něco postavím, podle mě to budou pohodovky na podzimní večery jako stvořené. Celé to jde v současném trendu co nejjednodušších stavebnic – kdy modelář už dnes nemá čas lepit autíčko z 50ti dílů a hledá něco, co bude za večer hotové. Podle mě tyhle výtisky z PanzerShopu jdou prostě s dobou a jsou na to ideální.
Zdravím, Panzer-shop už sleduji delší dobu a za posledních pár měsíců se jejich sortiment výrazně rozšířil!
Sám už mám pěkně dlouhý seznam modelů, které mám v plánu si koupit.
Zatím vyčkávám, protože nerad dělám nákupy ze zahraničí a stále přibývají další a další o kterých si hned řeknu “ten by se mi také hodil!”
Už teď mám obavu že by se cena nákupu vyšplhala na 10tis. a že ani tam by se nezastavila.
Kdyby byl v ČR prostředník pro místní prodej určitě bych to moc rád uvítala využil.
Jinak sortiment mají opravdu markantní a rozmanitý!
Děkuji za pěknou recenzi!
Mrkni na zelené tlačítko na konci článku, je tam odkaz sem na eshop, pár věcí je skladem, tak můžeš vyzkoušet 🙂 Ceny stejné. Umím sehnat za stejných podmínek cokoliv z nabídky, ale ideálně, abych to nebral po 1 ks, aby se sešlo třeba aspoň 3 zájemci na stejné.
Poslední Blitz odepsalo ČSAD Plzeň při inventuře v roce 1968 jako nepojízdný vrak. Co se týká Roburu, neškodil by skříňový. V béžovo-hnědé kombinaci ho ještě začátkem sedmdesátek používaly pekárny v Chebu k rozvozu pečiva.
Zasklení Clearfixem – chce to originál. Podobný sajrajt od Revela je jen na hodně malé otvory, přes větší se prostě neroztáhne a pokud někde udělá kapku, tak tam ta kapka zůstane i po vyschnutí, což originál Clearfix nedělal.
Zbarvení německé “zcivilněné” techniky po válce bylo dost divoké, dle dobového popisu se natíralo směsí (ve smyslu slít do jedné pixly a zamíchat) všelijakých odstínů. Podmínkou bylo, aby výsledek ani v náznaku nepřipomínal barvy používané německými ozbrojenými složkami. Vzhledem k tomu, že ČSAD vzniklo zhora nařízeným osamostatněním automobilové dopravy ČSD a znárodněním soukromých dopravců, lze předpokládat vše “nevojenské” od vagónové zeleně přes různé “vyblitě zelené”, žluté a hnědé po lokomotivní černou (minimálně na kolech a podvozku). U hasičů pak dlouhá léta převládala česká vojenská khaki a červená se začala používat dost pozdě.