Stavba pilštika od fy Cekul (T466.0)

Ke stavbě modelu této motorové lokomotivy jsem použil mosaznou leptanou stavebnici od fy Cekul. Její součástí je kromě planžety s jednotlivými díly karoserie a masek podvozků, také stručný přehledný návod ke stavbě, sada obtisků a planžeta s leptanými doplňky, tedy krablovaný plech na ochoz, řadové tabulky a štítky výrobce.

Při pohledu na tuto planžetu jsem nabýval dojmu, že stavba bude díky množství drobných dílků velmi náročná, takže jsem dlouho odkládal její začátek. Nakonec jsem ale neodolal a pustil se do ní.

Začal jsem rámem, který jsem po vyjmutí z planžety začistil, vytvaroval a přiletoval čela.

Vyjmul a začistil jsem drobné díly rámu, které jsem následně přiletoval na rám.

Dále už nic nebránilo začít kompletoval oba představky, takže jsem začal vyjmutím dílů menšího, tj čelo a plášť, kde je nutno dbát pečlivosti při vzájemném sesazení, u pláště jsem okraje zaoblil přes stopku vrtáčku.

Oba díly jsem k sobě sletoval usazené a zafixované do rámu. Oblé hrany jsem řádně proletoval a začistil.

Vyjmul jsem z planžety všechny drobné díly na tento představek, a postupně je začal umisťovat kam patří.

Nejvíce jsem se však zapotil při letování rámečků světlometů. Ale nakonec se i to podařilo na první pokus.

Pouze se mi moc nezamlouvalo pouhé naznačení kliček na krytech, takže jsem přikročil k začištění těchto výstupků a navrtání otvorů o prům. 0,4 mm, do nichž jsem pak postupně zaletoval jednotlivé kličky.

Také jsem osadil lišty po obvodu představku a horní poklopy, pak jsem přikročil ke zpracování delšího představku shodným způsobem.

Po kompletaci pláště jsem osadil dvířka krytů, potom horní kryty a mřížky ventilátorů. Pak jsem zase odstranil výstupky naznačující kličky, odvrtal otvory a vletoval jednotlivé kličky.

Oba představky byly prakticky hotové, bylo nutno sestavit kabinu strojvedoucího.

Vytvaroval jsem díly pláště kabiny, usadil na rám a proletoval, pak jsem přidal větrací a výfukové kanály a celé to uzavřel střechou. Osadil drobné díly a schůdky ke dveřím.

Nyní stačilo již všechny tři části sesadit na rámu a sletovat je na vnitřních partiích k sobě.

Do horních otvorů v obou představcích jsem vsadil mosaznou trubičku, kterou bylo nutno zaletovat a potom zkrátit. Tím vznikly dálkové reflektory.

Nyní jsem si ještě zkompletoval palivovou nádrž. Takto jsem měl připravenu skříň lokomotivy na kompletaci.

Z alpakové planžety jsem vyjmul krablovaný plech na ochoz, z mosazné zase kompletní díly zábradlí a nástupních schůdků.

Na rám jsem položil krablovaný plech, osadil skříň, stáhl drátem a na vnitřních partiích proletoval.

Nyní bylo možno přistoupit k osazení ochozů zábradlím a nástupními schůdky. Tím pak byla hrubá stavba dokončena.

Z mosazného plechu tl. 2 mm jsem vyřezal hlavní rám pojezdu lokomotivy, odvrtal a dopiloval otvory pro podvozky z V 100. K tomu jsem pak z měděného plechu tl. 0,8 mm vyrobil další vrstvu, v nichž jsou potřebná vybrání snadnější a bezproblémové naklápění podvozků.

Oba díly jsem k sobě po důkladném prohřátí na vařiči sletoval a následně začistil.

Dále jsem si připravil díly na sestavení nádrže. K ní jsem si ještě z odpadu leptu vyrobil obruče pro vzdušníky.

Tyto jsem vyrobil z mosazné trubičky o prům. 3,8 mm, její konce jsem zakápl cínem a začistil ve sklíčidle vrtačky.

Pak jsem je umístil do připravených obručí a zaletoval do držáku u nádrže.

Asi posledním krokem bylo vyrobení masek podvozků ze stavebnice. Veškeré díly jsem umístil do odmašťovací lázně ještě před nástřikem základovou barvou.

Další činnost spočívala v rozebrání původního pojezdu V 100, demontované masky podvozků jsem ořezal a nahradil je sestavenými mosaznými.

Zkusmo jsem sestavil celý pojezd, prodloužil jsem jeden kardan, z plastové trubičky jsem vyrobil distanční podložky na upevnění původního plošného spoje, k němuž jsem motorek napojil bočně, to původní uložení nevyhovuje na šířku, motorek se nevejde do kapot představků. Pojezd byl úspěšně odzkoušen.

Na čelních deskách plošného spoje jsem odstranil původní SMD, kontakty po těchto diodách použiji k připojení napájení budoucího čelního osvětlení.

Provedl jsem postupně nástřik celé lokomotivy odpovídající barevnou kombinací dle provozované epochy ČSD. Potom ihned nástřik lesklým lakem, nanesení obtisků, opět nástřik lesklým lakem, osazení leptaných tabulek evid. čísel, správy a výrobce. Konečný nástřik matným lakem.

Po řádném zaschnutí následovala opět kompletace pojezdu a odzkoušení, zasklení kabiny strojvedoucího, zalití světlometů clearfixem a následné osazení skříně čelním osvětlením. Potom ještě propojení těchto SMD, které jsem vzhledem k velikosti a umístění světlometů přilepil z vnitřní strany skříně, s plošnými spoji a konečné uzavření pojezdu skříní.

Posledním krokem bylo upevnění spřáhel na podvozky, osazení skříně nárazníky a pak i houkačkami.

Tímto je model hotov, zatím není rozhodnuto, v kterém LD bude sloužit.

33 komentářů: „Stavba pilštika od fy Cekul (T466.0)

  • 1. 7. 2011 (14:22)
    Trvalý odkaz

    Opět za plný počet bodů, fakt parádní práce.

  • 1. 7. 2011 (18:23)
    Trvalý odkaz

    Pěkná práce a jestli jsem pochopil z fotky, že jste dělal dva Pielštiky najednou – tak to valím oči 🙂 Neodpustím si ten pocit , že ta oranžová zalila celkem značně různé detaily, osobně mi ty místa příjdou jako by model byl z odlitku – čili ubírá to na kvalitě Pieštika. Dobře to jde vidět dole na kabině. Je možné, že je to jen můj subjektivní názor nebo takto zkreslují fotky. Osobně jsem na sebe hodně náročný v kvalitě mých posledních modelů – proto jsem si toho všiml, taky se mi něco nepovede tak jak bych chtěl, tudíž to prosím neberte jako kritiku, spíše jako upozornění 😉

  • 1. 7. 2011 (20:06)
    Trvalý odkaz

    Škoda, že spřáhla asi nejdou vyřešit lépe. Jinak nádhera, ačkoli tohle není moje paleta.

  • 1. 7. 2011 (22:40)
    Trvalý odkaz

    Práce nádherná, jen co je pravda. Bohužel podobně jako Zejmi si nemůžu odpustit něco k tomu říct. Také je to subjektivní dojem, ale přijde mi že ta stavebnice sama o sobě tak nějak vzhledově neodpovídá. To co Zejmi popisuješ je dle mě způsobeno spíš stavebnicí jako takovou, viděl jsem už dost Pielstiků a všechny působý takovým „odlitkovým“ dojmem. Nevím co to způsobuje ale je to tak. Nejlíp je to podle mě vidět ještě v základu když je vedle tý Karkuly.

  • 2. 7. 2011 (0:00)
    Trvalý odkaz

    TTMili : co dodat? asi máme na věc stejný názor. Stavebnici jsem v ruce neměl tak nedokážu posoudit jak kvalitně je zpracovaná, ale z fotek mě neoslovila.

  • 2. 7. 2011 (8:10)
    Trvalý odkaz

    Dobrá práce, až na výšku lokomotivy. Myslím, že je karoserie poněkud vysoko nad TK. Vypadá jak terénní koza.

  • 2. 7. 2011 (10:25)
    Trvalý odkaz

    Jareček : Spíše mi příjde zkrácený pluh kvůli pohybům spřáhla, celkově by si mohl ještě sednout tak 2-3mm. Uvidíme co nám řekne autor sám.

  • 2. 7. 2011 (12:45)
    Trvalý odkaz

    Víte co, pánové, předveďte se sami, chtěl bych vidět vaše díla.
    Výška je akorát, když stavíte akorát z odlitků, tak stavte, u nich je potřeba se hoodně rozmýšlet a přebírat, než se něco dá použít.
    Ad Zejmi: Koukal jsem na tvé práce, opravdu bych z odlitků nestavěl. A už vůbec bych nepoužil mosazné pojezdy, (cena a kvalita-zlatá V 100 start), ale to je můj názor, podobně jako tvůj na můj model.
    Odlitky všech českých lokomotiv mám doma a půjdou nejspíš na smetiště, s kvalitou a přesností leptů to nemá nic společného. Ano, koukal jsem s odstupem času na fotky, byly to pracovní, skříň nebyla ještě zajištěna šroubky a neseděla přesně.

  • 2. 7. 2011 (15:50)
    Trvalý odkaz

    Jirka : Moji zamráču nechte stranou to byl první odlitek a nikde se s ní nechlubím. Pokuď se Vám Brejle v Cargu nelíbí prosím Vaše věc. Byli lidé kterým se brejle líbily a neřešili jestli je to lept za 800Kč nebo odlitek za 200Kč…Ale asi nejste natolik zručný a pečlivý aby jstre měl náladu se stím půl roku patlat a řešit detaily které skoro nejdou ani vidět. Pravda někdy odlitek stojí za starou bačkoru, od toho jsme tu my modeláři, který jej koupíme a předěláme k vlastní spokojenosti. K mosazy: kvalita se Vám nelíbí – nekupujte je nikdo Vám je nenutí. Ona ta mosaz pro někoho je strašná atd. atd. ale do Kocoura se nádherně vešla neřešil jsem kraviny jako to, že setrvačníky a plošák se nevejde pokuď Vám jde o jízdní vlastnosti tak mi jede lépe jak ta V100 sice hlučněji, ale jede. Osvětlení jsem do ní taky dostal, nyní připravuji obvod na zapínatelné reflektory. Cena V100 byla/je 1500Kč za tuto cenu jsem měl 2x pojezd od p. Pletichy. 😉 Váše modely jsou pěkné viz 820 která se mi velmi líbí, ale Pielštik mi do oka nepadl hlavně kvůli té „zalité barvě“

  • 2. 7. 2011 (16:52)
    Trvalý odkaz

    Jak jsem říkal, v práci to není. Je to na tom modelu jako takovém. To co z něj dělá „odlitkově“ vyhlížející stroj jsou totiž dvířka v kapotách. Strávil jsme hodně dlouho dobu studováním modelů a fotek skutečných strojů a našel jsem tohle. Je to problém už ve stavebnici, Ta dvířka měla být vyleptaná třeba jen na 0,16 plechu, a i to by možná působilo hodně robusně. Zároveň tomu přidává i to že nejsou „zapuštěné“ podobně jako dveře u hektora. Nejlíp je to vidět právě ještě v základu, ta barva to jakž takž schová.

  • 2. 7. 2011 (20:25)
    Trvalý odkaz

    Ad Zejmi: Co se týká odlitků, z těch jsem stavěl už asi tak před 20-ti lety, až na vyjímky je už prostě nechci, mám k tomu své důvody, to není o zručnosti!!! Je to prostě odlitkem, ale nic proti nim, každý podle toho, co mu vyhovuje lépe. Co se týká pojezdů, prostě mosaz mě nenadchla, měl jsem několik takových pojezdů, ale rád jsem je přenechal dál, nezastávám se ani V 100, jsou i lepší pojezdy, ale při poměru kvalita-cena je na velmi dobré úrovni.
    A co se týká kocoura a jestli se do něho vejde původní motor i se setrvačníky, tak s klidem v duši mohu říci, že vejde a to včetně plošňáku a dekodéru, to že přepíná osvětlení žlutá/červená a dálkové (vysoce svítilá LED) je samozřejmostí, takových strojů mám na svědomí 5 ks. A s cenou V 100 to není také tak hrozné, jen je potřeba vědět, kde koupit. Já bych ji za 1500,-Kč nechtěl. nevím proč by si měl říkat modelář jen ten, kdo opracuje odlitek. No ale zdar.

  • 2. 7. 2011 (21:03)
    Trvalý odkaz

    Fantastická práce.Taky mám jeden rozestavěnej.taky bych chtěl jednou dělat modely jako vy.Všechny modely co jsem zde viděl jsou fantastické.

  • 2. 7. 2011 (21:34)
    Trvalý odkaz

    Pěkná práce, jen tak dál.
    Pokud jde o odlitkový vzhled, nevím, stavebnice je v pořádku, tady to spíš dělá silnější vrstva barvy. Na druhé straně pamatuji ještě Molatovy odlitky ze starší produkce, před zkopírováním leptů, tam měla dvířka sílu 1 mm:-)
    Pro srovnání tady je fotka mého kousku – http://jacek-modely.cz/fotky/modely/735/T466.0286c.JPG , snad to nikdo nebude brát jako nějakou reklamu.
    Všiml jsem si, že jste dekodér dal na desku plošného spoje, dá se u těchto leptů schovat i pod okna na boku budky, jen se musí do rámu leptu vyříznout vybrání, aby to šlo nasadit na pojezd.

  • 2. 7. 2011 (22:17)
    Trvalý odkaz

    Ad Jacek: Díky za souznění, přesně to jsem s těmi odlitky měl mysli. Jinak taky moc pěkná práce, s dekodérem se příště polepším a taky ho umístím zboku.

  • 2. 7. 2011 (22:52)
    Trvalý odkaz

    Jirka : Odlitky se použít dají viz 820 od Molaty – pěkná práce, ale máte své důvody proč ne, neberu Vám je. Osvětlení pomocí dekodéru je také hezké, ale v analogu trošku problematické (odrušení, konstatní svítivost, zapínající se reflektor aj.) Já neřekl, že modelář je ten kdo opracuje odlitek, ale spíše ten kdo ten odlitek přivede do stavu aby to byl hezký model konkurující leptaným popř. aby odpovídal velice věrně předloze – pak už je jedno jestli je z leptu nebo odlitku. Uzavřeme toto téma svůj názor na model jsem řekl, přeci jen pořád chválit taky není nejlepší, někdo ty kritická slova říci musel. 🙂

  • 2. 7. 2011 (23:47)
    Trvalý odkaz

    No tak se kluci hlavně nepoperte …, mám k tomu také svůj názor, tak to vezmu popořádku.

    Add zalité detaily: model jsem viděl naživo, a pokud by mě na něm něco vadilo tak snad až příliš lesklý lak a absence jakéhokoli opotřebení, což je ale věcí vkusu, nikoli chyba, rozhodně ale něměl barvou zalité detaily. Problém bych spíše viděl v samotných fotografiích, respective makrorežimu, který krásně vytáhne detaily ale až nerealisticky je zvýrazní. Sám vím že jsem si mnohdy drobné, na modelu neviditelné chybky všimnul až právě díky makro režimu na fotografii…

    Add detaily obecně: ono měřítko 1:120 nutně nutí ke značným kompromisům, sám jsem z nemodelovostí detailů bojoval coby platikový modelář v měřítku 1:48 – a toto měřítko logicky bylo výrazně přívětivější než modelové zmenšení ve velikosti TT, takže velikost detailů radějii vždy berme z rezervou…

    Add odlitky: podle mě jsou odlitky kompletních skříní lokomotiv přežitek a v seriözním modelaření už nemají co dělat, odlitky respektuji je jako vítaný doplněk tam kde nejde detail ztvárnit z plechu, ale jako kompletní karoserii nikoli. Vadí mě především to že odlitky obvykle neodpovídají rozměrově, i Bártkovi tolik chválené odlitky mají mnohé zjevné rozměrové chyby. Dále kvalita odlitků, ta je mnohdy velice sporná a pár ušetřených korun bohatě promrháte v nekonečných hodinách sochařiny. V neposlední řadě mě vadí, že dnes snad už polovina odlitků jsou vpodstatě ukradené kopie jiných výrobců.

    Add. srovnání lokomotivy V100 s pojezdy pana Pletichy – to doufám nebylo myšleno přilíš vážně, protože se srovnávají věci nesrovnatelné, V100 je kompletní lokomotiva, pojezd pana Pletichy je holá strojařina bez karoserie, osvětlení, přípravy na digitalizaci či spřáhla. V100 určitě není vrcholem strojařského umu, uložení převodů mě příjde spíše traktorové než hodinářsky přesné, přesto je to ale plně funkční, před praychem krytý a lehce opravitelný pojezd. Pár pojezdů od pánů Pletichy a Vilingera mě rukou prošlo a všechny se vyznačovali společnýmy znaky: holý pojezd, podprůměrnéí zpracování, průměrný až špatný chod, mizerný motor. Jen tak mimochodem, motorek ve V100 mě doma vydržel 48 hodinový chod na pulzní regulaci, motorky v mosazných pojezdech jsem obvykle odrovnal během dvou až tří hodin trvalého provozu. Důvod je ten že dodávané motorky jsou parametrově nevhodné aby snesli delší dobu pulzní regulaci či digitální provoz. A to nemluvím o tom že tyto motorky slušně ruší…

    Rozhodně ale mosaz jako stavební materiál pojezdů nezavrhuji, že to jde dokazují práce pana Pavla Gulicha, ale třeba i pojezd na „Prasátko“ či „Štokra“. Bohužel produkty pánů Pletichy a Vilingera technologicky zamrzli někdy v roce 1980 …

  • 3. 7. 2011 (10:31)
    Trvalý odkaz

    Pokud mohu vznést svůj názor,tak by zněl asi takto: vážím si zde všech co něco prezentují,protože to chce svým způsobem odvahu.Bylo by dobré aby zde ukázaly svou práci i ti co se ušklíbají.
    Doufám,že se bude Jirkova práce nadále prezentovat..mě se moc líbí..
    Pokud bych mohl mít jedno neskromné přání,nemohli by pánové např. Jirka a Airwar uspořádat workšopík na téma lepty.Určitě je víc lidí jako já,kteří jen slzí nad tím,že s lepty neumí.Moc bych toto uvítl,kdyby mě to někdo konečně naučil.Skuste nad tím popřemýšlet prosím,Náklady spojené s výukou bych pochopitelně uhradil.

  • 3. 7. 2011 (15:17)
    Trvalý odkaz

    Tady se nikdo neušklíbá jen říká svůj názor. Moje práce najdeš na našem webu – kdo chce, chyby si na mých modelech najde ať chci nebo ne. Myslím, že není třeba vytvářet duplikáty mých článků i na jiných webech a tak je zde nebudu prezentovat.
    To airwar : já jsem výše napsal, že tyto „optické klamy“ mohou být způsobené fotografiemi a proto je mi divné proč se do mě a TTmiliho hned Jirka obul… :/ Makro je prevít jak píše VoVo ve svých článcích a ukáží se tam takové drobnosti, které okem člověk neuvidí.

  • 3. 7. 2011 (20:24)
    Trvalý odkaz

    To zejmi: tenhle web je na stavbu kolejových vozidel primárně zaměřen, takže by to tu tvůj článek určitě spestřil.

    Jinak Makro režim je i dobrý sluha, díky tom uže je na něm vidět víc než vidí oči, dá se perfektně použít ke kontrole provedené práce, především pak při tmelení, broušení a lakování.

  • 3. 7. 2011 (22:48)
    Trvalý odkaz

    airwar:
    k těm mosazným pojezdům. Protože V. Vilinger je můj kamarád a bydlí ve stejném městě, měl jsem možnost vidět jak ty pojezdy vůbec začaly vznikat, jaké problémy za tím stály a co to vůbec obnášelo. Je třeba si uvědomit, že šlo o výrobu na koleně (a to doslova) v malém pokojíčku. Nebyla to žádná strojařina v dílně, nic takového. Ozubená kola, šneky, atd. od p. Šátka, mosazné profily od p. Litomyského, kardany od ČS-Train, dvojkolí od p. Žitného, atd. Hlavní práce spočívala ve výrobě rámů z profilů a výrobě podvozků a následné kompletaci. Díky různým přípravkům se podařilo p. Vilingerovi docílit stejného vzhledu a kvality u všech pojezdů nejen jedné řady, ale všech typů. Ne jako „kovářská“ práce p. Pletichy, kde každý kus je originál.
    Že motory jsou nekvalitní? No jsou to obyčejné třípolové motorky za 40 Kč. Já jsem si nechával dělat pojezdy s motory Mashima.
    Ale slovy klasika, zkuste nějaké pojezdy dělat ve velkém, v nespočtu různých variant a s kvalitními motory a …LEVNĚJI. Kolik lidí koupí pojezd dražší než V100?
    Samozřejmě je to dávno zastaralá technologie, ale jak vyrobit doma na koleně něco na úrovni V100 a za menší peníz? Dnes by to chtělo dělat nějak jako pojezdy.eu, díly podvozků nechat leptat, či vypalovat laserem. Ale to je už zcela jiná technologie, pro člověka bez znalosti PC španělská vesnice…

    Já používám hlavně pojezdy z náhradních dílů Tillig, nejen V100, ale u mnohých vozidel jsem byl za tu mosaz rád, protože prostě není alternativa. Např. pojezdy s motorem pod podlahou nebo různé vozidla s atypickým rozvorem náprav. Bohužel další pojezdy už asi nebudou

  • 4. 7. 2011 (8:19)
    Trvalý odkaz

    To Jacek: díky za info, trochu jsem o postupu výroby četl na diskusním fóru, a také mám určité znalosti a dost fantasie, takže jsem si to tak nějak představoval. Nešlo mě primárně o kritiku, ale spíše o to uvést věci trochu na pravou míru, ano pojezdy od pánů Pletichi a Vilingera byly svého času jedinou dostupnou možností pro stavbu pojezdů, ale jak jsem psal dnes je již postup překonán.

    Motorky byly jasně ty nejlevnější, mnoho modelářlů je šetřivch i když zde zrovna ne na správném místě, ono to sice jede, ale dlouhodobější provoz či půlzní řízení je nad síly těchto motorků. Ale chápu proč tam tyto motorky dával – logicky kvůli ceně.

    Podle mě pokud jít cestou výroby pojezdu v domácích podmínkách tak pak cestou Pavla Gullicha – tedy leptů, případně kombinace leptů a výpalků – pojezd na prasátku. Určitě ovšem použít převody z delrinu, modul 0,3, dbát o zakrytí převodovky.

    Jinak profi výrobky mají několik výhod, především dostupnost náhradních dílů. Kromě Tilliga (V100, Nohab atd.) které se primárně hodí na mnoho českých motorových lokomotiv, stojí za povšimnutí i Tilligův pojezd na VT 137 (BR 185) – který se dobře hodí do předválečných motoráků M251.2 či M273.0, případně ho lze použít i do M262.

    No a za povšimnutí stojí i pojezdy od KRESe, (http://kres.de/produkte.html) které mají v reálu rozteč 2500 mm, a tudíž se hodí na velké množství českých motoráků, od M234 a M274, přes poválečné M240, M286 či M296. Výhodou těchto řešení pak je především níže umístěný kardan, takže lze do vozu téměř bezproblémově umístit i oddíl cestujících.

  • 5. 7. 2011 (10:10)
    Trvalý odkaz

    Máš to moc pěkný a jen tak dál a hlavně se nenech ničím a něčím odradit.

  • 19. 7. 2011 (11:23)
    Trvalý odkaz

    Moc nádherná mašina, na mě vůbec nepůsobí dojmem odlitku, ale jako tovární model, třeba od roca. Moc kvalitní práce ! když na fotce je to paráda, co pak bude ve skutečnosti 🙂

  • 8. 4. 2012 (14:10)
    Trvalý odkaz

    moc pěkná práce!ikdyž…EDB už 136 dávno neměla!asi bych ty žaluzie řešil jinak.jinak také se přikláním k pojezdu z V100…když už se tak náročný model staví…mimochodem,také bych si ho mohl postavit,když jsem na nich 20 let dělal,že?

  • 8. 4. 2012 (16:38)
    Trvalý odkaz

    Petr: Určitě postav, domluv se s VoVem a pochlub se taky, budu stavět dalšího, ale tentokrát nepoužiju původní DPS z V100, ale přijde osadit jiným, pak budou světla fungovat podle ČSD. Jinak ta V 100 je asi nejlepší řešení pojezdu.

  • 16. 12. 2012 (18:11)
    Trvalý odkaz

    „podezřelý“ dojem hotové Fujary z leptu jsem také zkoumal, ve velikosti H0 vypadá model daleko lépe. Důvodem „odlitkového“ vzhledu je hrubší reliéf povrchu. Mohlo to být jemnější a pak bez připomínek. Proti odlité zrůdnosti páně Molaty je Cekul nebetyčný pokrok a díky za tento lept. Ty kliky u výše přestaveného modelu hrubosti jen přidají. Model je bez debat o dost vyšší a bez debat to kazí dobře zvládnutou práci na kastli (při povrchovce bych tedy volil jiné barvy, určitě světlejší šedou a méně lesku)
    Vršek ochozu musí být od kolejí do 12,5mm, aby z toho nebyl kočárek. Nemám zkušenost s podvozky V100, jestli by pomohl tenčí plech….
    Připravuji pojezd na Fujaru z komponentů MTBbus, kde podvozky mají vršek 10mm od paty koleje a při použití 1,5mm plechu na desku to výškově výjde. Také výřezy pro podvozky MTB jsou tvarově jednodušší a není třeba 2vrstvá deska.
    Vždy dělám jako první pojezd a pak boudu, resp. nefinišuji model, pokud nemám vyřešeno něco tak zásadního jako je výška. Pokusím se dávat info ze staveb na svoje webovky, jsem v tomhle lempl.

  • 16. 4. 2013 (20:30)
    Trvalý odkaz

    Dobrá práce, dobře udělaný model. Kolik lidí ,tolik názorů a není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.Polož si otázku, proč že jsem si postavil tento model? Odpověz si, přece sobě pro radost. Můžeš se přitom řídit heslem, že komu se to nelíbí at mi ……..- však víš co. Věř starému modeláři, který se modelařině věnuje více jak 40 let. Každý model, který jsem si postavil jsem dělal se zájmem a láskou a bylo mi, a je mi celkem lhostejné, kdo co o mých modelech myslí, řekne, nebo napíše. Rád chodím na tyto stránky ,protože i v mém věku se tu mám co přiučit a je to tu pro mne stále dobrý zdroj inspirace.

  • 19. 8. 2017 (17:40)
    Trvalý odkaz

    Jirko, postavil si to nádherně! Měl bych jen 2 dotazy: právě stavím Cekulovu Karkulku, je na tom nějaká záludnost, nebo něco co by překvapilo začátečníka, který za sebou má je Muvku sedmistovku a ešelku a jaký plošnák doporučuješ na tu Karkulku, popřípadě kam dát repráček.

  • 19. 8. 2017 (17:41)
    Trvalý odkaz

    Omlouvám se ten předchozí komentář je můj.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..