Že se patinují vozy sestavené ze stavebnic už je dneska čím dál samozřejmější. Mě osobně to velmi těší a sám vpodstatě patinuji všechno, co mi přijde pod ruku. Tovární modely ale halí takový závoj tajemna a do jejich úprav se zatím modeláři ve velkém nepouštějí. Vedle špinavých vagonků ale ty čisté vypadají divně, takže pojďme prolomit ledy.
Dnes trocha nostalgie – upravené Zeuke/BTTB Y, aby vypadaly k světu. Než začnete uvažovat, proč se do toho ten cvok pouští, když je dnes už vše v tovární produkci, tak vás musím uklidnit. Já nejsem sběratel, ale spíš modelář a nevidím nic špatného na tom, že si dnes někdo něco takového udělá i ze starých rychlíkáčů…
Na modelářském obzoru se nedávno objevil nový výrobce leptaných doplňků a celých modelů, a to sice: Modely mašinek, který raketově vystartoval s novými nápady na vylepšování stávajících modelů.
Poschodové jednotky z Görlitzu patrili ku koloritu našich tratí viac ako tri desaťročia. Mnohý ich majú v živej pamäti, tí neskôr narodený ich určite poznajú aspoň z fotografii. Notoricky známy je aj ich model BTTB o ktorého prestavbe bude pojednávať tento článok.
I tuto resinovou stavebnici jsem zakoupil na zářijové burze u stolku p. Dvořáčka. Už jsem se na tuto stavebnici těšil od TT víkendu v Pečkách v r. 2012, kde jsem si ji prohlížel vystavenou ve vitrínce společně s motorovým vozem M 262 („kraksna“).
Dnes tu máme zase něco z dob minulých. Dávno již tomu, kdy se začaly na osobní vlaky a rychlíky nasazovat vozy řady BaI v čtyřdvéřovém provedení. Vozy od svého vzniku na počátku šedesátých let obsadily pevnou pozici zejména na „osobácích“, kde se udržely až do konce éry ČSD. Výjimečně je bylo možné spatřit ještě po roce 1989.
Keď už som si postavil motorový vozeň M152 s digitálnym dekóderom tak by k nemu patril aj prívesný vozeň Baafx (010) s digitálnym osvetlením. Čo to som naštudoval až nakoniec som si vybral upravené zapojenie zo stránky http://dccmm.dyndns.info pripadne http://digital-bahn.de.
Jedná se o typický osobní vůz našich tratí v rozmezí let 50.-80. let minulého století, který byl vyráběn v závodě Tatra Kopřivnice. Podrobný popis vozu je dostupný například v článku na Parostroji.
Za dlouhých zimních víkendů, když se o mě pokoušela nějaká rýmička, jsem si říkal, co ještě neumím… Jasně, kreslit lepty přeci! Takže jsem stáhnul trial verzi Corelu, která funguje 30 dní bez omezení, a začal kreslit lepty… A zde je můj úplně první výsledek snažení – malá leptaná sada doplňků pro přípoják 010.
Předlohou pro tento model posloužil osobní vůz využívaný převážně jako přípojný k motorovým vozům ř. M 296.1, nyní ř. 854, ale využívaný i ve spojení s motorovým vozem ř. 842.
Když jsem po dvaceti letech vytáhl bednu s vláčky a na webu pozjišťoval, co se dnes vše dělá jinak a lépe, rozhodl jsem se pro výměnu plastových dvojkolí za kovová a pro dosazení mosazných ložisek Peho. A to nakonec všude. Jediné vozy, které odolávaly, byly původní „rychlíkáče“ Zeuke…
Není to zrovna vhodné vozidlo na lokálku, ale při troše fantazie může jezdit i EC po trati, kde jezdí normálně solo 810. Nehoda, výluky nebo jiná mimořádnost a už to je. I Vindobona vedená „Delfínem“ se jednou provezla přes Posázavský pacifik a šlo to.
Ano, je to přesně tak jak napovídá nadpis. Dnes uvaříme kotlík toho nejvydatnějšího sajrajtu a potom to všechno nakydáme na našeho obětavého figuranta, donedávna čisťoučký vůz ABa z vagonky Zeuke.
Původně to měl být Baim, k jeho stavbě je totiž tato sada určená. Ale má to stejných jedenáct oken, jako cokoliv jiného, tak proč toho nevyužít… Tentokrát jdu stavět další osobní vůz – Bdt.
Dobrá, devět oken by se ještě dalo odpustit, zvláštní rozměry také, ale absence vozu se služebním oddílem, ta se neodpouští. Naštěstí existují lidé, kterým to také vadí. DK-model nabízí přestavbovou sadu pro úpravu obyčejného rychlíkového vozu na vůz se služebním oddílem, dnes značené jako BDs.
Píše se rok 1993 a ČSD se dělí na dvě nástupnické společnosti. Ta slovenská není v tuto chvíli tak podstatná (kolegové Slováci prominou). Nově vzniknuvší České Dráhy přebírají část vozového parku původního provozovatele a začínají vymýšlet, jak s ním do budoucna naložit…
Jojo, evergreen kolejišť, zombie lezoucí z hrobu. Už brzy nás snad čekají nové rychlíkové vozy Kuehn, ale i tak budou vozy od Zeuke / BTTB / Tillig patřit ještě dlouhou dobu do provozu. A když už mají jezdit, tak ať to stojí aspoň trochu za to.
Když se řekne „Rybák“, každého jistě napadne dnes již historický osobní vůz, dalo by se snad říct „poslední vůz staré školy“ – nástupce Dřeváků, sice ještě dvounápravový, přesto už s tehdy vyspělou technologií otočných podvozků právě konstrukce „Rybák“.
Ve svém strategickém plánu výroby motorových vozů 810 jsem si stanovil čtyři kusy – každý v jiném barevném schématu. Ale má cenu je všechny motorizovat? Úspora téměř 1000 Kč není zanedbatelná, proto jsem se rozhodl alespoň jeden motorový vůz vynechat z motorizačního plánu a udělat ho jako nehnanou maketu.
Jestli něco Tčkařům opravdu vadí, tak jsou to zřejmě rychlíkové vozy staré konstrukce, které brázdí naše kolejiště už několik desítek let v téměř nezměněné podobě. Ono co si budeme povídat, na kolejišti to tak znát není, ale při bližším pohledu vstávají nejednomu modeláři vlasy hrůzou. Proto jsem se rozhodl pro jejich menší úpravu.
Postrach českých lokálek, motorový vůz řady 810 (dříve M152.0) a k němu přípojný vůz řady 010 ze stavebnice LPH, doplňený o lepty od Detailu a s použitím pojezdu p. Bártka. To vše zabalené do „odésáckého“ nátěru, tedy bílo-modro-žlutého schématu, běžného na přelomu tisíciletí.
Prozatím alespoň krátkou prezentací hotového vozu chci tentokrát ukázat pár tipů a triků, které vám třeba pomohou při stavbě motoráku ze stavebnice LPH. Když už jsem se věnoval těm pojezdům, tak ať na to taky máte co posadit. Podrobnější stavbě se budu určitě věnovat v budoucnu.
Jako prozatím poslední část smyšleného pracovního vlaku do něj chci zapojit něco obytného. K tomu se ideálně hodí dřevák Be (dříve Ce) ze stavebnice LPH. Stavba se téměř neliší od stavby klasického vozu pro osobní dopravu a je opět snadná, takže jí zvládne opravdu každý.
Na každý pořádný „manipulák“ patří i dnes služební vozy staré už dobrých 60 let. Protože nákladní doprava na většině kolejišť svým rozsahem připomíná právě manipulační vlaky, nesmí „služebák“ chybět ani v mém vozovém parku. K tomu samozřejmě ideálně poslouží stavebnice LPH.
Čtyřdílná (či dvoudílná) jednotka ČSD Bp patří k oživení vozového parku TT už dobrých pár desítek let. Ač není přesně dle skutečnosti (vychází z německé předlohy), vyprodukovali soudruzi v BTTB z výlisků i jednotky československé nebo polské v různých barevných mutacích. A tak máme zase co upravovat…
Stál jsem před rozhodnutím, zda odlitky vyřadit nebo použít ke stavbě. Jsou už hodně staré, dnes se sehnat běžně nedají. Ale po tom, co předvedla nová forma