Jídelní vůz ČD WR ve stavu roku 1993
Píše se rok 1993 a ČSD se dělí na dvě nástupnické společnosti. Ta slovenská není v tuto chvíli tak podstatná (kolegové Slováci prominou). Nově vzniknuvší České Dráhy přebírají část vozového parku původního provozovatele a začínají vymýšlet, jak s ním do budoucna naložit…
Do jejich itineráře se dostávají rozličené typy vozů. Těžištěm dálkové dopravy jsou rychlíkové vozy typu „Y“ z východoněmeckých a maďarských výrobních závodů, jejichž stav ovšem není často úplně ideální. Kromě běžných osobních vozů dostávají dráhy i několik desítek vozů určených pro stravování či spánek cestujících. V nepřeberném množství řad vozů, v nichž se dá často početní obsazení jedné řady počítat na prstech dvou rukou, se vyskytuje i jídelní vůz WR.
Dráhy dostávají (krom jiných) jeden zachovalý exemplář ve velmi dobrém stavu, který si své další tisíce kilometrů jistě užije v dobré kondici.
V tuto chvíli nejsou peníze na rozsáhlou rekonstrukci a vlastně to ani není třeba.
Vůz je ovšem třeba označit v rámci nově vzniklé směrnice pro označování osobních vozů.
Vyjímat by se mělo nově vytvořené logo ČD, naopak zrušena musí být všechna označení značící původního vlastníka.
Vůz byl původně provozován ze Slovenska, až při rozdělování majetku se zatoulal do ČR.
Má tedy slovenské popisky, které sice ocení klientela cestující nočními rychlíky z Tater do Prahy, ovšem nikoliv už tolik obráceně.
V rámci nového označení tedy dochází k dočasným úpravám popisů: Veškeré nápisy ve Slovenštině musí být odstraněny.
To je provedeno rovněž úsporně – přetřením inkriminovaných míst.
K tomu je v dílnách použita v rohu se povalující plechovka modré barvy.
Na ostínu nezáleží, hlavně že je to zadarmo a rychle.
Na místo nápisu bude umístěno logo nového vlastníka – tedy ČD.
Popis je proveden standratním způsobem jako u ostatních vozů.
Protože vůz je provozován v menzinárodním režimu, dochází dočasně k zachování mezinárodních nápisů identifikace jídelního vozu. Číselné označení i označení vozu zůstává původní, odstraněno je pouze označení původního vlastníka.
Na vozu jsou provedeny nezbytné opravy jako je výměna dvojkolí a výměna nevyhovujícího spřahovacího mechanismu.
Zkouška spřahování proběhla úspěšně.
Interiér byl před nasazením do provozu vyčištěn a obnoveno bylo tmavě hnědé umakartové obložení, no prostě lahůdka 🙂 JLV si dala práci s osazením jídelních stolů ubrusy, zahraniční klientela se musí cítit jako v bavlnce.
Vůz vypadá už z nástupiště velmi komfortním dojmem.
Lampičky a prostřené jídelní servisy budou osazeny až do ostrého provozu.
Vůz už dlouho nenavštívil myčku, je proto na střeše a spodku bočnic řádně špinavý.
Pojezd už by si nový lak také zasloužil. Za povšimnutí stojí i rezavá dvojkolí.
Střecha začíná rezivět pod náporem stékající vody kyselých severočeských a slezských dešťů, jejichž oblastí vůz pravidelně projíždí.
Zašpinění je však prozatím pouze estetickou záležitostí, která nebrání plnému komfortu hladového osazenstva.
Po zimě je vůz na rámu opravdu lehce špinavý i na bocích, což znesnadňuje čitelnost popisků.
Jídelní lístek je dostupný ve třech jazycích – česky, německy a rusky.
Ceny jsou přívětivé a jídlo velmi… teplé.
Na poslední chvíli jsou osazeny luxusní lampičky ke každému jídelnímu stolu.
Pří jídle je třeba klidu a dostatku světla.
Obnoveno bylo také zpuchřelé těsnění kolem dveří, kterými kvůli tomu do vozu nepříjemně profukovalo.
Nově přidělený vůz je vysílán na rychlících do Německa, kde je využíván na mezinárodním expersu přes Drážďany do Berlína v jednodenním taktu.
Je třeba brát v úvahu, že tento příběh je smyšlený stejně jako vůz samotný, který neodpovídá jídelním vozům provozovaným u ČSD, potažmo ČD. Model odpovídá profilem a střešními partiemi vozům WR, zároveň je však uspořádáním oken a interiéru podobný vozům BRam.
Pěkná pohádka na dobrou noc 🙂 Ale: 1) vůz s tímto evidenčním číslem měl připadnout Slovákům 🙂 a za 2) vozy řady Bmto se na vlacích vyšší kvality začaly vyskytovat až v roce 2008 🙂
To byla zkouška spojení s Bmto na ONJ ještě před zařazením do pravidelné soupravy, zrovna dovezli první Bmto v novém barevném schématu tak zabili dvě mouchy jednou ranou 🙂 A vůz s tímto ev.č. dostaly ČD jako náhradu za jiné WR, které bylo poškozeno při posunu v Popradu 🙂 Příště budu dělat Bc, to se bude na EC taky vyjímat 😀
Pěkný 🙂 tyhle vozy jak klasický Béčka tak WR atd…mi hodně přirostly k srdci a chtěl bych aby ve vozovém parku ČD zůstaly co nejdéle to půjde. Jinak patinovat budete ? 😉
Hele Edo1975 to neni bmto ale brmo
Béčka by mi nevadily kdyby nesmrděly, nerozpadaly se a byly čistý 🙂 Ať ve vozovém parku zůstanou, ale odstavené v Lužné jako muzejní 😀 Patina bude.
Zajímavé, pokaždé když jedu 1-4 ročně vlakem druhou třídou v béčkách tak se nerozpadají a jsou relatívně čisté ( tedy do té míry co jsou čistí lidé, nebo co ze sebe vyprodukují ), prostě mi nevadí umazat se od 10 let usazeného prachu.
Já bych řekl že je to na lidech…prasata vezmou fixu a počmárají koženku,nebo ulámou stolečky.Ale i já sám jsem nezažil že se Béčka rozpadají 🙂 ale nechci tvrdit že všechny vozy jsou vyhovující ..určitě se většina rozpadajících béček najde ale já jsem v Béčku které se rozpadá ještě za svůj život nejel 😉 takže mám tyto vozy moc rád 😉
No na koridoru to Bčko celkem ujde co se týče jízdních vlastností, ale nedávno jsem jel v Bčku a smrad jako v opičárně (přítelkyně tím vlakem jezdí dost často a říkala „do tohohle kupé nejdeme, tam to strašně smrdí“), kolem záchodů aby šel člověk s plynovou maskou, v kupé chybělo jedno opěradlo, druhé vylomené, sedačka se pode mnou zhoupla… Jel jsem jednou Bčkem, zavřel jsem za sebou do kupé, šlo to ztuha. Když jsem vystupoval, už jsem ty dveře skoro neotevřel – byly totiž vypadlé z kolejniček. Pomohla velmi hrubá síla. Byl jsem rád, že jsem se dostal ven. Stačila by přiměřená údržba, ty vozy jezdí, dokud se opravdu nerozpadnou. Je to dle mě takový začarovaný kruh – lidé otevírají dveře, odpadkové koše a okna násilím, protože jsou zvyklí, že jinak to nejde (a ono to většinou opravdu jinak nejde – zavřít dveře v Regionově bez třísknutí se mi ještě nepovedlo). Po nějaké době násilí způsobí poruchu (okna nejdou zavřít, dveře otevřít – klasický to paradox). A tam pak selhává údržba, kdy proběhy mezi dílnami jsou takové, že vůz jezdí dva dny (to může být i přes tisíc km) bez opravy a nikoho to nezajímá… Údržba pak udělá základní opravu, která ovšem způsobuje, že dveře jdou stále otevírat a zavírat pouze násilím, zákazník (platící) tím tedy musí třísknout a dveře se opět rozbijí… a jsem tam, kde jsme byli… Ve výsledku by se lidé samozřejmě neměli chovat jako dobytci (a většina se tak nechová), ale dráhy by měly PLATÍCÍM ZÁKAZNÍKŮM (protože by se to mělo brát jako každé jiné podníkání) poskytovat jakýsi servis a úroveň služeb, která bohužel většinou chybí – když jste si to rozbili, tak si v tom jezděte, my nemáme chuť a peníze to opravovat…
Kdo si typne kolik dráha dá peněz na údržbu jednoho Béčka za měsíc?
max. 20 000,- ?
Já myslim že i míň než dvacet já říkám 10 tisíc??
Vedle jak ta vedle. Za 10 000,- by mohly bejt pozlacený.
No tak dobře,nebudu vás napínat. Je to 30Kč na měsíc! A to není plk nebo kec,to mám od důvěryhodného zdroje.
No to se mi nezdá, to by musela jednou za dva měsíce prasknout jedna zářivka, jinak nic?!
wow Za to se nezaplatí ani utažení šroubků !
Kdyby bylo na jedno Béčko 30,- tak už se dneska s Béčkem na kolejích nepotkáme ….protože ty vozy by to prostě nevydržely.
Taky tomu moc nevěřim, 30 Kč bude tak denně za doplnění vody a hajzlpapíru. To by musela v cely Bčku prasknout jednou za dva měsíce jedna zářivka a to se mi faaaakt nezdá.
No to mě taky ne 😉 zdá se mi že ten důvěryhodný zdroj si to spíš vymyslel 😀
Tak to ne! Nechci tady o tom psát protože nikdy nevíš kdo to tu čte. A něco jiného je údržba a oprava! Chápete?
Tak i za samotnou údržbu by se dalo víc než 30,- . …..Jinak jsme tu rozebírali to ,kolik se dá do jednoho béčka celkem(údržba i oprava).
ahoj sdiskutéři,
dělal jsem rok v depu a jezdil na vlacích, a věřím těm třiceti korunám, taky jsem několikrát jel vlakem ale ten smrad z toho WC, to byla síla, u nás se to vytírá a protože jsem chtěl zjistit příčinu, tak jsem si ověřil můj názor a byl storpocentní, pražáci neuklízí. Jinak model je hezký, i s logem ČD. 🙂
Tak teď nevim jestli mám věřit nebo ne … 😀 no kdyžtak si odkoupim od ČD Jedno Béčko a Bangli a jdu zprovoznit naší nefunkční lokálku co mi vede kolem baráku 😀 😀 😀 kdybych do toho nepočítal údržbu Bangle tak by to vydělávalo 😀
To si můžeš rovnou koupit hurvínka na ten dáš taky 30,-(levná udržba) 😉
To je fakt 😀
V tom případě by mě zajímalo, co všechno se skrývá pod pojmem „údržba“. Jak jsou rozpočítány režijní náklady (úklidová firma) atd atd… Když řeknu, že do svého auta dávám měsíčně 30 Kč na údržbu, ale počítám tam jen vodu do ostřikovačů (ale už ne chladící kapalinu ani návštěvu myčky) tak to bude taky pravda a přitom to nic neříká. Jde o to, jak jsou výpočty interpretovány. Jednou jsem slyšel, že když budete mít 10 různých praček, vždy může být jedna z nich v něčem nejlepší – záleží jen na tom, jaká si zvolíte kritéria výběru. A tak je to ve výsledku se vším…
hezké
pánové,bavíte se tu o hovadinách.jednak takovýto vůz u ČSD nikdy nejezdil,natož u ČD,a co se týče ůdržby vozů,vám po 20ti letech služby na dráze řeknu,že je to například dolejvání a čištění baterií,kontrola topení,větrání,elektrických zařízení,výměna zdrží,kontrola osvětlení,vodního hospodářství a pod.a opravy interiéru po vandalech ani nemluvě!!!
Však ale ŽSR prevádzkovala WR-ká ale potom ich vyradila a ZSSK má nejaké nové (WRRmeer a ešte jeden) a zo starých ostali WRRm a ARmeer myslím. Ale predsa len si ho chcem urobiť v stave ŽSR
inspirace lampickami me zaujala, provedu ji na jednom ze svych wr:) i ta umakartova hneda bude dobre videt a delat ‚jiny‘ stejny vuz:)