Kořistní vozy DR jako ČSD Bi a Dd pro III. epochu

Mor vašich kolejišť již od třicetileté války. Vozy Ci s plošinou, které dřív brázdily každé kolejiště a jen těžko se z nich dostávaly. Ve světle dnešních možností se opět nabízí je na českých kolejištích důstojně provozovat, alespoň tedy v omezeném počtu.

Jenže zatímco dřív to byl vlak složený pouze z těchto vozů, dneska si chci jeden takový vůz přeznačit do období 50. – 60. let ČSD jako doplnění soupravy třeba k vozů Ciz/Biz od Haedla. Tyto, jak se říká, „kořistní“ vozy (jako kořist z druhé světové války) se u nás usídlily právě po válce a přežily v provozu celkem neuvěřitelných 25 let, některé z nich se dočkaly dokonce 12ti místného UIC čísla (taková fotka existuje). Na stejném základu bylo velké množství vozů ve stylu s plošinami, krytými představky, třetí třída, druhá třída, služební vozy… V TT zdaleka asi nebyly všechny, takže jsem zvolil klasický služebák a Bi.

Sehnat i tak dneska jedinou pořádnou fotku, obzvláště ze starších období, je skoro nemožné. Ve všem jsem tedy vycházel z domněnek nebo odhadu podle podobných vozů podobného období. Jediný zdroj, kde vzít nějaké informace, jsou již existující modely a doufat, že měly základ v podobě fundovaného zdroje. Jedna plošina vozu Bi lze postřehnout například v knize Osobní vozy od I. Mahela, kde je v popisu fotky „na přelomu 50. a 60. let, ale nejde z ní poznat vlastně nic. Tillig naštěstí mnou potřebnou verzi vyráběl, takže se dá inspirovat. Zrovna nedávno se jeden vůz prodal na Aukru asi za 1300 Kč. A tak je asi ideální chvíle koupit za stovku starý BTTB model, dát do něj pár korun a užit si ho za zlomek ceny v podobném provedení.

Starší BTTB modely nemají znázorněné žádné rámečky, Tillig je má „velmi žluté“. Nenašel jsem jediný skutečný německý vůz, kde by byly znát dřevěné rámy oken – napadá mě, že se Tillig snažil napodobit české Bi s dřevěnými rámy oken. Vypadá to dobře, ale hodně to svítí.

Druhý mor kolejišť odvozený ze stejného spodku je vůz služební. BTTB dělalo Pwi 29 s delším rozvorem, od kterého jsem žádnou fotku vůbec neobjevil, ale „prý byly a prý některým byly odstraňovány střešní nástavby“. Foto verze DR (z webu Brawa).

Všechny řady by někdy by mohly svádět k „freelance“ modelům jako náhrada našich vozů Be/Bi s osmimetrovým rozvorem, ale je to zhruba na úrovni „V100 ve zbarvení Karkulky T444.0“. Oba výše uvedené vozy byly určené pro hlavní tratě. Pro vedlejší tratě byly upravené verze s kratším rozvorem. Takové jsou občas také v nabídce.  Jako příklad krátkého rozvoru uvedu Pwi 31a – vůz, který v provedení ČSD dělá Schirmer. Ty jsou stále i ke koupi skladem. Tyto vozy se rovněž dočkaly 12ti místného UIC čísla, a to prokazatelně bez střešní nástavby. (foto IT vlaky)

Vozy v původním stavu, samozřejmě za tu dobu po zásahu „šikovného modeláře“ zalito tubou vteřinového lepidla a napatinované asi štětcem hnědou barvou. Jak se vždycky píše „šikovný modelář si jistě opraví“ 🙂

Naštěstí to šlo rozloupnout celkem dobře. Skříň drží v rozích na 4 zámečcích, ty stačí vyhnout a vše se rozpadne. Závaží není lepené, okna jsou jen vsunutá.

Buďto ta hnědá byla patina, nebo rez.

Osobní vůz má jiný rám, ale rozměrově je shodný. Závaží jsem dostal zlomené napůl, ale nevadí to ničemu.

Oba vozy měly stále funkční uchycení spřáhla na pružinku. Vzhledem k plánovanému výjimečnému nasazení do provoz se o přetváření na kinematiky snažit ani nebudu.

Ani výše ukázaný vůz na fotce od Brawy už nemá postranní lávku. Já jsem jí odstranil také, dalo by se odhadnout, jak se říká, „podle ČSD zvyklostí“. Dost možná už jí vozy v době ukořistění ani neměly. Normálně jsem velkými štípačkami ustříhal ty dostavníkové lávky kousek od konzolí.

Takto to vypadá zespodu. Jsou z toho přiměřené stupačky.

Pak to vzalo rychlý spád – skříň jsem stříknul zelenou „mechovou“ ve spreji (RAL6005), což je nejbližší ekvivalent původní zelené vagónové. Musím říct, že úplně nejsem fanda RAL6005 jako náhrady, mnohem víc se mi líbí třeba Zeleň vagónová od Agamy, víc reflektuje takovou tu klasickou „zašlost“. Ale protože všichni výrobci (Hädl, Schirmer, snad i Tillig) už to berou taky jen přes RAL (i když, jak ukážu na konci, ne vždy přes stejný), tak má smysl to udělat stejně.

Střecha je RAL7005 také ze spreje. Stejný odstínový kompromis k Šedé střední, používané na vozech.

Posazené zpět na pojezd. Hned to vypadá trochu víc jako ČSD vůz.

To stejné u služebáku. Obojí se snadno maskuje – nejdřív nastříkat zelenou, pak pod okápkem maskovací páskou, čela zamaskovat celá, a přefouknout střechy.

Zatímco u československých vozů byly komínky odebírané s nástupem elektrického osvětlení, u kořistních vozů zůstaly komínky až do konce provozu.

Vozy jsem postavil na koleje – vypadá to nadějně.

Teď jsem štětcem dotřel černě rám (bez čelních růžků, kde skříň pokračuje přes rám dolů).

Příště bych chtěl zkusit odřezat tu střešní nástavbu, tím by se to začalo podobat trochu vozům Dd s dřevěnou bočnicí a opět by se to opticky přiblížilo provozu ČSD – respektive by to lépe zapadlo do našich souprav.

Při nákupu pozor, staré Zeuke vozy mají, jak bylo tehdy zvykem, popisy vystouplé a na přestavbu se nehodí bez odfrézování všech popisů, což za těch ušetřených 10 Kč nestojí.

Dosadil jsem nové talíře ulámaných nárazníků a rámy jsem přestříkal černě. Dřevěné plošiny a schůdky jsem nabarvil nejprve šedou.

Pak jsem přejel dřevo patinátorem suchým štětcem (nějaký odstín Hlína a podobně).

Na skříně jsem nanesl obtisky v požadované třetí epoše (nakreslil jsem si sám).

Obtisky jsou částečně „vycucané z prstu“, obzvláště u Dd je snad i číslo z vozu Pwi30 a ostatní popisy jsou použité z osobní verze. Pro Bi jsem se snažil naopak co nejvíc použít dostupných zdrojů.

Tentokrát jsem s obtisky trochu bojoval, nechtěly moc přilnout a byl to po dlouhé době můj první pokus. Pomohl tentokrát výjimečně Adhesol pod ně a Hypersol na ně.

Tady foceno po první dávce Hypersolu, na některá místa přišla ještě jedna vrstva.

V kombinaci se žlutými popisy z toho vypadá slibně se vyvíjející souprava.

Pak už stačilo skříně přestříkat matným lakem, zpět zasklít a secvakat s pojezdem.

Nic k sobě opět není lepené a umožní mi to časem vůz ještě rozebrat a napatinovat, případně doladit pár drobností.

Do původních šachet jsem vložil nová Tillig spřáhla, dvojkolí jsou kovová v původním uložení (třeba zrovna přijde časem na řadu jejich osazení ložisky, ale zatím jsem to nedělal).

Služebák je na tom stejně, natřené schůdky a dosazené spřáhlo.

Sesazeno a hotovo. U tovární verze chybí zasklení u vstupních dveří a ostatně i ve střešní nástavbě.

Vstupní dveře jsem zasklil zevnitř folií.

Vrchní nástavbu jsem zasklil barvou na sklo.

Barvou jsem zasklil i čelní okna ve dveřích.

Zatím. Je to velmi triviální „přestavba“, spíše jen přeznačení BTTB vozů, ale myslím, že jim to do provozu rozhodně prospělo.

Pro pocit kompletnosti to dosklení udělá dost muziky za málo snahy.

Dalo by se ještě chvíli šperkovat a vylepšovat, natřít například natřít kliky a drobné detaily.

Ale pro to, aby vozy občas projely jako posilové to stačí a na kochání to není.

I když nutno říct, že ty skříně nejsou vůbec špatně provedené a jsou velmi detailní se všemi nýty atd.

Pravda ale je, že ten československý vagónový odstín tomu dá úplně jiný šmrnc a rozhodně ty vozy dost počeští.

Srovnání s vozem Ciz Hädl (Kolmar). Hädl má ještě tmavší odstíny, najednou ty sprejové odstíny na Bi vypadají velmi světle a přirozeně. A to bych „po paměti“ řekl, že ty odstíny budou velmi podobné.

Celá souprava kořistních vozů pohromadě. Je to správný „každý pes, jiná ves“, ale to je asi i cílem takové soupravy.

K odstínům ještě pár slov – mezi výrobci jsou skutečně znatelné rozdíly, které pozná oko modeláře ale ne oko běžného pozorovatele. Rybák je Vagónová Zelená od Agamy. Ypsilonka je Tillig.

Za Ypsilonkou je pak stejný odstín spreje jako na voze Bi.

Tady se odstíny s Tilligem velmi dobře podobají, snad jen střechu má Tillig hodně světlou.

Vlevo je pátá epocha, vpravo čtvrtá. Čtvrtá má střechu malinko víc do teplého odstínu, pátá epocha je víc studeně šedá, ale to už je jen velmi malý rozdíl. Obě střechy jsou však na rychlíkových vozech opravdu světlejší než vychází ze spreje ekvivalent „šedé střední“.

A vyzkoušeno na kolejišti. Jízdní odpor takových vozů bez ložisek je samozřejmě na dnešní měřítka velmi velký, ale dokud ty vozy nebudou kroužit nonstop dokola, není to nezbytnost. Jízdní vlastnosti přes výhybky jsou velmi dobré, vozy jsou totiž pěkně těžké.

Až se připojí za nějakou kořistní páru, bude to vypadat skoro jak skutečná československá souprava 🙂

Ještě jsem vozy vyzkoušel v soupravě českých dřeváků, na kterých mezitím pracuji.

Při proložení českými vozy to bude hned vypadat lépe. Když se dá třeba jen služební vůz a k tomu české vozy, celá ta německá nevýhoda těchto kořistních vozů mizí a působí to dobře.

Tolik teda z dnešní úpravy, pro mě to byla taková obnovená premiéra a trénink, protože jestli si všímáte, tak já už jsem žádný vagón hodně dlouho nepostavil…

O to větší z nich mám „za dvě stovky“ radost.

Kdo by chtěl obtisky, jsou k objednání na e-shopu.

Obtisk vozu ČSD Bi nebo Dd (kořistní ex DR)

13 komentářů: „Kořistní vozy DR jako ČSD Bi a Dd pro III. epochu

  • 18. 3. 2021 (21:19)
    Trvalý odkaz

    Super ! Ale nějak jsem nepobral… Jezdily tyto vozy u ČSD ?

  • 18. 3. 2021 (23:13)
    Trvalý odkaz

    V 34. čísle Světa Železnice je zmínka o jejich provozu v 60. letech na Moravské Západní Dráze (Třebovice v Čechách – Prostějov).

  • 19. 3. 2021 (0:43)
    Trvalý odkaz

    dobrá přestavba, ci spíš prestrik.

    taky mi jich pár jde, budu se na nich učit stříkat barvy…zde se významná narodohospodarska škoda spáchat nedá…

    a eventuelně ještě zkusit otravovat pana Mahela či jiné znalce s čísly vozů…zda něco neví.

  • 19. 3. 2021 (14:50)
    Trvalý odkaz

    Tak já jsem zkusil odpárat i tu střešní nástavbu, zaimitoval jsem podlahu a otevřel částečně boční dveře, ale nějak jsem to ještě nestihl dokončit – dobarvit a popsat. Ložiska jsem osadil, a když si dáte pozor, tak v určité fázi měly vozy Zeuke již nové kastle, a plechovou vástelku pro hrot nápravy, jezdí to jako s ložisky. Mohu i poslat foto:-)
    Má jich asi deste, plánuji s nimi dělat to co předpisatel – trénovat povrchovou úpravu, Fengda je na cestě.

  • 19. 3. 2021 (15:16)
    Trvalý odkaz

    Obtisky v TT i v H0 na epochu IIIa (skládané červené a bílé, sada je na tři osobáky a služebák) dělá Jiran. A mám dojem, že měl v nabídce i žluté. Kdysi jsem měl přeznačenou celou soupravu, bohužel ty čtyři vozy měly díky rozvoru problém v malých obloucích, ale jinak to vypadalo hezky. Holá dřevěná kostra vozu s kupodivu držící plechovou střechou stávala v Chebu v úrovni odbočky do Schirdingu až do začátku 90. let, skříň vozu patrně původně sloužila jako ohřívárna pro posunovače.

  • 19. 3. 2021 (17:49)
    Trvalý odkaz

    Služebáky úplně nevím, ale asi tady taky jezdily. Naproti tomu tyhle německé Bi tu drandily stoprocentně ještě v roce 1969. Ať už jako hytláky s mazutkama na Mn vlacích v okolí Zdic nebo třeba s papouškama z Valmezu do Kojetína. Ťemhle vlakům se říkalo „malá hulínka“. Říkal mi to táta, ale jestli byla malá, protože soupravy byly zkrácené oproti standardu osmi vozů, nebo bylo zkrácené vozební rameno (normálně se jezdilo Ostrava-Kojetín), to nevím. Třeba někdo doplní.
    Jinak, že si nevymýšlím, je zdokumentováno v časopise dráha. Mimochodem zrovna z Ostravy do Valmezu a Kojetína jezdila řada kořistních vozů a při modelování III.epochy by se dalo hooooidně vyřádit.
    Určitě bych v tomto ohledu mohl doporučit článek z Parostroje o vozech 6.konstrukční skupiny, stejně tak publkaci Osobní vozy I-III.

  • 19. 3. 2021 (17:51)
    Trvalý odkaz

    A koukám, že se mi povedl fantastický šotek… ‍♀️

  • 19. 3. 2021 (19:24)
    Trvalý odkaz

    Malá hulínka, si pamatuji, okolo poledne do Valmezu a zpět do Bystřice s 464 pět vozů bez služebáku. Kojetín-Frenštát 8 Bi a dřevěný služební uprostřed taky s 464. Na Ostrava-Kojetín baiky, jeden Bam(Calm) tři Rybáky a jeden,dva panceřáky. A byl jsem 6tiletý, nevím zda celkem 9 nebo 8 celkem s Papouškama. Jo stále to mám před očima, to byla doba.

  • 19. 3. 2021 (19:41)
    Trvalý odkaz

    Ty soupravy byly fakt pestrý. Dvou a čtyřnápravový vozy dohromady, německý, český… A když se třeba ve Valmezu dvě tyhle soupravy spojily a měla se udělat brzda, tak táta (vozmistr) říkal, že bylo jednodušší celou brzdu úplně vypustit a natlakovat znova. Jinak se s tou soupravou domluvit nedalo…

  • 20. 3. 2021 (10:00)
    Trvalý odkaz

    V ŽM 4/99 je zmínka o služebních vozech Pwi-28. Jeden z nich byl provozován jako Dd 6-4698 v původním vzhledu Jezdil kolem Ostravy, dílny Krnov. Zrušen 1953.

  • 20. 3. 2021 (18:40)
    Trvalý odkaz

    Pamatuji jako kluk, že tyto vozy jezdily i na Bechyňce. Úprava těchto vozů je opravdu dobrý nápad.

  • 22. 3. 2021 (12:55)
    Trvalý odkaz

    „Zatímco u československých vozů byly komínky odebírané s nástupem elektrického osvětlení, u kořistních vozů zůstaly komínky až do konce provozu.“

    Mám za to, že u vozů naší konstrukce šlo o lampy olejového či plynového osvětlení, zatímco tady je to ventilace.

    Jinak pěkná práce. Dělám prakticky to samé, ale v H0. Tam máme výhodu, neboť Roco dělalo i provedení služebního vozu bez střešní nádstavby.

  • 25. 3. 2021 (10:38)
    Trvalý odkaz

    Já jsem „počešťoval“ tyto vozy někdy před 10. léty, možná je to i déle. V podstatě jsem neudělal nic jiného, než je popsáno tady. Akorát jsem měl štěstí, že jsem měl starší verze, kde jsou zábradlí ještě z plechu, tak to vypadá líp. Rámování oken jsem naznačil tak, že jsem natřel nějakou okrovou barvou tu sílu bočnice, kde je díra na okno. Nebije to tak do očí. Zážitek z dětství mám s tím služebákem. Dostal jsem ho někdy začátkem 70. let. Samozřejmě jezdil pravidelně po mém kolejišti, (oválu) se dvěma výhybkama, často a dlouho. Po nějakém čase začal vykolejovat a tak byl odstaven do depozitáře, jako nefunkční. S přibývajícími léty a znalostmi, jsem se podíval na dvojkolí, byly totálně sjeté. Nahradil jsem je jinými a vagonek jezdil vesele dál. Před nějakym časem jsem ho daroval nějakému děcku z příbuzenstva a teď si ho chci zase opatřit. Tedy možná už ho mám, ale 200 km od domova a nemůžu pro něho zajet, jelikož….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..