Nebojte se odlitků! (1) – běžný pohled
Odlitky v TT se dají ve velkém koupit jen od dvou výrobců, a to pánů Číže a Molaty. Jejich sortiment je poměrně bohatý a obsahuje snad všechna důležitá vozidla, která zasáhla do provozu na našich tratích. Na internetu se však lze dočíst kritiku na kvalitu odlitků. Jak to vidím já?
Doporučuju nečíst odpůrcům odlitků. Žádné přehnané kritiky se zde nedočkáte, to varuji předem. Zastávám názor, že je potřeba si vážit každého, kdo něco pro modelářskou obec vyrábí veřejně. Nadávat a kritizovat umí každý.
Panuje však všeobecný názor o tom, že p. Molata je ve výrobě odlitků méně kvalitní než p. Číž, který má naopak užší sortiment. Protože jsem pár odlitků v poslední době kupoval od obou, mám celkem objektivní možnost srovnání. Zažitý názor bych přisuzoval hlavně tomu, že starší odlitky, které mám po krabicích posháněné přes bazary a od kolegů, na tom s kvalitou občas opravdu nejsou moc dobře. Zářným příkladem může být můj první odlitkový pokus – Kocour 742 nebo zrovna dokončovaná Singrovka M240. Konkurence však sílí. Nástup leptů je neúprosný, a jestli chtějí výrobci uspět, chce to zlepšovat kvalitu výstupů. A musím říct, že se tak evidentně děje. Neznám pozadí vzniku odlitků a ani se o něj zajímat nehodlám. Jako modeláře mě zajímá to, co si můžu koupit a odnést domů jako koncový výrobek. Popravdě mi chyběly po internetu jakékoliv podobné informace, proto jsem se rozhodl zde ostatním trochu pomoci v rozhodování, když už jsem si alespoň nějakou základní představu udělal.
Odlitky jsou hlavně pro ty, kteří radějí „řezbaří“ než pájí. Já s lepty zatím moc zkušenost nemám a řezbařina mi nevadí, takže si klidně něco vybrousím, ubrousím a přetmelím. Plus je zatím také bohatší sortiment. Nevýhodou je samozřejmě to, že se prostě dlouho jen brousí, brousí, brousí, tmelí, brousí a pořád dokola. Každá technologie má prostě své a je na každém, jak se rozhodne. Lept umožňuje detailnější zpracování drobností, naopak se na něm hůře tvarují kulaté díly a velké oblé plochy. To odlitek už máte tvarově hotový, jen ho trochu „dodělat“.
Nejsem chemik, takže nepoznám rozdíl v materiálech a řezat jsem do nich zatím nezkoušel. Ale už na první pohled je vidět, že materiály jsou různé (a teď nemyslím barvu).
Nejprve třeba Brejlovci. Pro lepší porovnání jsem zařadil i rozdělaného Brejlovce. Na první pohled žádný rozdíl. Vyrábí se varianty T478.3001, T478.3xxx, T478.4xxx a 755.
Čumáky. Přijdou vám všechny úplně stejné? No nejste daleko od pravdy, taky mi to tak přijde.
Střecha, kupodivu každá jiná (reflektující odlišné verze lokomotiv).
Detail sem, detail tam, ale kvalita provedení naprosto totožná. I některé nedodělky nebo naopak vychytávky se opakují v různých verzích.
Všimli jste si alespoň té rozdílné barvy odlitků? 🙂
Tváří v tvář, té modré chybí závěsky a má navíc pár detailů na střeše.
Červená verze v pár fotkách bez komentáře. Odtajnění bude na konci.
A modrá… Všimněte si zaslepeného pravého bočního okénka a detailů na prostřední části střechy. Jediný tento odlitek ze všech tří má hezky vytvarované mřížky ve střešních ventilátorech.
Pro doplnění ještě rozdělaný Brejlovec.
Co je co? Šedá je 754 od p. Číže už s některými částmi ubroušenými při stavbě, modrá je 753 od p. Číže /oprava, na odlitku je sice vyryto 753, ale je to prý 752 OKD, díky kolegovi za doplnění/, červená je 753 od p. Molaty. Docela překvapení, co říkáte? Je opravdu jedno od koho koupíte, můžete si libovolně zvolit verzi, kterou potřebujete, aniž abyste tratili na kvalitě.
Dál třeba Regionova od p. Molaty, tady na výběr moc není, nikdo jiný jí nevyrábí. Ale není třeba zoufat, pevně doufám, že z toho udělám slušný model. Nejdříve řídící vůz 914 a jeho čelo…
…jeden bok…
…a druhý bok. Je tu opravdu o jedno okno více, na druhé straně je totiž WC 🙂
Evidentní je dost silný okap (stačí trochu zbrousit) a nereálné rámy dveří (taktéž půjdou pryč – úplně). Světla na čele se budou stejně odvrtávat a jinak je to myslím celkem dobré. Světlům bych vytknul, že jsou trochu větší a slitá do sebe. Pokusím se s tím něco udělat. Holt žádný model z odlitku nevznikne bez trochu té námahy. Teď motorový vůz (814). Jeden bok, okna jsou moc blízko pod okapem, měly by být níž, ale to se přežije.
Druhá strana, mřížky na krytech podvozku jsou jen vyškrábané ručně, ale v těchto partiích to moc vidět nebude. Trošku nevýhodou jsou ta lepená čela, ale to se přetmelí, model nemá žádné výstupky, které by vadily volnému broušení.
Vysoko posazená okna.
A na druhé straně.
Své mouchy to určitě má, ale jako základní polotovar to bude dobré. Můžeme být rádi, že se do toho vůbec někdo pustil! Zrovna Regionova mi přijde trochu ušitá horkou jehlou a zpětně už můžu řict, že tak hutně jsem si ještě nezatmelil a nezabrousil. Ale kdo není tak náročný, vystačí si i s původní verzí bez tmelení.
Kocour (řada 742). Tuhle fotku už jste viděli v článku o stavbě. Je to odlitek od p. Molaty, ale zřejmě staršího data vydání. Práce na tom bylo jak na kostele, bylo to křivé, zkroucené, žaluzie zalité… No nic moc, ale říkal jsem si, že nic lepšího není.
Jenže ouha, pokud bych se tehdy víc zajímal, možná bych narazil na toto, taktéž od p. Molaty.
Tomu říkám příjemná změna, nezbývá než zaplesat radostí. Je tam sice pořád vidět lepené čelo, ale jen v minimální míře, to se srovná jako nic oproti tomu staršímu odlitku.
Okna nejsou úplně dokonalá, ale v kontextu celého odlitku to je podle mě celkem detail, s tím se dá v pohodě něco udělat.
Vše krásně rovné, ostré a vykreslené. Opravdu trochu lituju, že jsem si nepočkal.
Dokonce i otvory pro světla jsou připravené…
Řada 130. Prý už se vyrábí nějakou novou technologií. Opět p. Molata.
Rovné plochy jsou opravdu rovné. Není co dodat, co víc potřebuje normální modelář ke spokojenosti…
Čelo rozhodně nezaostává za bokem.
Ještě z druhé strany. Přechod mezi čelem a boky není skoro znát.
A z boku. Myslím že na to, že je to ještě pořád odlitek, není co vytknout. Provedení je pěkné, v detailech se nevyznám, ať si každý udělá obrázek sám. Ale ty základní tvary to má dobré.
Fotku starší verze odlitku motoráku M240 (dnes 820) bohužel nemám. Byl to hodně starý odlitek, ještě velmi silné stěny, čirá pryskyřice na vnitřní části. Dávám tedy na ukázku hotový kus (i když to sem nepatří). V tomto případě bohužel hodně zakryje povrchová úprava (na druhou stranu je vidět, že i se špatným odlitkem se dá něco udělat).
A zde už nová verze, opět p. Molata. Zajímavostí je, že ten starý odlitek byl cca o půl centimetru kratší než ten nový. Ale neříkejte, že nevidíte ty rozdíly v detailech (například linky pod a nad okny, detailnější čela).
Stejný pohled, jen z druhé strany.
Odlitek má už z výroby poměrně tenké stěny, okna prosvítají. Stěny jsou asi o polovinu tenčí, než u toho starého odlitku.
Pohled na čumák, je to souměrné a rovné.
Detail dveří. Podle fotky bych to tipnul spíš na H0, ale je to TT 🙂 Stěny mají maximálně 1 mm, ten starý odlitek měl přes 2 mm. Určitě už tedy není aktuální, že odlitek jsou jen silné stěny. Stejně tak se síla stěň zlepšila i u ostatních odlitků.
I komínek je součástí. Větráky na střeše jsou mnohem propracovanější než dřív.
No a na závěr jsem si nechal moje oblíbené Zamračené. V jednu chvíli se mi jich doma setkalo docela dost, takže bude z čeho vybírat a porovnávat. Tentokrát to prozradím hned na začátku. Zleva je to T478.1001-002, T478.1003-006, 751, vše od p. Molaty. Modrá je 752 od p. Číže. V průběhu ještě přibyde T478.1 od p. Číže, částečně vybroušená, nějaký starší odlitek.
Nejprve prototypové kousky, tmavší je 001-002, světlejší 003-006. Je to jediná možnost, jak sehnat prototypové a ověřovací kousky, takže na výběr není.
001-002, není to úplně ideální – viz boční okna, závěsky, střešní žaluzie na boku, ale dá se to. Na podnět kolegy z jednoho fóra jsem zkoumal pár rozdílů a odlitek odpovídá spíše 002 (minimálně tvar rámu a reflektor), ale i pro 001 je to myslím použitelné, případně provedu pár úprav (plánuji udělat 001 i 002).
Kulatá čela, hodil by se místo střešního reflektoru spíš třeba otvor jaký mají Brejlovci, lépe se to vrtá. Nemám moc rád světla typu „jedna tečka barvy“, radši si je vyvrtám a naznačím prosklení, kde je to možné. Za povšimnutí stojí jakákoliv absence detailů na čele rámu, ale to není problém v domácích podmínkách domodelovat. Chápu, že někdo tam chce mít otvor pro spřáhlo, někdo detaily a spřáhlo povede pod pluhem. Vše záleží na úhlu pohledu a potřebách jednotlivce.
Mřížky střešních větráků jsou dost „nečitelné“ a určitě by bylo lepší je nahradit leptanými. Potěší na druhou stranu už odlité houkačky. Detailů je jinak celkem dost, ono se moc plastičnosti na střeše většinou vymyslet nedá. Střešní háčky jsou u všech odlitků (vč. Brejlovců) jen odlité obdélníčky, kdo chce, může nahradit leptanými, ale podle mojí zkušenosti se mi ty leptané háčky nepodařilo ani chytnout do pinzety, natož nějak rozumně nalepit, je to na mě moc malé.
003-006, bok je vpodstatě stejný a trpí stejnými neduhami. Ale opravdu mi to jako nic strašného nepřijde.
Na střeše je o jeden větrák víc, jinak je to opravdu dost podobné. Čela jsou také stejně provedená bez detailů na čele rámu.
Srovnání střešních partií obou kousků.
A teď ty normální „nekulaté“ Zamračené. P. Molata a 2x p. Číž. Všechny vypadají pěkně, jen ta čela mi přijdou trochu trošku rozměrově nepřesná. Hlavně příliš ostré hrany na čelech a malý úhel sklonu části pod okny. Do třetice malé vyboulení čelní hrany kolem střešního reflektoru. Ale to může být můj jen subjektivní pocit. Popravdě to vypadá lépe, než se mi povedlo vytvarovat z leptu od KuBera 🙂
Čela, vlevo p. Molata 751, vpravo 752 od p. Číže. Už na první pohled jsou vidět některé detaily jinak, ale ve výsledku jsou základní tvary totožné. P. Molata má ostřeji řezané rysy, ale zároveň ostřejší hrany a detaily. P. Číž má přechody trošku jemnější, předvrtané otvory pro detaily přijdou vhod, zdají se mi však zbytečně velké (pokud bych chtěl použít 0.2mm strunu). P. Molata má na čele naznačený otvor pro profrézování a protažení spřáhla, p. Číž má detaily pro usazení šroubovky mezi nárazníky, rovněž na pluzích vyznačené koncovky hadic. P. Číž má otvor pro reflektor, což, jak jsem říkal, přijde vhod. Všimněte si například světel na rámu, zde je dobře vidět rozdíl v ostrosti detailů obou odlitků.
Lehké srovnání z boku.
A oba čumáky.
Nejdříve zblízka Zamračená p. Molaty. Ostré čelní partie a žaluzie, trošku problém bude s broušením bočních oken kabiny, jak je vidno, jsou tam nálitky.
Závěsky jsou proti p. Čížovi takové „trpasličí“ verze. Ale stejně většinou upadnou už při broušení a není problém je nahradit leptovými od DK-modelu.
Celkový pohled na bok, opět lepená čela, ale není to nijak kritické.
Střecha, tady opět není moc co vymýšlet.
Součástí odlitku je i čelo vzduchojemu, může se hodit.
Odlitek p. Číže. Materiál je na první pohled trochu jiný.
Střecha, pořád to samé 🙂
Bok, předvrtané otvory a závěsky jak mají být. Prolisy trochu neostré oproti p. Molatovi.
A na závěr starší odlitek p. Číže. Nevím jak starý, ale rok minimálně. To je takový kompromis mezi předchozími dvěma odlitky v poměru ostrosti a detailnosti.
Pohled na střechu, ta tu vypadá trochu plastičtější.
Narozdíl od Brejlovců se v Zamračených dají najít rozdílnosti v provedení detailů, ale není to nic markantního a ve výsledku je to tak půl na půl – každý odlitek má svou výhodu i nevýhodu.
Na tomto místě by mohlo být něco o blýskání na lepší časy. Ovšem jak se to vezme. Odlitkům se určitě kvůli masivnímu nástupu leptů ma lepší časy neblýská. Blýská se ovšem nám modelářům na lepší časy týkající se kvality odlitků, což je jistě potěšující zpráva. Jak už jsem řekl, vše záleží na úhlu pohledu, kterým se na odlitek díváte. Už určitě dle mě v tak velké míře neplatí zažité názory, že odlitky jsou nepřesné, zalité, křivé a mají silné stěny.
Moje osobní rada na závěr: Stavte z leptů, proč ne, jistě mají budoucnost. Ale nenechte si od ortodoxních leptařů (případně od výrobců leptů) namluvit, že jedině z leptu postavíte dobrý model. Řiďte se svým vlastním rozumem a vyberte si, co vám vyhovuje víc. Nenechte si nic vnucovat a rozhodněte se sami, do čeho se pustíte!
Mohu se zeptat? Kolik ten odlitek brejlovce od číže a ta zamráča od molaty stojí? Díky.
P. Molata má většinu za 150 Kč (ta 130ka už stála 200 Kč – prý je to tou novou technologií) a p. Číž má většinu tak mezi 150 Kč a 200 Kč, teď z hlavy si to přesně nepamatuju.
Ahoj VoVo, odlitek 742 v novém provedení od Molaty jsi koupil běžně na burze,nebo jsi si to objedával ? Díky za odpověď
Normálně na burze, přišel jsem, viděl jsem, koupil jsem.
Zdravim….
Nebyl by tu nekdo ochotny od p.Molaty poridit a pak zaslat do Nemecka 2ks M240,nebo M.262 830, 831, M.274..???Mozna si to nekdo precte…Zpravu mi muzete dat na :bambaleo@seznam.cz Diky predem
Da se koupit odlitek lamynátky a plecháče?
jo dají 🙂 když se podíváš po netu, dají se tam sehnat i seznamy (odkaz na odlitky p. Číže je v odkazech)
na jaké burze je to koupené
na pražské burze žel. modelářů (pořádá to pragomodel.cz – je tam i kalendář a info)
Dobrý večer, máte kontakt nebo adresu na pana Molatu a jestli má nějaké stánky. Nebo na jiného výrobce odlitků na TT.Děkuji za odpověď
Na p. Molatu žádný kontakt není! Jedině na burze. Další výrobce… stačí se podívat do odkazů…
Ano jsou opravdu rozdílné. P Číž má předek Zamračné víc do špičky což p. Molata ho má zaoblený a hladký. Já ted mám M 262 stál málo protože mně říkal že jeto ještě ztou starší technoologií. Kvalita nic moc.
Vláďo to ale nemá co dělat s kvalitou odlitku ale se sérií konkrétních reálných zamračených!
Vyrobil už jeden z nich odlitek poštovního vozu Da ČSD?
Záleží čemu říkáš Da… Jestli myslíš Da ala osmidvéřová Bai, tak tu má p. Molata.
Ahoj,
můžete mi poslat kontakt na modeláře, kteří dělají odlitky M 274.0 ? Můžete na e-mail bafy@centrum.cz
Díky
Mohl bych se zeptat, který odlitek byste mi doporučili jako první.
Asi cokoliv, co nemá moc oken a složité tvary (jako např. 820, 850, 853 atd). Takže třeba Hurvínek, ten je malý a tvarově snadný, nebo nějakou lokomotivu (Brejlovec apod). Určitě nedoporučuju třeba tu Singrovku M240 (viz. moje trápení tady: http://www.mojett.cz/?p=3008)
Děkuji za odpověd
Ahoj modeláři
Já nevím ale co jsem vyděl na burze a měl osobně v ruce tak musím říct že odlitky od p.Číže ok jdeto dáse ztoho něco pěkného postavyt.Zato odlitky od p.Molaty tak toje super jsou zkroucené linie toje jak vlny na moři prostě nééééééé. Takže já osobně doporučuji p.Číže.A nebo zkočit na lepty jako jsem to udělal já.
Díky za postřehy, i když právě tenhle článek měl v lidech rozptýlit to zažité klišé, že Číž je dobrý a Molatu nebrat. Vždycky záleží na konkrétním kusu a i Molata má některé odlitky moc pěkné a rovné, ale chce to vybrat!
Jemě líto ale zatím jsem nenarazyl na žádné odlitky od Molaty které by byly ok nebo alespoň k použití.Neříkám že Číž je super ale srovnávat jeho odlitky a Molaty tak vede Číž ikdyž nemá takovej výběr.Jinač nevím co myslíš pod zažitým klišé ale pokud někdo strávý několik dost hodin nad odlitkem tak ať to aspoň vypadá dobře a né aby semě na kolejiští proháněly paskvyly.
p.Molata dela i 751 1.serie a je krasne rovna ma spravne posazena svetla a nelepena cela jo a ma i spravne velke zavesky
jo a kouknete se na moje stranky je tam vyfocenej
Nechci ti kazit radost, ale světla jsou dost daleko od sebe (dál než mají být), závěsky pořád v „mini“ provedení (podívej se na skutečné fotky), detaily na čele rámu žáné… je to normální odlitek II. série (Číž má lepsí) s nádrží obsahující dva menší vzduchojemy… Navíc některé fotky máš „lehce“ mázlé, zkus to vyfotit lépe 😉
ty zavesky jsou ale rozhodne vetsi nez byvaly jo a neni to 2.serie protoze nema jeden poklop na strese a nema kazde svetlo jinak vysoko
jo a svetla jsou oproti staremu odlitku rozhodne bliz u sebe
nevím, jak je autor článku zkušený se stavbou mašin z odlitků, ale rád bych podotkl něco k uváděné kvalitě: představené varianty Brejlovce pochází všechny od Číže a ten představený červený odlitek, údajně koupený u Molaty je prachsprostá kopie Čížova odlitku. Co se týče ostrosti odlitků: nejostřejší bude vždy trojkový brejlovec od Číže, protože ten je formován přímo na kovovém originálu. Čtyřková varianta vznikla upravením a oformováním trojkového odlitku, je to tedy druhá kopie – proto je zřejné slití detailů. Je to dáno výše uvedenou technologíí, nenechte se zmást barvami ( šedý matný odlitek působí precízněji než ten samý lesklý červený). Ta samá tehcnologie je použita u Molatova Zamračeného: Kovové kopyto je na jedničkocou verzi, dvojková verze a Bardotka je upravený a oformovaný odlitek-druhá kopie. Co se týče závěsek, tak i ty na Molatovým Mračounovi se vypilovat dají, akorát se musí naříznout a zalepit ohnuté podle skut. mašiny. Žebříkové výlezy do kabiny (platí pro Brejláka i Mračouna) doporučuji zhotovit pájené z mosazi, ty původní se sice vypilovat i vyztužit dají, ale v provozu tolik nevydrží. Odlitky nádrží nejsou moc použitelné pro svoji nekvalitu, jímky-vzduchojemy (průměr 4,5mm nebo 7mm na Mračouna) se dávají kvůli maketovosti i váze soustružené mosazné-lze pořídit rovněž na burze v praze. Domácí úpravy odlitkůje běžná praxe: kovové doplňky, nová světla, paneláž, kitování, tmelení broušení, pak mašina z odlitku vypadá slušně. Fotky mojí práce budou na mých webovkách herri.webnode.cz
formování kopyt postavených z leptů je naděje ke zlepšení kvality odlitků viz výše představený původní Molatův Kocour (742) a nový, zjevně oformovaný lept od DK-model. Je to asi otázka autorských práv a etiky ale já osobně raděl modelřím s odlitky než s lepty. Pro epoxidové rozmnožování modelu z leptu je samozřejmostí perfektně postavený a nezkroucený Dk-model, což taky není žádná sranda a taky je potřeba mít zmáknutou technologii odlévání (což s prominutím Molata na rozdíl od Číže nemá, znám jejich práci 12 let).
Vy tady řešíte různý detaily na odlitkách, ale když se podíváte na Zamráču z odlitku, tak to není žádná Zamračená, ale paskvil s placatou střechou, takhle ta mašina ve skutečnosti vůbec nevypadá…. A o tom to je!
Ke kopírováni kocoura má Molata svolení, jsou tu ale jiní, kteří mi něco kopírují bez „dovolení“ a na ty jednou dojde…..
Jinak odlitek zůstane odlitkem, ať je jakýkoli, tenké stěny z plechu nikdo ničím nenahradí, tím vám ale nechci vaše odlitky hanět, každý si může vybrat, co a z čeho si postaví, hlavní je, že tady pořád zůstávají modeláři, kteří mají chuť něco stavět 🙂
Nezkoušel nějakej kutimol udělat vakuáč ?
samosebou, že Mračoun odlitek je tvarově krapet mimo mísu a takových modelů je u páně Molaty více (či většina ?) já mam za ty leta za sebou desítky mašin z odlitků a nějak nemůžu leptům přijít na kloub. Chtělo by to nějakou školu, jak na to. Pájet umím maximálně zábradlí na lokotraktora a na celou boudu si netroufám. Viděl jsem pár přehřátím pokroucených kapot a na hokus-pokus je těch 600-800,- dost drahej špás. Dk-model by mohl udělat na svých webovkách např. obrázkový postup a seznam potřebného vybavení pro laiky. Myslím, že by to pomohlo rozšíření tohoto odvětví mezi modeláře, kteří z obav o výsledek raději sáhnou po odlitku, byť dnes stojí 2x tolik, než když jsem začínal. Další pro mě odlitkáře je neznámá ohledně stříkání. Běžně jsem poüžíval syntetiku (Revel, Agama) a ta mi na leptových skříních jaksi nedrží.
Držet ti nebude, když nedrží skoro na ničem. Musíš použít základovku (na kov, surfacer, plnič na karoserie aut…). Napiš co ti je neznámého na stříkání.
Pro Herriho, já tu nemám čas nebatovat a taky už dál nebudu, tohle je tedy moje poslední reakce, na mých stránkách je jednoduchý návod pro začátečníky, žádné extra vybavení není třeba, trafopájku má skoro každý, já dělám lepty asi 15 let a nemám ani ohýbačku ani nic dalšího speciálního jen tu trafopájku, svěráček, vrtačku a brusné kotoučky a kus stolu. Co se týče školení, měli jsme letos na stránkách nabídku na školení, to se bohužel pro nezájem nekonalo…..
A na naučení nabízím svým zákazníkům třeba drezinku Tatra za 350,- korun, takže kdo chce, možnost naučit se má a nestojí ho to žádné velké peníze, jde jen o to chtít. A musím říct, že je u nás hodně modelářů, kteří chtěli a nadále chtějí, mých zákazníků stále přibývá 🙂
pro DK-model: víc debaty o leptech není třeba, téma je stejně o odlitcích. Určitě nenarážim na lepty jako vy narážíte na odlitky. Ať si každý modelaří, jak umí. Myslím, že definitivní přechod z odlitků na lepty je (nejen u mě) jen otázka času a vůle, o které píšete. Jsem samozřejmě rád, že vám kšefty jedou, zasloužíte si to. Z vašich leptů se dají udělat perfektní modely.
Děláte tu z toho moc velkou vědu.
to Geni: tak to pozor, mě na odlitcích drží syntetika dost dobře ! Odmaštění odlitku v louhu a dobrej základ je samozřejmostí…Autobarvy apod. jsou sice hezký, ovšem moje nízkotlaká prastará pistole z Mikrotechny Holešovice poháněná nožní žábou na nafukování lehátek nesežere všechno a určitě ne žádnou nemodelářskou barvu jako jsou barby na auta apod. Tu pistoli naladim pouze s jemnou modelářskou barvou. Akryl rovněž nemůžu použít, voda přivyplachování koroduje jehlu. Další nevýhoda autobarev je nutnost pořizovat velká nemodelářská balení za velký prachy. Pokud nedělám mašiny ve velkém tak je mi kilovka k ničemu. Můj jedinný dotaz zní, jakou konkr. základovku použít na lept, aby na ní pak držela Revelka. díky
věda, nevěda – rozhodující je výsledek !!
Na tom jestli ti stříkací pistole „schroupe“ barvu nezáleží na tom jestli je modelářská nebo ne. ale to že je kvalitní a správně naředěná.
Jako základovku použij nemodelářský Synorex a nebo modelářský Surfacer od Gunze.
btw. Tobě fakt drží třeba Revellka, stříklá na odlitku, který jsi očistil ?
Prajem pekný silvestrovský večer a chcel by som zaželať všetkým modelárom len to dobré v novom roku. Ja používam iba farby revell a riedim ich od oka buď riedidlom na farby revell alebo obyčajným C-6000. Na odliatkoch a stavebniciach my to pekne kryje aj bez odmastenia a základovej farby. To je moja skúsenosť.
To herri: Ako základovku skúste použiť sprej
to Geni: Surfacer je dobrej. máš pravdu, zkusim ho na lept (někde ho ještě doma mám). K mojí technologii: Odlitky dávám hned po koupi na 1-2 týdny do kýble se silným louhem sodným. Pak dávám odlitek do louhu ještě po vyřezání a vyfrézování na pár dní. Pak teprve osazuji madla či jiné kovové doplňky ! Skříň připravenou na stříkání oplachuju v mýdlovém roztoku a těsně před stříkáním ji ještě očistím ředidlem či benzínem. Na odlitek pak sahám pouze v gum.rukavicích, jedinný otisk prstu a barva se bude loupat. Takto ošetřený odlitek stříknu jako základ normální matnou šedou Revelkou a další den začínám s vlastní povrchovou úpravou. Na oddělování barev je potřeba používat vhodnou lepící pásku, každý už si tu svoji najde. Až budu mít čas, tak doplním svoje webovky o výsledky této technologie.
to Mato: spreje zásadně nepoužívám, protože to jsou prskadla nevhodná pro tak jemnou věc jako je skříň v TT. Spreje jsem používal ve svých začátcích před 15 lety, kdy jsem ještě neměl pistoli a dnes je pro mě použití spreje v podstatě zkažená práce na skříni.
Dobrý den chtěl bych se zeptat kde jse dá sehnat kopyto na dělání odlitků ? Děkuji za odpověd..
To si musíš udělat sám, nebo zaformovat něco již existujícího.
To herri, no pokud si někdo pro svou potřebu vytvoží odlitek na základě zakoupené leptové lokomotivy tak to snad ještě je z hlediska autorských práv omluvitelné (i když i tak je to asi na hraně) ale pokud takovou kopii i prodává tak je to na kriminál. Nedávno se zrovna rozběhnul proces s jedním takovým odlívačem který kopíroval odlitky od firmy Aires (odlitky kokpitů a šachet leteckých modelů)
Prosím zda-li by bylo možno uvést více informací o tomto odlévači, docela mě to zajímá.
to Geni: příjde na to kterého odlévače myslíš, já zaznamenal před cca. 1,5 rokem jednoho takového vykuka od někud ze Zlína co nabízel odlitky kokpitů do letadel v měřítcích 1:72, 1:48 či 1:32, kopíroval především Aires. Jednu dobu se to docela řešilo na model fóru, i v modeláři (tištěném periodiku). Někdy v létě loNškého roku bylo na něj podáno trestní oznámení, v jakém je to v současnosti stavu netuším, jen jsem tuším někde v diskusi zaznamenal že bude obviněn z porušování autorských práv a bude souzen.
Bohužel při dnešních technických možnostech je takových gaunerů asi hodně a poškozují jak výrobce které kopírují, tak i zákazníky kterým dodávají zboží nevalné kvality.
To henri: co se týče definitivního přechodu od odlitků k leptům, nebyl bych si 100% jist že je to nutná cesta. Lepty jsou v současnosti jistě lepším řešením, ale jsou v podstatě na vrcholu možností a lepčí už moc být nemohou. A hlevně mají limit v modelování oblých ploch.
Odlitky které se naopak na českém trhu nabízí jsou z prominutím z doby kamenné, a jsou dělány naprosto nevhodně. Většinou se vytvoří nejaký model, už sám o sobě značně nepřesný, ten se následně zalije, vznikne kopito a z něho se kopíruje.
Pokud by se našel výrobce a použil mederní technologii, tedy formování modelu v 3D programu, následně by kopito vyrobyl metodou frézování na CNC stroji do hliníku vytvořil by formu z které by mohl vyrábět velké množství opravdu kvalitních odlitků.
A co je paradoxní, není tato technologie zase až tak drahá, pokud člověk tedy dělá jen na počítači a formu si nechá vyrobyt zakázkově. Přesto to ale na pár tisíc výjde, životnost a kvalita formy je ovšem někde jinde.
Dobrý den , newíte kde jse dá sehnat kpyto na dělání odlitků ??děkuji za odpověd
Ááá že by nějaký spamer ?
To si musíš udělat sám, nebo zaformovat něco již existujícího.
Ten jede Brejlovec nemá závesky a má par detailov na streche naviac preto lebo je to rekonštrukcia 753 na radu 753.7 OKD.
Nikoliv, je to rada 752.6, loko rady 753.7 lhostejno ktere serie vypadaji uz na prvni pohled uplne jinak.