Modří „hasiči“ – Tatra 815 6×6 TA Nafta a.s.

Limitovaná novinka od TTauta.cz aneb další Štěpničkovina – modrá Tatra 815 v provedení 6×6 jako technický automobil slovenské společnosti Nafta a.s. (něco jako naše Čepro). Je to poměrně specialitka – vyroben byl zřejmě 1 kus přestavbou v české firmě THT, která se na takové přestavby specializuje.

Výsledkem je vpodstatě zkrácená CAS 32, kde v zadní části zůstalo místo na hydraulickou ruku Palfinger. Zbytek odlišností mezi hasičskou „caskou“ a technickým automobilem bude ukryt uvnitř a tedy nás nezajímá.

V tomto projektu jsem byl trochu od začátku, i když jen jako prostředník. Měl jsem člověka, který o toto auto v TT projevil zájem a jak vidno, když člověk přijde k TTautům se zajímavým námětem a jim se zalíbí, nic není nemožné. Člověk je sběratel záchranářské techniky – ostatně už nedávno jsem tu pro něj stavěl Tatru 815 VVN, která byla také jeho přáním, a Pragu V3S MK2 SKS, což byla také tvorba na jeho inspiraci. Bude mít tedy sbírku obohacenou o vyložené unikáty, a díky tomu tak můžou učinit i ostatní. Ale zpět k „nafťákovi“. Hned jsem jednu stavebnici vzal a pustil se do stavby.

Stavebnice toho tentokrát musí obsahovat nutně hodně – šasi s kabinou, nástavbu (kombinace odlitku a na TTauta i poměrně velkého aršíku leptu) a ještě k tomu samotnou hydraulickou ruku.

Páteř je s mosaznými trubičkami jako nápravy, což se mi zamlouvá víc než plastové profily. Funkčně je to sice k rozdílově k ničemu, ale šasi působí takovým „festovnějším“ dojmem. Dále je tu nástavba, respektive její základ. Na tu se ještě podíváme dál. A pak klasický rám – nic nového.

Nástavba slouží jako polotovar, který se z boku polepí leptanými díly. Nahoře je krablovaný plech a součástí jsou už odlité 2 bedny.

Lepty nástavby – zleva blatníky, zástěrky, pruhované jsou rolety, dále hlavní díl bočnice, zadní čelo rámu a pak nějaká drobotina.

Leptaný aršík hydraulické ruky.

Opravný aršík – nové koncovky stabilizačních podpěr pro pevné ukotvení vozu při použití ruky a opravený úchyt háku na ruku. Dále obtisk na konkrétní slovenský automobil. Je asi dobré zmínit, že auto je určeno do epochy V – VI. Jsou zde slovenské RZ s EU proužkem, vozidlo jezdí v současnosti.

Stavebnice je dodávána pouze s leptanou kabinou. Tomu odpovídá velký aršík pro kompletní osazení šasi, tedy i s blatníky, krytem motoru, úchytem rezervy, pružinami – to vše z leptu. Tady mi došlo, že je to vlastně první stavebnice od TTaut, kterou stavím tak nějak „v současnosti“ v době jejího vydání, a tedy budu mít šanci zhodnotit aktuální stav stavebnice – v porovnání s T815 VVN z minula, což byla hodně stará stavebnice, jsem na to zvědavý.

Součástí jsou tři návody – na šasi s kabinou, na nástavbu a na ruku jako takovou. Ruka je už podle katalogového čísla v návodu připravena i pro prodej samostatně jako doplněk.

Nějaká zbylá drobotina vysypaná z pytlíku – kola, výfuk, sání, dva odlité díly ruky.

Začnu tím, co bude nejvíce vidět, tedy nástavbou. Oddělil jsem hlavní díl bočnice a dle návodu lehce zohýbal.

Podle toho jsem zohýbal i vnitřní roletu, která se podlepí pod hlavní díl.

Lepil jsem vteřiňákem, pájet se mi nechtělo, bylo asi půl dvanácté v noci a už jsem neměl náladu rozjíždět nic velkého.

Je to jednoduché řešení jak docílit větší plasticity, ale má to i své „ale“.

Na to narazíme hned, jak nalepíme lepty na odlitek. Vnitřní roletní vrstva není po celé ploše hlavní vrchní vrstvy, takže se na hranách vytvoří mezery tam, kde spodní vrstva není. Na čelech by to ještě tak nevadilo, to se dá přetmelit, ale nahoře u krablované podlahy to přetmelit určitě nepůjde, takže tam vznikne celkem slušná škvíra odpovídající síle jednoho plechu (0.3 mm) což už je docela znát.

Usazení leptu na výšku jsem řešil dle spodní hrany zadní užší části za blatníkem. Není se moc čeho chytit a snadno se člověk netrefí na obou stranách stejně, takže to chce opatrně.

Jednou jsem to celé strhnul a přelepoval, protože se mi to nezdálo, ale pak jsem si všimnul, že odlitek se na jednu stranu zužuje, a tedy mi na jedné bočnici „přebývá“ cca 0,5 mm leptu. Pořeším to pak trochu tmelem, ale upozorňuju na to schválně, abyste měli šanci si to případně pohlídat a dát raději na oba konce 0.25, než na jeden 0.5, který už je vidět celkem dost.

Ve stavebnici je sice leptaná kabina, ale já jsem chtěl použít odlitou, aby model odpovídal pojetím ostatním modelům pro kolegu modeláře.

Zbrousil jsem proti podložce opět dosedací plochu kabiny na rám – moje nejméně oblíbená práce, ale snad se to nějak povedlo. Každopádně můj postesk z minula – že se to brousí dost špatně, aby to vyšlo – platí. Rám byl opatřen celkem hodně nálitky, ale všechno se dalo strhnout nožíkem.

Zbrousil jsem i kabinu, tak nějak to sedí.

Poté jsem slepil rám se začištěnou páteří. Aby se mi bez problému nasazovala kola, pořádně jsem očistil mosazné nápravy od zbytků polyuretanu.

Poté jsem oproti trvdé podložce opět začistil kola a očistil i zbývající díly.

Z leptu jsem sestavil držák rezervy a naohýbal kryt motoru. Oba díly do sebe zapadnou díky dvěma zámečkům – to se mi hodně líbí a je to o mnoho lepší než původní řešení odlitku a částečně leptu.

Pohled „zevnitř“. Lepil jsem opět lepidlem.

Zkusil jsem nalepit výfuk, ale takhle trčí moc, takže půjde zase pryč.

Pokračoval jsem přilepením torzních tyčí na přední nápravu ze zaříznutého přiloženého profilu, a dále osazením pružin. Opět musím pochválit (pro některé již standard, pro mě novinka) leptané pružiny se západkami na nápravu. Jako nápad pro zajištění optimálního uložení mi to příjde chytré. Bohužel nápravy byly tak o 0.5 mm blíž sobě než by lept pružin potřeboval, takže jsem musel násilím lept přihnout, aby do náprav zapadl.

No ale drží to přesně tam, kde to má být, dřív jsem ty pružiny lepil „tak nějak různě“ a tady se nedá splést.

Naohýbal a přilepil jsem zadní blatníky předního kola. Zde musím opět pochválit – chytře vyřešené, dostatečná plocha pro přilepení blatníku za jeho přední část, drží to a vypadá to dobře.

Takto vypadají z druhé strany. Moc se mi líbí ten lem, který se ohne o 90 stupňů.

A ještě zezadu – kde končí blatník, tam začínají v poloviční síle jen zástěrky.

Teď půjdu na vrtání kol – nikdy si nejsem jistý přesným středem, k tomu mi pomůže udělátko ze stavebnice RTO pro určení středu.

Má to jen 2 nevýhody – udělátko je dělané na menší kola, tedy nemusí sedět úplně přesně (je vidět na bočních ouškách, že je nejde ohnout o 90 stupňů), a taky má otvor jen pro 1 mm průměr, ale já potřebuju na nápravy asi 1.5 mm.

Tak jsem si předvrtal otvor nejprve vrtákem 1 mm, pak jsem odendal udělátko a znovu otvor převrtal vrtákem 1.5 mm

Před přední blatník ještě přijdou stupačky – opět chválím vylepšení, že se po ohnutí o 90 stupňů přilepí ploškami přímo na spodek rámu – dříve se lepily na tupo a to moc nedrželo, tady to vypadá pevnější, ale ještě bych udělal trochu pevnější ohyb, protože tam hrozí celkem akutně odlomení, pokud se ohyb nepropájí.

Přilepil jsem rezervu do držáku.

A držák i s rezervou na místo – sednul tam perfektně, takže za celý držák opravdu palec nahoru.

Tady jsem si připravil leptaný držák výfuku, ale nakonec stejně zbytečně…

Výfuk se totiž pod nástavbu moc nevejde, takže řešení bude ho buďto vynechat (nebude vidět) nebo přilepit hodně natěsno k rámu.

Přilepil jsem na blatník ještě válec sání.

Ten ničemu nevadí a může se rovnou přestříkat. Samotné sání samozřejmě přilepím až po nalepení kabiny.

Ohnul jsem si žebřík na střechu nástavby – jsou tam dvě pacičky, které půjdou využít jako úchyty do nástavby.

Přilepil jsem zadní čelo rámu.

Jsou na něm světla a SPZ.

Zde je to vidět lépe.

Tím mám tak nějak rám skoro připravený.

Už samontý rám mě bavil. Sice je tam to broušení dílů, to mě nebaví, ale díky leptaným vylepšením se rám skládá dobře a vypadá hlavně lépe.

Na zadní část pak už jen přijde tažné zařízení.

Takže co zatím mám – zkusím to dát k sobě jak to bude vypadat.

Na zadní část nástavby jsem přilepil leptané zástěrky.

A do přední části jsem si předvrtal vrtáčkem 2 otvory pro vlepení žebříku.

A už je tam.

Na horní část bočnic ještě přijdou malé leptané dílky – 3 na každou stranu.

Tím mám nástavbu komplet a můžu se pustit do ruky. Dva díly odlité, zbytek lept. Poslední odlitý díl je maják na střechu kabiny, ten se tam připletl omylem 🙂

Nejprve naohýbat rám s podpěrami. Dvě vrstvy ohnout o 180 st. aby byla horní část třívrstvá. Vlevo si všimněte, že chybí pacička pro ohnutí – zřejmě chyba při kreslení leptu, která nebyla v opravném aršíku podchycena.

Takto dvakrát ohnutý vypadá z průřezu horní rám.

Na to přijde nalepit odlitý díl jako držák ramene.

A už můžu slepit rameno samotné – 2 leptané díly naohýbat, spojit a přilepit k leptanému dílu. Tvar a princip ruky je slušně popsán v návodu.

Takto bude ruka vypadat ve složeném stavu.

Já jí samozřejmě slepil napevno k sobě, hýbat s ní nebudu.

V každém dílu jsou otvory pro prostrčení tenkého drátku, takže by mohla ruka zůstat teoreticky i pohyblivá, ale to zvládne asi málokdo.

Poslední rameno směřuje ven od zbytku automobilu – to je důležité nezaměnit.

Rameno se skládá překvapivě snadno a vypadá překvapivě dobře!

Poslední co chybí je na něj uchytit držák háku a na držák samotný hák. Držák háku byl v opravné leptané sadě, já použil ten původní a složit mi šel, tak nevím co tam bylo špatně. Je ale pravda že jsem ruku skládal spíš dle logiky než dle reality, prostě aby to sedělo k sobě „zhruba“.

Hák je na místě.

Zde je vidět ta chybějící koncovka nožičky – vlevo v pořádku, vpravo chybí. Není tak za co uchytit spodní talíř podpěry.

Já si poradil, aneb kapka vteřiňáku lepí, tmelí a je to rychle. Důvod, proč byly koncovky v opravné sadě každopádně byl, že ty původní byly s otvorem skrz (což bylo špatně) a stačily s otvorem jen do půlky síly plechu, aby se daly koncovky nalepit na vertikální část podpěry. Já použil ty špatné „skrz“ a taky to šlo slepit.

Pak už mi na aršíku ramene zbyly jen tyto „osy“ které se dají vsadit do předleptaných otvorů jednotlivých částí ruky. Protože jsem lepil natvrdo, nepoužil jsem je.

Zde je ještě žebří v původní pozici. Jenže ouha, v této poloze překáží rezervě při sesazení.

Takže vytrhnout, díry zatmelit, a přilepit výš a víc doleva.

Teď už je to v pořádku, nástavba jde nasadit.

Tím mám všechny potřebné díly osázené a můžu jít na povrchovku. Celky jsou samozřejmě jen zkušebně posazené, budu barvit zvlášť.

Zde je vidět, že už žebřík s lávkou nevadí rezervě.

Je to zvláštní automobil, díky ruce takový nezvykle useknutý dřív, než je člověk zvyklý.

Ale ta ruka, ta je tedy každopádně opravdu dobrá. Není ani složitá na složení, takže každý středně zručný modelář si s ní poradí. Je jen hodně křehká, chce to manipulovat s ní opatrně.

No bude to fešák a ještě unikát 🙂

Jedině co mi snad trochu nevyšlo, že kryt motoru je příliš daleko od kabiny. Přitom kabina takto sedí akorát a kryt motoru zase zapadl ze zadní strany na své místo. Ale za kabinou to vidět nebude.

Tady je vidět, jak je useknutá nástavba hned za zadní nápravou a zbytek rámu tvoří prostor pro hydraulickou ruku.

Nastal čas masování kabiny. Tato činnost mi nevadí, ale ovlivní víc, než by člověk chtěl. Minule mě zajímavě inspiroval Jirka, když maskoval kabinu páskou, tak jsem to zkusil taky. Pořádně přilepit, objet nehtem, aby se páska dostala i do koutů, a pak pomalu a pečlivě hodně ostrým nožem/skalpelem odřezávat přímo v záhybech pásku.

Netrvalo to o moc déle než Maskol, jestli bude výsledek dobrý, tak to asi začnu používat, zdá se to být mnohem spolehlivější metoda a hlavně odpadá škrábání maskolu ze skla s hrozbou poškrábání skla.

Stříkání už není třeba nijak zdlouhavě popisovat – základovka, pak bílá.

Spodek jen základovkou, v dalším kroku celý černou.

Kabinu jsem vymaskoval a stříkl modře. Občas modrá zafoukala, je to poměrně náročná barevná kombinace na dokonalé maskování, takže muselo přijít na řadu retušování.

Část jsem retušoval štětcem, část potažením bílým obtiskovým papírem. Poté jsem nanesl obtisky (jen 3 loga), natřel černě masku, červeně poziční světla na boku, stříbrně kliky, a vše přestříkal matným lakem.

Simsala-bim. Tři hodinky práce a máme tu skoro hotový model. Nástavbu jsem nastříkal modře, stejně jako ruku.

Pak jsem štětcem stříbrnou natřel všechny rolety, ty věci nad roletami (ani nevím, co to je, vypadá to jako světla) a celou střechu s bednami.

Zadní blatník jsem nastříkal černě a až pak přilepil na místo. Přední blatník jsem natřel bíle štětcem včetně předního nárazníku. Pozor na to, že nad předními stupačkami do kabiny už je bok také modrý.

Pak jsou nanesené obtisky, natřené stupačky a přilepená ruka.

Na ruku přijdou také dva obtisky. Hák jsem udělal stříbrně, ať je vidět. Fotek skutečné předlohy je žalostně málo, takže občas jsem improvizoval. Protože se jedná o podnik strategického významu, tak v Naftě zrovna vstřícní k focení (byť aut) nejsou – to mám z druhé ruky od kolegy, který tam byl na exkurzi.

Černě jsou dotřená madla. Některé části ruky jsou také černé. U ruky je to už lepší, tam se jedná o komerční ruku, takže stačí na internetu zadat Palfinger 10000 a vyleze dostatek fotek.

A takto to vypadá s nasazenou kabinou.

Z kabiny jsem sloupnul během 3 minut všechny maskovací pásky – o co víc času potřebuje člověk na nalepení, 2x tolik času člověk ušetří při sloupávání. Tedy příště už jedině maskovací páskou.

Je to i celkem pěkné a čísté, a hlavně není okno od maskolu opatlané.

Připravená kabina na nasazení.

Dotřel jsem poslední doplňky na leptaném aršíku – zracátka, stěrače a madlo pod přední nárazník.

Pak už stačí osadit stěrače, zrcátka (pozor, vůz má ještě dvě malá zrcátka vepředu), natřený maják, sání nad kabinu, madlo a slepit kabinu se zbytkem.

Tím je auto hotové.

No, musím uznat, že to není nejjednodušší stavebnice, technologický postup je celkem náročný, je tam hodně malých činností, které je potřeba udělat v té správné chvíli, aby se dělaly dobře.

Ale to samozřejmě není výtka ke stavebnici, ta je naopak připravena velmi dobře a až na pár drobnůstek, které jsem zmínil, se mi hodně líbila.

Hydraulická ruka je podle mě výborná – jednak jako stavebnice je dobře vymyšlená, a jednak vypadá složená opravdu perfektně.

Modří hasiči jsou prostě něco extra. Asi ne každému se budou hodit, do vesnické zbrojnice takový zásahový automobil nepatří, ale kdo skládá do vitríny, ten by asi neměl tento automobil vynechat.

Teď už mě jen napadá, že obrodou prošly kabiny, nástavby… a teď by byl na řadě asi rám. Ten se drží stejný už hooodně dlouho a taková leptaná přední „maska“ nárazníku by nebyla vůbec na škodu, světla jsou už od pradávna trochu „šejdrem“ a špatně se chytá jejich správný kulatý tvar.

Takových technických automobilů jezdí po světě víc, jeden z nich, co jsem viděl, je např. Tatra 4×4, tedy jen kratší verze toho samého, vzadu také s rukou.

Ale nemá smysl, aby existovaly všechny varianty, buďme rádi, že už takovouto specialitku si můžeme postavit a nemusíme jí patlat doma z ničeho.

Já jsem si po opravdu dlouhé době postavil od TTaut něco z jejich aktuální nabídky a jsem za to rád.

Pořád ještě stavebnice nesou znaky domácí výroby, ale postupný přechod k leptaným dílům určitě není na škodu.

Dalo by se říct, že jsem stavebnici zase trochu degradoval tou odlitou kabinou, ale musím říct, že ta technologie maskování maskovací páskou, kdy skla zůstala dokonale čirá, pro mě vrací odlité kabiny zase zpátky do hry.

Tady už jsou 4 zásahová vozidla z poslední doby, která brzy odcestují k novému majiteli pospolu.

Bude mít opravdu zajímavé přírůstky do sbírky. Jediné, co jsme tu nepopisovali, byla ta Tatra 815-7, tu dodal už hotovou Aleš Marboe.

Pokud bude chvíle, ještě jí zkusím nafotit ze všech úhlů, ale Jirka tu už nedávno popisoval stavbu, takže neznámá to určitě není.

Je to i dobrá přehlídka toho, co za poslední půlrok vzniklo nové. Jsou to „bohužel“ všechno modely do páté a šesté epochy, ale o to zajímavější jsou.

Dvě Tatry v závěsu za sebou, je na nich vidět ten technologický pokrok, když je člověk staví v krátkém časovém horizontu.

Jsem zvědavý, v čem se také příště využije ta hydraulická ruka.

Nemůžu se na ní vynadívat, je sice na složení poměrně jemná a křehká, ale když se jí nepovede ulomit, tak je prostě dobrá.

To říkám schválně, protože mně se jí v průběhu stavby povedlo rozlomit asi 3x, vždy ve spoji ramene a nosného rámu.

Ale nebylo to nic, co by nezvládlo pokaždé napravit lepidlo 🙂

Stavebnice je každopádně určitě z křehčejčích – vzadu nejde vzít kvůli rameni do ruky, vpředu zase nejde vzít kvůli dodatečným malým zrcátkům.

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>