Barvení modelů – jaké barvy vybrat?
Na trhu je přehršel modelářských barev. Už několikrát jsem se vždy zmínil o „akrylovce“ či „lihovce“, ale sepíšu sem všechno dokupy. Samozřejmě opět existuje mnohem více variant. Já uvedu ty, se kterými mám zkušenost a využívám je. Barvy se samozřejmě liší dle toho, na jaké bázi jsou vyráběné. Dle toho je také potřeba zvolit adekvátní ředidlo. Nebudu se věnovat rozborům typu „pigment je příliš hrubý“, pro obyčejné použití to poznat není. Jen opět shrnu své postřehy, třeba to někomu přijde vhod. Samozřejmě zkušení to číst nemusí, nic nového tu zřejmě nebude. Ale už jsem měl pár dotazů ohlendě barev, odstínů, ředění atd, tak ať to nemusím vypisovat pokaždé znovu. Zároveň děkuji všem, kteří mi už pomohli a poradili. Také díky všem, kteří tyto záležitosti řeší na různých diskuzních fórech, hodně mi jejich pročítání pomohlo.
Jak už jsem se zmiňoval jinde, nejběžnější jsou na našem trhu syntetiky. Na štětcování zřejmě nejlepší volba, na stříkání jsou také velmi dobré. Jejich nevýhodou bohužel je, že smrdí, protože se ředí syntetickým ředidlem (já ředím S6001 na stříkání a S6006 na natírání). Hlavními sehnatelnými výrobci jsou u nás Revell, Humbrol a domácí Agama. Já osobně proti Agamám nic nemám, i když jsou s nimi některá specifika, hlavně velmi dlouhé schnutí závislé na konkrétní plechovce (nejde říct, že by schly tolik a tolik, každá plechovka si schne, jak se jí zachce). Výhodou syntetických Agam je, že se vyrábí i dostatek železničních odstínů (čísla cca od C50P do C70P). Většina železničních odstínů se dá nahradit adekvátním odstínem z řady Revell nebo Humbrol, na netu jsou šikovné tabulky na převod odstínů (jednu má u sebe třeba Dan z Domácí modulovky).
Ředění je celkem jednoduché, na stříkání cca 1:1 – 3:1 ve prospěch ředidla. Na natírání cca 3:1 ve prospěch barvy. Není to žádná univerzální rada, chce to zkoušet a chce to trochu cviku. Barvu je potřeba před použitím důkladně promíchat a udržovat čístá víčka, jinak bude barva šmahem vysychat. Revell a Humbrol schnou za pár hodin (cca 6 hodin při dobré cirkulaci vzduchu), Agamy, jak už jsem říkal, jak kdy. Platí pro stříkání i natírání.
Pro barvy Agama jsem zjistil jednu zajímavou skutečnost – chce to s nimi pracovat velmi „jemně“. První vrstvou jen tak poprášit model, nechat trochu zavadnout a pak až stříkat pořádně. Pokud hned na první přestřik navalíte na model hodně barvy, celé to steče, udělá to nepravidelné mapy… prostě na pytel. Proti tomu takové barvy Revell – to je radost. Kryjí napoprvé, tvoří ihned po nástřiku pěknou pravidelnou vrstvu, nic nestéká, nemapuje…
Čištění opět ředidlem S6001, S6006, nitroředidlem C6000 nebo Acetonem, prostě čímkoliv smradlavým. Čištění produkuje přes půlku celkového smradu, což jistě není zanedbatelné.
Já osobně už jen dojíždím zásoby syntetik z minulosti, nové téměř nekupuji (odrazuje mě právě ten smrad). JInak jsem s jejich používáním problémy neměl, jsou poměrně jednoduché. Přiznávám, že občas si nějaký ten železniční odstín ještě koupím, ale to už musí být opravdu nouze bez náhrady (třeba Červeň višňová na motoráky).
Druhou skupinou jsou akrylovky – tedy akrylové vodou ředitelné barvy. Mám zkušenost jen s Agamou. Pár jsem si jich koupil, ale nikdy jsem se s nimi pořádně neskamarádil. U akrylovek je více než kde jinde důležité stáří barvy. Stará barva se sráží a radost z práce s ní rozhodně není (vlastní zkušenost). Koupil jsem si v kamenném obchodě nějaké „ležáky“, a už bych to neudělal. Příště jedině od výrobce. U Agam je snadná pomoc, akrylovky se dříve plnily do 14 ml lahviček (vyšší), teď už se plní do 10 ml (samozřejmě za stejnou cenu). Takže pokud potákte vyšší lahvičku, nedejbože ještě s černobílými popisy na víčku a zeleným nápisem v češtině, ruce pryč!!!
Protože se mi nechtělo investovat kvůli pár lahvičkám do originálního ředidla, zkoušel jsem různé finty. Když jsou vodou ředitelné, zkoušel jsem vodu z vodovodu. Už při naředění 1:1 byla barva dost přeředěná a dělala mi na modelu kapičky. Těžko říct, jestli to bylo jen barvou, ale prostě se mi to stalo, a ne jednou. Optimální ředění vodou se mi ukázalo jako maximálně 3:1 ve prospěch barvy. I tak jsem ale se stříkáním moc spokojený nebyl, barva se moc neslévala a chtělo to opravdu hodně (5-10) vrstev. Další trik jsem vyčetl na fórech, ředit Ironem na okna. Tím, že je tam líh, je to trošku jiné, ale i tak při větším naředěním výsledky nic moc (chce to maximálně 1:1). Líh je rovněž dobrý na čištění (stačí technický v plastové litrové láhvi za pár korun).
Černou akrylovku (také dost stará – nastříkat se mi jí nikdy dobře nepovedlo, buď dělala krupičky kvůli malému naředění, nebo dělala kapičky z přeředění) používám i na štětec na méně viditelná místa (podvozky, rámy). Natírá se s ní celkem dobře, suché je to za chvíli (když se odpaří vodová báze). Stejně tak při stříkání akrylovek zasychají vrstvy za pár minut, až se voda odpaří.
Akrylovky mají oproti syntetikám výhodu, že nesmrdí (a když ředíte vodou, voda pochopitelně také nesmrdí), takže třeba do bytu je to nejlepší volba. Chce to jen vychytat správné ředění a stříkání. Jasná výhoda je také to, že syntetikou byste dvoubarevný nátěr stříkali syntetikami Agama i se schnutím tak týden, s akrylovkami to máte za hodinu hotové. Celkově tedy už akrylovky taky moc nekupuji a jen dojedu zásoby. Ale do budoucna mají určitě potenciál.
No a teď moje nejoblíbenější agamácká řada, lihové „Red Line“. Poznají se tak, že mají červené víčko 🙂 Po čichu si vzpomínám, že jsem je používal už v modelářském kroužku v místním DDM. I na fórech jsou lihové Agamy označovány kvalitou srovnatelné se zahraničními barvami (třeba oblíbenými, ale smrdícími Gunze C). Nenechte se proto v krámě odradit tím, že se prodávají i jako začátečnické sady. Kromě klasických 10 ml lahviček se totiž už dlouhou dobu dají sehnat některé odstíny ve 4 ml lahvičkách po šesti kusech, vždy v rámci nějaké tématické sady. Kdysi dávno mi je prodavač v MPM nedoporučoval slovy „to jsou takový shitky pro začátečníky“. Dneska už vím, jak se mýlil. Škoda že to roznáší dál…
Na lihovky je nejlepší originální ředidlo, v nouzi se dá použít i technický líh, který ale občas způsobuje zbělání barvy, které zmizí až po několika týdnech, a ještě ne úplně (viz. moje stavba vozu Faccs – tam jsem naředil bílou jen lihem). Vyčetl jsem dobrý tip, který se mi zatím docela osvědčil – 9 dílů technického lihu a 1 díl nitro ředidla C6000. Sice už to trochu „zavání“, ale dá se to určitě vydržet. On už ani ten líh není sám o sobě bez zápachu, stejně jako originání ředidlo. Ale dá se to ještě rozhodně vydržet bez masky. Celkově bych smrad na stupnici 5 (kde syntetiky budou 5), oznámkoval u lihovek jako 2, akrylovky jako 1.
Na natírání nejsou pro mě lihovky nic moc, hodně rychle zasychají na štětci, pokud se nenaředí, a je to tak maximálně na kotvičky a detaily. Ale na stříkání jsou naprosto výborné. Nepovedlo se mi je ještě přeředit ani málo naředit, prostě to vždycky stříkalo (když barva zasychá už ve vzduchu a tvoří se krupičky, stačí dolít ředidlo, nic se neděje). Vždy z nich vyleze skvělý jednolitý povrch. Nevýhodou povrchu je jeho menší odolnost proti otěru, to ale fixuji Sidoluxem či jiným svrchním lakem. Dá se navíc do lihovek přidat tužidlo pro lihové barvy, po jehož použití už by s barvou nemělo hnout téměř nic.
Další nevýhodou je malá škála odstínů (nejmenší z nabídky Agamy). Je znát, že lihovky nejsou v naši republice zase tak oblíbené a výrobce se zaměřuje především na zahraniční letectvo. Proto si většinu odstínů míchám odhadem dle oka, nebo používám kompromisy. Dle mě je to celkem jedno, když se neprohodí zrovna modrá se zelenou…
Poslední problém, který jsem zaznamenal nejen já, se týká matného laku z lihové řady. Matný lak zrovna moc nematní (navíc když se stříká na lesklý lak typu Sidolux), povrch je stále pololesklý. Proto zatím (dokud nenajdu lepší alternativu) používám na finální matný povrch syntetický matný lak Agama.
Ve výsledku mají lihovky moc pěkný povrch, rychle schnou a práce s nimi je prostě snadná. Na čištění postačí technický líh, stejně jako na akrylovky. Říká se, že zkušenost vydá za tisíc slov, takže doporučuji koupit jednu lahvičku a vyzkoušet, třeba se vám také zalíbí jako mně.
Na závěr ještě na popud kolegy Romina z komentářů doplňuji moje zkušenosti s kombinací jednotlivých druhů barev (a popravdě si vzpomínám, že už jsem na to měl stejný dotaz dříve). Jedná se pouze o kombinaci syntetiky jakékoliv / akryly Agama / lihovky Agama, kterou mám vyzkoušenou. Po proschnutí jednotlivých vrstev je možné druhy barev libovolně kombinovat, nikdy mi žádná z kombinací nezpůsobila problémy, kterých bych si všimnul. Takže můžete nastříkat třeba hlavní část vozu červenou syntetikou a po dokonalém (!) proschnutí nastříkat žlutý pruh akrylovkou. A na to třeba střechu lihovkou. Jak je libo. Jen to proschnutí je důležité. Pokud třeba stříkáte dvě vrstvy syntetiky (která dlouho schne), nemusí se čekat na dokonalé proschnutí a můžete dát další vrstvu i dřív (vpodstatě po zatuhnutí barvy, což je už za hodinu a víc), což se v uvedeném případě určitě hodí.
Jiná situace je v míchání odstínů z jednotlivých řad, to samozřejmě možné není. Pokud byste si chtěli namíchat šedou barvu tak, že vezmete černou syntetiku a bílou akrylovku a zamícháte dohromady, nepochodíte. Nejdou přímo míchat ani lihovky a akrylovky (i když jde vpodstatě u obou o akrylové barvy, jen jedny jsou ředitelné vodou a jedny lihem). Pozor, lihovky se při jakémkoliv styku s vodou srazí a jsou na vyhození (utvoří se z nich jakási konzistentní hmota). Z pistole se to odstraňuje dost špatně, takže před nalitím lihovky do pistole je třeba prostříknout pistoli lihem (jinak se srazí barva v trysce a tryska se ucpe) a jakékoliv čištění opět jen lihem!
A jak dostat nepovedenou barvu z povrchu, ať už jde o kteroukoliv z předchozích tří typů? Osvědčil se mi Purisol od Agamy, je to přímo odstraňovač nátěrů, návod je z druhé strany lahvičky. Stačí potřít povrch, nechat chvíli působit a pak lehce „odrhnout“. Barva změkne a nabobtná. Dobrý je také pro pročištění pistole, když v ní zaschne barva. Stačí nalít pár kapek do pistole, nechat chvíli působit a prostříknout / probublat do nádržky. Lahvička stojí asi 50 Kč, takže na zkoušku to určitě není žádná velká investice.
Určitě jsem jako vždy neobsáhnul zdaleka všechno, takže pro případné dotazy můžete využít komentáře 😉
perfektný článok a určite aj dosť poučný. Len mi tam ešte chýbala poznámka o možnosti kombinácie farieb. Teda je možné na akrylovú farbu striekať trebárs syntetickú bez toho aby sa povrch poškodil,…. Máš s tým nejaké skúsenosti? Ďakujem
ahoj romane, díky za chválu a nedostatky už jsem doplnil 🙂 pokud by ještě někdo něco chtěl vědět, určitě napište 😉
Jsem rád, že vznikl tento článek, jen mi potvrdil mé „pokusy“. Z lihovými Agamami na stříkání mám jen nejlepší zkušenosti. Nic jiného bych nejraději nepoužíval, jen se špatně shání v obchodech. Vetšinou je nikdo nenabízí, takže buď výrobce nebo na modelářských soutěžích. Akrylové Agamy jsou pro mne takřka nepoužitelné, žmolkovatí a to i relativně nové, zasychají na štětci. Do pistole jsem je raději nedával. A jen jedna poznámka k syntetikám – černá Revellka mi schla po nástřiku asi týden (lepit přestala za dva dny) – ředil jsem S6001.
S tím sháněním to je pravda, já mám naštěstí kousek od domu Artura (link v odkazech) kde je ještě mají za 30 Kč kus, pak už opravdu jedině u Agamy (asi 37 Kč kus). Michal Dalecký měl taky pár lihovek v obchodě, ale jen základní odstíny a nevím jak je to teď, už jsem tam dlouho nebyl. Ale my pražáci v tomto máme samozřejmě výhodu… Akrylovou Krémovou jsem teď stříkal Singrovku a chtělo to opět opravdu malé vrstvy (dával jsem asi 5 vrstev na šedý povrch aby to dobře krylo), ale nakonec to dopadlo dobře 🙂
Nej jsou humbrolky!!!!!!!
Co znamená Email barvy?
Dovolím si pár postřehů, sám jsem vyzkoušel jak syntetiky, lihové a akrylové barvy.
Mám nejraději akrylové barvy – podle mě nejlépe kryjí v tenké vrstvě, se stříkáním nemám problém, obvykle je ředím 1:2-1:3 ve prospěch ředidla – barvy používám Gunze, Valejo a občas když není zbytí i Agamu. Vyplatí se do nich přidat zpomalovač tuhnutí – to platí obzvláště pokud člověk štětcuje. Jinak i když je akrylovka vodou ředitelná, pro použití na nesavém povrchu jednoznačně doporučuji použít originální ředidlo !!! Na vodu jako ředidlo prostě zapomeňte. Co mě na akrylech maximálně vyhovuje je to že neschnou v pistoli ale na modelu téměř okamžitě – takže mohu nastříkat několikabarevnou kamufláž bez zbytečných prostojů – cca. 10 minut po nástřiku si troufnu i na maskování!
Lihovky nejsou špatné, na stříkání jsou velmi dobré, jen jsem měl problém s kryvostí a rychlostí zasychání v pistoly – tady z věcmi s kterými jsem se u akrylu nesetkal, takže můj rezult zní že lihovky jsou dobré ale chtělo by to ještě popátrat a najít fígle na některé neduhy.
Co se týče syntetik ty řadím na nejnižší řádek pokud jde o stříkání – schnou obvykle pomalu a vrstva musí být trochu větší než u akrylu. Dříve když nebylo zbytí jsem je používal, dnes už opravdu ne.
to Tomas: to jsou obvykle barvy na bázi syntetiky.
Jinak ještě k článku, ono to možná nv něm nezaznělo a nebo jse mto přehlédl, takže to sem dám, důležitější než výběr barvy je její správná příprava, především barvu je potřeba ve skleničce maximálně kvalitně rozmýchat, někdo používá třeba kuličky či mosazné matky v barvě a skleničkou s barvou pak třepe, nebo se dá míchat špejlou, vždy je potřewba mýchat tak dlouha až je barva jednolitá, prostě když ponoříte špejli a vytáhnete ta kje na ní jednolitá barva, nikoli dole hustá barva a nahoře průhledný lak.
No a pak je potřeba barvu dobře naředit, a po naředění opět promíchat, zde se nejen mě maximálně osvědčili injekční stříkačky, pokud ředím například v poměru 2:1 ve prospěch ředidla, tak postupuji následovně: naberu do stříkačky dva díly ředidla, následně nasaji díl rozmíchané barvy, píst stříkačky ještě více vytáhnu takže se do stříkačky dostane vzduch, prstem ucpu otvor stříkačky a štěrchám, štěrchám dokud není barva ve stříkačce naprosto jednolitá.
Stříkačka je také naprosto skvělá pokud barvy mícháte mezi sebou, protože díky stupnici perfektně dodržíte poměr jednotlivých složek.
Ještě drobné doplnění k lihovým a vodovým Agamám – oboje jsou to barvy s pigmentemna bázi akrylu, dokonce by ten pigment měl být u obou barvách strukturou shodný, rozdíl je ve složce která způsobuje zaschnutí barvy. Rozdíl by měl být ten že vodovky obsahují navíc něco co umožní pro ředění použít i vodu, jinak obě dvě řady by měli jít ředit buďto originálním ředidlem nebo lihem. U akrylových barev obecně se mě hodně osvědčilo ředidlo Tamiya X-20A. Zvažuji že nějaké barvy v lihové a vodové řadě zakoupím a odzkouším, jak by s tímto ředidlem, případně s originálním ředidlem či ředidlem od Gunze fungovali.
Мне понравился, не плохой блог.
Aáááááá, kolega kitař co se taky pustil do vláčků 🙂 není co dodat. Jen bych podotkl, že akryly sem zkusil jako horké novinky a z 10ti sem jich 6 vyhodil – vadné první serie, ze zbývajících 4 mě uspokojila jen jedna.
Original ředidla ANO, i když vše se dá ošidit, do lihovek, které mám velice a dlouho rád jde lít v pohodě i technický líh od Severochemy Liberec, oranžová pixla, litrovka, cena cca 55Kč. Ale při velkem naředění a vetší vrstvě dělá bílé mapy, které ale zmiznou při další vrstvě. Sám ředím cca 1/4 – 1/5 – zažitá kitařina – „prešejdingy a postešejdingy“
Co se týká LAKU – do něj bych NIC jiného než original ředidlo nelil. Když se bavíme o lacích agama – nebrat, matný je spíš polomatný. Používám TAMIYU akryl, ředidlo X-20A a MATOVACÍ BÁZI – mužeme ovlivnit jak moc budeme mít lak matny nebo lesklý.
V nouzi lze do akrylového laku nalít i ředidlo na barvy Gunze řady C.
Pokud někdo namítá, že lak Tamiya akryl je měkký, stačí ho smíchat s lakem gunze řady H v poměru 1:1 a naředit ředidlem Gunze na řadu C :-))))
Dál kolegům nebudu plést hlavu, každý si musí najít to své.
K maskovací pásce – zkušenosti jsou takové, že na nastříkanou akrylovou barvu tamiya, lihovou agamu, nebo gunze řady C jí lepím klidně půl hodiny po nástřiku, chce jí předtím pěkně ošahat aby lepila o něco méně, projistotu… VYplatí se ořezávat skalpelem kvůli ostrým přechodům. Zkušenosti se strhnutím barvy? naštěstí vůbec žádné a to jsem jí měl na barevném podkladu třeba rok, než sem dotyčný model letadla odmaskoval. Zdůrazňuji že používám jako podklad surfacer aby barva držela jak má.
Prosím o radu.Mám světlou červenou a chtěl bych udělat rumělkovou ,plus mínus.Jakou barvu přidat.Děkuji
A nechceš si ji rovnout koupit? Od agamy je to C55P a revell je 330SM. Pokuď nepotřebuješ nějaký meziodstín, tak si kup plechovku 😉
Mám takový blbý dotaz. Předpokládám, že ředit akrylový lesklý lak je blbost. Když tak mě poopravte, nemám s tím zkušenost. Já bych to teda neředil. No, ale zajímá mě, čím vyčistit pistoli po stříkání tímto lakem? Stačí voda, když je to vodou ředitelné? Jen pro úplnost, koupil jsem ho jako lesklý lak pod obtisky, na který nebudu muset dlouho čekat, než zaschne. Sidolux jsem nesehnal :-D. Díky za informace.
Tak já třeba Sidolux vůbec neředím, leju ho rovnou z flašky do pistole. On je dostatečně řídkej už z výroby, a krásně se rozlejvá. Ale s jinými laky zkušenost nemám. Když už je potřeba sidolux ředit, tak ho ředím vodou, jinak akrylové barvy obecně ředím technickým lihem. A lihem pak i čistím pistoli, po barvách i laku. Ale já to mám takové dost specifické vzhledem k vybavení, které používám. Když je nejhůř a něco se ucpe, tak to prostě prošťouchnu drátkem…
neředit je krávovina, obecně u laků platí ředit klidně 1/8 a dát třeba 10 vrstev, pokud někomu nejde o pěkný výsledek at si to šmrdlá jak chce… sidolux se sice krásně rozlejvá ale přímo z flašky to nebude nikdy ono, s klukama z našeho KPM jsme se shodli že ho ředit tak 1/2… z pistole ho vymeješ ředidlama na akrylové barvy, například… hlavně nezkoušej líh, to se sráží… další možnost je jakejkoli airbrush cleaner, tamiya ředidlo se žlutým víčkem, to je utrejcht na všechno, nebo obyč C6000 – ale to je dost agresivní vůči těsnění pod tryskou.
Poslední rok ho vůbec nepoužívám, přešel sem na tamiyu v akrylu říznutou lakem gunze řady H a vše ředěno ředidlem na Gunze řady C – přídavek toho laku Gunze řady H zajistí rychlejší vyzrátí a tvrdost, samotná tamka je nějakou dobu měkčí, záleží samozřejmě co s tím pak chceš eště dělat, jaky vodičky na to dáš, nebo jaký další kejkle s tím provedeš
Ještě jedno pro Suvise – co Ti vadí že si budeš muset počkat? spěch škodí a je to vidět na výsledku, všeobecně platí, že po každám laku počkat tak 24 hodin aby jakš takš vyzrál a pak se s tím muže dělat dál, samozřejmě jestli chvátáš, klidně dělej další věci na lak po 20ti minutách, ale podepíše se to na modelu, ale to je každýho věc…
JInak jedna běžná a logická věc – když budeš cokoli barvit a barva bude matná, rovnou si do ní dej lesklej lak, můžeš pak na pohodu nanášet obtisky bez jakýhokoli dalšího lakování pod obtisky… akorát ted sem mluvil pouze o akrylech, emailový a laquer barvy musíš zalakovat dycky akrylem, kvůli pusobení obtiskových vodiček a dalších věcí při patině
ještě sem si tu všim dotazu ohledně odstínu na vagony – Agama C-55… opět každýho věc, ale vzhledem k tomu, že agama jí dělá pouze jako syntetiku ( zavrhnul jsem je ještě na základce, barvy na prd ) a v lihové barvě nikoli ( pravý opak, stavím je na TOP místo v barvách mezi Tamiyu a Gunze C )…
Takže co používám – Tamiya XF-9 RED HULL, je to přesně náš odstín, záleží n akaždém, co s tím dál dělá, kdyby se to stříkalo rovnou, tak doporučuju lehce zesvětlit… osobně jí nezesvětluji, stříkám jí na bílý podklad a používám „šejdingy“ takže efek to má přesně podle mých představ
do třetice dobrého…
pokud budete řešit někdo matný lak… opět Agama, jak akryl, nebo i lihovka – vyhozené peníze…
Stačí lety ověřená lesklá tamiya do které si dokoupíte matovací bázi – pokud někdo neví, tak tamiya neděla matný lak, ale jen lesklý a právě tu naší matovací bázi, takže každý si muže vytvořit stupeň matu dle svých představ…
Max. doporučená dávka je 20% matovací báze, oak je z toho krásně matný lak, pokdu to přestřelíte, udělá to zamlžení a je to v …
Matovací báze se normálka přidává i do sidoluxu, když ho někdo používátě… Z vlastní zkušenosti doporučuju míchat lak s matovací bází a pak ředit…
inu a proč jsou matné laky agama vyhozené penízky? Protože nikdy neudělaj matný povrch i kdybyste to přestříkali 10X… CO si pamatuju tak syntetickej to dovedl, ale jak sem psal víše, syntetiky fakt ne, navíc právě ten syntetický lak do 2 let zežloutne, což je všeobecně známé, takže když si s ním někdo zalakuje bílé cibule na Rajce, za 2 roky vypadaj jak počůraný 😀
super, tak koukam, že sem tady suvisovi popsal, to co sem popsal před pár měsíci a předemnou i Airwar 😀 hele kolego, fakt nic ve zlým, ale než se pozeptáš na ten lak, mrkni se o 15cm víše a máš to tam 😀 😀 😀 hoši hoši
To Filip: myslím že si se dost vypsal a že to snad konečně bude pochopeno. Jinak přesně jak říkáš, i když schne barva rychle vyplatí se nespěchat a nechat barvu vyzrát, zvláště pak když se maskuje. jina kz akrylových laků mám nejlepší skušenost ze Sportakrylem – patří do řady Balakryl, dělají matný i lesklý, skvěle se ředí Tamyia akrylovým ředidlem, poměr cca. 2:1.
Jinak jsem teď vagónky a mašinky stříkal i syntetickejma agamma a výseldek je také dobrý, jen to chce naředit tak 1:1 až 1:1,5 dílu ředidla, dát hodně nízký tlak a stříkat v hodně vrstvách, syntetika obecně potřebuje větší vrstvu a má tendenci zalévat povrch a při větším naředění prskat, takže to naředení a stříkání je více na hraně. Akrylové barvy se klidně dají ředit 1:10 ve prospěch ředidla, zvláště pokud čověk jen „špiní“ model.
To suvis: obecně se vyplatí ředit každá barva a lak, výsledkem je několik tenších vrstev což je pro kvalitu vhodnější než jedna silná co zalije povrch a detaily. U vláčků to možná tek nevadí ale u letadel či bojové technyky by to byla katastrofa.
Obecně doporučuji každý lak ředit tím čím doporučuje výrobce, já používám akrylový vodouředitelný Sportakryl, ten se dá ředit vodou, což zrovna nedoporučuji protože na nesavém podkladu dělá mapy, já doporučuji už výše zmiňované ředidlo X-20A, na čištění pistole to samé ředidlo nebo čistidlo taktéž od Tamyia.
Co se týče neředění akrylového laku i toto se mě u některých věcí vyplatilo, a to u prosklených částí modelů, skal kterýma zasklívám model, nebo třeba překrytí kabinek se vyplatí „vykoupat“ v neředěném lesklém akrylovém laku a nechat okapat a oschnout – výsledkem je perfektní „skleněný“ vzhled prosklených částí.
A ještě na závěr, pokud chce člověk pracovat s akrylovýma barvama a laky doporučuji se vzdělávat na těchto stránkách: http://www.modelplac.cz/htm/tipy.htm
To Filip-taky by mne zajímal důvod tvrzení, proč je dle Tebe neředit Sidolux krávovina? Zkoušel jsem to, a nevidím v tom žádný kdladný rozdíl oproti neředěnému. Tak jeký je tedy důvod a čím ho vlastně ředíš? Díkes
Pravdu budete mít tak trochu všichni – moje zkušenost: v 95 % případů sidolux neředím a jsem spokojený, ale když ho naředím právě doporučovanou tamiyou, zdá se mi povrch hladší, souvislejší, lépe se to rozlívá hned od začátku. A proč ho nepoužívám? Protože pokud je sidolux jen mezivrstva a hodlám na to dát polomat či mat, ztrácí to ten efekt.
Jo VoVo, něco takového, ale na mou otázku jsem potřeboval slyšet. Jinak díky, modelplac jsou dobré stránky. Něco zprasím a uvidím. Nejsem kitař. Chci mít „něco” na kolejišti a jelikož jsou to první kousky, je mi jedno, jak to vypadá z půl metra. 🙂 P.S.: rozvíjím se!
Suvis: No jestli jsi tim lakem myslel sidolux tak není zač 🙂 Jestli jsi myslel nějaký lesklý lak „modelářský“ tak ten se bude ředit stejně jako kterákoliv jiná barva té samé produktové řady.
to JM: no ono je v podstatě dávání lesklého laku na model z hlediska modelovosti nesmysl a dává se tam jen z hlediska funkčnosti. Pokud stavíš bojovku, letadal ale i vlaky tak se na skutečných strojích žádný vrchní lak nepoužívá, používají se jen lesklé či pololesklé barvy.
My lak používáma z důvodu ochrany barev při lepení obtisků, k přelakování zalepených obtisků, pro zjemnění povrch před patinováním a podobně. Ale tyhle laky ochrání povrch i v tenké vrstvě, proto důvod ke stříkání neředěné vrstvě nevidím, nehledě na to že takto přelakovaný povrch není věrohodný.
Na druhou stranu ale platí, že každý modelář si vypracuje postupy které mu vyhovují, tak je to konečně nejlepší.
To Cuvis. ale i pro začátečníka by mělo být cílem snažit se dosáhnout co nejlepšího výsledku a snažit se použít co nejlepší pokud možno ověřené postupy. V zásadě potřebuješ k úspěšnému modelaření jen znalosti postupů, dostatek času a trpělivost.
to airwar-to co jsi napsal samozřejmě vím a znám (sám používám Sidolux jen jako podkladovou vrstvu pod obtisky-aby nedocházelo k zrcadlení při nanesení na matné/polomatné povrchy). Jako vrchní dávám polomat, nebo dle přání někoho, komu třeba něco postavím.
Původně jsem myslel, že když nenaředím Sidolux, dosáhnu dříve souvislé lesklé vrstvy, ale jak už několik modelářů vyzkoušelo-u Sidoluxu je to naopak-vyšší naředění-lěpší „krytí“ už od první vrstvy. Při neředění mi lesklý povrch dělala třeba až 7-8 vrstva…
Takže trochu doplním své zkušenosti, nyní používám na vláčkové modely převážně vodouředitelné akrylové Agamy, oproti lihovým je větší nabýdka odstínů, takže obvykle najdu nějaký rozumný ekvivalent k ČSD odstínu. Barvy se perfektně natírají a stejně dobře stříkají.
Jako ředidlo se dá použít originál ředidlo od Agamy, já ale výrazně lepších výsledků dosáhl s ředidlem Tamiya X-20A – tím výrazně lepším výsledkem ej to že barva fakticky nezasychá v pistoli a na trisce, což s originálním ředidlem dělal. Ředění volím v poměru 1:2 – jeden díl barvy, dva díly ředidla, byrva po nástřiku perfektně kryje již po dvou, amximálně třech tenkých vrstvách.
Co je docela klíčové je čištění pistole, zde čistím opět ředidlem Tamiya X-20A a případně při zaschnutí barvy v pistoly Purisolem od Agamy, co nikdy nepoužívejte na čištění pistole při použití těchto barev je Airbrush Cleaner od Tamyia, není schopen barvu rozpustit a dělá spíš sajrajt v pistoli. Nevím proč ale s jinýma barvama, i se syntetikama od Agamy si poradí.
Jen doplnění, třeba místo zelené tmavé C63P která se používá na ČSD vagony, používám akrylovou C6P Zelená četnická – rozdíl je tak minimální že člověk musí mít opravdu hodně dobré oči a dobré světlo aby poznal že se jedná o dvě rozdílné barvy.
Na stránkách Agamy je napsané že email barvy jsou téměř stejné jako syntetiky, je to pravda a jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Pokud vím, tak email barvy jsou syntetiky.
ano, email jsou syntetiky, sintetika je ze neni na bazi neceho prirodniho(priskyric, lihu) ale redi se napr s6006, takze email je jeden z mnoha druhu syntetik
Jak a podle čeho mícháte odstíny z té poměrně chudé nabídky lihovek od Agamy? Tabulka na domaci modulovce odkazuje pouze na syntetiky.
Dělám kolejiště a občas nějaký letoun. Za léta praxe jsou jednoznačně nejlepší Revell barvy, perfektně kryjou a drží snad na všem, zrovna nedávno jsem další várku stromečků z měděných licen – bez ředění, ale na první pokus hotovo. Humbrol – špatné krytí železných i neželezných kovů, smrdí ještě po 14 dnech, co je u Revellu matné, tak je fakt matné, u Humbrolek se v tom skoro vidim, na plastech je to trochu lepší. Co se týká sytosti a takové té příjemné malebnosti pro oko, tak opět Revell. Akryly – ano, pro výrobu skály, silnic, tunelových portálů atd. se nejvíc hodí, dají se dobře naladit odstíny. U skal se hodí pro detaily a mazance tempery, stačí obyčejné a ve finále ještě tmavým, téměř černých akrylem skoro na sucho, pak to vypadá jako šutr i z blízka a jde to rychle. Jinak k článku není co dodat. Každopádně Agamy a Humbroly jednoduše nemůžu doporučit.
etc: podle oka a podle osobního pocitu z toho, jak to vypadá 🙂 je tolik faktorů, které mě dovedly k tomu, že nemá smysl se honit za konkrétním odstínem – poměr měřítka vs skutečnosti (prosazované zesvětlování bílou barvou), vyšisování ve skutečném provozu, patina/špína která ovlivňuje výsledný odstín atd… život je moc krátký na to, abych ho trávil laborováním s přesnými odstíny 🙂
Dobrý den, stále si nevím rady… potřeboval bych nabarvit vůz B ČD od Kuehn na najbrt II. Mohl byste mi prosím Vás stručněji poradit? A jaká pistole na nášení je nejlepší? Nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. Předem děkuji. Martin.
Prošel jsi články v sekci tipy a triky? http://www.mojett.cz/category/tipy-a-triky
Hlavně tyto: http://www.mojett.cz/812, http://www.mojett.cz/6303, http://www.mojett.cz/13481 – tam by mělo být dost odpovědí. Pokud ne, tak můžeme debatu rozvninout na detailnější dotazy.
Já zatím štětcuju revell, ani tu dílnu za babku si nemohu udělat. (nemám kompresor) 🙁
Ty revellky jdou smýt ihnet s povrchu kosmetickým odlakovačem (pokud nezaschly) 😀 😀
Článek super, jen je to už docela dlouhá doba co byl napsán. Postupy se určitě za tu dobu nezměnily. Jen se určitě některé přípravky a barvy přestaly vyrábět nebo už nejsou dostupné a naopak objevilo se něco nového. Začínám s barvením a patinou stavebnic po 30 letech a tak hltám každou drobnost co mě navede na tu správnou linku. Proto bych uvítal nějakou aktualizaci co a jak se dnes používá. Velice děkuji za odpověď.