Další v řadě pohledově atraktivních vozů do modernějších epoch je Tads / Tadgnss / Tadgs – prostě dlouhý čtyřnápravový sypák na přepravu substrátů, chemie nebo potravin (zrnin) od Tilliga.

Rovnou navážu na minulý „nádržkový“ vůz Uacs Transcereales, tedy také na přepravu stejných komodit, který jsme zde popisoval. To byl vyloženě špatný vzor s jinými popisy (říká se tomu freelance, jestli jste to slovo zapomněli). A tady se situace vůbec nebude lišit. Opět nalézt tuto předlohu v českých kotlinách by dalo spoustu práce, jestli by vůbec byla úspěšná. Museli bychom opět do velkoněmecké říše, kde tyto vozy mají svou předlohu, a díky podobnosti řad vozů „dlouhá krytá nádrž a výsypné klapky“ se jen tisknou různé potisky na stejnou formu.

Opět klasicky se postupně v katalogu vynořují nové varianty a ty staré mizí, takže pro nás aktuálně zajímavý je doprodejový vůz verze ČD Cargo pro zrniny a pro hnojiva Ermewa v pronájmu Lovochemie. Kdo shání verzi ČD Cargo „na zrniny“, má poslední šanci, vozy jsou (nebo budou brzy) u výrobce doprodané (např u TTmodeláře).

Všimněte si té zvláštní vady objektivu, která způsobuje, jako by byl vůz do luku.

Aha, to není chyba objektivu, to je vlastnost vozu. Celý rám vozu je skutečně viditelně prohnutý, a to se jedná o vůz vybalený nový z krabičky. Už jsem to říkal nedávno u TT-modelu, a platí to bohužel i pro Tilliga. Já snesu celkem dost. Ale aby za 1200 Kč mi výrobce dodával nějaké křivě sestavené vozy, to je na mě trošku silná káva. Chápu, že ceny (a náklady) rostou, ale když k tomu úměrně klesá kvalita, tak se taky může stát, že si nic takového příště nekoupím. A to není vada kusu, to je vlastnost celé řady vozů. Viděl jsem jich cca 10 a trpěly tím všechny. Buďto tam zbývají nějaké otřepy, kvůli kterým se rám napruží, nebo je to fušersky sestavené. Je to celkem jedno proč se to stalo, ale takhle nein, Herr Tillig!

No, tím jsme vpodstatě tento vůz odsoudili k odpisu a do zatracení. Ale ještě mu dáme šanci, třeba bude zbytek tak pěkný, že to bude stát za to. Čelo vozu je pěkné, detaily jemné. Na čele přepravního prostoru jsou všechny podstatné detaily zobrazené a čelo vypadá pěkně.

Tento konkrétní vůz je určen pro přepravu zrnin a sypkého potravinářského zboží, které při přepravě vyžadují krytý ložný prostor s ochranou před povětrnostními vlivy. Podobné vozy této konstrukce jsou určené i pro ostatní sypké materiály – písek, kamenivo…

Na spodku jsou 4 páry výsypek.

Střecha je pevná – neotvíratelná. U sesterských dvounápravových vozů stejné konstrukce jde střecha odklopit. Recenzi dvounápravových vozů naleznete zde: http://www.mojett.cz/6596

Popisy jsou standardně velmi kvalitní. Dříve značka „jen pro obiloviny a potraviny“ byla později nahrazena kratší „zrniny“, logo zrna zůstalo zachované. Je to aktuálně jediný model ČSD/ČD/ČDC model podobného určení v nabídce. Opět si musím postesknout, že kdybych přišel do obchodu a chtěl bych „něco na obilí“, tak mi obchodník nemá vůbec co nabídnout, protože výrobce prostě nic jiného v této sezóně (nebo několika) nedělá. Myslím, že tahle strategie už odradila nejednoho zájemce o kupování vláčků…

Barevné rozlišení kotviček, podvozků a zde dokonce i nárazníků je provedeno správně.

Vůz má, téměř už klasicky, kulaté nárazníky dle německého vzoru – samozřejmě pro ČD / ČDC špatně.

Na této a předchozí fotce si všimněte otvorů v plošině – jednotná plošina určená i pro jiné podobné vozy, aby se dalo zábradlí zasunout i jinak. Trošku to ruší.

Na pohled pěkný vůz, svou délkou přes 16 cm se opět řadí k tomu nejdelšímu, co lze provozovat.

Teď už můžeme kousnout do dalšího kyselého jablíčka, a to je věrnost předloze. Ta je nulová. Porovnejte předchozí a následující fotku. Jiná nástavba a hlavně velmi subtilní rám pouze z profilů, pod kterým je vidět skrz. Nádrž má jiný tvar, jiné ohyby. Je to prostě jen „stejný typ podvozkového vozu“ a je červenohnědý, větší podobnost v tom není. Samozřejmě už dnes nikdo asi nečekáme, že se Tillig pohrne do nové formy, ale říct jsem to musel. (Zdroj: https://www.parostroj.net/katalog/nv/clanky/Tadgnss_LOSTR/Tadgnss_LOSTR.php3 – doporučuji pro zájemce prohlédnout)

V součanosti lze z českých předloh sehnat ještě set v majetku Ermewy – tedy evropského „pronajímatele“ vagónů v šesté epoše. Jeden z nich je čistě Ermewa v červenohnědé (DB), druhý je Lovochemie ve světle modré.

Nás bude určitě víc zajímat ten lovosický. Na jedné straně logo Ermewa.

Na druhé půlce pak Lovochemie. Odstín je zvolený dobře, jen je značně agresivní (to i na předloze).

Na vozech není jiný rozdíl než barva a potisk.

Lovochemie je samozřejmě určená k převozu „mňamky“ hnojiv, takže buďto přistavovat k ZZN, nebo jen průběžně projíždět kolejištěm.

Skutečný vůz Tads Lovochemie je opět jiný typ. Neodpovídá počet výsypek (3 versus 4) a otvory v rámu. Nástavba odpovídá celkem dobře, dejme tomu, že tady se předloha celkem setkala s modelem. Tyto vozy bohužel jezdí v soupravě ucelenek, takže pokud bychom chtěli třeba 6 vozů, musíme koupit 6 setů a zbavit se „po bazarech“ šesti červenohnědých německých vozů. (Zdroj: http://www.kdtroeger.de/hafen02003.htm)

Všechny tři vozy u sebe. Ač by měly, tak se neliší. Liší se jen barvou a potisky, ale ne tvarem. Ani jeden vůz ve skutečnosti neodpovídá použitému modelu.

Verze ČD Cargo a prohnutí rámu.

Verze Ermewa je na tom trochu lépe, ale rozhodně ne rovně.

A Lovochemie asi nejlépe, ale stále ne ideálně. Tím je jasné, že se jedná o nějakou konstrukční chybu. Nedávno jsem mluvil s jedním obchodníkem, a jeho názor na řešení reklamací v Sebnitzu byl, že Němec položí vůz na koleje a vylučovací metodou Jede? Ano/Ne určuje oprávněnost reklamace jak u lokomotiv, tak u vozů. Oni to mají prostě v hlavě „jinak“ – pro ně je to hračka, která jezdí 250 km/h. My se snažíme simulovat posuny, modelovost každého jednoho modelu a vyžadujeme kupodivu snad větší preciznost, než Němec. Němec prostě vytočí trafo na maximum, lokomotiva vyrazí a jede. To, že na malou rychlost má špatné jízdní vlastnosti on ani nepozná.

Stejné by to bylo asi u takového vozu, když bych chtěl rám reklamovat – co myslíte? Byl by to vůbec důvod k reklamaci?

Trojice vozů naposledy pohromadě. Jsou hezké, to ano. Ale hračky. Neodpovídají své předloze ničím, než popisy a odstínem.

Po minulém ohlédnutí za vozem Uacs mě ihned napadlo, že vozy sdílí evidentně stejný rám. A ono ano.

Rám je shodný, délka stejná, jízdní vlasntosti stejné. Liší se nástavba a liší se princip vyprazdňování (trubky vs. výsypky), což jsou vše samostatně osazované díly. Jinak lze nalézt spoustu společných znaků délkou počínaje a zábradlím konče. Co je plastové na jednom, je plastové i na druhém. Vozy umí vzorové spojení na krátko.

Nyní to bude o osobních preferencích, co se komu líbí. Oba vozy mají účel stejný – převážet zrniny ve velkém. U Uacs lze vyprazdňovat „mezi koleje“, u Tadgns ven z kolejí. Bude tedy i záležet, jestli máme výsypku vně, nebo uvnitř a podle toho můžeme vůz zvolit.

Oba vozy mají těch vzhledových chyb proti skutečnosti nemálo, oba jsou stejným způsobem hračky napodobující skutečné předlohy.

Je tedy jedno, kterou zvolíme, vždy uděláme chybu.

Pár fotek z volné skládky na kolejišti. Prohnutí se na kolejích projeví o to víc.

Dokud nezačnete pátrat po reálné předloze, vůz je to velmi pěkný.

Svým určením je pro šestou epochu typický, tyhle vozy lze dneska najít skutečně u všech sil, sladoven atd.

Shora je vůz trochu nudný a jednotvárný, je potřeba si rozmyslet, jestli má ohromovat nebo plnit účel. Ohromit neumí, účel velkokapacitní přepravy zrnin zvládne.

Celkový dojem z vozů je podobný jako u Uacs. Kvalita sestavení není perfektní.

Ač je vůz na mnoha místech jemně provedený, tak zásadní věci jsou špatně nebo odfláknuté.

Je to, mnohem víc než třeba jejich dvounápravoví sourozenci Tds (ty bych za sebe doporučoval spíš), prostě jen hezká hračka.

Vozy vyniknou opět v soupravě ucelenky na nějakém „volnějším“ kolejišti, dalo by se říct i na vlakodromu.

Na kolejiště poslouží dobře, jízdní vlastnosti jsou prostě „tovární“ bezproblémové, což je jejich zásadní výhoda.

Ale že by z toho byl nějaký extra vitrínový model, to teda ani náhodou. Dolepovací doplňky jsou přibaleny – standardní balíček parní topné spojky (zbytečná), šroubovky a brzdových hadic – nic víc.

Ještě ukázka spojení na krátko.

Málokoho to sice bude trápit, ale zřejmě ty vozy by v reálu vypadaly vedle sebe každý úplně jinak. A o tom to tak trochu je. Pokud chcete „napodobovat“ nějaký provoz a vozy, tak proč ne. Ty vozy jsou pro takový účel dobré, snad i vhodné. Pokud chcete kolejiště a provoz přiblížit trochu realitě, tak už je to s otazníkem.

Ta modrá je zase na kolejiště dost křiklavá, do decentních patinovaných prostor se nehodí.

Opět se bude nabízet otázka, jestli do kolejiště radši nezvolit jiné (kratší) řady vozů, třeba naše typické Hadgs, které plní úplně stejnou funkci, případně na substráty třeba Faccs. Podle mě tenhle Tadgnss je tak na stejné úrovni jako ten Uacs. Tyhle řady jsou prostě „úlet“.

6 komentářů k článku “Tadgngsgngsss ČDC – vyloženě freelance hračka”

  1. Karel :

    Děkuji za perfektní recenzi, aspoň vím co mně nepřekročí práh kolejiště.

  2. Anonym :

    Dovolil bych si upozornit na rozšiřující se nešvar ( nejen na těchto stránkách ). Není to ten Sebnitz, ale ta Sebnitz ( místní na druhé straně hranice v ČR dokonce říkají že jedou do Sebnice ). Stejně jako Chemnitz je ta Saská Kamenice a ne ten Saská Kamenice… Takže nejedu do Sebnitzu ( Chmenitzu ) ale do Sebnice nebo Saské Kamenice…

  3. Adam :

    Ten prohnutý rám je jednoznačný průser, ale v jednom se musím Tilliga zastat – ekonomicky prostě není v silách jednoho výrobce v takto silně úzkoprofilovém odvětví, aby v rámci jednoho „stejného“ vozu dělal X forem pro nespočet různých variant jednoho typu vozu, kterých po celé Evropě jezdí pěkná hromada.
    V reálu se ty vozy vyrábí taky všude možně ( Legios Louny, vagonka Poprad, Astra v Rumunsku atd.), kdy všichni staví na jedné schválené platformě různé verze s různými odlišnostmi a z dálky to taky vypadá skoro stejně – tak jak tyto modely od Tilliga. Nejsem zastánce freelance nesmyslů, jako je třeba Traxx ČDc, ale toto se v Pn ztratí jak nic, takže kdybych chtěl a měl prostor na hlavní trať v V. epoše, proč ne.
    Spíš mě mrzí přístup třeba jednoho místního výrobce, který se věnuje modelům přednostně pro české zákazníky a předvádí kolikrát nepochopitelné přešlapy 😀

  4. hank :

    „Není to ten Sebnitz, ale ta Sebnitz (místní na druhé straně hranice v ČR dokonce říkají že jedou do Sebnice).“

    Na starých českých mapách bývá Sebnitz označena česky jako „Žebnice“. Zřejmě má ten název původ hodně dávno za Přemyslovců a Lucemburků, kdy obě Lužice patřily k zemím Koruny české. 😉

  5. VoVo :

    Adam: Tak samozřejmě, já to jen uvádím na pravou míru, aby si někdo omylem nekoupil něco, co se jen tváří jako dobrý vůz 🙂

  6. Zlámalík :

    Já bych na malá kolejiště zvolil raději kratší vozy Tds/Tdgs, jsou detailně propracované, na délku téhle obludy se vejdou dva a vypadají o mnoho líp. Ano, taky mají chyby, ale jen v „děrování“ stojek nástavby a to se dá snést.
    Viděno shora se pak vlak krásně vine tratí a zamaskuje tak ostré oblouky, které jsou na modelu nutné.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..