Řopík vz. 37, typ C v měřítku 1/144
V typicky českém kolejišti by neměl chybět klasický doplněk krajiny – bunkr zvaný „řopík“. V klasickém TT se sice zatím nedělají, ale jsou k sehnání v měřítku 1/144, což je ještě přijatelné. Modely odlévá ze sádry firma Fort Models (dříve Samek models) v několika měřítkách, ve stočtyřiačtyřicetině je to i s kouskem krajiny okolo bunkru.
Stavba je jednoduchá, výsledek překvapivě dobrý, cena diskutabilní (89,- Kč). Protože byl zrovna k mání poněkud atypický objekt vz.37 c, vzal jsem jím pro doplnění zásob zavděk. Tento typ bunkru byl jeden z nejslabších – jednostřílnový objekt sloužící k zahuštění linie, krytý zhora stropem z vlnitého plechu a vrstvou hlíny.
V pevné kartonové krabičce s fotkou sestaveného produktu najdeme odlitek bunkru. omotaný slušným množstvím smršťovací fólie, pytlík barevných pilin (tráva), návod, jehož větší část zabírá historické pojednání, a katalog výrobce. U jiných typů lze nalézt i odlévané polyuretanové detaily (mříže kryjící vchod).
Po rozmotání smršťovací fólie nalezneme vysoce kvalitní odlitek miniaturního bunkříku s kouskem okolí.
Vzhledem k tomu, že u tohoto kusu se nic nedolepuje, odlitek natřeme – terén na hnědo (či jinou oblíbenou podkladovou barvou pro foliáž), stěny bunkru na šedo v odstínu betonu či nějakou vhodnou kamufláží a vlnitou střechu „kovem“. Vlastní vchod do bunkru uzavírala plechová dvířka, jejichž barva byla patrně zelená, dostat se k nim ale štětcem je dost krkolomný úkon, navíc jejich prostor není prakticky vidět. Po natření můžeme ještě stěny ušpinit či jinak napatinovat. Osobně jsem střechu doplnil upatláním patinátorem „hlína“ a „zahlinil“ jsem i zářez a cestu, vedoucí ke vchodu.
Po zaschnutí nátěrů jsem se pustil do lepení foliáží – používal jsem útržky sečené i nesečené louky a mokřadu, doplněné o větší samostatné drny. Foliáže lepím neředěným Duvilaxem.
Jak je patrno z obrázků, nejprve jsem zatravnil terén a následně samotné horní plochy bunkru. Focení probíhalo při lepení, takže místy na snímcích prosvítá lepidlo. Po zatravnění se bunkr docela ztratil v terénu.
Bunkr i s porosty lze v této podobě zasadit do terénu. Sádra je snadno opracovatelná, takže pokud je „stavba“ prováděna současně se stavbou kolejiště, je možno provést úpravy k zapasování do konkrétního místa dle vlastních představ. Souběžně s touto stavbou jsem repasoval porosty na dvou starších bunkrech, vyloupnutých ze zrušeného kolejiště – jde o trojstřílnový objekt vz.36 a klasický vz.37a s osekaným terénem.
Tak tohle je krásný doplněk ke kolejišti, který by neměl chybět
No mna to teda vobec nebere
Pravda je, že na takto zaplevelenej řopík by stačilo do kousku tabulky vyříznout díru ala střílnu a z ubrousku udělat hromadu hlíny a polepit foliáží 🙂 Ale jinak řopík je dobrý nápad, cena mi přijde dobrá (ten odlitek vypadá opravdu dobře odlitý) a komu to přijde moc, tak si řopík vykutá doma sám 🙂 Za 3 hodiny bude prstíčkem hrabat, aby mohl dát 80 korun za hotový odlitek 😀
Takových a podobných bunkrů tady u nás na Ostravsku a hlavně na Opavsku máme opravdu hodně, tak že i já si myslím, že to na kolejišti má své místo, navíc pokud modelujeme nějakou „poválečnou“ epochu, plnou kořistních vozů a lokomotiv. Akorát, pokud dobře počítám, tak v „našem“ měřítku je 1mm ve skutečnosti 12cm. Na první pohled to vypadá, že bunkr je někde v rákosí u rybníka.
Na Aukru je prodejce Thorax 2010, kterej nabízí řopíky v měřítku 1/120. Tedy mimo jiné …
Myslíš toto? http://aukro.cz/bunkr-vz-37d1-1-120-i2202641223.html To vypadá dobře, nejsem znalec na nátěry bunkrů ale dle toho co jsem v reálu viděl to celkem odpovídá. Jen samozřejmě ten molitan bude chtít vytrhat a nahradit foliáží 🙂 A kreslit se s tím doma štětcem bude dost opruz, takže velký plus že už je to nabarvené…
Inspiroval mě stav linie podél Vltavy kolem roku 1980 – šílená džungle a v ní občas více či méně natřenej bunkr – okolo mostu u Pěkný je pevnostní jednotky udržovaly v použitelným stavu až do svýho zrušení začátkem 90. let.
Vhodný doplněk to je, ale opatrně, samozřejmě se objekty LO (lehkého opevnění) vyskytují především v pohraničních oblastech. Bylo by opravdu dobré něco nastudovat o celém systému opevnění a zejména umístění takových objektů v terénu a co měli pokrývat svou palbou. LO bývalo umístěné opravdu velmi nápaditě např. pod mostními konstrukcemi, jako obecní váha nebo jako součást budovy mlýna atd. Co se týká kamufláže platí dvojnásob opatrně, většina objektů byla v barvě betonu, jen některé objekty byly maskovacím nátěrem natřeny (resp. barva namýchána do omítky) maskovací pole podle okolního terénu mohla být rozdělena na čtverce, pokud byla pozadím (zástavba) nebo kmeny stromů, (pozadí tvoří vzrostlý les), důležité je ale vědět, že strop a kamenná rovnanina byly osety stejným porostem v jakém stavba LO stála (louka,pole).atd napsat by se mohlo opravdu hodně.
K linii Vltavská čára, tvořící opěrné pásmo obrany podél této řeky (pravý břeh), dochovalo se poměrně málo objektů (tvořili dva sledy) první sled postřeloval hladinu řeky a druhý kryl přístupu k vodě. Většina objektů byla znehodnocena nebo zničena v průběhu okupace, druhá velká devastace nastala při výstavbě vodní děl Vltavské kaskády. Navazující úsek Pražská čára. Posílám raději odkaz viz odkaz http://www.ropiky.net/. Ještě doplňuji možno realizovat stav LO v době záboru, dále po válečných událostech a pak současnost, kde jsou některé objekty revitalizovány a uvedeny „skoro“ k dokanalosti roku 1938 a slouží jako muzea. Takže přeji všem, aby si vychutnali se zanlostí věci umístění do terénu spojenou s obranou železniční sítě Vašeho modelového kolejiště.
Tu kamufláž co vypadá jako kmeny stromů, tu maj ve Slavonicích. Móóóc pěkné.
Ja jsem kdysi vyrabel model ropiku jako darek pro kamose, ktery se zajima o druhou svetovou, a byl velmi dobry,i kdyz ne ze sedry ale vyrezany skalpelem a vybrouseny ze styroduru:-)
O kamuflážích řopíků by někdo měl udělat speciální publikaci. Kamufláž z překrejvajících se čtverců nesly kousky kolem Soumarskýho mostu, na řadě jinejch objektů jsou vidět vybledlý zbytky barev. Ale „plamínkovej“ vzorek na těch pár kouscích ve Stříbře vypadá dost děsivě. Taky se naskýtá otázka, jestli zbytky barev na řadě objektů pochází z předválečnýho období, nebo z reaktivace po válce. Pár kousků kolem mostu u Pěkný armáda čerstvě natřela v 80. letech a dneska to na nich neni poznat….
Moc pěkné,ale příště bych zvolil menší drny.