Přejezd na pacifiku – pokus o dioráma

Je teplý letní sobotní večer, sluníčko zapadá za stromy a osobní vlak do Čerčan vedený motoráčkem řady 810 už zdáli oznamuje svůj příjezd typickým houkáním. Blíží se totiž k dalšímu z nespočtu přejezdů, které lemují trať Posázavského pacifiku…

Na jedné straně přichází trať od řeky po náspu.

Na druhé straně pokračuje trať do zářezu.

Jen málokdy tu potkáte něco lepšího, ale svoje kouzlo to má 🙂 .

Moje drahá polovička jedné deštivé neděle usoudila, že by to chtělo nějaké nové dioráma, takže jsme se do něj společně pustili. Každopádně když už máme doma ty foliáže, tak to bude první pokus o trochu seriozní krajinotvorbu. Výše vyobrazený přejezd padnul jako zajímavé místo, takže bylo rozhodnuto. I když držet se ho budeme jen rámcově, samozřejmě budou potřeba různé úpravy vzhledem k prostoru a materiálům…

Základ je ze štěpkové desky 20×20 cm, což není moc, ale na vyzkoušení je to tak akorát.

Nakreslená přibližná poloha hlavních čátí.

Kolej bude v oblouku jako ve skutečnosti.

Protože v tvorbě krajiny jsem opravdový začátečník, nemusí se postup shodovat s běžně používanými postupy 😉 Jako podklad tratě jsem použil nařezaný pěnový polystyrén nalepený oboustrannou páskou.

Na hrany jsou z kartonu vyříznuty profily krajiny.

Přilepené na bok opět oboustrannou páskou.

Protože byla snaha práci co nejvíce urychlit, začali jsme krajinu z papírové malířské pásky vypodložené polystyrenem.

Základ cesty k přejezdu na pravé straně je z kartonu.

Polystyrén vycpaný v přibližném tvaru budoucí krajiny.

A taktéž základ cesty na druhé straně. Dosud bez jediné kapky lepidla.

Po dolepení pásky přetřeno herkulesem pro zpevnění. Páska zrovna moc nesaje, takže pásku nedoporučuji 🙂

Po zaschnutí vše přetřeno mixem zelené a hnědé tempery.

Toto vrstvení mokrých procesů není zrovna ideální, protože nanesení další mokré vrstvy rozpustí ty zachlé pod nimi.

Po zaschnutí jsem nařezal flexi a pár kapkami vteřiňáku jí přilepil k podkladu v ohnutém stavu a ještě klopenou (po vnější straně jsem přilepil kartonové pásky). Cílem už od začátku bylo zvednout trať na většině její trasy nad úroveň terénu jako ve skutečnosti, to přímé lepení kolejí na překližkovou desku se mi přeci jen moc nezamlouvá a v reálu to moc časté není. Pak i okolní foliáž je výš než hlava koleje.

Zkušební kousek foliáže ukázal, že to bude dobré 🙂 Silnice je ze šmirglu hrubosti 320.

Zaštěrkováno štěrkem Polák Vápenec hnědý TT. Odstín je celkem ideální na zašlé štěrkové lože a není třeba ho už ani moc dobarvovat.

Foliáž přilepena do srázu od trati. Používal jsem opět Model Scene F507 Křoviny nízké jarní a F508 Křoviny nízké letní.

Silnici jsem nabarvil jen patinátorem Agama Prach. Kdybych to udělal až po prolití okolí lepidlem, barva by byla ideální. Takto to přijde ještě na opravu. Foliáže už Herkulesem přilepené po celé jedné straně, mixované kousky obou barev. Místy sypána skutečná hlína (kolem silnice a pěšinka do spodní části od silnice).

Tak a teď trochu v detailech, omluvte mizerné nasvícení. Tráva roste i v náspu, původně zde měl být štěrkový svah, ale to by ten svah musel být asi 2x mírnější aby štěrk držel při sypání.

Trať je opravdu klopená.

Silnice stoupající k přejezdu se pod náporem vody vzepřela požadovanému tvaru.

Promočená silnice přesto vypadá myslím velmi dobře a věrohodně.

Cestička vedoucí od silnice v popředí.

Foliáže vypadají opravdu dobře, kolem silnice představují spolu s hlínou takové ty typické zarostlé okraje.

Malý násep a pak až teprve zářez.

No a jak to tak při pokusech bývá, ne vždy se vše povede. Živelná pohroma postihla dioráma natolik, že muselo dojít ke kompletnímu přeložení kolejí.

Nakonec bylo dioráma rozebráno a z větší části zlikvidováno, ale jako zkouška postupů bylo velmi užitečné a pro mě velmi poučné.

 

Třeba prozatím alespoň tento kousek někoho inspiruje. Zatím vše.