Nádražní budova Skalsko od ES Pečky

Dnešním článkem se podíváme na další překročení hranice sebe sama. Vždycky když už si člověk myslí, že ho nic nepřekvapí, objeví se něco, s čím se dosud nesetkal. Na mě tentokrát čekal vystřelovací čertík v krabičce v podobě stavebnice nádražní budovy stanice Skalsko.

Tajemství celého překvapení tkví v tom, že je to moje první stavba stavby. Tedy architektury, aby jsme si rozuměli. Doteď jsem stavěl jenom modely vozidel, protože to je oblast, kterou mám docela očíhnutou a taky mě nejvíc baví. Co se ale týče architektury, tu jsem vždycky vnímal až jako takovou kulisu za železnicí, takže nic moc co by budilo mojí pozornost. Ale co, stavebnice byla doma, takže jsem se na ní stejně musel vrhnout 🙂

Co se stavebnice týká, jedná se o další novinku od firmy ES PEčky. Ta to poslední dobou v TT celkem slušně rozjíždí, po modelech vagonů je tady první stavba řešená stejnou technologií. Reálná předloha téhle staničky se nachází na trati mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví, je to ale typ jednotné budovy, kterou naleznete určitě i na jiných místech a kombinací a úpravou dílů stavebnice nebo více stavebnic získáte další varianty. Model je vpodstatě převzat ze stavebnice v měřítku H0, která mu předcházela. Liší se ale v detailech jako je střešní krytina, doplňky a také některé detaily jsou řešeny leptem místo odlitku. Hlavním rozdílem je ale rozšíření budovy o jeden přístavek. Na tomhle místě je dobré se zmínit, že architektuře moc nerozumím, proto je dost možné, že některé prvky popíšu vysloveně blbě, přinejmenším rozhodně ne odborně nebo správně…

A teď už do toho. Na začátku jsem pořádně nevěděl, co mám čekat od výsledku a jestli se k němu vůbec dopracuju. Aby to ale šlo hezky popořadě, začneme klasickým pohledem na krabičku.

Ta je standartní a dostatečně bytelná. Jednotlivé odlitky jsou zabaleny do velkého pytlíku. Ten zaplní skoro celou krabičku a ikdyž trochu řachtá, nic jsem neměl olámané nebo jinak poškozené. Zbytek krabičky zaplní čirá fólie do oken, papír s doplňky, leptaný aršík, drátek na okapové svody  a samozřejmě návod.

Počet dílů mě trochu šokoval, stejně jako velikost výsledné budovy. Čekal jsem to celé menší. Ale co už, tenhle model mě má vyškolit, tak počítám, že ještě spousta mých domněnek vezme za své… Technologie je stejná jako u předešlých novinek. Odlitky jsou jednostranné, čistě provedené, formy se tvořily na základě CNC tvářených masterů. Nemyslete si ale, že se stavebnička složí sama, montisystém to určitě není a pořádná modelařina ke slovu taky přijde.

Kvalita odlitků ale hodně potěší. Zase platí to, že se jedná o model budovy, která prostě JE ČESKÁ a kterou nám asi třeba Auhagen jen tak neudělá. Leptané doplňky a drátek na okápky…

… popisky a záclony tištěné na silnější papír…

… drobnější odlitky…

… a odlitek okapů. Tady jsem zvědavý na očištění, kolik držáčků upadne.

Návod je tady tištěný barevně, oboustranně na A4 a řešen hlavně pomocí obrázků s popisky. Všechno podstatné je z něj zřejmé a seženete ho i na webu výrobce.

Povede vás krok za krokem a na závěr je nafocená skoro hotová budova.

Jako rozcvičku jsem si dal komíny. Jsou celkem tři, každý ze dvou úhlopříčných dílů. Postupoval jsem jako na fotce, nahrubo očišěné díly jsem slepil a pak už jenom objel společnou hranu a dočistil. To ale není všechno, na komínech je potřeba zbrousit pokosení podle střechy, což už trošku o hubu je a přitom by se komíny daly v pohodě odlít z jednoho kusu i s úkosem. Technologie lití ES Pečkyje zajímavá a na většině dílů vítaná, tohle už je ale trošku „znásilnění“ a komíny by se daly udělat jinak a snáz. Slepitelné to ale je i tak.

Jeden záběr na čelo hlavní budovy. Všechny detaily jsou fajnové, některých jsem si všimnul až na druhý pohled. Parádní čistá práce.

Tohle jsou stěny připravené pro všechny budovy. Stěna úplně vpravo je volitelná (ikdyž návod o ní mlčí) a co s ní ukážu později. Z fotky je ale vidět, který bok patří ke kterému čelu a jak, což mi chvilku trvalo, než jsme se zorientoval 🙂  Baráky prostě zatím nejsou moje parketa…

A základy jednotlivých budov slepené. Teď jsem vyrobil jednu hrubku, které jsem si všimnul až na začátku barvení. Prohodil jsem čela hlavní budovy. Naštěstí to šlo zase rozlepit a slepit správně, takže se moc není proč bát nenávratnosti chyb.

Nasucho seskládané sestavy. Sice se jedná o relativně malé nádraží, zase tak malý domeček to ale není, což dokazuje přiložený brejlovec.

A teď k té zbyvající holé stěně. Tu jde použít k přestavbě budovy na jednodušší, vycházející z té co známe v H0. Je k ní i střecha, takže jde bezestopy nahradit kratší přístavek a máte další variantu nádražíčka…

Tady už je stavba slepená. Všechno jsem pojil vteřinákem a spoje jsem ani netmelil, jenom zlehka přebrousil. Hrany jsou čisté, tak není proč ses tím zdržovat. Ostatně spoustu věcí na tomhle modelu jsem si dovolil odfláknout tak, jak bych to třeba u lokomotivy nikdy nedělal. Říkal jsem si, že domy taky nikdo v reálu podle šuplery nestaví a RAL odstíny asi taky dvakrát neřeší.

Kvůli dosednutí střech jsem trošku opižlal konce stěn, které překážely.

A je tu nejobávanější část stavby. Střechy. Ve stavebnici jsou destičky s dokonale kolmými hranami. Některé z nich (všechny, co se k něčemu lepí) je ale potřeba opracovat do šikminy, aby k sobě dosedly. Tohle byla na nádražíčku nejhorší práce a taky z ní bylo nejvíc bordelu. Hrany jsem ohobloval nožíkem a trochu jsem je podbrousil do většího úhlu, než bylo nezbytně nutné, aby zbytečně nevznikaly tupé hřebeny a netěsnosti.

Heuréka! Celá střecha, povedlo se. Všechno jsem to prolíval vteřiňákem tak důkladně, že to schnulo den a apůl 🙂 Postupně jsem zpracoval tři „V“ a ty pak k sobě spasoval, dokud lepidlo ještě trochu pružilo.

Tady jsem zase pižlal, aby to sedlo. Vznikla dírka větš než jsem chtěl, ale co, vylil jsem to vteřiňákem a je pokoj.

Pohled zespoda odhalí můj prasácký přístup k lepení.

Při lepení krytého nástupiště jsem nepoužil dírky v perónu a pilíře o chlup zkrátil a přilepil na tupo.

Další ukázkou pižlání jsou zkosené komíny. Snad se mi po tomhle článku nebude říkat Rosťopiž… Chce si to hlídat který komín kde a jak moc seříznot, každý je jiný a každá střecha má jinačí sklon.

Přístřešek nad perón ze dvou dílů.

A jde se na krovy. Ty patří na každé průčelí čtyři a lepí se ke střeše za hranu, ne celou plochou. Střechu zatím k budovám nelepím, takže krovy k budovám taky ne. Až do konce to chci mít rozebírací. Provizormě jsem si to ale přidržoval gumičkami.

Už bylo načase začít s rozmisťováním leptů. Umístil jsem krycí pásky na čela střech a dva pásky na přístřešek. Okna jsem nechal v rámečku a najednou nastříkal.

Sesazená budova. Konečně to vypadá jako dům. Ten klandr na klepání koberců bude časem nástupiště, jen počkejte…

Tady už je vidět návaznost střech. Po krycích lištách jsem rozmístil okapy. Jejich očišťování nakonec takový horor nebyl, dokonce ani žádnou újmu jsem nezpůsobil, chce to ale trpělivost.

Po stranách delšího přístavku jsou okapy ve tvaru „L“.

Konečně to vypadá trochu k světu. Je z toho cítit ta lokálková nálada, už úplně vidím místního nádražního kocoura vyhřívat se na parapetu…

Sundaná střecha a jdeme barvit.

Celá stavba sežrala celkem dost barvy, je to prostě něco jiného než malý vagonek. Protože je to můj první domeček, dlouho jsem se pral s barevností. Protože tyhle věci moc nesleduju a nechtěl jsem žádnou extravaganci, nakonec jsem se rozhodl pro okrové odstíny zdí a tmavě červenou střechu. Na začátku jsem ale stěny opatřil bílým základovým sprejem.

Dláždění to schytalo šedým mixem a podpěra přístřešku červenohnědou.

Přístřešek zespodu pískovou imitací dřeva…

…a zvrchu nějakou „Americkou šedou“, kterou používám jako tmavou šedou. Všechny okapy jsou v odstínu R3M.

Střechy naloženy tmavě červenou a ozdobeny plechy natřenými R3M. Ty šedé proužky u spodních hran střech tam asi být neměly, nechal jsem se unést 🙂 Komíny jsou matlány vším možným. Patina je naznačná zatím rzí a tmavou šedou.

Střechy z druhé strany…

…a zespoda. Rzí jsem opatřil i viditelné podhledy s krovy.

Budova se postupem prací zkompletovala. Natřená podezdívka tmavě šedou, okenní rámy R3M, dosazené červenohnědé dveře a bílá okna. Kolem nich černá linka.

Podezdívku jsem matlal nepravidelně a šmrdláním místy aktivoval podkladovou bílou, takže kameny se barevně liší.

Barva stěn je tvořena okrovým mixem všech možných zbytků co jsem vyhrabal. Záměrně jsme nestříkal nic pravidelně. Krásně si tím naznačila omítka. Chce to spíš pozvolné mapy a odspodu tmavší. Dlouho jsem váhal, jakou barvou opatřit vystouplé prvky a jestli vůbec, protože v dnešní době už se to moc nevidí, nakonec zvítězil ten samý odstín jako na stěnách, jenom intenzivnější.

A první nástřel sestavy. Pořád je to ale celé rozebírací.

Těko říct, jestli se dá věřit barvám na fotkách. Spíš ale model ve sktutečnosti vypadá blíž k těm foceným za denního světla na dřevěné podlaze.

Teď už jsem všechno slepil…

…doplnil veškerými detaily jako jsou okapové svody tvarované z přiloženého drtáku a natřené červenohnědou…

…a omatlal celou stavbu lesklým lakem a následně olejovkami. Volil jsme hlavně mixy šedé místy lehce do hněda, ale hlavně tu šedou.

Hodilo se i přejetí některých míst suchým štětcem s bílou.

A o nejznatelnější prvky patiny se postaraly patinátory. Opět všelijaké odstíny, co mi přišly pod ruku.

Povedlo se s nimi doladit výslednou podobu komínů a udělat věrohodné stékance na střeše. Na závěr matný lak Vallejo a sem tam ještě pigmenty.

Když už byla hlavní část stavby za mnou, začal jsem si hrát s kravinkami. Stavebnice obsahuje fólii, kterou jsem zasklil okna. Za ně se má instalovat papírová tištěná imitace závěsů, které se mi ale moc nelíbily a tak jsem z jedné vrstvy kapesníčku vytvořil svoje záclonky. Připravil jsem si víc barevných variant, nejlíp ale vypadala tahle hnědá.

Zevnitř to vypadá takhle. Je to lepené vteřiňákem, takže bacha na výpary! Budovu jsem nechal přes noc dnem vzhůru, aby měly kam vyprchat a neznehodnotily okna.

Za záclony jsem nalepil ještě kus načerněné čtvrtky, aby nebylo vidět skrz celou budovu.

Papírový aršík obsahuje ještě nápisy na budovu. Ty jsem ale zatím neumístil, protože jednak jsou z běžného pohledu skoro neviditelné a druhak odpovídají spíš provozu ČSD. Já umístil jenom tak pro představu cedule s názvem stanice, přichycené oboustrannou lepenkou. Časem je nahradím modro bílými podle zvyklostí ČD.

Nu což, budova je zkolaudovaná, takže se do provizorního kolejiště připlížil první vlak reprezentující venkovský provoz na ospalé staničce.

Jo ještě abych nezapoměl: okna ve dveřích a malá okýnka pod střechou jsem zasklil pomocí průhledné barvy na sklo Amos.

Hotový přístavek s čekárnou…

… a obytná část.

Pohled od vsi…

…ze zdejšího čapího hnízda na zrušeném komíně…

…a od trati.

Pro změnu zase várka fotek za denního světla.

Od civilizace…

…od Jičína…

…a od Kopidlna 🙂  A teď máme Rumcajse obklíčenýho 🙂

Vzhledem k tomu, že nemám budovu kam definitivně umístit, ještě jsem neinstaloval žádnou zeleň. Jinak určitě bude sem tam truhlík s muškáty paní přednostové a popínavé cosi podél okapu.

Poslední fotka budovy, než se náš šukafon dá ladným cuknutím do pohybu a míříme vstříc dalšímu dobrodružsví. Třeba se sem ještě někdy vrátíme…

Co ke stavebnici dodat? Je to zase něco, co tu chybělo. Typicky Česká budova na lokálky zpracovaná na úrovni. V přípravě má výrobce další variantu, takže určitě ještě spousta zajímavých projektů přijde. Pravdou je, že některé prvky by za cenu modelu mohly být zpracovány jednodušeji (minimálně komínky jsou snadno řešitelné), na druhou stranu dostáváme stavebnici jako modeláři, takže s tou trochou základních dovedností, které od nás vyžaduje, by jsme si měli umět poradit. Za mě teda rozhodně plus pro výrobce. Je to zkrátka jako u Gbs a spol., chce to trochu zkušeností a práce, odměna je ale hodně sladká.