Stavebnice kinematik SDV model
Říká se, že kdo si počká, ten se dočká. V tomhle případě jsme čekali dlouho, dokonce ještě déle než bylo slibováno, ale všichni nedočkavci už můžou klidně spát. Nadešl todiž den „D“ (zde spíše se hodící den „KKK“) a firma SDV model vylezla na trh se svojí stavebnicí kinematiky pro modelovou velikost TT. Protože jsem už notnou dobu vynášel informace o stavu výroby, je příhodné, abych teď představil, o co se tedy vlastně jedná.
Tímto počinem SDV se nám slušně rozrostla nabídka možností, jak modely kinematikami vybavit. Abych to nějak shrnul, v současnosti máme na výběr z těchhle variant: Kdo si potrpí na tovární produkci, do odpovídajících vagonků jde nasadit jako náhradní díl kinematika od Tilliga. Kde je méně místa, dá se použít hotová kinematika Peho s pružinkou, pokud máme místa ještě méně, zachrání nás kratší magnetická varianta. Jestli nám ale nevadí trocha práce a ve vagonku je dost prostoru, můžeme sáhnout po leptané stavebnici od DK-modelu, která je skoro o polovinu levnější než předchozí položky. Poslední možností (a o tu se teď budeme zajímat nejvíc) je horká novinka od SDV, která kombinuje výhody předchozích řešení.
Kinematika je řešena jako stavebnice z klasického plastu. To je materiál, se kterým většina modelářů běžně pracuje, takže nehrozí situace jako u kinematik z leptu, kterých jsem se dlouho bál (ačkoliv to bylo nakonec zbytečné) a pořád nevěděl jak na ně. Další výhodou jsou velmi malé rozměry. Ty se dají srovnat s magnetickou Peho kinematikou, které se také nejvíc podobá. No a dalším významným plusem je dosti příznivá cena. Jestli tedy někomu nevadí trocha jemné práce, je tahle novinka asi tou nejlepší volbou.
Víc se tu rozepisovat nebudu, o co se jedná dnadno pochopíte z následujících obrázků, kde si taky přiblížíme stavbu. SDV model nabízí jak balení jednoho páru kinematik, tak zvýhodněný „multipack“, kterému už se cenově nic nevyrovná. K plné spokojenosti už chybí jenom přibalený nápoj zdarma s hračkou pro děti 🙂 Na ukázku tu tedy máme základní balení dvou kusů jako katalogové číslo 120 07 („rodinné“ balení má číslo 120 08). Zabalení dílů nijak nevybočuje z TT standardu tohoto výrobce. Zavírací sáček a v něm všechny díly i s návodem.
Možná si řeknete, že na tom obalu nic výhodného ani být nemůže, když se ale zamyslíte, dají se i tady najít klady. Vemte si, že jste modelář, který se na kinematiky šíleně těšil a po pár dnech beze spánku a s ohryzanými nehty si nesete z pošty vytouženou zásilku. Přijdete domů, připravíte do pohotovostní polohy vteřiňák a skalpel a k samotným dílům se dostanate hbitým rozpáráním pytlíku, se stejnou vervou, jakou ze sebe sundaval košili Superman…
Po rozbalení, ať už bylo jakkoliv dramatické, na vás vybafne návod. Přehledné obrázky jsou ještě doplněné textem, takže vás během stavby nic nemůže překvapit. Ve druhé vlně se na vás vysype stavební materiál. Balíček obsahuje dva výlisky z černého plastu, magnety a kousky ocelové kulatiny působící jako protikus magnetů. K vlastní stavbě tedy potřebuje už sehnat jenom trochu času, středně hustý vteřiňák a ostrý skalpel. Hodí se ještě vrtáčky, o těch si povíme dál.
Jestli máme všechno potřebné pohromadě, může se začít se stavbou. Pro začátek je dobré rozdělat jen jednu kinematiku a nepustit se do deseti najednou. Vyzkoušíte si na ní všechny vychytávky, zažijete si vlastní postup a nápady. Složit první kinematiku vám taky bude trvat podstatně déle, než stavba dalších. Takže jsem si připravil díly na jednu kinematiku a hurá do toho. Výlisek je čistý, otřepy jsou jen v místech vyhazováků (tyčky, které zajistí vypadnutí výlisku z formy).
Prvním krokem bude oddělení dílů od vtoku. Není to nic náročného, zvládne to každý. Ono vlastně na celé stavbě není nic extra složitého, jenom je to jemná práce s malými díly, takže to chce trochu klídek a trpělivost.
Tak to by jsme měli a ještě si trochu pohrajeme s plastovými dílky. U všech je potřeba odříznout vtoky z hlavního rámečku a taky se zbavit těch stop po vyhazovácích, což jsou kruhové otřepy, někdy i celé trochu vystouplé. Všech těchhle „problémů“ se ale jde zbavit jednoduše jedním tahem nože.
To je další krok, a když máme základ očištěný, trochu námahy ještě investujeme do šachty pro držení spřáhla. V zadní části je svislý otvor pro nasunutí trnu táhla kinematiky. Ten je ale pro ladění výšky šachty během montáže moc těsný, takže doporučuji (a ostatně návod taky) protáhnout ho vrtáčkem o průměru 1,6 mm. Dalším prostorem pro zlepšení jsou čelní minizobáčky, které jistí spřáhlo proti vypadnutí. Ty se občas při nasazování spřáhla ulomí, proto je lepší je radši hned zhruba o polovinu seříznout, tím se ulomení spolehlivě zamezí.
Teď přijde oddychový krok, a sice převlečení šachty pojistkou. Ta pasuje jen jedním způsobem, takže tady není co zkazit. Tím získáme klasickou zacvakávací šachtu podle normy NEM 358.
K šachtě se vrátíme za chvilku a zatím se začneme věnovat samotnému mechanismu kinematiky. Táhlo má v zadní části otvor, do kterého natlačíme přiloženou ocelovou tyčku. Kdo neche tlačit, může otvor protáhnout 1mm vrtáčkem a tyčku po vsunutí zalepit, je to ale jedno, jakou cestou se vydáte. Důležité je, abyste nakonec drželi v ruce to, co je na následujícím obrázku 🙂
Bude následovat jeden krátký krok, který ale výrazně přiblíží naší hromádku součástek tvaru kinematiky. Táhlo vložíme do základního dílu kinematiky a přiklopíme víkem. Víko by mělo mít hladkou stranu směřovanou dovnitř kinematiky a plocha, kde byl vyhazovák patří nahoru. Aby se nám tahle kreace nerozpadla, přistoupíme k lepení. Návod ukazuje, které hrany je potřeba opatřit lepidlem. Já lepím středně hustým vteřiňákem HVPmodell a s tím nemám problém. Chce to držet díly pořád přitisknuté, aby lepidlo nezateklo dovnitř mecahnismu a nezalepilo ho. Táhlo se musí pořád volně pohybovat. Já tenhle krok dělám tak, že vezmu mezi prsty sestavu, lepidlem potřu příslušné hrany a hned přebytečné lepidlo otřu ubrouskem. Takže jsou díly hned slepené a lepidlo nikde nepatřičně nelepí.
Tak jsme zvládli nejnáročnější část stavby. Není to nic složitého, ale chce to trochu cviku. Kdyby se něco nepovedlo, tak se to dá zase rozlepit, očistit a zkusit znova.
Nezbývá, než na konec těla kinematiky nalepit magnet. Mě se to nepovedlo dokonale rovně, ale to je jedno, na fukci to nemá žádný vliv a na funkci rostlináře už vůbec 🙂 Jestli jste všechno udělali dobře, trn se v kinematice hladce pohybuje a vrací se do klidové polohy. Nemusí se vracet sám až z krajních poloh, to je při provozu ve vlaku zbytečné, spíš jde o to, aby se nezapřažené spřáhlo samo nekymácelo a při spřahování vozů bylo připraveno ve středové poloze. Teď už se blížíme do velkého finále a čeká nás jenom nacvaknutí spřáhla do šachty a nasunutí šachty na trn.
Jestli jsme i tuhle nástrahu překonali, máme před sebou hotovou kinematiku, a ani to nebolelo (když nepočítáme ta řezná a vrtná zranění 🙂 ). Co víc říct, jak to má celé fungovat asi víte, jak s tím dál naložit taky. Samozřejmě po nalepení na požadované místo je potřeba šachtu zajistit lepidlem v požadované výšce a přebývající kousek trnu odříznout.
Co se provozní spolehlivosti, zatím si nemám na co stěžovat. Zkoušel jsem i více jak patnáctivozové vlaky vybavené těmito kinematikamy a nikde nic nepraskalo, nevykolejovalo a nerozpojovalo se. Pokud jde o mě, asi už žádné jiné kinematiky osazovat nebudu, protože v poměru ceny a kvality je tohle nejoptimálnější řešení. Myslím, že za těch pár kaček stojí investovat trochu vlastní námahy. Taky je výhoda, že kinematiku postupně skládáte a když si podle daného vagonku potřebujete některá místa tvarově upravit, není to problém.
To je ke stavbě asi tak všechno. Pokud tenhle první pokus neproběhl úplně hladce, věřte, že s každým dalším kusem vám stavba půjde mnohem rychleji. Mě už teď stavba jednoho kousku nezabere ani 5 minut. Kdo by přišel na nějaký zlepšovák, nebo měl dotaz, samozřejmě může dát vědět do komentářů pod článkem.
Teď bude následovat krátký přehled vagonků, kde mám kinematiku instalovanou a v provozu spolehlivě odzkoušenou. Samozřejmě to není všechno, tohle je jenom to, co se mi při focení dostalo pod ruku, nebo stálo za zmínku. Jsou tu vozy, kde je kinematika plácnutá jenom tak bez úprav, ale i vozy, kde jsem jí trochu seřezával, ať už kvůli prostoru v rámu, nebo místu pro natáčení podvozků. Ještě by někoho mohlo zajímat, že tohle zařízení jde použít jak v krátkých vozech, tak například i rychlíkových od BTTB, dráha pohybu trnu je dostatečná.
První na ukázku je vagon Tcms od Malé železnice. Výřezy pro umístění kinematiky v rámu je potřeba trochu přizpůsobit tvaru jejího víka. Nevím, jestli tam přímo pasují Peho kinematiky, ty jsem nezkoušel. Ale po lehké úpravě tam SDV kinematiky taky padnou. Možná by šly přilepit přímo i na neupravený rám, ale nezkoušel jsem to.
Jako další tu je Vůz Hadgs od Detailu. Tady je potřeba jen odfrézovat rám do rovné plochy, jako u většiny modelů. Kinematika samotná je ale přilepena bez zásahů. Podvozky jsocu ochuzeny o jeden příčník, tomu se ale nevyhnete v žádném případě. Rozměry jsou shodné s vozem Gags, takže u něj je instalace podpobná.
Následuje jedna mizerná fotka, ze které nic nevyčtete. Nepřítelem kinematik obecně jsou vozy, kde se musí kinematika dát pod rám vozu a otočné podvozky jsou blízko čelníkům. Jediný recept na to je snažit se kinematiku umístit co nejvýše, aby nevadila okolkům koleček a pokud stále vadí, tak potřebná místa ořezat, odfrézovat, odbrousit… To je případ i tohohle vagonu Zagks ze stavebnice LPH. Na konci s brzdařskou plošinkou chce kinematika strhnout rohy jenom malinko, na konci bez ní trochu víc.
Vagon Faccs (taky LPH) sice taky neoplývá extra velký prostorem pro kinematiky, když ale ostraníme středový podélník rámu v místech plošinek, můžeme na plošinky zespodu nalepit kinematiky naprosto bez úprav a nikde nebude nic drhnout.
Dalším vozem je Falls. Představek s plošinkou to chce vyhlodat, aby kinematika hezky zapadla za čelník. Zato se sem ale vejde naprosto bez úprav. To na druhém koci (na fotce) se musí trošku poupravit rohy kvůli drhnutí okolků. Když si dáte práci, vyfrézujete dolík a celou kinematiky více zapustíte do vozu, můžete se úpravě kinematky vyhnout. Stavebnice Rajky je na tom podobně, pod plošinku se vejde kinematika krásně, na opačný konec to chce lehký zásah, mě se už ale povedlo dát obě kinematiky bez sbrušování.
Na spodku vozu Btax ze stavebnice LPH není co řešit, místa pro kinematiky je dost.
Rám vozu Es od Malé železnice je stejný jako u Tcms, takže úpravy tu budou stejné. Když je provedete ještě během stavby vozu, není s nimi ádný problém.
A na závěr něco opravdu brutálního. Pokud by jsme vyhlašovali anketu o nejnevhodnější vůz pro instalaci kinematik, zřejmě by jí vyhrál vagon Res z produkce BTTB. Ten jsem si přitáhnul z burzy za pár kaček, takže jsem ho jen doplnil ulámanými detaily a novými nárazíky. Po přestřiku a přeznačení na ČD ale přišla na řadu montáž kinematik a tady jsem se opravdu zapotil. Ve voze nejde vyhloubit důlek, protože bych projel skrz podlahu. Je potřeba obrousit kovové odlitky uchycení podvozků a teď přijde ta pravá zábava při zeštihlování kinematiky. Vzhledem k délce vozu podvozky vybočují až až, Takže jsem brousil co nejvíce to šlo, aby se kinematika ještě nerozsypala. Nakonec se ale povedlo, vůz projede R310 a dokonce i R286, tady už to ale občas trošku drhne.
To by mohlo být asi tak všechno, co ještě dodat… Do nové kinematiky SDV je potřeba vložit trochu vlastní energie a trpělivosti, dostanete ale spolehlivě funkční prvek, na kterém si díky stavebnicovému provedení můžete během skládání dělat různé úpravy, které vám potom usnadní umístění do modelu. Tolik moje krátké představení, na další vychytávky přijdete během sestavování určitě sami. Tímto se povedlo ukončit čekání na nové kinematiky (skoro už se pasovaly do pozice paní Columbové, o které taky všichni mluvili, ale nikdo jí nikdy neviděl…) a nezbývá, než čekat na další překvapení od SDV.
A nezbývá, než výrobci poděkovat za skvělý počin, ještě lepší cenu a věřit, že inzerované vlastnosti budou rovněž takové.
Pro všechny, kdo se budou ptát na cenu, jsem se mrkl na stránky SDV modelu a je to 29 Kč/kinematika při koupi balení 10 kusů: http://www.sdvmodel.cz/index.php?option=com_virtuemart&page=shop.browse&category_id=15&Itemid=53&lang=cs
P.S.: přece jen si rýpnu – ten nutný podíl ruční práce tam je proto, aby člověk nevypadl ze cviku? 🙂
Moc pěkný článek. Jen malá otázka, kde kupuješ samotné spřáhlo, které se nacvakává do šachty ?
Třeba tady: http://www.ttmodelar.cz/
Twyggy: a doporučuji zejména spřáhlo firmy …, které je pro správnou funkci vhodné doplnit plíšky firmy … 😉 Já už jsem tam ale první várku plíšků vykoupil :-/
Zlámalík: sám bych to neřekl lépe 😀 Ale samozřejmě za tím není žádný postranní úmysl 😀 Mimochodem další várka je vpodstatě na cestě, vidím to na cca 14 dní 😉
Záslužný to počin – jak výrobce, tak autora článku (propagátora).
Jak vypadá srovnání s magnetickými kinematikami Peho – rozměry, délka a úhel dráhy trnu v kulise, síla magnetu… ?
Nebo použít spřáhla od Kuena…
Suvis: Ale pokud si tazatel Pepa koupí spřáhla od Tilliga, jistě si je (ještě rád) doplní o kolegovy plíšky. Kšeft je na světě, Twyggy v balíku a ing. A. N. zaplesá dvojnásob 🙂 Marketing se tomu říká, aneb jak zákazníkovi prodat to, o čem si myslel, že nikdy nebude potřebovat 😉
Twyggy: mě to zatím bude stačit, u mě v nových vozech je to tak půl na půl Tillig a Kühn. Většinu vozů „na hraní“ mám ještě se spřáhly Zeuke – mimochodem, nějaký adaptér jak do šachty narvat Zeuke by nebyl? Abych do Bobiny nemusel vrtat kinematiku? 🙂
Ale u Kuehna nemusí dělat nic 😉 Chápu, reklama musí být. Ale proč upravovat už jinde vyrobené? Vyjde to o tolik levněji, že se to vyplatí? Tady u těch kinematik určitě. 50 % z ceny je dost. Jen, co mi dojdou Peho, jdu do nich! 🙂
Zlámalík: do bobiny stačí mírně upravit Tillig spřáhlo pro upevnění pomocí pružného drátku… Kdyžtak mi písni na mail, pošlu foto. 🙂
Suvis: jasně, že to nemá cenu, já taky kupuju jen Kühn. Narážel jsem jen na to, že Twyggy aktuálně na TTmodelář.cz, kterýžto odkaz on sám uvedl, nabízí svoje plíšky, tak jsem mu chtěl v žertu „přivydělat“. Viz http://www.ttmodelar.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=149&Itemid=148
Jirka1: díky, ozvu se.
Zlámalík, Suvis: Přihřát si kašičku je třeba, ne? 😀 Tyhle plíšky se vyplatí v případě, že má někdo flotilu vagonů s spřáhlem tillig. Tam jsou plíšky levnější než přezbrojení na Kuehn…
Ale abych taky řekl něco k tématu. Kinematik SDV tu pár taky mám, sestavení je pohoda, akorát ta kulisa mi příjde trochu nešťastná. Jinak je ale funkce výborná co se dráhy vychýlení spřáhla týče. Peho je sice plug and pray, ale dvakrát, nebo v případě Family SDV snad třikrát dražší. Takže ono se možná těch 5 minut stavby vyplatí…aneb víte na čem to záleží, na vkusu toho a kterého soudruha…
Přidávám se také ke chvále tohoto počinu, ceny je více než skvělá, začištění plastů, sestavení a slepení je otázkou cca. 5 minut na jednu kinematiku, na lepení jednotlivých dílů kinematiky používám obvykle řídká vteřiňák, jen nagnetek lepím hustým. Ani uchycení spřáhla není problém, pravda není to tak 100% jako od Tilliga či PEHO, ale fakt je že spřáhlo dávám do šachty jen jednou…
Pokud jde o funkční srovnání s magnetickým PEHO tak jsem na základě dosavadních několikaměsíčních zkušeností žádný zásadní rozdíl zatím nenašel, všechny kinematiky co jsem sestavil chodí velice dobře a bezproblémově se vracejí, spřáhlo drží dobře ve vodorovné rovině. Takže já rozhodně tyto kinematiky doporučuji.
Přidávám se s doporučením. Stavba jednoduchá a rychlá. Pohyb bezproblémový. 3x hurá … 🙂
Teď ale momentalně nejsou. Začinám se stavbou modelů, konkretně jsem si vybral Pao od hekttora, lept je v pohodě, na to že je to první počin, jsem spokojen. Další věc kterou jsem chtěl pokračovat jsou kinematiky, po dlouhém zjišťování všech tzpů a podobně, jsem se rozhodl pro SDV a ejhle, nejsou skladem. Nevite jak dlouho už to tak je a jak dlouho to bude asi tak trvat?díky
Nazdar! Kinematiky nejsou, protože se lisovala nová várka. Takže by do konce tohohle týdne zase měly být k dispozici. Zároveň mám dobrou zprávu, došo k upravení formy, takže zobáčky na čele šachty se už při opakovaném vyndavání spřáhla neulomí.
zbytečně jsem asi plašil, bál jsem se že je to nějak nedostatkovy při té ceně. jen mi neni jasna jedna věc. Musím k tomu koupit ještě něco, připadně co, abych do toho dal spřahlo? A hned mě napadá další dotaz, jaká spřáhla se dnes nejvíc používají?jak tak pozoruji, tak asi tillig že?má cenu připadně uvažovat i o jinych?jak je to s rozpojováním?stále se to dá rozpojit jako ty stary očkovy?díky
Nepotřebuješ k tomu nic, je to kompletní stavebnice, potřebuješ leda skalpel / odlamovací nožík a lepidlo na plastik (v horším případě vteřinové). Postavíš z toho komplet funkční kinematiku. Spřáhlo samozřejmě není v ceně. Spřáhla se do toho nejlépe hodí Tillig nebo Kuehn (to samé jako Tillig, jen s pojistkovým plíškem, který se dá ale sehnat zvlášť od Twyggyho (viz článek zde na webu) a dolepit na Tillig spřáhlo a vyjde to myslím levněji než Kuehn komplet, i když to zase není tak elegantně krásné 🙂 ). Co se týče rozpojování, tak to funguje vlastně stejně jako starší spřáhla (zespodu je zobáček, kterým se při jeho nadzvednutí spřáhla rozpojí) takže fungují i staré rozpojovače vestavěné v kolejišti nebo ruční rozpojovače.
Zdravím.
Jak je velká mezera mezi nárazníky na vozech v TT,
když jsou oba vozy spřažené, osazené kinetikou SDV model a novým spřáhlem Tillig?
Dík.
No, těžko říct. Já mám nejostřejší oblouky R310 a radši mezi nárazníky nechávám 1mm, aby to bylo v pohodě jak při tahu, tak při sunutí. Někdo dává nárazníky k sobě ještě blíž, někdo naopak dál. Záleží taky na parametrech konkrétního vozu, každej má jinej rozvor a převis od nápravy k nárazníkům, takže se chová trošku jinak, to už jsou ale nepatrný rozdíly. Dá se to vyzkoušet nalepením kinematiky na oboustrannou izolepu a projetím kolejiště, tak se dá s kinematikou posouvat a vychytat ideální umístění. Za sebe tedy říkám jeden milimetr, a spíš víc než míň, to by mělo fungovat všude.
Zdravím. Ahoj Rozumim tomu tak ,že používáš výrobky českých výrobců a nejsou to originální PEHO sřáhla.Jsou však co by do spolehlivosti funkčnosti na úrovni originálních spřáhel.? Dílenské zpracování bych řadil na druhé místo. … Gratuluji k perfektní práci a ukázek na tvých stránkách. :-))) Milan