Konec železnice ve Vršovicích?
…aneb konec jednoho kolejiště. Letos táta konečně po 35 letech téměř dokončil svoje kolejiště, jednalo se o model Vršovického depa s nádražím. Bohužel kolejiště vznikalo v dobách kdy nebylo mnoho věcí k sehnání a člověk většinou kupoval to co bylo a né to co by zrovna potřeboval, nebo dokonce chtěl.
Dodnes táta vzpomíná jak ve Východním Německu měli zeleného start sergeje ve výloze a nechtěli mu ho prodat, protože byl poslední a zřejmě by do výlohy neměli co dát. U nás se sergej nevyskytoval ani ve výloze. A po té co firma Tillig přišla se svým prvním sergejem, tak se náhle na burze tyto start verze objevovaly ve velkém po 50,-Kč kus.
Stavba trvala tak dlouho proto, neboť kolejiště se vyndávalo na postele v pokoji a vlastní vyndání znamenalo, přestěhovat půl pokoje a úklid to samé v opačném pořadí. Kolejiště bylo uloženo zvednuté na bok ke zdi podél dvou postelí, čímž tvořilo odkládací plochu nad postelemi. To bylo vždycky radosti, když někde zůstala zapomenutá lokomotiva nebo vagón :-).
Kolejiště na postelích.
Kolejiště v provozu, vpravo je vidět nádražní budova.
Bohužel základem byly MDF desky nebo jak se ten těžký, ale relativně pevný materiál, jmenuje. K tomu když se přičtou vlastní drážní stavby nějaké koleje a kabely a ve neposlední řadě to že člověk unese něco jiného ve dvaceti a něco jiného v pětapadesáti tak se dostáváme k prvnímu problému.
Druhý problém nastal při provozu koleje, položené před cca 30ti lety začaly oxidovat, sice nijak tragicky ale dost na to aby se provoz stal nespolehlivým.
Posledním hřebíčkem do rakve kolejiště bylo stěhování, kus složitého nábytku o rozměrech cca 1 metr x 4 metry, který složíte v místnosti s tím že se nepočítá s jeho rozebráním, prostě v kuse z pátého patra nepřestěhujete. A pokud přeci jen tak věřte že v novém místě bydliště ho nebudete mít kam dát. Tak došlo na nejhorší, to čeho výroba trvala 35 let, bylo rozebráno za jeden sobotní den.
Pohled na Bartoškovu ulici drážní sklady a nástupiště od nádražní budovy.
Detail Bartoškovy ulice.
Letecký snímek rotund, velká a malá točna a pod Bohdalcem budova strojmistrů. Dnes kolej mezi točnami již není a točny jsou obě stejně velké, v místě kolejového kříže je nyní sloup trolejového vedení. Zelené pískovací zařízení je zkrácené na polovic.
Nástup demontážní čety…
Jedna rotunda již byla odstřelena (v tomto případě uložena do krabice :-)) a ovládací panel byl odpojen.
Zde se již obnažilo skryté nádraží pod Bartoškovou ulicí….Kolejiště již je téměř bez budov.
Na tomto snímku již chybí kompletní nádraží i s tratí směr Praha hlavní nádraží….
Odstranění depa a obnažení skryté smyčky s možností návratu z Posázavského pacifiku, nebo přehozením výhybky příjezd od Čerčan po hlavní trati….
Kolejiště komplet bez kolejí……
Musím říct moc toho nezbylo…..
Ale nezoufejme táta má v plánu nové kolejiště, a to v profilových kolejích, sice kratší, ale širší, zavěšené u stropu v obýváku nového bydliště, kde bude spouštěno na jídelní stůl pomocí elektrického navijáku. Plánované rozměry cca 3,6m x 1,2m. Námět opět vršovické depo, období osmdesátých let. Tímto chci požádat pokud máte nějaké archivní materiály z Vršovic okolí železnice řekněme od roku 1970 do roku 1990. A budete je ochotni poskytnout, budu velmi rád. Například vršovický kříž mezi točnami jsem nikde na netu nenašel, většinou tam stojí nějaká lokomotiva. A dnes si ho člověk nevyfotí. Pravda je že v dnešní době kdy jsou k mání i letecké snímky z různých let, je to vše mnohem jednodušší, než v době kdy si chtěl táta obkreslit plány depa na pauzák a strojmistr z něj málem udělal špióna. Jinak po revoluci se tátovi podařilo koupit originál starých plánů za pár korun a bez problémů i s razítkem jen pro služební potřebu :-).
Berte prosím tento článek tak trochu jako varování, aby jste se vyvarovali podobných chyb jako táta a sice počítejte s tím, že jednoho dne se můžete stěhovat. Pak rozhodně nedoporučuji staré plechové kolejivo (ač jsem se setkal s názorem, že nic lepšího není). Další otázkou je zda analog, nebo digitál. Táta chce opět analog s tím, že skutečná dráha byla v analogu také. Navíc částky za dekodéry a podobně při takhle velkém projektu, by byly značné. Takhle vezme jakoukoliv z cca sto lokomotiv od start verze BTTB po sergeje ROCO a bez nutnosti instalace dekodéru dá na koleje a jede (tedy pokud je lokomotiva pojízdná).
Tak uvidíme. Nezbývá než tátovi držet palce ať se dílo podaří. Ještě chci dodat, že jsem zjistil jak bídně jsem na tom s fotodokumentací něčeho co již neexistuje, například nemám žádné fotky s kolejištěm obsazeným vlaky atd. A těch pár obrázků focených mobilem co jsem vytvořil při rušení kolejiště, to moc nevytrhne. Proto foťte dokumentujte a modelujte.
Páni, to je kolejiště mých snů! Původě jsem chtěl vytvořit na nudlovce vršovické depo a kousek Pacifiku, ale dvě točny a všechny ty budovy… Bylo by toho moc, tak jsem začal přemýšlet o Čerčanech, ale když jsem spatřil toto, hned jsem opět začal plánovat modul s Vršovicemi. Díky za ukázku!
je to škoda,ikdyž to bylo ještě na plechu,bylo to fuška udělat!a bylo to podle fotek pěkné!!
Veru, je to škoda, tiež som jedno také koľajisko dokonca aj dostaval, ale už je minulosťou. Jednu výhodu mám a tou je pomerne dobré zdokumentovanie, vrátane vozidiel. Tie už tiež dávno zmenili majiteľa a z koľajiska neostalo nič, len fotky. Nové som už nikdy nepostavil….. http://www.vlaky.net/servis/galeria.asp?id=2252
Škoda tak pěkného kolejiště. Pro dnešní modeláře, mladší věkem to byla perfektní ukázka, co se z plechového kolejiva dalo postavit. Váš otec má můj obdiv, modelařím víc jak 45 let a tak vím, o čem to je. Je mi sympatické, že se „nezvrhnul“ na digitál. Jasně, mi starší už to doválčíme s analogem. Určitě asi stejně jako já fandí starším typům lokomotiv a vagonů. Pevně doufám, že se vašemu otci povede postavit nové kolejiště , to zavěšení ke stropu je perfektní nápad. Takže ať se mu dílo daří.
Zajímavý námět.
Analog vs. digitál. V tomhle osobně jedině digitál. Odpadá dělení úseků = jednodušší kabeláž. Ceny dekodérů stále klesají a dnes snad všechny mašiny mají patici.
Taky jsem chtěl mít analog. Když se ale dívám na toto kolejiště a uvědomím si, kolik relé, úseků a všeho by muselo být znovu zadrátováno (viz to „hnízdo“) pod panelem, doporučím vašemu tátovi jedině digitál. Nebo bude dalších 35 let zapojovat…
Jinak – i když bude kolejiště u stropu, složte ho do nějakého rámu z jednotlivě odnosných dílů, třeba ten metr dvacet na šedesát. Kvůli opravám, manipulaci, stěhování…
Ještě jeden dotaz: nešlo to chirurgicky rozřezat na části a pak zas složit? Nebo, vzhledem k výše uvedeným závadám, to nemělo cenu?
Máme kolejiště z roku cca 1970. Větší než tohle. Přestěhovali jsme ho úspěšně (na chalupu, tam je naštěstí místa dost) a shodou okolností je taky vyklápěcí, takže přesně znám tu radost, když tam člověk něco zapomene :-). S plechovými kolejemi problémy nemáme, naopak si myslím, že staré výhybky od Zeuke (nikoli od BTTB) ještě svojí spolehlivostí nebyly překonány. Jezdíme na analog a pod kolejištěm máme změť drátů a relé, ve kterých se vyzná jenom táta :-). Každopádně kolejiště slouží spolehlivě a tolik probíraná oxidace kolejí nás nepostihla, a to je kolejiště ve staré kamenné chalupě a to i v zimě, kdy tam nikdo není a netopí se tam. Nicméně tátovi moc držím palce a fandím mu!
Zdravím všechny modeláře,
z tohot článku mi ukápla i slza, je škoda, takového nádherného kolejiště – flexi koleje bych určitě doporučil, škoda, za jeho rozebrání, držím Vašemu otci palce, v dalším, novém modelování tohot námětu pro kolejiště
Je to smutne, ale obcas to jinak nejde.
Ja to mel (aspon zatim) s veselejsim koncem (i kdyz zalezi, jak na to clovek kouka). Panelak, detsky pokoj, kolejiste 2×1,6m, ram z drevenych latek, sololitove desky, nahore vlakodrom, dole pavucina bileho zvonkoveho dratu. K tomu kufr se ctverici traf, pripojovany sestici asi dvacetipinovych konektoru … sklapelo se to jednou rocne, na vanocni volno.
Prestehovani nasich do baraku paradoxne nezpusobilo konec kolejiste, i kdyz cesta ze 7 patra po schodisti kolem vytahu, to byla libovka. Prevoz na zahradce auta do noveho domova byl spis kuriozita, no a dostat to na pudu po zebriku, to covek premejslel, kde se necha sehnat nejaky levitacni zarizeni.
Nicmene podarilo se, na pude se mi povedlo pod to udelat nohy a dokonce to jeste trochu rozsirit (na asi 1,8×2 metry, takze nadrazi melo konecne vsechny koleje napojovane jen na zhlavi a nikoliv nelogicky v polovine). Zaroven se mi povedlo pomoci LUN relatek zautomatizovat volbu koleje (automaticky se precvakly vyhybky a preplo se napajeni), taky doslo na nahrazeni problematickych zvonkovych dratu v hlavnim svazku napajeciho kabelu pasovym ruznobarevnym kabelem. Ovsem tady to vesele (aspon prozatim) konci.
Diky „stale expozici“ na nezateplene pude jsem tam travil dlouhe vecery, takze to nemohlo dopadnout jinak – nastyd sem se a odlezel to. Od te doby uz to tak nejak nebylo ono, covek se furt musel hlidat, aby tam nebyl moc dlouho. Takze ve vysledku uz nedoslo ani na dalsi planovane rozsireni, ale bohuzel ani na zvedaci kryt kolejiste.
I kdyz uz bydlim nejakej patek jinde, u nasich kolejiste na pude stale je. Sice zapojene, ale … zaprasene a pravdepodobne vlivem zmen teploty vzniklych prechodovych odporu v podstate nefunkcni. Takovy tak trochu kostlivec ve skrini. Je to moje srdecni zalezitost, stavel to puvodne tatka, ja to postupne prakticky vse (krome zakladni krajiny a domecku) postupne „modernizoval“ (ovsem stale s plechovym kolejivem a v analogu) a snazil se puvodni vlakodrom vice priblizit realite. Jenze ted uz to par let stoji „tak jak to tam zustalo“ a mi je jasne, ze postavit neco uplne noveho bude stat mene penez i usili, nez znovu obnovovat toto. Na stranu druhou, to bych nebyl ja, abych se o to aspon nepokusil … takze uvidime za par let, jak to dopadne 😀
Mám v plánu kolejiště sice menší, ale o digitálu vůbec neuvažuju. Než bych našetřil na veškeré vybavení, každá mašina dekodér za litr, pak trávit čas programováním… Možná je to názor člověka, který nemá dostatečné znalosti o této problematice, ale volím relátka a jiné analogové ptákovinky i z důvodu nostalgických.
Co se týče samotného kolejiště, tak je až neuvěřitelné, že se dalo postavit z těch tří typů výhybek, které byly od BTTB použitelné. Dnešní nabídka kolejiva je naprosto neporovnatelná.
V souvislostí s železnicí ve Vršovicích se příští víkend koná den otevřených dveří ve výtopně Vršovice. Více na http://www.cd.cz/zazitky/kam-na-vylet/660-dny-evropskeho-kulturniho-dedictvi-s-ceskymi-drahami
Já bych naopak v roce 2015 o ničem jiném než digitálu vůbec neuvažoval.
Ale to je také proto, že i doma hodlám stavět modulovku s měnitelným layoutem (samozřejmě ne s metrovými poloměry podle Fremo) a to je v analogu úplný nesmysl.
V budoucnu to naopak hodlám připojit k Z21 a nějakému tabletu.
Je to hrozně zajímavé, co všechno se dnes dá elegantně udělat.
Medvěd > souhlasim s czhunterem … jako souhlasim, ze analog ma svoje kouzlo a pro maly vlakodrom (jedno nebo dvojity oval) vyhovovat muze. Ale je to neco podobneho, jako chtit tahat na cundr klasicky acko stan z klasicke celtoviny, kde kdyz se clovek dotkne steny, zacne tam zatekat.
V podstate jediny rozumny duvod, proc pri stavbe zvolit analog, je v pripade, ze ma clovek vetsi mnozstvi klasickych starych lokomotiv, ktere nechce prodavat ani predelavat na digital. Oddelene useky koleji, prepinani napajeni pomoci relatek , spatny prenos napajeciho napeti z koleji do lokomotivy a s tim spojene problemy pri uviznuti na nenapajene srdcovce … jo, jde s tim zit, ale je to proste spis rezim „hracka“ nez „model“.
Ja kdysi vymyslel bastl, jak by se dal kombinovat digital s analogem – v podstate slo o pulsne sirkove rizeni rychlosti vlaku. Napajeni tedy plnych 12V, jen v impulsech, jejich sirka se meni od 0 do 100% v souvislosti na pozadavku z ridiciho pocitace. Pouzitelne by to bylo, vlastnosti to zlepsi, ale porad je to takovej prasopes.
LachTTan, no nevím ,zda by jsi měl peníze digitalizovat víc jak 120 funkčních modelů lokomotiv a motorových vozů. Pokud na to máš, jasně, digi je pokrok , ale jak jsem psal, analog má i své kouzlo. I v analogu se dá v elektronice leccos vychytat .
Co se týče špatného přenosu signálu z kolejí do lokomotivy, na to je náchylný právě digitál. Koleje musí být ve 100% stavu, jinak to nejezdí. Pro domácí podmínky je digitál poměrně luxus, pokud kolejiště není vyloženě na půdě. Ale kolik modelářů si může dovolit velké kolejiště. I velká klubová kolejiště jsou na analogu. Nevýhodou může být množství kabeláže, nutnost pořádného pájení kontaktů, mít schémata zapojení a čas od času něco zkontrolovat. Ale u malých kolejišť to jistě problém nebude. Co se týče dělených úseků, dovolím si dvě otázky: Kolik domácích kolejišť umožňuje jízdu více jak dvou souprav najednou? Kolik vlaků jsme schopni sledovat naráz? Bojím se, že současně pět vlaků provozovat nebudu, připravil bych se o to základní, proč model stavím – potěšení vlastního oka z jízdy vlaku.
Pro Medvěda: tohle je velmi rozumný názor, naprosto se s ním ztotožňuju . Měl jsem kolejiště s vybudovaným autoblokem ,kde se najednou pohybovalo 10 vlaků. Před mnoha lety jsem jej přestavěl přesně tak, jak Medvěd píše, prostě pro potěchu, že si vychutnám jízdu vlaku, max. dvou. Ale tohle je věc názoru, ale také finančních možností .
http://www.modulari-bubny.cz/html/gal_depo/depo_4.php vršovické depo-kolejový kříž
Děkuji Karle
stránky samozřejmě znám,ale podle konkrétní fotografie se toho opravdu moc zjistit nedá, zvlášť pokud to chce člověk modelovat. Navíc fotografie je hodně stará, z doby kdy mezi točny vedly koleje dvě, ale již v 1953 je tam kolej jen jedna. Viz letecké snímky z : http://kontaminace.cenia.cz/ tam se dá najít spousty zajímavých věcí, ale nikoli detaily.
TWL takový práce a taková škoda …to už nešlo zachránit a sestavit zpátky ??? 🙁